harmonizace v EU2
8.8.2020
Kategorie: Humor

Jak se baví internet: Opět z deníčku feministky

Sdílejte článek:

EMA

Jeden bankéř potkal svého přítele, osmdesátiletého farmáře Toma. Seděli nad pivem a vyprávěli. Tomovi před rokem zemřela žena a říkalo se, že si bude brát někoho na inzerát. Bankéř se tedy zeptal a Tom mu to potvrdil. Řekl, že jí za pár měsíců bude jedenadvacet. Bankéř, zkušený a vzdělaný to muž, věděl, že sexuální chutě jedenadvacetileté ženy těžko takový stařík uspokojí. Proto Tomovi poradil, aby najal někoho na výpomoc na ranči, neboť bylo jasné, že nevěsta se podle toho zařídí a tělesným záležitostem bude učiněno zadost. Tomovi se myšlenka dalšího páru rukou na ranči líbila a povídal, že hned odpoledne se po někom porozhlédne.
Po pár měsících se ti dva potkali znovu. Bankéř se ptá, jak se má ženuška.
„Žena je těhotná,“ hrdě říká Tom.
Bankéř, spokojený, že jeho rada byla účinná, se ptá:
„A co ta najatá pomoc?“
A farmář bez zaváhání odpovídá:
„Ta? Ta je taky těhotná.“

116909704_712822966227972_5497566470124360378_n 117242476_1841756415964873_6771509609451767712_n 117303141_786564275483987_235051053188017250_o 117335171_3688672081146107_4081436302694067666_n dovolená 2020 generální ředitel klaun

Přátelé, mám strašné podezření. Domnívám se, že tyhlety bezkontaktní teploměry mažou informace v mozku.
Například nedávno jsem šla koupit chleba a čtyři rohlíky a před obchodem mi změřili teplotu bezkontaktním teploměrem a když jsem vylezla ven, tak jsem měla dvoje boty a banánky v čokoládě.

116587313_312401856781687_3846651058826141967_n

116363658_1340111749653714_3116666731071898325_n

116717803_3197427967003882_4790152418347721969_n

116851703_4354351217938552_2791228126828064273_n

117075961_10217847293285010_5797421609897590230_n

117236935_301347887945673_6240780887589345679_n

zapeklité obtíže

– “Hele, jdu ke známým na oběd a měl bych něco koupit dětem. S čím si tak hrajou puberťáci?”
– “Vím já? S pinďourem?”

