workers2
10.6.2019
Kategorie: Ekonomika

Hon na lidi a jeho příčiny

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

Vysoká minimální mzda se dnes perverzně považuje za výhodu. Česká vláda zvýšila kvótu pro příjem pracovníků z Ukrajiny na 40 tisíc ročně. Příčinou je nedostatek pracovních sil na domácím trhu. Vláda rovněž schválila minimální mzdu ukrajinských pracovníků na 1,2násobku zaručené mzdy pro domácí zaměstnance. Toto opatření vzbudilo překvapení a nesouhlas, konkrétně ze strany Hospodářské komory, která zde vidí diskriminaci domácích pracovníků.

Tato událost má několik významových rovin. Předně je zde otázka, co je příčinou boomu na českém trhu práce. Doplňující otázkou je, zda je tento boom dlouhodobě udržitelný. Dále bychom se mohli ptát na význam minimální mzdy a zkušenosti z různých částí světa.

Žhavý trh práce

Nejprve ale k důvodům, proč je český trh práce tak „žhavý“. Zde je příčin hned několik. V Evropě stále ještě probíhá cyklické vzepětí, které vystřídalo období hospodářské recese po bankovní krizi před deseti lety. A i když toto vzepětí není mimořádně silné, vliv na trh práce má velký. Za zmínku stojí, že uplynulo přibližně pět let od roku 2014, kdy skončila velká úvěrová deflace (trvající od roku 2009) a kdy se Evropa částečně stabilizovala.

Stojí mimochodem za zvláštní zamyšlení, proč zotavení eurozóny z krize trvalo tak dlouho — téměř stejně dlouho jako zotavení americké ekonomiky z velké hospodářské krize ve 30. letech. Evropská krize přitom zdaleka nebyla tak hluboká. Mezi hlavní důvody bychom patrně měli zařadit ješitnost bruselských funkcionářů„Vždyť přece není možné, aby naše vyspělá Evropa utrpěla krizi, tím méně pod naším osvíceným vedením.“ A když funkcionáři konečně procitli z iluzí, krize již byla v plném proudu.

Druhou příčinou přehřátého trhu práce je masivní měnová expanze Evropské centrální banky. ECB od roku 2014 do konce roku 2018 nakoupila na trhu dluhopisy a podobné cenné papíry celkem za více než 2,3 bilionu eur. Finanční injekce takovéhoto rozsahu již musí být někde znát. S tím souvisí také informace, že objem likvidních peněz v eurozóně vzrostl za posledních pět let o 55 procent. Odpovídající měnová inflace 9,2 procenta ročně nám říká, že růst cen (včetně cen práce) bude jen otázkou času.

Česká ekonomika je na eurozóně závislá, takže i zde probíhají podobné procesy. Objem likvidních peněz v Česku za posledních pět let vzrostl o 56 procent. Daří se i úvěrovému trhu: o prosperitě českých bank a o dividendách posílaných jejich zahraničním vlastníkům se již napsalo hodně.

Třetí příčinou mohou být (alespoň v některých zemích) hospodářské reformy. Pod hrozbou krize přistoupily některé vlády k částečným reformám trhu práce. Většinou byly tyto reformy spíše polovičaté, ale platí, že málo je více než nic. Španělsko nebo Portugalsko tak například dokázaly stáhnout nezaměstnanost na předkrizovou úroveň kolem roku 1999. Rekordně nízké míry nezaměstnanosti v těchto zemích, které probíhaly za velké úvěrové expanze v letech 2000–2007, se však neopakují.

Čtvrtou příčinou je ochota některých vlád přitápět pod beztak přehřátým kotlem — máme na mysli deficity státních rozpočtů v době konjunktury. Zde by oprávněná kritika měla směřovat i na českou vládu, neboť její hospodaření vskutku nelze označit za moudré. Jak John Maynard Keynes, tak Milton Friedman by se shodli v zásadě, že během hospodářského růstu se státní dluhy mají splácet, nikoli prohlubovat.

Nástroj diskriminace

Zapomněli jsme na něco? Určitě ano, protože faktorů za nynějším přehřátým trhem práce jistě bude ještě více. Vraťme se ale k tématu minimální mzdy. Je-li stanovena pro Ukrajince ve vyšší hodnotě, kdo je vlastně diskriminován?

Dobrá otázka, neboť minimální mzda skutečně historicky vznikla jako nástroj diskriminace. Minimální mzdu pro černé dělníky prosadily bílé odbory. Americký ekonom Thomas Sowell uvádí konkrétní příklad. V roce 1948 byla nezaměstnanost bílé i černé mládeže přibližně stejná (asi 10 procent). Po zavedení zákona o minimální mzdě vzrostla nezaměstnanost černošské mládeže na dvojnásobek úrovně bělošské mládeže.

Spisovatel Ray Bradbury v povídce The Other Foot líčí svět, v němž se černoši kvůli diskriminaci přestěhují na Mars a založí vlastní svobodnou společnost. Po řadě let však obdrží zoufalou žádost od bělochů, kteří si mezitím jadernou válkou zničili Zemi: budeme rádi dělat i podřadné práce, ale přijměte nás, prosím!

První myšlenkou je — ano, přijmeme naše bývalé utlačovatele, ale oplatíme jim stejnou mincí. Budeme s nimi jednat, jak oni sami s námi zacházeli dříve. Tedy místa jen v zadní části autobusu, jen zadní řady v divadlech, zákaz mezirasových sňatků a zákon o minimální mzdě!

V Bradburyově sci-fi povídce nakonec zvítězí velkorysost, touha po pomstě je potlačena. Povídka pochází z roku 1951, kdy zřejmě ještě lidé chápali, jak to s trhem práce ve skutečnosti je. Nyní se naopak vysoká minimální mzda perverzně považuje za výhodu. Bohužel, Mars je stále nedostupný.

 

Autor: Pavel Kohout NP

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 955,00 Kč
Vybráno 34.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 054 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 4,29 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
24 komentářů

Napsat komentář: Zombie Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.