eussr-
26.4.2021
Kategorie: Politika

Evropská unie: Od jednotného trhu k tragické frašce

Sdílejte článek:

DRIEU GODEFRIDI

  • Až se za pět set let historici ohlédnou za érou COVID-19, tak si uvědomí, že americká “operace Warp Speed” zorganizovaná administrativou prezidenta Donalda J. Trumpa byla triumfem vědy a logistiky.
  • Mnoho liberálů má krátkou paměť, ale EU nebyla vždy tím obrovským a svým občanům vzdáleným kolosem, kterým se v posledních letech stala.
  • Zásadu rovnosti států a zásadu rovnosti občanů nelze v současných institucích EU sladit, uvedl německý Spolkový ústavní soud.
  • Instituce EU jsou samozřejmě zahaleny do květnatých frází zaměřených na to, aby lidé věřili, že i když jsou instituce EU nedokonalé, tak se postupně stávají demokratičtějšími a že se v brzké budoucnosti stanou plně demokratickými.
  • Tento vývoj spočíval v první řadě v rozvrácení evropských institucí, aby plnily kromě svých ekonomických cílů i úkoly, které jim byly cizí, například “společnou zahraniční politiku”, která nikdy nebyla ničím jiným než žvaněním. Jak můžete mít “společnou zahraniční politiku” pro tak rozdílné země jako jsou Velká Británie, Rakousko a Portugalsko?
  • Elity EU jsou slabé, zbabělé a ustrašené, protože vědí, že ve skutečném demokratickém smyslu slova nikoho nezastupují – nejsou demokraticky zvolené, nejsou transparentní a nikomu se nezodpovídají. Jsou v konečném důsledku jen loutkami vlád, které se navzájem nikdy neshodnou – a jen ony samotné jsou legitimní a skutečně demokratické: zvolené, transparentní a odpovědné. Občané EU také nemají žádný mechanismus, jak někoho odvolat z vysoké funkce v EU, pokud by si to přáli.

Lidé se v názoru na Evropskou unii dělí na ty, co ji považují za zbytečnou a neúnosně nákladnou, a ty, co v ní vidí budoucnost Evropy a model pro lidstvo.

A jaká je realita?

Založení Evropské unie bylo zpočátku obrovským úspěchem, ale to bylo před tím, než vznikla dnešní EU.

Mnoho liberálů má krátkou paměť, ale EU nebyla vždy tím obrovským a svým občanům vzdáleným kolosem, kterým se v posledních letech stala. Během éry, kdy byla EU skromněji pojmenovaná jako “Evropské společenství” – tehdy probíhala spolupráce ekonomik několika zemí v rámci jejich uhelného, ​​ocelářského a jaderného průmyslu – Evropa dosáhla čtyř svobod: svobody pohybu lidí, kapitálu, služeb a zboží. Navzdory nedostatkům a nesčetným nedokonalostem (nic lidského přece není dokonalé!) tento společný – nebo, chcete-li, jednotný – trh významně a podstatně přispěl ke svobodě a prosperitě Evropanů.

To, že se francouzský občan může volně pohybovat v Itálii nebo že španělský podnikatel má právo svobodně nabízet služby občanům Nizozemska, byl skutečný pokrok. Původní evropský společný trh byl v každém směru v souladu s konstruktivní ideou Jeana Monneta “mír díky prosperitě“.

Problém byl v tom, že ideologové všech barev nebyli spokojeni s touto ideou Evropy jako s pouhým nástrojem, který měl v podstatě pouze ekonomickou povahu. Ne, podle nich bylo nutné přidat i politickou Evropu, sociální Evropu, společnou evropskou obranu, evropskou zahraniční politiku, ekologickou Evropu a dokonce i geopolitickou Evropu.

Tento vývoj spočíval v první řadě v rozvrácení evropských institucí, aby plnily kromě svých ekonomických cílů i úkoly, které jim byly cizí, například “společnou zahraniční politiku”, která nikdy nebyla ničím jiným než žvaněním. Jak můžete mít “společnou zahraniční politiku” pro tak rozdílné země jako jsou Velká Británie, Rakousko a Portugalsko?