slib médií

módní socha

pravda

mírumilovný demonstant

mírové demonstrace

harmonizace v EU

corporate_cancel_culture

Z deníčku feministky 
7:30 – Tak jsem vstala, oblékla si slipy, kalhoty a košili a jdu si vyčistit zuby.
7:35 – Stojím v koupelně před zrcadlem a přemýšlím, co s tím knírkem. Samozřejmě, že si ho nehodlám oholit, protože to je přesně to, kam mě chce společnost dostat. Být jenom objektem k očumování perverzních chlípníků a svázaná konvencemi. Docela mě to šimrá pod nosem, když se směju, ale já se nesměju tak často, takže to zase tak nevadí. Ne, ani si ho nezastřihnu. To by si ti mocipánové přáli. Já jsem emancipovaná. Já budu mít knírek.
7:40 – Za pomoci trychtýřku jsem se vymočila vestoje. Teď jenom vytřít pochcanou podlahu a můžu jít do práce.
7:50 – Pan Kadeřábek, asi stoletý důchodce, mě ve výtahu cestou dolů nazval kočkou a usmál se na mě. Budu ho žalovat za sexuální harašení. Oznámila jsem mu, že já nejsem žádný objekt jeho úchylných choutek a stříkla mu přepřák do ksichtu.
10:00 – Konečně jedu do práce. Dvě hodiny jsem čekala na zastávce na autobus, který řídí žena, abych tím vyjádřila nesouhlas s mužskou nadvládou. Při nastupování jsem šla za řidičkou, poplácala ji po zádech a povzbudila slovy: „Jsem s tebou, sestro“. Řidička mě seřvala, že za jízdy se na řidiče nemluví a zdržuju ostatní, kteří si u ní chtějí koupit lístek. Soukolí mužského světa ji už patrně semlelo.
10:20 – Jsem v práci. Nezisková organizace „Genderově rovný kousek štěstí pro každého, kde pracuju, je moje oáza klidu a pohody. Holky z práce jsou bezva. Miladě je padesát a je pořád panna. Všichni ji obdivujeme. Já jsem bohužel ještě nedokázala v sobě zadupat svůj chtíč, a proto občas muže potřebuju, ale pouze na sex, abych uspokojila své potřeby. Představa nějakého vztahu je mi naprosto vzdálená.
10:30 – Do práce přišla pošta. Místo naší obvyklé pošťačky Jarmily, se kterou jsme si vždycky povídaly, přišel nějaký muž – pošťák. Prý je Jarmila nemocná, tak za ní zaskakuje. Milada ho střelila vzduchovkou do lýtka hned ve dveřích, a když utíkal, všechny jsme na něj křičeli, že bere ženám práci.
11:00 – Jde se pracovat. Máme toho hodně, protože boj za emancipaci nikdy nekončí. Dneska jdu na matriku s peticí na zákaz přechylování. Už máme pět podpisů. Já totiž nejsem žádná Nováková. Já jsem Novák.
12:30 – Když jsem na matrice vysvětlovala situaci, nikdo mě nebral vážně. Jeden ksindl mě dokonce oslovil „pane Nováku“, za což si vysloužil pepřákem do obličeje a žalobu. Já se ale nevzdám. Poženu to vejš.
13:20 – Krátký oběd a ještě jsem si skočila do lékárny pro prášky proti menstruaci. Menstruace je diskriminační a já s ní nesouhlasím. S holkami z práce plánujeme na příští měsíc demonstraci proti menstruaci a samozřejmě taktéž sepisujeme petici. Menstruace je diskriminace žen uroodziwa.blog.pl
14:00 – Jelikož v práci dneska už nebylo do čeho píchnout, využila jsem časové okno k tomu, že jsem si skočila domů. Přivezli mi totiž novou ledničku.
14:40 – Ledničku mi přivezl chlap a rovnou mi, ten šovinista, nabídl, že mi ledničku odnese do bytu. Tak jsem ho seřvala, protože já jsem emancipovaná a jsem stejně tak výkonná a dobrá jako jakýkoliv jiný chlap a poslala ho pryč. Beru ledničku a jdu s ní nahoru.
15:30 – Už je to skoro hodina, ale tu stupidní ledničku, těžkou jako kráva, se mi podařilo dotáhnout jenom za vchodové dveře baráku. Jestli se nevejde do výtahu, tak se pronesu.
16:00 – Do výtahu se nevejde.
16:10 – Nevím, co mám dělat. Prosklenými dveřmi vidím před domem postávat pana Kadeřábka. Očividně o mně ví a bojí se jít dovnitř. Zavolám Miladě z práce, jestli mi pomůže.
16:30 – Milada ochotně přijela a spolu jsme ledničku táhly po schodech. Nějaký slizoun se nabídl, že nám pomůže, tak ho Milada přetáhla kabelkou a byl pokoj.
17:00 – No a pak, že to nedokážeme. Žádného muže nepotřebujeme. Dotáhly jsme ledničku ke mně do bytu samy. Je to malé vítězství. Zavolala jsem Miladě sanitku, protože si uhnala kýlu, a šla zase do města. Mám rande. Mám své potřeby. Muži jsou dobří akorát na sex. A to v tom ani nejsou moc dobří. Já jsem lepší než oni. I v sexu jsem lepší než většina mužů. Jsem na sebe hrdá.
18:30 – Rande naslepo zatím docela vychází. Pán je kultivovaný, čistý, galantní a vypadá to, že mě bere jako sobě rovnou, protože mě nechal za večeři zaplatit.
Krátká pasáž z deníčku chlapa, který byl na rande s touto feministkou:
18:00 – To je zase kšeft. Ta ženská má knírek, ve vlasech šediny a je tak celkově neupravená. Z podpaždí ji prosvítá trs chlupů i přes tři vrstvy oblečení. To je moje poslední rande naslepo.
18:30 – Co je tohle za člověka? Už půl hodiny mele o tom, jak jsou ženy utlačované a jak je muži využívají. Koho to zajímá? Co má ta ženská za problém? Týhle krávě večeři rozhodně platit nebudu. Ty vole, ona má chlupy i ve výstřihu?
19:00 – Tak rande skončilo. Pán, kterého jsem chtěla mít jen na sex, se mi podíval lačně do výstřihu. Tím dal jasně najevo, jaký je to ignorant a že já jsem pro něho jenom objekt jeho touhy. Vůbec mě nebral jako člověka. Jen jako cíl svých tužeb. Úplně jsem viděla, jak se mu protočily panenky, když mi mlsně zkouknul výstřih. Prasák. Okamžitě jsem vstala a odešla. Dneska večer to budu tedy zase jenom já a můj vibrátor Alice. Ano, dala jsem svému vibrátoru ženské jméno, protože i můj vibrátor je emancipovaný.
22:00 – Vibrátor Alice byl dneska ve formě a všechny mé choutky uspokojil. Můžu tedy jít spát. Ještě jsem z dnešního vydání Vlasty vystříhala všechny obrázky mužů, pomodlila jsem se za smrt všech chlapů a konečně usnula. Mám pocit, že se to dneska hodně pohnulo a že jsem k tomu vítězství nad mužským pokolením zase o trochu blíž.

