refugees-4
1.8.2019
Kategorie: Multikulturní soužití

Fanatičtí vítači přitvrzují aneb sedm citových manipulací sluníčkářů

Sdílejte článek:

IVAN LEHOTSKÝ

Vlna tropických veder některým lidem nedělá dobře. Mnozí z tepla zkolabovali a jiné příliš mnoho sluníčka připravilo o logiku. Svědčí o tom i pondělní článek ve slovenském extremistickém deníku SME s názvem “Přidejme se ke koalici ochotných” o nejnovějším plánu fanatických nepřátel původní evropské civilizace a kultury.

Článek “Přidejme se ke koalici ochotných” od Zuzany Števulové (autorka je ředitelkou Ligy za lidská práva) je o tom, jak se v Evropské unii formuje “koalice ochotných”, jejímž cílem je natlačit imigranty i tam, kde se dosud lidem dařilo je odmítat . Článek vyšel v extremistickém periodiku a navíc je i zamčený, aby se k němu normální lidé nedostali, ale přesto bude zajímavé si z něj začíst pár myšlenek, protože je to skvost, o který by Slováci rozhodně neměli přijít ( Najdete ho ZDE ).

Nejdříve citově podbarvený úvod: “Uprostřed července je pobřeží Středozemního moře symbolem příjemné letní dovolené. Zatímco na plážích ležely minulý týden tisíce rekreantů, na druhé straně téhož moře u libyjském pobřeží plavaly v moři desítky mrtvol. Asi až 150 lidí se utopilo v zatím nejhorší letošní tragédii týkající se lidí, kteří prchají ze svých zemí před násilím či chudobou a snaží se dostat do Evropy. “

A na toto hned navazuje: “V této situaci Lékaři bez hranic společně s organizací SOS Méditerranée minulý týden prohlásili, že obnovují své záchranné operace ve Středozemním moři, kam posílají loď Ocean Viking, kterou za tímto účelem koupili a upravili. Tato operace nemohla přijít v lepším čase. V Středozemním moři nezůstaly téměř žádné soukromé záchranné lodě, protože museli čelit útokům několika vlád, dočasnému zabavení svých lodí, nebo stíhání posádek. “

Tak si to shrňme. Zatímco Evropané se mají dobře, tráví dovolenou, v Africe je to nesnesitelné, lidé odtud zoufale utíkají, i za cenu vlastního života, a proto odtud mimovládky chtějí čím více lidí dopravit do Evropy, i přes nepřátelství evropských zemí. Takto Števulová naskládá za sebe sled určitých tvrzení, které by měly vytvořit logický řetěz a odůvodnit, proč třeba Afričany do Evropy přivážet. Podívejme se na ně blíže.

První vítačský postulát: V Africe je tak nesnesitelně, že Afričané odtud utíkají. Je to opravdu tak? Je celá Afrika takovým zoufalým ghettem, ze kterého je třeba pouze uprchnout, a jedině do Evropy? Kdo byl na dovolené v Sharm El Sheikh či Hurghadě nebo v Tunisku, Alžírsku, Maroku, nemluvě již o Libyi před zavražděním Kaddáfího, ten ví, že to tak není. Ti lidé chtějí jít do Evropy za lepším životem, ale ne proto, že by neměli jinou volbu. V naprosté většině jde o ekonomické migranty.

Druhý vítačský postulát: Afričané utíkají v zoufalství, proto často hynou. Opravdu utíkají v takovém zoufalství? Tak se podívejme na dostupné obrázky toho, kdo a proč utíká: téměř výhradně silní mladí muži si sednou na gumové čluny bez zásob paliva, vody, potravin a v blízkosti libyjského pobřeží čekají na loď, která je odveze do Evropy. Je zjevné, že toto je jejich kalkulace, takže zde je třeba hovořit o organizovaném pašování, a nikoli o spontánních pokusech o zoufalou záchranu. Je možné, že i takové případy tam jsou a na moři bývají i bouřky, ale v každém případě důvod, proč se ti lidé pustí na otevřené moře bez reálné naděje samostatně se doplout do Evropy, je ten, že se spoléhají na převaděčské lodě. Před migrantským obdobím se takové věci nestávaly, neboť žádné chatrné loďky na moři na “záchranu” nečekaly. Tedy odpovědnost za jejich smrt mají ti, kteří tento šílený cirkus organizují.

Třetí vítačský postulát: Řešení není možné v rámci Afriky. Števulová píše: “Záchrana ‘libyjskou pobřežní stráží se jen těžko dá považovat za záchranu, protože migranti a uprchlíci v Libyi zažívají nepředstavitelné mučení a utrpení.” Opravdu? Kdo jsou ti lidé? Jsou to Libyjci? Pokud ano, dá se mluvit o nějaké strašlivé bratrovražedné válce mezi nimi? Nic takového nebylo potvrzeno: ano, v Libyi bojují proti sobě dvě mocenské uskupení, a samozřejmě, jako v každé válce hynou i civilisté, ale pouze na bojišti, ne v týlu – tam je klid. Tedy Libyjci určitě nemají důvod utíkat do Evropy. Takže jsou to lidé z jiných zemí? No ale proč potom přišli právě do Libye, když tam “zažívají nepředstavitelné mučení a utrpení”, jak píše Števulová? Proč Libyi neobešli? A kdo konkrétně je mučí? Která z libyjských bojujících stran, s nimiž oběma se i Evropské mocnosti snaží budovat přátelské styky?

