20200503080953_630px-C-54landingattemplehof
14.6.2020
Kategorie: Historie

Jak chtěl Sovětský svaz nechat vyhladovět Západní Berlín

Sdílejte článek:

SM

Jednou z prvních krizí studené války byla blokáda Západního Berlína. Sověti v červnu 1948 uzavřeli všechny pozemní a vodní přístupové cesty do Západního Berlína, který tak byl odříznut. Západ však našel řešení, jak Západnímu Berlínu pomoci v podobě leteckého mostu.

Jedním ze zahajovacích “manévrů” studené války bylo Stalinovo rozhodnutí odříznout přístup do Západního Berlína. Tedy do zón bývalého hlavního města Říše pod okupační správou USA, Británie a Francie, kde byla v červnu 1948 zavedena západní marka. Západní spojenci tím čelili sovětské snaze ekonomicky vázat Západní Berlín na své okupační zóny. Sověti odpověděli přerušením dodávek proudu a uzavřením pozemních i vodních přístupových cest do západních zón. Mezi červnem 1948 a zářím 1949 pak především americké a britské, ale také kanadské, australské, novozélandské a jihoafrické letectvo přepravily při 278 tisících letech 2,3 miliony tun zásob a zboží. SSSR nebyl ochoten riskovat otevřený konflikt, a faktická neúčinnost blokády vedla k dohodě o jejím zrušení v květnu 1949.

Poražené Německo bylo v srpnu 1945 na postupimské konferenci rozděleno do čtyř okupačních zón: americké, britské, francouzské a sovětské. A stejně tak bylo rozděleno německé hlavní město, jež se nacházelo v sovětském sektoru a nejbližší hranice s britskou severoněmeckou zónou byla 160 km od města.

Poněkud paradoxně neexistovala ovšem žádná formální dohoda o přístupu západních spojenců do jejich západních sektorů pozemními či vodními cestami. SSSR umožňoval spojení železnicí s omezením do deseti vlaků denně. A tři vzdušné koridory: z Hamburku, Bückeburgu a Frankfurtu. Problémy začaly poměrně záhy a souvisely přirozeně s chutí sovětských soudruhů výhledově sjednotit nejen Berlín, ale celé Německo pod komunistickou vládou. Vážnou se situace stala ve chvíli, kdy padla na západě strategická rozhodnutí o budoucnosti Německa, jež počítala s redukcí válečných reparací (zkušenosti neblahých důsledků Versailleského systému po 1. světové válce podtržené situací rodícího se nového globálního nepřátelství), uplatnění Marshallova plánu ekonomické pomoci a obnovy na Německo a související zavedení nově ustavené západní marky v Západním Berlíně.

To se Sovětům, jejichž hospodářská „řešení“ obsahovala tisk ničím nekrytých bankovek, čímž jen zhoršovali již tak nedobrou situaci německé měny, nelíbilo, a zahájili blokádu pozemních a vodních cest do Západního Berlína. Očekávali, že nebude jiné východisko, než že jim přiškrcené a hladové město padne do náruče samo. A 22. června 1948 oznámili vznik nové východní měny. Ta bude ležet v parku mnoho dní.

Ve městě žilo přes 2 miliony lidí. Zásoby potravin mělo na 36 dní, zásoby uhlí na 45 dní. Pokud jde o vojenské síly, přímo v Západním Berlíně bylo jen necelých 9000 Američanů, 7,5 tis. Britů a 6 tisíc Francouzů. U bojových jednotek v celém Německu měli Američané tou dobou 31 tisíc mužů. Naproti tomu v sovětském sektoru bylo 1,5 milionu vojáků. Poměr sil nicméně vyrovnávaly americké jaderné zbraně; jakkoli i jejich počet zaostával za plánovaným (k dispozici v polovině roku bylo asi 50 bomb typu Fat Man). Opustit Západní Berlín nepřicházelo do úvahy již z prestižních důvodů. Bylo rozhodnuto o zřízení leteckého mostu.

Bylo vypočteno, na základě minimální denní dávky 1990 kilokalorií, že je třeba denně dopravit 646 tun mouky a pšenice, 125 tun dalších obilovin, 64 tun tuku, 109 tun masa a ryb, 180 tun brambor, 180 tun cukru, 11 tun kávy, 19 tun sušeného mléka, 5 tun mléka pro děti, 3 tuny kvasnic, 144 tun zeleniny, 38 tun soli a 10 tun síra; denně tedy 1534 tun potravin, a k nim 3475 tun uhlí, nafty a benzínu.

Jaká byla k dispozici flotila letounů? Dvě skupiny C-47 Skytrain (Dakota), celkem 96 strojů, z nichž každý unesl 3,5 tuny nákladu. Británie je byla schopna rychle posílit na celkových 150 Dakot a dalších 40 letounů Avro York s nosností 10 tun. Výhledově bude třeba zapojit čtyřmotorové C-54 Skymaster (v námořní verzi značených jako R5D), jichž bylo k dispozici až na 450 a britské létající čluny Short Sunderland, které přistávaly na berlínské řece Havel, a další.

Základním předpokladem úspěchu byla ochota obyvatel Berlína snášet nedostatek. Americká operace byla zahájena 25. června 1948 letem 32 C-47, Britové se přidali o tři dny později. Nikdo v tu chvíli nečekal, že letecký most bude třeba provozovat déle než rok. V plánu byly tři týdny. Koncem července byly obě operace lépe zkoordinovány pod velením generálmajora Tunnera, organizátora letecké přepravy mezi Inidí a Čínou („přes Hrb“) během 2. světové války. Počty letounů byly navyšovány. S blížící se zimou ovšem vyvstala potřeba navýšit dramaticky dodávky uhlí, nafty a benzínu. Britové nasadili letouny Handley Page Hastings; Tunner najal k údržbě letounů bývalý pozemní personál Luftwaffe. Zásadním úspěchem byla přeprava těžké mechanizace do Berlína pomocí letounů C-82 Packet, jež umožnila vybudování dostatečných přistávacích ploch – a současně dala Sovětům zřetelně na vědomí, že svou blokádou nemohou město odříznout prakticky od ničeho.

Na vrcholu operace přistávalo v Berlíně letadlo každých 30 sekund. Celkové náklady, sdílené Spojenými státy, Británií a Německem, jsou odhadovány na 224 až 500 milionů dolarů (dnes 2,36-5,27 miliardy). Blokáda byla odvolána v květnu 1949. První vlak přijel do Západního Berlína 13. května ráno; letecké zásobování však pokračovalo až do září. První velká bitva studené války skončila bez výstřelu a západní pozice byly uhájeny.

 

  • history.com
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

Ilja Baudyš 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Martin Vavřinka 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Martina Kosková 350,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 11 094,- Kč
Vybráno 31.69%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 621 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (18 votes, average: 4,33 out of 5)
Loading...
18 komentářů

Napsat komentář: Libor Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)