afghanistanarmy
22.8.2018
Kategorie: Historie

Jak dlouho ještě budou umírat čeští vojáci v Afghánistánu?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

ZDENĚK LANZ

Vždy, když zahyne v tzv. zahraničních misích český voják, zintenzivní diskuse o jejich smysluplnosti. Mezi politiky, v médiích, mezi lidmi. Nejinak je tomu i po nedávné násilné smrti tří vojáků – příslušníků 42. mechanizovaného praporu z Tábora. Od této události bylo publikováno tolik článků, vyjádřeno tolik názorů na tuto tragédii a na účast našich vojáků v zahraničních misích, že je velice obtížné napsat něco nového.

 

Ve stínu lidských a rodinných tragédií je v tuto chvíli vedlejší řešit, zda padlí vojáci jsou hrdinové nebo ne. Mnohem důležitější je položit si dvě zásadní otázky.

  1. Čemu nebo komu prospívají mise mezinárodní koalice, včetně České republiky,
    v Afghánistánu?
  2. Má mise mezinárodní koalice v Afghánistánu šanci na úspěch?

Pro představu o tom, co se v Afghánistánu děje, je důležité pochopit především geopolitický aspekt jeho historie, udělat si takový malý „exkurz“ do pohnutých dějin této země. Situace je ale natolik komplikovaná, že se v ní může orientovat zřejmě jen schopný historik na plný úvazek.

Určitým vodítkem pro laika může být např. Wikipedie, diplomová práce na téma Politický vývoj v Afghánistánu a jeho souvislosti Bc. Lenky Rýznarové z Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci, aj. A i když je prakticky nemožné popsat celkovou situaci pár větami, lze vysledovat několik zásadních skutečností. Při studiu nejrůznějších materiálů ale člověk naráží na nepřesnosti, chyby a tendenčně zkreslené informace, takže dopídit se co možná nejpřesnějšího obrazu reálné situace je mnohdy velmi obtížné. Nezlobím se proto na Václava Klause ml., jemuž jsou v médiích vyčítány nepřesnosti v článku Za co umírají čeští vojáci v Afghánistánu?

Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě. 33 % jeho území leží mezi 1800 a 3000 m n. m., 10 % země výš než 3000 m n. m. Na jihu a jihovýchodě území jsou převážně pouště. Mezi severem a jihem existují velké rozdíly v podnebí. To platí i o teplotách.

Afghánistán, plným názvem Islámská republika Afghánistán, má islámské náboženství od roku 2004 zakotveno v ústavě. Náboženství, které vyznává 99 % obyvatel, se podřizuje i běžný život.

V Afghánistánu žije asi 30 milionů obyvatel. Vzhledem k velkému počtu etnických skupin a národů je obtížné definovat společný jazyk. Země patří mezi pět nejchudších zemí světa. Obyvatelstvo se dělí nejméně do dvaceti národností a každý národ pak ještě na jednotlivé kmeny. Asi 45 % obyvatelstva tvoří Paštuni, jejichž velkými nepřáteli jsou druzí nejpočetnější – Tádžikové a třetí nejpočetnější – Hazárové.

Známé úsloví, že dějiny lidstva jsou dějinami válek, platí i pro Afghánistán. Řada konfliktů pravděpodobně pramenila z etnické nesnášenlivosti a územních nároků. Vzhledem ke své strategické pozici se v 19. století ocitl Afghánistán v neustálém ohrožení světových velmocí, především Velké Británie a Ruska. S Velkou Británií válčil hned třikrát. A až v roce 1919, kdy skončila třetí britsko-afghánská válka mírovou smlouvou, získal nezávislost.

I přes snahu nacistického Německa a fašistické Itálie o spojenectví zůstalo Afghánské království po dobu druhé světové války neutrální.

V roce 1973, po necelých padesáti letech, kdy země zažívala období stability, byla svržena afghánská monarchie nekrvavým pučem králova švagra a vyhlášena republika. V roce 1978, po státním převratu, při kterém byl králův švagr zavražděn, převzala vládu v zemi afghánská komunistická strana.

V létě 1979 zahájily USA financování protivládních mudžáhidů. V prosinci 1979 intervenoval Sovětský svaz, jeho zvláštní jednotky zavraždily prezidenta Amína a místo něj byl dosazen Babrack Karmal, bývalý velvyslanec v Československu.

USA a Saudská Arábie začaly prostřednictvím pákistánské tajné služby ISI masivně financovat a vyzbrojovat protisovětský odboj z řad domácích mudžáhidů i zahraničních dobrovolníků z celého islámského světa. Mezi nimi byl i Usáma bin Ládin.

Sovětské armádě se ani ve spolupráci s vládou v Kábulu nikdy nepodařilo ovládat celé území Afghánistánu. Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku a obrovským ztrátám materiálním i lidským (cca 15 000 vojáků zabitých mudžáhidy vycvičenými především USA a Pákistánem),
ale i kvůli ekonomickým problémům, se Sovětský svaz v roce 1989 stáhnul.

Po odchodu sovětských vojsk přestaly USA podporovat místní mudžáhidy a ve vzniklém „mocenském vakuu“ mezi sebou začaly bojovat jejich jednotlivé frakce. Vypukla občanská válka. V roce 1992 byl dobyt Kábul, poslední místo, které ještě bylo v rukou komunistické vlády. Prosovětský prezident Nadžíbulláh se uchýlil do komplexu OSN, kde byl v roce 1996 zatčen Tálibánem a veřejně popraven. Za podpory Pákistánu převzal Tálibán moc v zemi a spolu také poskytovaly útočiště islámským teroristům.

