islam72018
21.4.2021
Kategorie: Kultura a tipy

Islámská doktrína: O křesťanech a židech

Sdílejte článek:

BAWERK.EU

Dnes je v češtině už poměrně dost knih o islámu. Sám jsem napsal jednu populárně naučnou srovnávací analýzu mezi společností islámu a společností Západu. Čas od času si něco na téma islám přečtu i nadále. A musím říci, že kniha “Islámská doktrína: O křesťanech a židech“, vydaná Centrem pro studium politického islámu v Brně, patří k nejzajímavějším knihám na toto téma, jaké jsem poslední dobou četl. Proto jsem se rozhodl napsat o ni tuto poněkud obsáhlejší recenzi. Potěšující také je, že kniha je bohatě vybavena citacemi a odkazy.

 

Obecné

Kniha začíná obecnými věcmi. Islám je definován Alláhovými slovy v Koránu a Mohamedovými slovy a činy nazývanými sunna. V Koránu se 89krát uvádí, že jsou Mohamedova slova a činy považovány za dokonalý vzor pro lidstvo.  Sunna obsahuje dvě sbírky textů – síru, což není chemický prvek, ale je to Mohamedův život a hadísy, což jsou Mohamedovy výroky a činy. To vše představuje trilogii. Přičemž platí: “Většina lidí si myslí, že korán je biblí islámu, ale korán představuje pouhých cca 14 % celkového textu islámského učení. To znamená, že islám je ze 14 % Alláh a z 86 % Mohamed.” (1).

Kniha vychází ze skutečných textů islámské nauky, ne z jejich komentářů (2). Pro muslimy je člověk, který není muslimem, káfirem a islám věnuje těmto káfirům velké množství energie: “Káfirům je věnována většina (64 % ) koránu a Mohamedovým bojem s nimi téměř celá síra (81 %). V hadísech (tradicích) je káfirům věnováno 37 % textu. Celkově je v celé trilogii káfirům věnováno 51 % jejího obsahu.” (3) Pod káfiry patří i vyznavači knihy čili židé a křesťané.

Spisovatel P. Ouředník tvrdí ve své knize „Antialkorán: aneb nejasný svět T. H., že: “Ve své novodobé edici obsahuje Korán 6 235 veršetů; zhruba deset jich hlásá milosrdenství, nějakých dvě stě padesát jich volá po svaté válce a zkáze nevěřících.” (4). Pozitivní verš o křesťanech a židech je třeba tento (Korán 2:62): „Věru ti, kdo uvěřili v Korán, a ti, kdož jsou křesťany, židy a sabejci [snad iráčtí křesťané], ti, kdož uvěřili v Alláha a v den soudný a konali zbožné skutky – ti naleznou odměnu u Pána svého.“ No řada veršů je skutečně negativních. Třeba Korán 33:61 (62): “Káfiři prokleti budou a kdekoliv se octnou, budou zajati a bezohledně zabiti. To byla Alláhova zvyklost vůči jejich předchůdcům. A ve zvyklosti Alláhově nenalezneš změnu žádnou.” (5). Obecně platí, že pozdější verše ruší platnost starších veršů (Korán 2:106: „Kdykoliv zrušíme verš nějaký či dáme ti naň zapomenout, přineseme jiný, lepší anebo podobný.“ Viz i verš 16:101). A posledním veršem z Koránu o lidech knihy je tento 9:29: “Bojujte proti lidem Knihy [křesťanům a židům], kteří nevěří v Alláha a v den soudný. Křesťané a židé nezakazují to, co zakázal Alláh a Jeho posel. Neuctívají náboženství pravdy, dokud se nepodrobí a nedají poplatek [džizju] a nebudou poníženi.” Nezakazují čili neakceptují právo šaría. Křesťané a židé, kteří neakceptují Mohameda jako posledního proroka jsou káfiry (6). Potíž je ovšem v tom, že pokud ho akceptují, tak se z nich stanou de facto muslimové, a tedy přestanou býti křesťany a židy. Někdy jsou tito považováni dokonce za nejhorší, verš Koránu 98:6 (7) přímo praví: „Nevěřící mezi lidem Knihy a modloslužebníci budou páleni na věky v ohni pekelném. Ze všech stvořených bytostí jsou tyto nejvíce zavrženíhodné. Neboť ti, kdož věří a konají dobro a pracují, jsou nejušlechtilejší ze všech stvořených bytostí.“ (7).