Dále byly instituce a postupy neustále přizpůsobovány, adaptovány a revolučně upravovány tak, aby sloužily jiným cílům – jako je “mír”, “boj proti sociálnímu vyloučení”, “podpora vědeckého a technologického pokroku”, “bezpečnost a spravedlnost” – a to nakonec i na úkor cílů ekonomických.

Hospodářský smysl evropského společenství dnes díky různým smlouvám degradoval jen na to nejnutnější, vše je zaměřeno na “udržitelný rozvoj založený na vyváženém ekonomickém růstu a cenové stabilitě” a vše je plně podřízeno cílům politické, sociální a ekologické Evropy. Prioritou je dnes například evropský “Zelený úděl” – dohoda, jejímž záměrem je udělat z Evropy první “klimaticky neutrální” kontinent snížením evropských emisí skleníkových plynů do roku 2050 na “čistou nulu”, přestože ekonomické důsledky budou pro Evropany neudržitelné. Podle Federace evropských průmyslových odborových svazů (IndustriAll), existuje velké riziko, že evropský “Zelený úděl” srazí celá průmyslová odvětví na kolena a zničí miliony pracovních míst v energeticky náročných průmyslových odvětvích, bez jakékoliv záruky, že postižení zaměstnanci budou mít vůbec nějakou budoucnost.

Evropská unie, která byla v minulosti protiváhou zuřivé antiekonomické politiky svých členských států, dnes tuto zuřivou antiekonomickou politiku sama prosazuje.

Žádné usnesení týkající se rovnosti žen a mužů nebo životního prostředí přijaté německým a francouzským parlamentem nemůže konkurovat stále extrémnějším proklamacím přijatým v těchto i mnoha jinýchzáležitostech orgány EU. Oficiální politikou EU je dnes například dokonce nejextrémnější verze genderové teorie – myšlenka, že “muži” a “ženy” jsou pojmy kulturní, nikoliv biologické.

Evropské instituce unikají demokratické kontrole, protože EU zůstává v první řadě mezivládní organizací, a to evropským institucím umožňuje postavit ideologii nadevše. Německý Spolkový ústavní soud dospěl k závěru, že “strukturální demokratický deficit” při budování Evropské unie je důsledkem toho, že rozhodovací procesy mají v EU převážně charakter procesů mezinárodní organizace. Rozhodování je založeno na principu rovnosti členských států. Zásadu rovnosti států a zásadu rovnosti občanů nelze v současných institucích EU sladit, uvedl Spolkový ústavní soud. Instituce EU jsou samozřejmě zahaleny do květnatých frází – například podle Lisabonské smlouvy probíhá “demokratizace EU” – zaměřených na to, aby lidé věřili, že i když jsou instituce EU nedokonalé, tak se postupně stávají demokratičtějšími a že se v brzké budoucnosti stanou plně demokratickými.

Nic nemůže být dále od pravdy; jako mezivládní organizace EU není, nikdy nebyla a nikdy nebude demokracií. Mezinárodní organizace je vždy primárně smlouvou mezi vládami; to, že do takového systému přidáme volený “Evropský parlament” s velmi omezenými pravomocemi, nezmění její zásadně mezivládní fungování.

Kolik evropských občanů zná jméno byť jen jediného člena Evropského parlamentu, jediného komisaře Evropské komise, nebo jediného soudce Soudního dvora EU? Američané se především cítí být Američany, ať už jsou z Wyomingu nebo Arkansasu; zatímco Italové, Španělé, Švédové, Poláci a Slovinci se nejprve ztotožňují se svými zeměmi, a až potom se cítí být Evropany (v obecném smyslu toho slova, bez odkazu na EU, tj. obyvateli evropského kontinentu).

Z historických důvodů se Německo, jak nejvíce to jde, podvoluje pravidlům a institucím EU. Jak poznamenal Ulrich Speck:

“Tato země si vybudovala svoji politickou identitu a svůj politický systém na konceptu, který je naprostým opakem nacistického státu. Němci dnes chápou nacistický režim mimo jiné také jako radikalizovanou formu klasické mocenské politiky a jsou rádi, že je to všechno již dávno minulostí.”

Jinými slovy řečeno — mnoho Němců považuje EU za profylaktický prostředek proti historickým hegemonickým tendencím Německa. Ačkoliv první část – zmírnění – nedávné pandemie zvládlo Německo relativně dobře, tak co se vakcíny týče, se Německo rozhodlo spolehnout se na EU. Tento přístup má svoji logiku: Jako celek je EU silnější při vyjednávání s velkými farmaceutickými firmami a zároveň je to příležitost dokázat Evropanům, že jimi nemilovaná EU je přinejmenším užitečná.

