financial-crisis
23.5.2018
Kategorie: Ekonomika

Hospodářská krize by mohla přijít příští rok anebo v roce 2020

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 3,44 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

HYNEK RK

Domnívám se, že hospodářská krize by mohla přijít příští rok anebo v roce 2020. Možná přijde opět z ciziny, ale na domácí scéně je na ni slušně zaděláno. 

Hospodářské krize, jejichž příčinou nejsou primárně události jako přírodní katastrofy anebo války, jsou spojeny s nárůstem množství peněz v oběhu. Nové peníze vytvořené centrální bankou a komerčními bankami prostupují ekonomiku postupně (Cantillonův efekt). Vytvářejí dojem, že je k dispozici více úspor, a že úroková míra klesla, přestože ve skutečnosti spotřeba neklesá anebo naopak roste. To vede podnikatele k tomu, že si berou úvěry a zahajují investice do kapitálově náročnějších výrob (tzv. oklikovějších výrob). Konkurence podnikatelů vede k nárůstu cen výrobních faktorů a k jejich nedostatku. Investice se nakonec ukážou jako neudržitelné. Jde o mylné investice, které bude nutné zlikvidovat. Což v situaci, kdy komerční banky hospodaří pouze s částečnými rezervami, vede ke vzniku bankovní krize.

Tím jak podnikatelé a obyvatelé přestávají splácet půjčky se banky dostávají do problémů, protože nemohou vyplácet své vkladatele. Peníze tvořené především depozitními penězi (a vlastně převážně úvěry) z ekonomiky mizí a přichází hospodářská krize. Tento mechanismus vzniku hospodářských krizí je znám pod názvem „Rakouská teorie hospodářského cyklu“ (z anglického názvu pochází zkratka ABCT). Pod nárůstem množství peněz v oběhu se zde rozumí zmnožení množství peněz a nikoliv změny v kupní síle peněz, i když ta často zvýšení množství peněz v oběhu následuje. Podíváme-li se na vývoj peněžních agregátů před minulou hospodářskou krizí, která v ČR začala v rozmezí let 2008 až 2009, tak vždy k prosinci každého roku vidíme ve statistice ČNB následující údaje k jednotlivým peněžním agregátům (jde o meziroční změny):

  • *M1 – oběživo a jednodenní vklady:
  • 8,0 % (12/2004); 13,4 % (12/2005); 14,7 % (12/2006); 15,7 % (12/2007) a 9,7 % (12/2008).
  • * M2 – M1+ vklady s dohodnutou splatností do 2 let a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců:
  • 6,2 % (12/2004); 10,7 % (12/2005); 14,6 % (12/2006); 17,0 % (12/2007) a 14 % (12/2008).

(Zdroj dat: Nutno zadat potřebné měsíce a roky).

Šlo tedy o poměrně velký nárůst množství peněz v oběhu. U agregátu M1 šlo za těchto pět let o kumulativní nárůst o nějakých 78 % a u agregátu M2 jde o nárůst za stejnou dobu skoro o 80 %. Spíše by se dalo říci, že šlo o obrovský nárůst. I když krize přišla velmi pravděpodobně zvenčí, je jasné, že domácí situace k její hloubce musela dost přispět.

V současnosti jsou údaje za několik posledních let takovéto:

  • *M1 – oběživo a jednodenní vklady:
  • 10,9 % (12/2014); 11,4 % (12/2015); 10,5 % (12/2016) a 11,0 % (12/2017).
  • *M2 – M1+ vklady s dohodnutou splatností do 2 let a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců:
  • 6,4 % (12/2014); 8,5 % (12/2015); 6,8 % (12/2016) a 9,3 % (12/2017). (Zdroj: viz předchozí)

Jak je patrné, agregáty M1 a M2 meziročně celkem dost rostou, i když zejména agregát M2 ještě docela zaostává za rally z let 2004 až 2008. U agregátu M1 šlo za tyto čtyři roky o kumulativní nárůst o nějakých 50 % a u agregátu M2 jde o nárůst za stejnou dobu skoro o 35 %. Musím varovat toho, kdo by z uvedeného chtěl dedukovat, že hospodářská krize nám ještě nehrozí, protože jsme nedosáhli oněch ca 80 %. Rakouská teorie hospodářského cyklu je pouze kvalitativní povahy a nikoliv kvantitativní povahy. Při existenci frakčního bankovnictví může dojít k hospodářské krizi i při poměrně malém nárůstu množství peněz v oběhu. Stejně jako se nedá říci, kdy přesně dojde k tomu, že plánované investice se ukážou jako nerealizovatelné a tedy mylné. Vždy bude záviset na konkrétní situaci a aktérech. Nicméně je nutné říci, že uvedený růst množství peněz v oběhu je už nyní poměrně slušný a bude po něm nutně následovat hospodářská korekce.

Centrální banka nemůže (skrze komerční banky) do nekonečna zvyšovat množství peněz v oběhu, protože by to vedlo k nárůstu inflace až na inflaci pádivou či v nejhorším případě hyperinflaci. Takováto inflace by hospodářství v očích ekonomických aktérů poškodila a vedla by ještě k větší krizi. Centrální banka v ČR bude muset dříve nebo později zvýšit úrokové sazby (aktuálně je Repo sazba ČNB 2T 0,75 %). Inflace je dle ČNB v České republice nyní 2,2 % (leden 2018, bráno meziročně) (Míra inflace [online, 2018]. Dostupný z (přístup III/2018). Vtip je ovšem v tom, že tato inflace (CPI) se týká pouze spotřebních cen a nejsou v ní zahrnuty třeba ceny bytů a domů, které za poslední dva roky prudce narostly, i když ne vždy jen z důvodu měnových. Domnívám se, že hospodářská krize by mohla přijít příští rok anebo v roce 2020. Možná přijde opět z ciziny, ale na domácí scéně je na ni slušně zaděláno.

Autor: Hynek RK

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2018: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Věra Vladyková 290,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Eco Bau 500,- Kč, MUDr. Štefan Ridzoň 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Nikola Bornová 250,- Kč, Tomáš Foldyna 1003,08 Kč (40 eur), Jan Bezděk 2000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč

Celkem za měsíc: 8 176,08 Kč
Vybráno 23.27%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
1 komentář

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.