7. října 2001 byla zahájena operace Trvalá svoboda, kterou USA a jejich koaliční partneři odpověděly na útoky z 11. září. Jejím cílem bylo zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy a zničení islamistického režimu Tálibánu. Koncem prosince 2001 vznikla z pověření Rady bezpečnosti OSN mise ISAF, s cílem zajistit Kábul a okolní území. Byla ukončena 31. 12. 2014 s rozporuplnými výsledky (slabá vláda s minimální kontrolou oblastí mimo hlavní město Kábul).

1. ledna 2015 byla zahájena operace Resolute Support, mise NATO, která má velení v Kábulu a na letecké základně Bagrám (vybudované v 80. letech minulého století Sovětským svazem). Cílem mise je provádět výcvik, poradenství a podporu.

Člověk nemusí být žádný velký odborník na mezinárodní vztahy, aby z prakticky denně přicházejících zpráv vytušil, že situace v Afghánistánu je více než tristní. Po 17 letech astronomických zbrojních výdajů! Po 17 letech nespočtu lidských obětí nejen z řad vojáků koaličních sil!

Argument, že proti terorismu je potřeba bojovat v místě jeho vzniku, tedy v Afghánistánu, vzhledem ke stupňujícímu se násilí a terorismu v Evropě v posledních letech značně pokulhává. Potenciální útočníci jsou totiž už dávno tady, v Evropě. A nejen v ní. Nebo přicházejí s „migranty“, s falešnými pasy nebo bez nich, bez totožnosti.

Kdyby nešlo o tak tragickou záležitost, jakou je každá válka, každé násilí, nesmírné utrpení a smrt lidí, nabízelo by se přirovnání ke vtipu s pánem, kterému spadla do kanálu koruna, ale hledal ji na ulici, protože v kanálu je tma.

Ale vážně!

Kdo dění v Afghánistánu trochu pozorněji sleduje, nemůže přehlédnout informace, z nichž některé by se pravděpodobně daly ověřit z veřejně dostupných dokumentů, jiné musíme, alespoň pro tuto chvíli, nechat v „přihrádce“ spekulace.

Příklady z druhé skupiny:

  • Tolerovala, podporovala nebo ignorovala CIA v 80. letech obchod s drogami, aby si mudžáhidi pěstováním opia „přilepšili“ na boj proti sovětské okupaci země?
  • Vedou USA tajné rozhovory s Tálibánem o stažení koaličních vojáků z Afghánistánu?

Příklady z první skupiny:

Invaze Sovětské svazu do Afghánistánu byla schválena na zasedání politbyra 12. prosince
1979 i přes nesouhlas vojska. Ministr obrany Ustinov k tomu řekl: Odkdy rozhodují vojáci o zahraniční politice?

Zbigniew Brzezinski v rozhovoru pro Le Nouvel Observateur v roce 1998:
….Nenutili jsme Rusy, aby vpadli do Afghánistánu, ale úmyslně jsme zvýšili pravděpodobnost, že to udělají (tím, že americké výzvědné služby začaly pomáhat afghánským mudžáhidům půl roku před sovětskou intervencí . … ).
…. Důsledkem toho bylo, že byli Rusové vtaženi do afghánské pasti….
…. Co je důležitější pro světovou historii? Tálibán, anebo rozklad sovětského impéria? Pár nažhavených muslimů, anebo osvobození střední Evropy a ukončení studené války?….

Nikdy nebylo oficiálně prokázáno, že útoky na civilisty v USA byly naplánovány na území Afghánistánu.

Afghánistán je s více než z 80 % největším producentem opia na světě.

Stále platí, a o Afghánistánu dvojnásob, že zkušenost je nepřenositelná, lidstvo nepoučitelné. Debakl Britů, Sovětů, zkušenost Američanů z Vietnamu i z dosavadního vývoje právě v Afghánistánu. Ani to všechno nestačí.

Možná, kdyby si zodpovědní politici přečetli satirický román anglického spisovatele Patricka Ryana „Jak jsem vyhrál válku“, zejména pasáž o lstivých Afgháncích, rozhodovali by se jinak. Kdo ví.

Je téměř stoprocentně jisté, že Američané i přes pomoc koaličních partnerů nemohou tuto válku vyhrát.

Globální zájmy jsou ale nad zdravým rozumem. Vojensko-průmyslový komplex má obrovský vliv a i válkychtiví generálové bývají často hlasitě slyšet. Dříve nás média „krmila“ hesly: Ve jménu míru a socialismu, Internacionální pomoc apod., dnes pro změnu užívají obraty: Boj za svobodu a demokracii, Solidarita s koaličními partnery, Boj proti mezinárodnímu terorismu apod..

Ale v  kontextu aktuálního dění nezní ani ta současná hesla nijak přesvědčivě.

Ať se na „ten“ Afghánistán dívám, jak dívám, nemohu si pomoct!

Naši kluci nemají co střílet domorodce ve skalách a pouštích na druhém konci světa.

Jejich místo je tady, doma, při zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky.

Jak dlouho ještě budeme sledovat přímé přenosy z příletů letadel – „speciálů“ s rakvemi s našimi vojáky?
Jak dlouho ještě budeme sledovat přímé přenosy toho nejsmutnějšího, co mohou lidé v životě zažít – rodiče a prarodiče na pohřbu svých dětí a vnoučat?
Jak dlouho ještě budou zbytečně umírat čeští vojáci v Afghánistánu?
Ptejme se na to našich politiků!

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vít Fortelka 2019,- Kč

Celkem za měsíc: 4 719,00 Kč
Vybráno 13.48%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner
32 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.