Život Mohamedův

Valnou část knihy, která se zabývá svatými texty islámu, zabírá samozřejmě život Mohamedův. Je zde hojně citován autor Ishák (Ibn Ishaq) (704-767 p. Kristu). Z jeho textu plyne, že v Mekce panovala před příchodem Mohameda náboženská tolerance, ale ta měla již záhy skončit (8). Ten život vám tu popisovat nebudu, ale uvedu zde některé zajímavé citace, které se tohoto života týkají a odkazují přitom na židy či křesťany. Mohamed více hovořil o těch prvních. Ti se v době jeho života vyskytovali v jeho okolí častěji. Tak nějak automaticky z tohoto tvrzení plyne, že život Mohamedův je pro islámskou doktrínu a muslimy velmi podstatný. K Mohamedovu vlastnímu životu jen tolik, že se z původně mírumilovného obchodníka změnil časem na válečníka a vojevůdce poháněného vnitřními hlasy. Během devíti let se dle Ishák 973 účastnil Mohamed 27 nájezdů. Kromě toho proběhlo 38 dalších bitev a expedic, čili celkem 65 ozbrojených akcí. Nejprve Mohamed působil V Mekce a později v Medíně. Dle Isháka (426) bylo vykázání Mohameda z Mekky horší než zabíjení a vzdorování islámu bylo horší než vražda. (9) Jedna odbočka: v Koránu existují verše, které naznačují svobodnou vůli. Třeba verš 18:29: „A rci: „Pravda přichází od Pána vašeho; kdo chce, ať věří, a kdo chce, ať nevěří!“ (10). No, mnoho jich však není.

Přátelství (tj. nikoliv jen nějaká známost) mezi muslimy a nemuslimy by nemělo být moc možné. Dost známý je verš 3:28: “Nechť si věřící neberou káfiry za přátele místo věřících! Kdo tak učiní, nedostane se mu ochrany Alláha a bude odkázán sám na sebe. A Alláh vás varuje, abyste před ním měli bázeň, neboť všichni se mu budou zodpovídat.” Dalším veršem stran této problematiky je verš z Koránu 5:57: “Vy, kteří věříte! Neberte si za přátele ty, kterým je vaše náboženství pro posměch a pro zábavu, ať jsou již z těch, jimiž dostalo se Písma před vámi [židé a křesťané], či ať jsou z káfirů. Bojte se Alláha, jste-li opravdoví věřící! A když voláte k modlitbě, tropí si z toho posměšky a je jim to pro zábavu – a je to proto, že je to lid, jenž ničemu nerozumí.” (11). Ishák 341 uvádí, že dle úmluvy, kterou sepsal Mohamed se muslimové měli stavě na odpor proti každému, kdo by zaséval neshody mezi jinými muslimy. Muslim by neměl zabít jiného muslima, ani by neměl pomáhat káfirům proti muslimům. Muslimové jsou si navzájem přáteli, káfiři jsou však z tohoto přátelství vyjmuti. Muslimové mají pomstít krev prolitou na jiném muslimovi v džihádu. Nevěřící nesmí zakročit proti muslimům. Verš Koránu 9:73 pak hlásá: „Proroku, bojuj usilovně proti káfirům a pokrytcům a buď přísný na ně! Útočištěm jejich bude peklo, a jak bídná cesta to je!“ (12). Pokrytci jsou ti, kteří se snaží vyhýbat džihádu.

Stran vztahu k příbuzným, kteří nepřestoupili k islámu, je zajímavá tato citace z doby bitvy u Badru (rok 624): „”Když odtahovali těla ke studni, jeden z muslimů uviděl, jak do ní vhazují tělo jeho otce. Řekl: ‘Můj otec byl čestný, moudrý, laskavý a vzdělaný muž. Doufal jsem, že se stane muslimem. Zemřel jako káfir. Bude se navždy smažit v pekle.” (13).

