25.5.2015
Kategorie: Multikulturní soužití

Jak multikulturalismus ničí norskou metropoli Oslo

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

RITA KARSLEN/BEO/RED 25|05|2015

Překlad pozoruhodného článku z největšího norského deníku Aftenposten. Přestože jeho autorka Rita Karlsenová z organizace Human Rights Service nezapřela svůj “sluníčkový” světonázor, nabízí svědectví o tom, jak masový příliv imigrantů způsobuje, že Oslo je ze dne na den stále méně norské. Poučme se u nás ze zkušeností skandinávských zemí dříve, než bude pozdě. (red)

Norský korunní princ Haakon Magnus a jeho manželka si nedávno pro své děti vybrali soukromou základní školu a za tuto volbu se stali terčem kritiky. Bránili se slovy: “udělali jsme jen to, co je pro naše děti nejlepší”. Avšak u ostatních rodičích, kteří přehlásí své děti ze škol se silným podílem dětí přistěhovalců, taková obrana sotva postačí.

Organizace Human Rights Service se ve své nedávné zprávě “Segregace, diverzita a integrace” zaměřila na demografický vývoj v Oslu, a to hlavně se zaměřením na školy. Potvrzuje se tam, že nárůst populace Osla probíhá rekordní rychlostí, a to právě díky přistěhovalectví. Ve městě již existuje mnoho oblastí a škol, kde obyvatelstvo zahraničního, hlavně “nezápadního”, původu tvoří většinu.

Uvedená skutečnost se projevuje již i na ukazatelích stěhování obyvatel uvnitř města a celé země. Hlavním rysem je, že etničtí Norové se stěhují mimo Oslo, zatímco hlavně “nezápadní” přistěhovalci míří naopak do Osla. To je nepříjemná, ale skutečná tendence. Čím více obyvatel se zahraničním a mimoevropským původem přichází do Osla, tím vyšší je míra vystěhovalectví etnických Norů mimo Oslo. Uvnitř města platí něco obdobného pro jednotlivé městské čtvrti s vysokým počtem přistěhovalců.

Do Osla přichází segregace

Je již známým jevem, že přistěhovalci se do jednotlivých částí Osla stahují značně nerovnoměrně. To však platí i pro situaci v rámci samotných městských částí. Rozdíly se stále zvyšují, oproti údajům norského Centrálního statistického úřadu z období těsně po roce 2000.

V roce 2013 se stali etničtí Norové menšinou v první velké městské části (Sondra Nordstrand). Na úrovni menších městských čtvrtí lze konstatovat, že počet čtvrtí s většinovou populací přistěhovalců se od roku 2008 dokonce zdvojnásobil ze sedmi na třináct v roce 2013. Jen v těchto 13 čtvrtích, které všechny leží ve východní polovině Osla, žije již 87 000 přistěhovalců. Přitom ve dvou (Rommen a Haugenstua) tvoří etničtí Norové dokonce méně než třetinu obyvatelstva.

Ghetto s mnoha výzvami

Místní organizace Human Rights Service učinila odhad, kolik přistěhovalců bude pravděpodobně žít v jednotlivých městských částech a čtvrtích v Oslu v roce 2030, pokud bude jejich roční nárůst procentně stejný jako v letech 2008 až 2013. V sedmi z 15 velkých městských částí budou etničtí Norové ve velké menšině, a za méně než 17 let bude v osmi městských částech Osla podíl přistěhovalců stejný nebo dokonce vyšší než je dnes v dobře známé a sociální vyloučené městské části Rosengaard ve švédském městě Malmö, kde byly nedávno krvavé nepokoje. Již v roce 2008 tvořili přistěhovalci v Rosengaardu plných 86% obyvatel a zdá se, že tuto městskou část lze legitimně nazvat ghettem se závažnými problémy.

Dnes je jasné, že město Oslo musí nově klást velký důraz na existenci dostatku sociálních bytů, zejména ve východní části metropole. Vysoká hustota sociálních bytů zde však ale vyvolá i další nárůst procenta přistěhovaleckých dětí v místních školách. Z přehledu Úřadu pro vzdělávání v Oslu vyplývá, že například již v 57 ze 129 předškolních zařízení jsou v převaze děti z nenorsky mluvících rodin, nejvíce ve dvaceti z nich tvoří děti z norsky mluvících rodin již méně než třetinu žáků, v šesti zařízeních představují děti z nenorsky mluvících rodin dokonce 91 až 98% žáků.

NorwayMuslimsBurnFlag-446x350

Podporujeme diverzitu

I když musíme připustit, že Oslo už je segregované, a tato segregace bude jistě pokračovat i v budoucnu, nedomníváme se, že by to mělo mít nějaký přehnaný význam nebo následky. Plně podporujeme rozmanitost [ jde o názor autorky článku, ne redakce – pozn. editor]. Současně, ale dáváme přednost integraci před rozmanitostí. Vysoký podíl přistěhovalců, změna školy a stěhování se ze čtvrtí s vysokým podílem přistěhovalců jsou ale témata pro vážnou diskusi. Ne o tom, co je “nejlepší pro děti”, ale o obavách z budoucnosti, tzv. “Bílého útěku” (Hvítá Fluke) etnických Norů a volbě rodičů, ovlivněné předsudky a negativními výhledy. Taková chybná filozofie otvírá, samozřejmě, otázku, kdo se jí řídí a komu prospěje.

