Jak bude Rusko politicky a ekonomicky ovlivňovat Venezuelu?

Rusko, jakož i Čína a Turecko, podpořily Madura, oproti rozhodnutí Spojených států a dalších zemí světa, aby uznali vůdce parlamentu Juan Guaidó za dočasného prezidenta země.

Kdyby Maduro opustil mocenskou pozici, mohlo by Rusko ztratit spojenectví, které začalo s vládou Huga Cháveze (1999–2013) a stalo se jeho hlavním spojencem v regionu. Od té doby se země (RF) stala po Číně druhým největším věřitelem Caracasu.

Rusko „riskuje, že všechny doposud po dlouhou dobu budované vztahy ztratí svou hodnotu,“ vysvětlil profesor na Moskevské ekonomické škole Nikolai Petrov.

Pokud padne Maduro, „riziko ztráty vašich investic se závážně zvýší,“ říká Daniel Rozental, odborník z Venezuely na ruské akademii věd. V prosinci, během návštěvy Madura v Moskvě, Rusko slíbilo investovat 6 000 milionů dolarů do ropného a důlního sektoru země.

Kalashnikov a petrodolary

„První dohody s Ruskem byly povětšinou vojenského charakteru: velké objednávky tanků, útočných pušek Kalashnikov a letadel Suchoj. Rusko souhlasilo s úvěry na financování těchto vojenských nákupů. A pak ještě byly vytvořeny vztahy v ropném sektoru,“ říká Serge Ollivier, odborný historik z Venezuely, profesor a výzkumník na univerzitě Panthéon-Sorbonne.

Od roku 2005 nakoupila Venezuela, podle výpočtů několika médií v zemi, ruských zbraní za celkem 11 000 milionů dolarů což z Moskvy dělá hlavního dodavatele zbraní v jihoamerické zemi.

Některá média tvrdí, že Madura ve Venezuele podporuje několik ruských soukromých firem, což však Kreml popírá.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že Moskva udělá „vše, co je možné“, aby Madura podpořila, zatímco Kreml řekl, že chce „obhájit své zájmy v rámci mezinárodního práva“. „Rusko bude bojovat za své smlouvy a své dluhy,“ říká Vladimír Rouvinski, odborník na vztahy mezi Ruskem a Latinskou Amerikou.

Ale „Kreml připustil, že by mohl také jednat s jinými silami ve Venezuele za podmínky, že předání moci bude legitimní.“ V ropném sektoru investovalo Rusko miliardy dolarů, a to především prostřednictvím polostátní ropné společnosti Rosneft, vedené vlivným Igorem Sechinem, velmi blízkým Vladimira Putina, který často navštěvuje Caracas.

Rosneft se podílí ve Venezuele na několika projektech průzkumu a těžby ropy a zemního plynu spolu s Venezuelskou národní ropnou společností PDVSA, nyní pod Washingtonskými sankcemi.

Část Venezuelského dluhu vůči Rusku je hrazena naturálně (ropnými produkty) na základě dohod mezi PDVSA a Rosneftem. Rusko také několikrát souhlasilo s restrukturalizací tohoto dluhu.

Rizikové dohody

„Když Trump převzal vládu, byl v roce 2017 uzavřen přístup Caracasu na Wall Street, a ten začal hledat své financování v Moskvě a Pekingu. Madurovi nezbývalo nic jiného, než klást větší důraz na Rusko, které se ujalo možnosti získat zajímavé, ale velmi riskantní nabídky,“ říká Serge Ollivier. „Rusové využili,“ podle historika, „zranitelnosti Caracasu, ale očekávání se nenaplňují“ kvůli „katastrofickému stavu ropné infrastruktury v zemi a úpadku PDVSA“.

„V budoucích mezinárodních jednáních bude jedinou možností, aby Rusko získalo záruky svých aktiv, že bude muset politickou změnu ve Venezuele přijmout,“ dodává Ollivier.

Na ruské veřejné televizi byla krize v Caracu srovnána s revolucí na Ukrajině v roce 2014, což způsobilo, že pro-ruský prezident padl, což vyvolalo v Moskvě hněv [orig.: la cólera].

Nicméně, podle Daniela Rozentala, „v Rusku převládá pragmatismus“, i kdyby přišla k moci opozice. „Boj s Ruskem není pro Venezuela rozumný“, říká.

Hlavní důvody Putinova „ne“

V prvním aspektu má Venezuela dluh s Ruskem ve výši 10 000 milionů dolarů. [Pozn. red.: Jiný latinskoamerický zdroj udává, že celková výše pohledávek RF vůči Venezuele dosahuje 22 mld. USD.] Při nedostatku peněz plní režim své obchodní závazky zasíláním barelů surové ropy. Ale jak se ukázalo v prosinci, zdroj blízký PDVSA potvrdil, že jde jen o polovinu toho, co bylo dohodnuto (300 000 barelů za den místo 600 000).

Za druhé, Rusko, které čelí období hospodářské stagnace a rostoucí sociální nespokojenosti, má omezené finanční prostředky na mezinárodní kampaně.

Podle analýzy Wall Street Journal je krize ve Venezuele pro Rusko podobná krizi Ukrajiny a Sýrie. V těchto případech by americká podpora opozičních sil ohrozila spojence Moskvy, kteří po desetiletí kupovali ruské zbraně a otevřeli dveře ruským investicím.

A konečně, podle ruských představitelů citovaných v deníku Wall Street Journal, Putinova frustrace z Madura vzrostla loni poté, co Rusko vyslalo delegaci úředníků do caracaského ministerstva financí s plánem stabilizace katastrofální ekonomické situace. To ale Madurův režim odmítl, považujíc požadovaná opatření za příliš drastická a chtěl jen další finanční pomoc.

ZDROJ: www.el-nacional.com