Židé

Podle autora knihy B. Warnera všechny příběhy, které najdeme v židovských svatých knihách, v Koránu ukazují, že Alláh zničil ty kultury, jež neposlouchaly své posly. Ishák 367 uvádí, že Mohamed je posledním prorokem, přičemž jeho příchod byl ohlášen v původní Tóře. Alláh pak židy požehnal a ochránil je a oni teď odmítají uvěřit v posledního a dokonalého proroka. Židé tak nejsou nevědomí, ale jsou falešní. Židé znají pravdu o Mohamedovi a snaží se ji zakrýt pomocí lží (14) Čili v podstatě Židé špatně interpretují svoje vlastní náboženské texty, a pokud by je interpretovali správně tak by se stali muslimy. V podstatě zbloudili. To dokládá i verš z Koránu 5:59: “Rci: ‘Lidé Knihy [židé a křesťané]! Nezavrhujte nás jenom proto, že jsme uvěřili v Alláha a v to, co nám seslal, a v to, co seslal ještě před námi, a protože většina z vás jsou hříšníci?’ Rci: ‘Mám vám oznámit něco horšího než odplatu, která je u Alláha? Ti, které Alláh proklel a na něž se rozhněval a z nichž učinil opice [židé] a vepře [křesťané], a ti, kteří uctívají zlo – ti jsou na horším místě a nejdále zbloudili ze stezky pravé.” Verš 5:82 pak uvádí: „A věru zjistíš, že lidé kteří jsou největšími nepřáteli věřících, jsou židé, a ti, kdo k Alláhovi přidružují [polyteisté]; a zjistíš, že křesťané jsou největšími přáteli věřících. A je to proto, že jsou to oddaní učenci, kteří nejsou domýšliví.” (15) Jak je patrné, je poslední verš příznivě nakloněn křesťanům. Zpět však k překroucení Písma svatého. Sbírka hadísů (Mohamedovy činy, příběhy a proslovy) Muhammada al-Buchárího (810-870) taktéž říká (Buchárí 3;48;850), že: “Alláh vám jasně sdělil, že židé a křesťané překroutili Písmo svaté, které obdrželi. Tvrdili, že jejich úprava je slovo boží, aby získali hmotné výhody.” (16).

Skutky a život Mohamedův jsou pro muslimy velkým a podstatným vzorem a není tedy špatné se podívat na vztah Mohameda k židům. S židy se v hojné míře setkal v Medíně, kde žily tři židovské kmeny. A soužití se židy zde bylo po Mohamedově příchodu značně konfliktní. Konečným výsledkem bylo to, že Mohamed brzy na jeden kmen židů zaútočil a zvítězil. Zabavil jim veškeré jmění a poslal je do vyhnanství. V Medíně té doby žili nejen židé, ale arabští pohané a nějací křesťané. Šlo tedy o město s docela slušnou náboženskou tolerancí. S těmito všemi denominacemi se Mohamed přel. Mohamed sám dle Isháka nechal některé židy zabít. Třeba Al Ašrafa, který se prohřešil tím, že složil nějaké básně napadající islám (Ishák 548). Nebo jednu básnířku dceru Marawanovu, která napsala báseň proti islámu, a která byla zabita Mohamedovým stoupencem před svými dětmi. Dle Ishák 554 pak Mohamed pravil: “Zabijte každého žida, který je ve vaší moci.” A podobně (17). Je také zajímavé, že po obsazení Mekky Mohamedem, které se obešlo jinak bez boje, byly v seznamu těch lidí, kteří měli být zabiti i dvě zpěvačky, které zpívaly satiry proti Mohamedovi (18).

