gundogan_ozil_erdoganfot
12.6.2018
Kategorie: Společnost

Fotbalisté a jejich prezident

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

Němečtí fanoušci se nechtějí smířit s tím, že dva členové národního týmu mají blízko k tureckému prezidentovi.

Aféra kolem obou fotbalistů začala zhruba před měsícem, kdy se oba sportovci sešli v Británii s tureckým prezidentem Erdoğanem. Nechali se s ním vyfotit, darovali mu dresy klubů, za které hrají (Mesut Özil působí v Arsenalu, Ilkay Gündoğan v Manchester City FC) a Gündoğan doplnil darovaný dres ještě ručně psaným věnováním „S velkou úctou mému prezidentovi.“ Fotbalisté si možná mysleli, že událost zůstane v utajení, jenže Erdoğanova politická strana AKP vzniklé fotky nasdílela na sociálních sítích. V předvolebním boji se každá fotopříležitost hodí a Turci mají fotbal rádi.

Fotografie vyvolaly v Německu značné pozdvižení. Oba pánové hrají za národní tým a mají SRN reprezentovat na blížícím se světovém mistrovství. (V „nároďáku“ je ještě jeden etnický Turek, Emre Can, který schůzku s Erdoğanem odmítl.) Özil dal přednost mlčení, Gündoğan se snaží svůj přešlap nějak vysvětlit, ale moc mu to nejde.

Novináři zjistili, že Gündoğan ani dvojí občanství nemá, je to papírově pouze Němec. Jeho prezidentem by tedy měl být Frank-Walter Steinmeier. Teoreticky. Prakticky to nejspíš s Gündoğanovou loajalitou vůči rodné zemi (narodil se v Gelsenkirchenu) nebude až tak žhavé – a to je přesně důvod, proč na něj teď němečtí fanoušci z tribuny pískají, kdykoliv se dostane k míči.


Fotbalová mistrovství – ať už Evropy či světa – mají v německé kultuře zvláštní postavení, protože je to jediná příležitost, kdy se běžný Němec může proběhnout po ulicích se státní vlajkou na rameni, ozdobit své auto národními barvami a zakřičet si Deutschland, Deutschland, aniž by byl za neonacistu. Olověné břímě Kriegsschuld, pocitu viny za způsobené války, je dočasně odloženo. Mimo sportovní svátky je moderní Německo na jakékoliv projevy národovectví velmi přecitlivělé. Kdo moc (popravdě: i jen trochu) fangličkaří, upadá do podezření z pravicového extremismu.

Obzvláštní kulturní kontrast můžete zažít, jedete-li z Hamburku vlakem či autem do Dánska. Až po hranici ani nevíte, kde se vlastně nacházíte, protože vlajka s národními barvami nebývá v Německu běžně k vidění; jediná příležitost, kdy ji bezpečně zahlédnete, je ta, když míjíte nějaký přístav, ve kterém kotví lodi. Pak se dostanete na hranici, a hned za Flensburgem uvidíte změnu. Od Padborgu dále je země plná dánských vlajek na každém rohu a před každým domem. Krajina stejná, architektura taky (nekonečné řady červených cihlových domků, kam oko dohlédne), ale ve vnímání vlastní identity nastal během pár kilometrů zásadní skok.

Z hlediska České republiky je dobře, neprožívají-li Němci svoje němectví příliš silně. Kdykoliv tak v historii činili, měli jsme pak v kotlince vážné problémy. Mám však pocit, že s poválečným vykořeňováním německé identity se to přehnalo opačným směrem. Lidé nějakou identitu potřebují a velmi silná je tato potřeba právě u dětí imigrantů. Kam se má druhá generace integrovat, když hostitelský národ trpí intelektuálním mindrákem z vlastních dějin?

Nechci nijak omlouvat Özila a Gündoğana, jsou to dospělí lidé a měli by mít dost rozumu na to, aby veřejně nepodporovali uřvaného sultána z Anatolie. Ale zároveň tenhle případ dobře ilustruje, že sebevědomá, byť třeba zaostalejší kultura (a Turecko není – mimo turistického pobřeží – ani přibližně na vývojové úrovni Německa) představuje pro své potomky přitažlivější identitu než bohatý a rozvinutý národ, jehož obsesí je vlastní špatnost a historické hříchy. Pak to může skončit vznikem masivní páté kolony, která je ochotna poslouchat rozkazy z cizích hlavních měst.

Ještě, než se rozloučíme: ani to mávání vlaječkami u fotbalového mistrovství, na evropské poměry relativně krotké, neprochází u německé levice s porozuměním. Při každém mistrovství se do ulic vydává Antifa a krade ozdobné návleky z autozrcátek apod. V lepším případě nechá aspoň zrcátko na místě, v horším jej za trest ukopne; a jsou-li aktivisté hodní, zanechají tam řidiči předtištěný vzkaz, ve kterém vysvětlují, že vlaječku odstranili proto, že podněcovala nacionalismus. Pěkně genderově korektně.

A jestli vás zajímá, co se pak s těmi ukradenými vlaječkami děje? Zápalná oběť, co jiného.

I to je součástí moderního Německa – obřadná sebenenávist na levém okraji společenského spektra, z jejíchž rituálů poněkud mrazí v zádech.

Autor: Marian Kechlibar

0_Marian_Kechlibar

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč, Vlastimil Kadlec 2000,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Hojdar 150,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, MUDr. Ive Niemcová 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 16 650,00 Kč
Vybráno 47.57%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 49 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...