KLIMA
18.8.2019
Kategorie: Společnost

Hrdinové a prodavači strachu

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

V boji s globálním oteplováním nepodléhejme panice a držme si svůj styl života.

Všichni víme, jaký scénář má typický katastrofický film. Hlavní dvojici hrdinů představuje brilantní a neohrožený vědec, který se snaží včas varovat obyvatele města (oblasti, kontinentu, planety) ohroženého katastrofou, sekunduje mu neohrožená reportérka, která bojuje se zbabělými politiky nebo byznysmeny snažícími se zprávu o hrozbě ututlat.

Katastrofa vypukne, dvojice hlavních hrdinů udělá vše pro záchranu obyvatelstva a šťastně přežije. Naopak zbabělci a korupčníci jsou po zásluze potrestáni: uhoří, utonou, zabije je pád komety, sežere je dinosaurus…

Jak odlišná je skutečnost! Ještě se neví, zda katastrofa vůbec přijde. Růst teplot a změnu klimatu během dvou posledních staletí nelze zpochybňovat. Zdali však oteplování bude pokračovat až do stadia globální katastrofy, nevíme. Neznáme ani skutečné příčiny: hypotézu o vlivu člověka cestou produkce skleníkových plynů mnoho klimatologů schvaluje, ale vědecký konsenzus neexistuje. I kdyby někdo argumentoval „většinou vědců“, ve vědě se o pravdě nehlasuje.

Globální oteplování nezačalo teď

Co víme bez pochybností: před 200 a více lety bylo klima chladnější. V zimě 1683–84 kompletně zamrzla řeka Temže po dobu dvou měsíců. V Londýně led dosáhl tloušťky jedenácti palců. Anglické a nizozemské přístavy byly mimo provoz. Začátkem roku 1709 zamrzla benátská laguna, Londýn zaznamenal teplotu -12 stupňů a švédská invazní armáda v Rusku takové ztráty, že o půl roku později prohrála rozhodující bitvu u Poltavy. Ještě v roce 1814 byl led na řece Temži tak silný, že po něm dokázal bez potíží přejít slon.

Globální oteplování bylo patrné již během první poloviny 20. století, jak o tom svědčí článek z časopisu Zeměpisný magazín z března 1948:

„V Arktidě se jeví všeobecný vzestup teploty od roku 1921. Zrychlené ubývání je vidět na ledovcích afrických rovníkových velehor, Kilimandžáru a Mount Kenii. Rychlý ústup je patrný od roku 1930 na ledovcích islandských. Jestliže se změny dnešních ledovců zatím nijak znatelně nedotýkají lidstva, pak to znamená, že jsou teprve ukazatelem začátků podnebných změn, na které bude lidstvo reagovat.“

Polemika se nyní vede o míru oteplování a o významu lidské činnosti. Znovu se objevují pokusy vzkřísit „hokejkový graf“, který údajně zobrazuje rapidní nárůst globálních teplot během posledních desetiletí v kontrastu k údajně stabilní historii teplot během předchozích staletí a tisíciletí.

Tento graf vyvrátil například český fyzik Luboš Motl:

„Každý seriózní vědec, který studoval osudy hokejkového grafu, ví, že byl postaven na matematicky chybných metodách. Hokejka by vám vyšla i tehdy, pokud byste do algoritmu výpočtu zadal náhodná data, to se dá lehce ukázat.“

Na rozdíl od katastrofického filmu, kde je divákovi nebezpečí vysvětleno bez pochybností, skutečnost je méně jednoznačná. Pro hypotézu o lidském vlivu máme indicie, nikoli však důkaz.

Nehledě na to, že klimatologie byla v posledních letech ovlivněna politikou natolik, že ideál filmového pravdu milujícího neohroženého vědce je ohrožen: ve hře jsou masivní granty a skvělé kariéry.

Planetu ničí Čína, ne Evropa

Připusťme ale platnost předpokladu, že lidská produkce skleníkových plynů má podstatný význam. Co dělat? V první řadě: nepodléhejme panice, nelikvidujme zbytky průmyslu v západní Evropě a v Americe. Tyto části světa již desítky let nezvyšují svoji produkci skleníkových plynů, na rozdíl od Číny a podobných zemí.

Je to především Asie, která je k otázkám životního prostředí nejbezohlednější. Týká se to i znečišťování řek a moří nebo čínského neokolonialismu v Africe — tématu, které je více znepokojivé než změny klimatu. Zatímco klima se v průběhu času mění, africkou přírodu lze zdevastovat a vzácné druhy vyhubit jen jednou. Západ by měl drsně tlačit na Čínu, Indii a další státy. Pokud jde o Afriku, tamní populační exploze tvoří další potenciál nejen ekologické katastrofy, ale i značného bezpečnostního rizika.

Klimatickým alarmistům ale jde právě o to, aby Západ podlehl panice a začal ničit sám sebe, svůj průmysl, styl života a v konečném důsledku svoji kulturu a civilizaci. Příklad: hlavním cílem aktivistů se stala letecká doprava, která se na světové produkci oxidu uhličitého podílí zanedbatelnými 2,5 procenty. Letectví je totiž viditelným symbolem západního úspěchu — a v této kulturní válce jde o symboly, nikoliv o životní prostředí.

Zdánliví hrdinové jsou ve skutečnosti padouši. Bohužel v tomto katastrofickém příběhu je mnohem více záporných postav než hrdinů. Nemluvíme o hrdinech falešných, kteří slouží prodavačům strachu.

Autor: Pavel Kohout, Robot Investment Calculator

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2020: *****

František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Daniel Kopecký 100,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Zbyněk Procházka 250,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Michal Horák 333,- Kč

Celkem za měsíc: 8 283,00 Kč
Vybráno 23.66%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 012 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.