Mohamed později zaútočil na druhý židovský kmen, který se vzdal. Dopadl však relativně dobře: Mohamed mu zabavil veškerý majetek a vyhnal ho z města. Třetí kmen dopadl znatelně hůře. Přestože se po určitém obléhání vzdal uvádí Ishák 690: “Zajatci byli odvedeni do Medíny. Na medínském tržišti kopali zákopy. Byl to dlouhý den, ale toho dne čekala 800 židů smrt. Mohamed se svou dvanáctiletou ženou celý den až do noci seděli a vše sledovali. Alláhův posel nechal všechny židovské muže popravit.” Dále (693) vzal majetek, ženy a děti židů a rozdělil je mezi muslimy. Židovské otrokyně byly prodány jako sexuální otrokyně. Mohamed takto získané peníze investoval do koní a zbraní.  (19)

Později Mohamed dobyl židovské město Chajbar a podepsal s židy dohodu, díky níž se z nich stali v podstatě poloviční otroci nazývaní “dhimmí”. Židé nyní obdělávali půdu a polovinu výnosů odevzdávali Mohamedovi. Jejich majetek byl zabaven a nejkrásnější židovky si vzal Mohamed za manželky. Ve městě Fadaku židé rovnou kapitulovali. Stali se z nich dhimmí a jednou ročně odevzdávali Mohamedovi polovinu výnosu. Židé byli z Chajbaru a jinde vyhnání spolu s křesťany za Mohamedova druhého nástupce Umara ibn al-Chattába (585?-644) (20).

Odpadnutí žida od víry bylo nepřijatelné. Buchárí 9;89;271 praví, že: “Jistý žid přijal islám jako své náboženství, ale pak se vrátil ke své původní víře. Muadh uviděl tohoto muže s Abú Músou a zeptal se: ‘Co tento muž udělal?’ Abú Músa odvětil: ‘Přijal islám, ale poté se vrátil k judaismu.’ Muadh prohlásil: ‘Podle výroku Alláha a Mohameda by měl být zabit a já se neposadím, dokud to nevykonáš.’.” (21)

Křesťané

Pohled na Ježíše (v islámu Isa) z pohledu svatých knih islámu je dosti jiný, než je pohled Bible. “V síře jsou vyloženy důvody, proč je ježíš pouhým Alláhovým poslem. Ježíšovi totiž vládli králové, nevládl on jim. Skutečný Ježíš je popsán v koránu. Neměl žádnou moc, kromě té, již mu udělil Alláh. Žádná svatá Trojice neexistuje. Smyslem Ježíše bylo předat poselství ohledně příchodu Ahmeda (Mohameda).” Ishák 404 uvádí jako svatou Trojici Alláha, Ježíše a Pannu Marii. Ježíš pak nebyl ukřižován, protože Alláh si vzal Ježíše přímo k sobě (22).

Korán ve verši 4:171 pak ke křesťanům praví: „Lidé Knihy! Nepřekračujte hranice náboženství svého a mluvte o Alláhovi jedině pravdu! Vskutku Mesiáš, Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Alláhovým a slovem Jeho, které vložil do Marie, byl duch z Něho povstalý. Proto věřte v Alláha a posly jeho a neříkejte: ‚Trojice!‘ Přestaňte a bude to tak pro vás lepší. Alláh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Alláh dostatečným je ochráncem…“ (23). Přidružování (širk) je pro některé muslimy zvláště závažným činem (‎24). Ovšem pokud by křesťané tzv. nepřidružovali, tak je otázka nakolik by byli křesťany. Možná by spíše šlo opět více o muslimy. Křesťané, kteří by se nestali muslimy, by v zásadě měli status dhimmí (viz dále) a platili by za ochranu džizju (dnes by šlo spíše o druhořadý občanský status: nemít přístup k některým veřejným podporám, zaměstnání ve státních úřadech, stavebnímu povolení, být vystaven občas některým slovním či i násilným činům apod.) a museli dodržovat celou řadu nařízení práva šaría. De facto by se tak však opět křesťané chovali částečně jakožto muslimové (totéž platí o židech). Ostatně to dokládá i dnes už velmi známý verš Koránu 9:29: „Bojujete proti lidem Knihy, kteří nevěří v Alláha a v den soudný. Křesťané a židé nezakazují to, co zakázal Alláh a Jeho posel. Neuctívají náboženství pravdy, dokud se nepodrobí a nedají poplatek a nebudou poníženi.“ K tomu Warner píše, že: „Chráněni jsou pouze ti křesťané a židé, kteří se podrobí islámu. Praví křesťané jsou ti, kteří popírají svatou trojici a uznávají Mohameda jako posledního proroka.“ (25). Vtip vztahu islámu ke křesťanům a židům je ten, že je vlastně nutí se stát muslimy anebo je nenutí být muslimy, ale nutí je chovat se skoro jako muslimové.

