PRAHAELKTROMOBIL
18.7.2021
Kategorie: Ekonomika

Expert strhal plán EU na nucený rozmach elektromobilů, nereálný není jen kvůli autům

Sdílejte článek:

PETR PROKOPEC

Elektrické plány Bruselu připomínají jednu velkou pohádku, ať už se na ně podíváme jakkoli. Nezdají se být uskutečnitelné už z pohledu samotných aut, dle Thomase Pulse by navíc vyžadovaly 30krát zrychlit tempo výstavby infrastruktury. I to se zdá být nereálné.

 

Tento týden Evropská unie ozřejmila, o čem sní, když náhodou spí. Starý kontinent by se dle jejích představ během několika málo let měl stát elektrickým rájem. Aby toho bylo dosaženo, má stát na každé hlavní silnici co 60 kilometrů alespoň jedna dobíjecí stanice, a to v každém směru. Její součástí pak musí být minimálně dva vysokorychlostní stojany. Sami si vzhledem k tomu, jak často a jak dlouho je nutné doplňovat energii elektrických aut, dokážete představit, jak nedostatečné něco takového pro miliony aut v provozu je. Ten pravý vtip je ale v tom, že i tohle vybudovat je extrémně náročné.

V tomto ohledu můžeme zamířit do Německa, jehož síť Autobahnů je s celkovou délkou 13 190 kilometrů čtvrtou nejhustější na světě. K dálnicím se přidává ještě 231 000 km silnic nejvyšších tříd. Aby byl splněn jen výše zmíněný požadavek, muselo by na ní během relativně krátké doby být v provozu 8 139 dobíjecích stanic. K zajištění energie pro více jak 2 triliony najetých km po nich každý rok, které německá silniční síť podle dat IRAP obslouží, je to plivnutí do vody, přesto přijde na obrovské peníze. Náklady na vybudování jedné takové stanice se odhadují na 1,1 až 2,4 milionu korun. Vezmeme-li prostřední hodnotu (1,75 milionu Kč), rázem jsme na 14,2 miliardách Kč jen na mnoho neřešící, mandatorní síť stanic v jediné zemi EU.

Stavba je nicméně jednou záležitostí, tou druhou je pak provoz, který vlastně nevychází o moc levněji. Pro rozšíření infrastruktury budou potřeba enormní výdaje, i proto se ostatně do nich soukromé subjekty příliš nehrnou. Návratnost takových investic je totiž v současné době značně nejistá, pokud vůbec je nějaká. Vše tak zůstává na jednotlivých státech, z nichž většina selhává, ať již jde o jakoukoliv zemi z evropské sedmadvacítky včetně Německa, Francie či Nizozemska.

„Stěžejní otázkou není to, kdy dojde na výrobu posledního spalovacího motoru, ale zda přechod na elektromobilitu bude úspěšný. Rychlost, s jakou jsou budovány vysokorychlostní dobíjecí stanice, se musí oproti současnosti 30krát zvýšit,“ uvádí Thomas Puls, expert na dopravu a infrastrukturu z Kolínského institutu pro ekonomický průzkum. Ten pak dodává, že loni bylo po celé EU 225 tisíc dobíjecích bodů, což sice zní jako velké množství, ovšem 75 procent z nich je alokováno ve výše zmíněných třech státech a pouze 25 tisíc z nich disponuje dobíjecím výkonem vyšším než 22 kW.

Pro srovnání s konvenčními auty – když 60litrovou nádrž dieselového auta natankujete za 3 minuty, „dobíjíte je” asi 4 100 kilowatty, a to i pokud velmi konzervativně předpokládáme, že dotankovanou energii využije vůz s 35% účinností, reálné to může být i o 10 procent více. Pokud bychom brali ryzí energii (protože ani elektromobil nedobíjíte se 100% účinností a elektromotor nepracuje se 100% účinností), bavíme se o cca 11 750 kW, skoro 12 megawattech. To jen pro představu, jak „rychlé dobíjení” je 150 nebo 250 kW, je to pořád zlomek rychlosti tankování.

Naprostou většinu dobíječek tedy představují hlavně domácí a firemní wallboxy, které jsou povětšinou veřejnosti nedostupné a lepší elektrická auta nedobijí za méně než 10 hodin. To je všechno zoufale málo, však jen za rok 2019 bylo v rámci celé Evropy včetně Islandu, Norska a Velké Británie prodáno 341 267 elektrických aut. Loni jich pak díky zvýšeným dotacím bylo ještě více, nepoměr se tak jen umocňuje. Právě proto mluví Puls o nutnosti 30násobného navýšení tempa výstavby, které se jeví být zcela nereálným.

To ovšem naznačujeme již delší dobu v souvislosti s veškerými elektrickými cíli a evidentně to platí i o infrastruktuře. Proč je nutné jít jedním jediným směrem a nenechat prostor třeba pro rozvoj syntetického paliva, kdy by náklady na infrastrukturu by byly pomalu nulové a auta zůstala prakticky použitelná stejně jako dnes, nám stále uniká. Bateriová elektrická mobilita zkrátka není tak efektivní cestou, jak se jeví z omezeného pohledu na efektivitu elektromotorů či dobíjení akumulátorů – rozhodně ne tak, aby měla být jediným legálně možným řešením. Nemluvě o tom, že i teoretický přínos je vzhledem k nutným investicím do samotných aut i dnes probírané infrastruktury kdesi v dáli.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

Ilja Baudyš 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Martin Vavřinka 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Martina Kosková 350,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Vlastimil Kůs 500,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, V. Trulley 333,- Kč

Celkem za měsíc: 12 877,- Kč
Vybráno 36.79%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 029 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (22 votes, average: 4,95 out of 5)
Loading...
25 komentářů

Napsat komentář: Bogota Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)