Zkušenosti se neberou v úvahu

Jedna z velkých výzev pro přistěhovaleckou politiku je to, že ti s negativními zkušenostmi s diverzitou ve svém okolí, například ti, kteří berou své děti ze škol ve své čtvrti a dávají je jinam, nebudou moc ochotni naslouchat pozitivní argumenty. Samotní žáci a také průzkumy dokonce přinášejí zprávy i o tom, jak se etničtí norští žáci v důsledku častého upřednostňování a změkčování požadavků vůči přistěhovaleckým dětem, pokoušejí být “méně norskými”, například barvením si vlasů na černo. Navíc, tito etnicky norští žáci (a učitelé) nesou na svých bedrech velkou část integračního úsilí. Škola tak dostává nový úkol – je to nejdůležitější “integrační aréna” pro mládež. Ale školy nemohou dělat všechno, co je nejlepší pro žáky, přednost musí dostat politici.

Integrační perspektiva na prvním místě

V roce 2011 byl zaznamenán případ, že na střední škole ve čtvrti Bjerke (městská čtvrť Groduddalen) se vedení rozhodlo více soustředit etnické norské studenty do jedné třídy, aby tak zabránili trvalému úbytku přes odchod těchto studentů na jiné školy. Tím se samozřejmě do jenotlivých tříd dostávalo stále více přistěhovaleckých dětí. Když se o tomto opatření dozvěděla Rada pro vzdělávání města Osla, okamžitě tuto praxi zastavila jako “nepřijatelnou”. Toto rozhodnutí bylo čistě politické, neexistoval žádný odborný důvod pro takové omezení. Zajímavé je ještě, že totéž se stalo rok předtím i na mateřské škole Fjell ve městě Drammen, avšak opačným směrem – etnické norské děti byly rovnoměrně rozděleny do různých tříd. Většina takové opatření obhajovala, ale norští rodiče, kteří byli proti, museli respektovat právo školy na takový krok.

Společné pro oba případy je to, že odborné argumenty pro dělení žáků ve třídách, nezávisle na způsob provedení, neexistují. Na prvním místě stojí tedy výlučně “politicky” dobrá perspektiva integrace – za cenu všeho dalšího.

Dočasné zastavení imigrace

Pravidla imigrace a integrace jsou tedy záležitosti, které jsou největší mírou budovány na politickém základě. Pokud ale není tato politika postavena na faktech, může to vést k tomu, že nebude respektována ani mezi lidmi. Přistěhovalectví do Osla není nosným tématem města, a tak pokud je základním argumentem pro rozhodování o něčem, že to musí být “nejlepší pro Oslo”, mělo by město zavést dočasné zastavení přistěhovalectví.

…..

Poznámka překladatele : V současnosti disponuje magistrát města Oslo již celkem 10 135 sociálními komunálními byty. Jednotlivé městské části požadují navíc dalších 4 935 sociálních bytů. Z celkového počtu sociálních bytů, které jsou dnes k dispozici, je 1 456 běžných (větších) bytů, 380 speciálních bytů pro tělesně postižené a 417 pro osoby závislé na drogách as psychiatrickými diagnózami (zdroj: Aftenposten, 28. června 2014, článek ” Vestkanten trenger fleš sosialboliger “).

V mnoha základních školách (třídách 1. až 5. ročníku) jde pak o jakýsi začarovaný kruh. Kvůli většině dětí s nedostatečnou až velmi nedostatečnou znalostí norského jazyka musí být vzdělávací osnovy změněny ve prospěch výuky “mateřské” norštiny. Děti etnických Norů toto nepotřebují, proto se v takových školách nudí a zpomaluje se výuka i ostatních předmětů.

Rodiče etnických Norů pak své děti raději přesunou do jiných – lepších, ale vzdálenějších – škol a postupně se tam i stahují. Tím se oddělování norských a jiných etnik zvyšuje. Například počet odstěhování etnických Norů z východní části hlavního města (Groruddalen) dosáhl během posledních 20-25 let už počtu přibližně 30 000 (zdroj: Groruddalen Avisen).

Dalším problémem ve školách s vysokým počtem dětí přistěhovalců je dělení některých částí vyučování podle pohlaví – například při hodinách tělesné výchovy a plavání, kdy muslimské dívky nemohou být svlečené v plavkách před chlapci. Nebo stravování ve školních jídelnách narazí v důsledku striktních pravidel odlišných náboženství na velké problémy – například nutnost dovozu tzv. halal-masa kvůli muslimským dětem nebo absenci vepřového masa ve stravě.

PIZZA

…..

Poznámka PP: Paní Karslen je “zděšena”, co že se to na norských školách děje, ale přesto plně podporuje “rozmanitost”. Zřejmě není schopna pochopit, jako spousta jí podobných bojovníků za multikulturní společnost, že právě ona “rozmanitost” a její nekontrolovatelný příliv do Evropy má za následek dnes stále více aktuální “Bílý útěk”. Stáváme se ve vlastních zemích jen bílými otroky, určenými k placení destrukčních výmyslů multikulti socialismu. Na konci svého článku pak paní Karslen pod tíhou aktuálních faktů připouští, že by bylo dobré masovou imigraci alespoň na čas zastavit. Pokud by však dohlédla dále než na výši svého platu v “neziskovce”, musela by přijmout názor všech racionálně uvažujících lidí a požadovat trvalé zastavení společensky nekompatibilní imigrace … okamžitě. 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2018: *****

Rudolf Roedling 1000,- Kč, Jan Klíma 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ladislav Adamec 500,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Jakub Malinovský 111,11 Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Miroslav Meder 300,- Kč

Celkem za měsíc: 4 611,11 Kč
Vybráno 13.17%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner
26 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.