Dle verše Koránu 61:6 Ježíš oznámil zvěst o poslu, jenž přijde po něm a jehož jméno bude Ahmed (to je jedno z jmen Mohameda). Ovšem tento citát se v křesťanských spisech nikde nenachází. Ve verši 5:116 sám Ježíš odmítá to, že by byl lidem řekl, aby si jeho a jeho matku vzali jako dvě božstva vedle Alláha (26). To se od křesťanství liší nejen v tom, že Ježíš v učení islámu není Bohem, ale je pouze jen člověkem, ale i postavením Panny Marie, která v křesťanství není považována za Boha, maximálně u některých církví (třeba katolíků) je považována za matku Boží. Ježíš a Isa jsou si podobní jen částečně, částečně si podobní nejsou.

Dhimmí

Umar II. (682-720) chalífa z rodu Umajjovců zavedl zásady pro dhimmí. Nebudeme je zde všechny citovat, čtenář je najde v recenzované knize. Ale uvedu zde jen to, že dhimmí neměli stavět ve městech ani v jejich sousedství nové kláštery, kostely, klášterní školy ani mnišské cely, ani neměli ve dne ani v noci opravovat ty, které chátrají, nebo se nacházejí v muslimských čtvrtích. Brány (domů) dhimmí měli být do široka otevřené pro poutníky a kolemjdoucí. Všem muslimům, kteří procházeli místem se měla poskytnout strava a nocleh na tři dny. Náboženství dhimmí nemělo být presentováno na veřejnosti ani neměl být nikdo obracen na vírů dhimmí. Muslimům se měla projevovat úcta, a když si chtěli sednout, mělo se jim uvolnit místo. Nesměli se nosit meče a jiné zbraně a na čele se měla nosit spona a podobně (27). Vtip vztahu islámu ke křesťanům a židům je tedy nejen ten, že je vlastně nutí se stát muslimy anebo je nenutí být muslimy, ale nutí je chovat se skoro jako muslimové a navíc z nich dělá něco jako pokladničku.

Edward William Lane v knize vydané roku 1871 napsal o židech v Egyptě, že jsou sice utlačováni nyní o něco méně, ale “…dodnes se sotva kdy odváží říct cokoli urážlivého, když jim neprávem nadávají nebo je bijí ti nejubožejší Arabové nebo Turci, neboť byla řada židů zabita ne základě falešného a podlého obvinění z vyřčení nezdvořilých výrazů proti koránu nebo Prorokovi.” (28). Jaká je situace v Egyptě dnes? Židy zde už prakticky nenajdete, ale je zde ještě dost křesťanů. Profesor El Giheny ve své knize „O islamizaci a demokracii v Egyptě“ napsal: „Pokud si chcete postavit kostel v Egyptě, potřebujete k tomu podpis presidenta Egypta. Teď už víte, proč se z nás stali takoví chudí a zaostalí lidé. Nejen na opravu kostelů, ale i výměnu okna rozbitého kostela jste potřebovali podpis presidenta. I na opravu toalety bylo potřeba sehnat povolení od presidenta. Získat toto povolení trvá většině kostelů v Egyptě pětatřicet let, a i to se děje jen pod tlakem západních vlád.“ (29). Podívejme se do knihy „Ve stínu Islámu“, knihy, kterou vydali naši religionisté, orientalisté a historici, kteří se zabývají islámskými zeměmi Blízkého východu a učí na univerzitách anebo působí v Akademii věd: v Egyptě je v ústavě zakotveno, že islám je státní náboženství a islámské právo čili šarí’a je od roku 1980 základním zdrojem (nikoliv jen jedním ze zdrojů) pro právo civilní, takže křesťanům je zakázáno konat misijní činnost. A: “Další restriktivní opatření, která stát uplatňuje vůči koptské komunitě, spočívají ve značně složitých a mnohdy nesplnitelných podmínkách pro stavbu nových kostelů a společenských místností.” (30) Inu, zdá se, že chalífa z přelomu 7. a 8. století má vliv ještě dobrých 1300 let po své smrti a to nejen v Egyptě. Tak, a to je milí spolu-káfirové pro dnešek všechno.