117391810_965949917203327_1408634532164056260_n

116793368_2710209969266486_8083786913328683377_o

116796841_10223718751220433_1426823642129261622_n

Saddám Husajn seděl ve své kanceláři a přemýšlel, na koho by zaútočil, když najednou zazvonil telefon.
„Haló, pane Husajn,“ řekl hlas s výrazným přízvukem. „Tady Jicchak z Tel Avivu v Izraeli. Volám, abych vás informoval, že vám oficiálně vyhlašujeme válku!“
„No, Jicchaku,“ odpověděl Saddám, „to je důležitá zpráva! Řekněte mi, jak velká je vaše armáda?“
„V tuhle chvíli,“ řekl Jicchak po chvilce počítání, „jsem to já, můj bratranec Saul, můj soused Shlomo a celý karetní tým na pinochle z lahůdkářství – to je celkem osm!“
Saddám si povzdechl:
„Musím vám říci, Jicchaku, že já mám armádu o síle milionu mužů, kteří čekají na můj rozkaz vyrazit.“
„Oy vey!“ řekl Jicchak, „ještě vám zavolám zpátky!“
Opravdu, druhý den Jicchak zavolal zpátky:
„Tak, pane Husajn, válka stále platí! Podařilo se nám sehnat nějaké vybavení!“
„A jaké vybavení, Jicchaku?“, zeptal se Saddám.
„No, máme dva kombajny, buldozer a traktor od Goldberga z kibucu.“
Saddám si znovu povzdechl:
„Musím vám říci, Jicchaku, že já mám 16 tisíc tanků, 14 tisíc obrněných vozidel pěchoty a moje armáda se od té doby, co jsme spolu naposledy mluvili, zvýšila na jeden a půl milionu mužů.“
„Opravdu?!“ řekl překvapeně Jicchak, „tak ještě vám zavolám zpátky!“
Další den zavolal Jicchak:
„Tak, pane Husajn, válka stále ještě platí! Podařilo se nám sehnat vzdušné síly! Vybavili jsme Moshemu ultralight puškami a také se k nám přidal karetní tým na bridž!“
Saddám chvíli mlčel a pak si povzdechl:
„Musím vám říci, Jicchaku, že já mám 10 tisíc bombardérů, 20 tisíc stíhaček MIG-19, armádní komplex je obklopen laserem naváděnými raketami země-vzduch a od minule se moje armáda zvětšila na dva miliony.“
„Oy gevalt!“ zvolal Jicchak, „ještě vám zavolám zpátky.“
Následující den opět Jicchak zavolal:
„Tak, pane Husajn, omlouvám se, ale musíme tu válku odvolat.“
„To je mi to líto,“ řekl Saddám. „Proč jste tak náhle změnili názor?“
„No,“ řekl Jicchak, „všichni jsme to znovu probírali a nepřišli jsme na to, jak bychom dokázali nakrmit dva miliony zajatců.“