EU nestačí to, že je zbytečná a nákladná — v případě očkování proti COVID-19 nám ukázala i to, jak je příšerně a tragikomicky neefektivní. Například společnost AstraZeneca EU jen jednoduše “informovala”, že do konce března 2021 nebude schopna dodat počet vakcín, v jaký EU doufala – a za který zaplatila. Vedoucí představitelé EU “zuřili”, že společnost AstraZeneca plní své dodávky pro britský trh, a nikoliv pro EU. EU nejenže není schopná přinutit výrobce vakcín, aby dodržel své závazky, ale ani jej vystavit nějakému postihu. Tuto tristní situaci nejlépe vystihuje graf níže:

Až se za pět set let historici ohlédnou za érou COVID-19, tak si uvědomí, že americká “operace Warp Speed” zorganizovaná administrativou prezidenta Donalda J. Trumpa byla triumfem vědy a logistiky.

Dosud nejrychleji vyvinutou vakcínou byla vakcína proti ebole, jejíž vývoj trval 5let. Vývoj vakcíny proti onemocnění COVID-19 trval na Západě méně než rok a díky tlaku a financování ze strany daňových poplatníků Spojených států amerických bylo na Západě vyvinuto hned několik typů vakcín. Americká vláda si brzy uvědomila, že problém bude také logistický; nestačí jen vakcínu vyvinout, musí být také vyráběna v obrovském množství a poté distribuována.

Na žádost vlády USA byly během několika měsíců postaveny celé továrny na výrobu vakcíny (jejíž vývoj v té době ještě nebyl dokončen). Toto úsilí se podobá americkému průmyslovému válečnému úsilí z roku 1941. Když nastal čas distribuovat vakcínu, tak vláda USA použila to nejlepší, co měla k dispozici: americkou armádu. A díky tomu probíhá program hromadného očkování v USA bezprecedentně rychle. Prezident Biden na začátku března 2021 uvedl, že USA budou mít do konce května dostatek vakcín na naočkování každého Američana — o dva měsíce dříve, než se očekávalo.

Ve srovnání se Spojenými státy je selhání EU katastrofální. V Evropě představovala problém pouze výroba a distribuce vakcíny a EU v obou ohledech naprosto selhala. Evropský očkovací program nyní výrazně zaostává za americkým programem a za očkovacími programy Izraele a pobrexitové Velké Británie zaostává ještě více.

Podle současných dat bude v Evropě návrat k normálu trvat o rok déle než ve Spojených státech a Velké Británii. Rok 2021 se v Evropě nese ve znamení vysokých rozpočtových schodků, bankrotů a osobních tragédií. To vše je předzvěstí obrovského hospodářského poklesu EU v porovnání se zbytkem světa.

Management vakcinace v EU je typickou ukázkou fungování celé EU — je to tragická fraška, v níž vystupují tupí a neschopní ideologové. Elity EU jsou slabé, zbabělé a ustrašené, protože vědí, že ve skutečném demokratickém smyslu slova nikoho nezastupují – nejsou demokraticky zvolené, nejsou transparentní a nikomu se nezodpovídají. Jsou v konečném důsledku jen loutkami vlád, které se navzájem nikdy neshodnou – a jen ony samotné jsou legitimní a skutečně demokratické: zvolené, transparentní a odpovědné. Občané EU také nemají žádný mechanismus, jak někoho odvolat z vysoké funkce v EU, pokud by si to přáli.

Zdravý selský rozum nám radí zredukovat EU zpět jen na jednotný trh a jednotný evropský prostor bez vnitřních hranic a jiných regulačních překážek volného pohybu zboží a služeb. Ideologická arogance evropských institucí a jejich ideologických loutkovodičů nás však posunuje naprosto opačným směrem — směrem k stále užší centralizaci — na úkor evropských občanů a jejich životně důležitých zájmů.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

Ilja Baudyš 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Martin Vavřinka 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Martina Kosková 350,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Vlastimil Kůs 500,- Kč

Celkem za měsíc: 11 594,- Kč
Vybráno 33.12%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 605 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
19 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)