Jak řešit Covid po první jarní bitvě 2020

nejen naše vláda,ale vlády celého světa jsou neschopný vládnout i v době míru-natož když se začne něco dít,svou neschopností dostanou celej svět do totality-jako vždy.Hitlérovi taky ustupovali,Stalinovi a vždy to odnesli nejmenší-takže spodní čast lidstva,čím víc vytváříme radoby spravedlivé režimy tím hůř.lidi bez Boha jsou jen prach a to naší debilitu ještě přikrmuje satan

Naprostá pravda, doplním úryvkem ze svého článku https://1url.cz/FzAhU
Jak jsem již uvedl, plošné zákazy neochrání ohrožené skupiny a jsou tedy naprosto nesmyslné. Příkladem absurdity je skutečnost, že šedesátiletý diabetik s nemocných srdcem musí chodit do práce a riskovat nákazu, ale zdraví lidé nesmí jít do hospody a zdravá servírka nesmí pracovat a jen zákaz hospod vezme práci přibližně půl milionu lidí, což způsobí snížení kvality zdravotnictví o cca 10%, a to mluvím jen o zákazu hospod.

Tímto způsobem se epidemie měla řešit od začátku září. Jiná situace byla na jaře, kdy si většina lidí myslela, že lze epidemii úspěšně potlačit přísnými opatřeními a navíc se toho o viru mnoho nevědělo. Situace v celém světě však ukázala, že potlačit epidemii lze maximálně na velmi malém izolovaném ostrově. Dokonce i v Japonsku již panuje nárůst. Myslet si, že komunistická Čína uvádí pravdivá čísla, když se tam covid od září bez odhalení šířil, je velmi naivní. Singapur a Taiwan mají oficiálně naprosté minimum mrtvých i nakažených, nicméně někteří cestující z Taiwanu byli pozitivně otestováni v Thajsku či v Japonsku, takže kdo ví, jak to vlastně je… Dále mě napadlo, že se teoreticky nějaký podobný virus mohl již kdysi dávno šířit ve východní Asii, v důsledku čehož mohou mít východoasiaté nějakou kolektivní imunitu.

Navrhuji tedy zavedení následovných opatření. Pakliže někdo máte datovou schránku nebo jste v kontakt s politiky, doporučuji vám tyto nápady odeslat:

1. Povolení všech služeb, hotelů, obchodů, provozoven, hospod, restaurací, kadeřnictví, sportovišť… kromě akcí nad 50 lidí (s cílem zabránit masovému šíření), tedy jako platí ve Švédsku.

2. Zachování povinných roušek v obchodech a veřejné dopravě (případně zpracovat výjimku pro lidi, pro něž rouška představuje ze zdravotních důvodů problém).

3. Zavedení koronavirových důchodů pro příslušníky ohrožených skupin v produktivním věku. Jednalo by se o nemoci, které jsou zmínil v předchozí části článku, případně pokud např. i s obezitou je riziko minimální pod 50 let věku, tak by se to takových lidí netýkalo. Tito lidé by dočasně dostali důchod, který by v menší míře trval i po skončení epidemie, aby měli jistotu, že po konci epidemie neskončí na ulici, jelikož bude složité sehnat práci. Nevím, jestli teď to je ekonomicky možné. Ale takovýto přístup (ochrana ohrožených skupin + otevřená ekonomika) měl platit minimálně od začátku podzimní vlny (na jaře nebyly jednoznačně známé ohrožené skupiny). Koronavirový důchod by se mohl týkat také těch, kdo pečují o někoho značně ohroženého, kdo vyžaduje obtížnou každodenní péči (lidé s demencí, těžkou mentální retardací, lidé bez schopnosti pohybu…nemám na mysli např. vozíčkáře, pro kterého je jediná nezbytná péče mu nakoupit, když je náledí).

4. Zavedení linek veřejné dopravy pro ohrožené skupiny – měly by být zavedeny speciální linky městské hromadné dopravy, jimiž by se směly přepravovat pouze příslušníci ohrožených skupin a jejich nezbytný doprovod (např. u osob s demencí). V případě vlaků by se jednalo o vagony pro ohrožené skupiny (jestliže mohou mít dámský oddíl, tak mohou mít i oddíl pro ohrožené skupiny). Možná by to mohl být problém v případě dálkových autobusů jezdících v dlouhých časových intervalech, muselo by jich jezdit více. V těchto spojích by byly povinné rozestupy, část sedadel by byla zakázána a stání by bylo také zakázané.

5. Zavedení potravinových bank pro ohrožené skupiny – taková potravinová banka by fungovala tak, že krabice s jídlem tam přivezené by byly v rukavicích dezinfikovány, aby se na nich nemohl vyskytovat covid. Kromě potravin by se tam vydávaly také léky. V malých obcích by se mohly vyskytovat na úřadech, někde by mohly být využity kasárny, hotely či různé nevyužívané objekty.

6. Vytvoření covidcenter – jelikož 34% hospitalizovaných jen zbytečně zabírá lůžka v nemocnicích, jelikož mají skutečně mírné či dokonce žádné příznaky, tak je na místě postavit centra, kam by mohli být umístěni. Například lze využívat bývalé kasárny, jako na jaře pro bezdomovce. Pacienti s takovým průběhem chřipky nejsou nikdy hospitalizováni, tudíž vzhledem k podobnosti obou nemocí se jedná pouze o výsledek hysterie kolem covidu. O péči pro tyto lidi by postačila policie či armáda, jelikož mají jen zvýšenou teplotu či kašel. Nevyžadují péči zdravotní sestry či dokonce lékaře.

7. Otevření škol. V regionech se zvýšeným výskytem epidemie by mohly být dočasně zakázány školy s výjimkou praktické výuky a prvního stupně základní školy.