116791765_3691933170835556_8787997383743852804_n

116700444_1091059647955875_1975359542504786536_o

116720637_903199586830792_5619712654568783047_n

117160996_2581476242117630_502343389720402444_n

117320520_298763474883550_782020264810384789_n

116878444_3141236892623137_3431729520793266060_n

Černobyl je pouhý stín – kouzlo má i Temelín!
Větší nežli v Nepálu, dobrodružství v Bruntálu!
Místo latté v Berlíně, vožerem se ve Zlíně.
Víc než sloni v Africe, láká mě Most, velice.
Nejlepší je, do p.če, cesta kolem Botiče.
Co bych dělal na Srí Lance, když můžu stát v zácpě v Blance.
Před odletem na Bali, upřednostním Úvaly!
Nežli letět na Jamajku, dám si radši doma Májku.
K čemu jezdit za čáru, když můžu jet do Žďáru.
Vysměju se Jadranu – dám si Fernet na vanu!
Nežli jezdit do Benátek, dám si v Plzni karbanátek.
Koupák v moři býval top, letos dáme biotop;-)
Místo dovči na Krétě, šoupnu ho tam Markétě.
Než-li upal v Egyptě, dám si pivo na Rychtě.
Prázdniny na plný prdy, zažiješ jen v obci Vrdy!
Ven nás stejně nepustí, přijďte chlastat do Ústí.
Na líbánky do Janova? Vem ji radši do Chánova.
U Krnova je vždy skvěle nejezděte do pr….
Lepší než ten z ciziny, je náš covid z Karviný.
Než italské Napoli, vyvalím se na poli.
A když nemáš na nic love, zajeď kouknout do Orlové.
Neláká mne Rusko, Čína, radši zmizím do Jičína,
neláká mne širý Nil, odjedu si do Semil.
Pln občanské kázně, volím české lázně.

Nežli Bospor – Dardanely, raděj sedím na prdeli!

116696644_10213139345836913_1669969232996495184_n

116644237_10213943015650023_5859005350094610147_n

116441094_3399612416716062_7288538660441187880_n

116433455_2652511344996745_777065791639269597_o

116315589_3329482023740355_705907440774536088_n

116720997_3516395781704028_5334584635648268443_n

116876374_3013071728791673_5718031640144594360_n

117152396_3149184528463065_8131490529044871553_n

117316966_10207878377154661_4178583762549239691_o

A pár tweetů od Dojnice:

  • Umí tenhle stát aspoň jednou něco zařídit, aby to nevypadalo, že to dělal Pat a Mat?
  • Já tomu novýmu vizuálu teda rozumím tak, že když zbouraný po celonočním tahu po kavárnách na Smetanově nábřeží vlezete do tramvaje, tak chcete mít jistotu, že je pražská.
  • To jste nevěděli, že holčička s banánem přestavuje pedofilní motiv s falickým symbolem? Pokud vás to nenapadlo, tak nejspíš nejste uchylové jako ti, které to napadlo.
  • Taky jste si představovali, že na hygieně funguje 24 h jakýsi dispečink, který okamžitě začíná zpracovávat data, trasy, kontakty…? Místo toho tam je paní, která sdělí, že má po pracovní době a jiná paní pak ve svém volnu něco obvolává. Jdu na panáka.
  • Andrej Babiš se radí s hvězdami a Rastislav Maďar bere covid jako trest za rozmařilý život. Vakcínu bysme mohli zkoušet uvařit z mandragory a ještě potřebujeme najít golema. Patláma, patláma, paprťála!
  • V Krkonoších instalují zábrany proti turistům, protože příroda už jejich nápor nezvládá. Ideální čas pro spuštění vládní kampaně “Jeďte do Krkonoš!”
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč

Celkem za měsíc: 12 550,00 Kč
Vybráno 35.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 5 925 times, 12 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (22 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...
politicon.cz
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.