 
(1) Warner, B. Islámská doktrína: O křesťanech a židech. Brno: CSPII 2020, str. 12.
(2) Ibid., str. 13.
(3) Ibid., str. 13.
(4) Ouředník, P. Antialkorán: aneb nejasný svět T. H. Praha: Volvox Globator 2017, str. 32.
(5) Warner, B. Islámská doktrína: O křesťanech a židech. Brno: CSPII 2020, str. 14-15. Pro kontrolu viz zde: https://quranx.com/33.61. Podobně si čtenář může překontrolovat i další citace.
(6) Ibid., str. 33-34 a 15-16. Viz i zde: https://quranx.com/9.29.
(7) Ibid., str. 54. Viz i zde: https://quranx.com/98.6
(8) Ibid., str. 25.
(9) Ibid., 98 a 57.
(10) Ibid., str. 37. Ovšem dovětek tohoto verše už tak milý není: https://quranx.com/18.29, i když “jen” slibuje muka pekelná na onom světě.
(11) Ibid., str. 38. Pro kontrolu viz zde: https://quranx.com/3.28 a zde: https://quranx.com/5.57.
(12) Ibid., str. 45 a 86.
(13) Ibid., str. 59.
(14) Ibid., str. 49. Podobně str. 75: Korán 5.13: Protože však porušili svou úmluvu, prokleli jsme je a zatvrdili jsme srdce jejich. Oni pozměnili slova Písma z jejich míst a zapomněli na část toho, co jim bylo vyloženo…“. Nicméně dle tohoto verše jim mělo být odpuštěno, protože Alláh miluje ty, kdož jsou velkorysí.
(15) Ibid., str. 51.
(16) Ibid., str. 102. Pro kontrolu viz i zde: https://quranx.com/hadith/Bukhari/USC-MSA/Volume-3/Book-48/Hadith-850/.
(17) Ibid., str. 62-67.
(18) Ibid., str. 62-67 a 84.
(19) Ibid., str. 69 a 74.
(20) Ibid., str. 79 a 102.
(21) Ibid., str. 103-104. Pro kontrolu viz i zde: https://quranx.com/Hadith/Bukhari/USC-MSA/Volume-9/Book-89/Hadith-271/.
(22) Ibid., str. 88 a 92.
(23) Ibid., str. 92-93.
(24) Společnost islámu a společnost Západu – srovnání. České Budějovice: KKnihy.cz 2020, kapitola VI.
(25) Warner, B. Islámská doktrína: O křesťanech a židech. Brno: CSPII 2020,str. 97
(26) Ibid., str. 93 a 94.
(27) Ibid., str. 108-109.
(28) Ibid., str. 111.
(29) El Giheny, F. O islamizaci a demokracii v Egyptě. Pstruží: Lukáš Lhoťan 2016, str. 33.
(30) Gebelt, J. a kol. Ve stínu Islámu: Menšinová náboženství na Blízkém východě. Praha: Nakladatelství Vyšehrad 2016. ISBN 978-80-7429-692-5, str. 176.

 

Poznámka: K životu křesťanů v převážně muslimských státech současnosti lze doporučit tyto knihy: ‎El Giheny, F. O islamizaci a demokracii v Egyptě. Pstruží: Lukáš Lhoťan 2016; Společnost islámu a společnost Západu – srovnání. České Budějovice: KKnihy.cz 2020 (e-kniha); Gebelt, J. a kol. Ve stínu Islámu: Menšinová náboženství na Blízkém východě. Praha: Nakladatelství Vyšehrad 2016 a Wivel, K. Poslední večeře: cesta mezi opuštěné křesťany v arabském světě. Brno: Barrister & Principal 2018.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč

Celkem za měsíc: 11 700,00 Kč
Vybráno 33.42%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 976 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...
15 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)