8.5.2015
Kategorie: Společnost

Iškariotský a maturita z češtiny

Sdílejte článek:

TOMÁŠ HOUŠKA 08|05|2015

Debatu o státní maturitě jsem skoro vzdal, protože ta si podle mě nezaslouží zlepšení, ale zrušení. Nicméně zaujala mě debata, nakolik do češtiny patří doplnění jména k přídomku Iškariotský. Protože to není banální rozhodování.

Ona ta otázka totiž odhaluje, že nemáme jasno hned ve dvou základních a hodně důležitých věcech.

Ta jednodušší otázka je, co vlastně patří do předmětu český jazyk. Posledních čtvrt století se snažím poukázat na to, že literatura je samostatný okruh vzdělání, který s jazykem sice hodně souvisí, ale není dobře ho vnímat jako jeho “podmnožinu”. Tedy například hodnotit literaturu a jazykové znalosti a dovednosti souhrnně. Podproblémem je, že literaturou, aspoň tou středoškolskou, je u nás zcela jasně a bez ptaní myšlena historie literatury. Je to hned druhé faux-pass, kterého se na školní literatuře dopouštíme. Ale soustřeďme se teď jen na ten velmi úzký výsek problému a celou jeho šíři nechme na jiné fórum.

Tedy historie literatury součástí literatury je a literatura je u nás součástí hodnocení z českého jazyka. Není to dobře, ale je to tak. Takže znalosti základních pojmů a děl světové literatury by maturant mít měl. Ponechme na pozděj debatu, je-li to nutné a správné to po něm vyžadovat. 

maturita

A i v případě, že jsme naprostými ateisty a s náboženstvím nechceme mít cokoli společného, v prismatu povědomí o elementárních a klíčových dílech světové literatury nemůžeme nevidět roli Bible. Ne coby “náboženské svaté knihy”. Ale coby literárního díla, na které se odvolává notná porce veškerých uměleckých děl, které naše civilizace vytvořila v uplynulých dvou tisíciletích. Kdybych náhodou vynechal samotnou Bibli, snadno si uvědomíme mraky odkazů, citací, narážek, parafrází v nesčíslném počtu jiných knih. Možná jsem staromilec, ale opravdu chce jít maturovat z literatury někdo, kdo nečetl třeba Mistra a Markétku?

Jestli se mě teď někdo zeptá, jestli si myslím, že je tak nezbytně nutné k přežití číst Bulgakova. Tak ne. Je to každého věc a i velmi chytrý člověk z Bulgakova nemusel přečíst ani list. (Takových lidí je mi líto, ale je to jejich volba.) Ale mám protiotázku: Opravdu je dobře, aby i úplný kulturní analfabet měl maturitu z (dějin) literatury? (Nemyslím tím jen na toho Bulgakova, ale na kulturní kontext.) Proč má mít vlastně celá populace povinně maturitu z literatury? Případně, abych nebyl jednostranný, z matematiky? Nápad, že stát utratí stamiliony v povinné státní maturitě a tu budou všichni skládat, je čistě obsesívní. 

Ale k té druhé – a daleko vážnější – otázce. Biblické příběhy zdaleka nejsou jenom věcí něčí víry. A dokonce nejsou ani jen věcí literatury. Jsou součást backgroundu, na kterém stojí naše civilizace. Evropa dnes samozřejmě není křesťanská v tom úzkém slova smyslu a křesťanství nebylo jediným kořenem naší současné civilizace. Mohli bychom se pohádat o podílu tohoto kořene na naší civilizaci. Ale jisté je, že je to jeden z několika nejdůležitějších. A to i v případě, že se sami budeme identifikovat protikřesťansky. 

Je to součást naší kultury, protože je to jeden z metajazyků, které nás spojují. To, že jsme schopni spolu komunikovat, je totiž kromě samotné holé lingvistické úrovně jazyka podmíněné společnými hodnotami, a kromě nich i  společnými sdílenými příběhy, nad jejichž interpretací se sice můžeme pohádat, ale víme, že tu jsou a že nám předkládají otázky a výzvy, na kterými se pohádat stojí za to.

Je velmi zajímavé, co dokážou sdílené příběhy. Sdílené příběhy totiž dokážou velmi dobře definovat třeba generaci, někdy i celý národ. A někdy i celou civilizaci. V okamžiku, kdy bychom je prostě odmítli a vyřadili z naší identity, odmítáme civilizaci, která je jimi spoludefinována.

ZDROJ: Tomáš Houška

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2020: *****

František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Daniel Kopecký 100,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Zbyněk Procházka 250,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Michal Horák 333,- Kč

Celkem za měsíc: 8 283,00 Kč
Vybráno 23.66%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 51 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz
loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.