Čtvrtý vítačský postulát: Řešení je možné jedině jejich převezením do Evropy. Jako kdyby jiné části světa ani neexistovaly. Spojené státy, Austrálie, Japonsko, bohaté země Blízkého východu … jsou to vyspělé demokratické země, které mají na příliv imigrantů z jiných částí světa přesně stejný “nárok” jako Evropa, která je již přijala neúnosné množství a má s tím vážné problémy. Tak proč se na řešení nijak nemíní podílet? Počet Afričanů už výrazně překročil jeden a čtvrt miliardy duší, ročně jich přibude více než 30 milionů. Pokud je v Africe tak nesnesitelně, jak píše paní Števulová, pak bychom potřebovali do Evropy vzít každoročně nejen těch 30 milionů (protože tím by se stav nezlepšoval, ale pouze udržoval na stávající úrovni), ale mnohem více. Ale dobře: kdybychom si brali pouze 30 milionů Afričanů ročně, situace v Africe by se sice nezměnila, ale kdybychom to dělali například dvacet let, půlmiliardová evropská populace by se zdvojnásobila. Kdyby si je evropské země podělily rovným dílem, Slovensko by také zdvojnásobilo svou populaci, z Bratislavy by se stala milionová metropole. Na polích při našich městech by vyrostla tradiční africká obydlí na způsob těch na periferiích Lagosu. Zkuste si to představit – a to možná bohatě postačí jako ilustrace k úvaze, zda opravdu má smysl Afričanům dávat naděje, že je Evropa může zachránit. A to ještě nebyla řeč o Afghánistánu, Sýrii a dalších desítkách zemí z celého světa, kde je také chudoba a nesnesitelná atmosféra. 

Pátý vítačský postulát: Třeba sem Afričany vozit i přes odpor zemí vlád, veřejnosti. Števulová píše: “Záchrana lidí v Středozemním moři je otázkou morálky, lidskosti a práva. Lidé mají právo snažit se ochránit své životy a mají právo hledat bezpečí jinde. Mořské právo přikazuje lodím zachránit tonoucí a vylodit je v bezpečném přístavu a přikazuje státem umožnit lodím vylodit zachráněné.” Jenže moment: záchrana ano, ale převaděčství ne. Pomoc objektivně pronásledovaným lidem ano, záplava ekonomických migrantů ne. Pomoc na místě ano, záměrné znovuusídlování ne. Bezpečné přístavy nejsou jen evropské, ale také africké, asijské, americké! Evropa za poslední roky a desetiletí absorbovala miliony lidí s cizími kulturami, náboženstvími, zvyklostmi a má plné právo říci: dost!

Šestý vítačský postulát: Máme jako EU kolektivní odpovědnost za imigranty, kteří zde již jsou. Števulová tvrdí: “V EU je tato odpovědnost kolektivní, protože Středozemní moře je i naše moře, i naše hranice. Společnou odpovědností všech států unie je i dohodnout na férovém rozdělení zachráněných uprchlíků a migrantů.” Toto je čistá lež. Lží je již samotné použití slova “zachráněných”. Ale především: žádná kolektivní odpovědnost neexistuje, každý evropský stát si stále odpovídá za své vnitřní věci a za své obyvatelstvo sám. My nemáme žádnou odpovědnost za to, že západní koloniální velmoci rozvrátily, zotročily, vysávaly své kolonie, čehož důsledkem je bída a miliony lidí hledající lepší život v Evropě. My nemáme žádnou odpovědnost za to, že některé země si neplnily své povinnosti při ochraně hranic a vpustili sem houfy lidí, z nichž mnohé nelze ani identifikovat.

Sedmý vítačský postulát: Na Slovensku je ještě téměř žádné nemáme, tak proč se bojíme jim otevřít? “Slovensko, při počtu 108 žádostí o azyl ke konci června 2019, má na to, aby ve svých poloprázdných zařízeních ubytovalo část z nich. Můžeme se přidat ke koalici ochotných a ukázat naši solidaritu, “píše Števulová. Zajímavé by bylo zjistit, zda ti lidé, kteří dokáží takto pozoruhodně argumentovat, zda raději používají deštník jako ochranu před deštěm, nebo si ho otevřou až poté promoknutí, když už je po dešti. A že jestli si zamykají byt – a nač, když tam přece žádné nevítané hosty nemají …

Sedm “logických” vítačských kroků, sedm argumentačních faulů, sedm odporných demagogických manipulačních stupínků směřujících k novému “multikulti” Slovensku. Po odmítnutí kvót to nyní už po x-tý krát zkoušejí z jiného konce, formují “koalici ochotných”, která si má mezi sebou migranty rozdělovat.

Na konci svého článku Števulová klade otázku: Uděláme to? A vy si co myslíte: Uděláme to? Naše prezidentka a naše budoucí progresivní vláda se dozajista postaví za lidi. Otázka je pouze, za které …

Zdroj: Ivan Lehotský, hlavnespravy.sk

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč

Celkem za měsíc: 10 172,00 Kč
Vybráno 29.06%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 869 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
31 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.