europa1217
12.6.2018
Kategorie: Ekonomika

Evropa zpomaluje a je již zahnána do kouta

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,82 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

HYNEK RK

I když zde jsou sezónní efekty, Evropa ukazuje některé důležité slabiny a rozpoznat tyto slabiny je důležité. Reformy musí být obnoveny tak, aby konec placebo efektu monetárních stimulů, nevyústil v novou a větší krizi. 

Konsensus ohledně eurozóny zůstává euforicky optimistický.

Nicméně první data za rok 2018 jsou znepokojující. Zatímco konsensus očekává pro Evropu silný rok 2018, předstihová data začínají pochybovat o optimistických očekáváních:

  • V posledních dvou týdnech odhady konsensu ohledně výnosů na akcii byly revidovány o 32 % pro index Eurostoxx 50 a o 13 % pro index Stoxx 600 dle agentury Bloomberg.
  • Německá průmyslová produkce klesla o 0,1 % v lednu, ve srovnání s odhadem konsesu: vzestup o 0,5 %.
  • Ve Francii lednový index průmyslové produkce klesl o 2 % a ve Španělsku o 2,6 %, oba dva tak skončily hluboko pod očekáváními, které naznačovaly mírný vzestup v obou dvou případech.
  • Economic Surprise index vydávaný společností Citigroup klesl pro eurozónu, když mírně klesl i pro USA.
  • Evropská centrální banka (ECB) revidovala svoje inflační odhady o desetinu na 1,4 % pro rok 2018, když odhad pro rok 2019 zachovala, jak vždy činí, a to až do té doby než musí čelit realitě.

Tato data pro Evropu mohou být částečně vysvětleny začátkem roku s mírnými teplotami, které vedly k pádu produkce energie více, než se očekávalo – 7,5% ve Španělsku – a do jistého rozsahu i díky nízkým aktivitám ve stavebnictví. Ale žádný z těchto sezónních faktorů nevysvětluje obří propad v odhadu korporátních výnosů a indexu Economic Surprise. I když prognóza růstu výnosů na akcii zůstává blízko +4,5 %, je evidentní, že jsme daleko od euforických vyhlídek činěných před šesti měsíci. A to máme z tohoto roku za sebou teprve tři měsíce.

Zpomalující růst v Evropě by neměl být překvapením. Ekonomická data od října již ukazují vrchol a postupný útlum hospodářského růstu. Je to evidentní také v Číně a v Japonsku.

Japonsko, vývěsní skříň Keynesiánských stimulů, ukazuje opět trpkou realitu. Centrální banka nedokáže natisknout růst. Japonsko vzrostlo jen o 0,3 % za čtvrtletí a zůstává u pouhých 1,2 % ročně i přes multiplikaci měnové zásoby a 70 miliard dolarů stimulů za měsíc.

Podívejme se na toto. Evropa – podobně jako Japonsko – roste, jak jen může. Enormní zatížení nadměrným vládním utrácením, vysokými daněmi a nadměrně kapacity se přidávají k dezinflačním trendům stárnutí populace a technologie.

Riskem pro Evropu je to, že vsadí opět pro své celkové zotavení na monetární politiku, jak se stalo roku 2009. A samozřejmě, když centrální banka vlije do ekonomiky téměř tři biliony eur, dostanete nějaký růst, ale dluhy pokračují v růstu a produktivita trpí.

Růst produktivity v Evropě prakticky stagnuje. Jedním z důvodů je úpadek v intenzifikaci kapitálu, protože růst hrubých investic je pořád velmi slabý. To se očekávalo. S výjimkou zaměstnanosti, investice v málo produktivních sektorech jsou podněcovány skrze dotace, když odvětví s vysokou produktivitou jsou fiskálně penalizovány a nadměrné kapacity jsou konzervovány udržováním zombie společností na živu. Jak BIS (Bureau of Industry and Security) upozorňuje, počet zombie společností letí vzhůru.

Eurozóna si udržuje jistý vítr v zádech díky nízkým cenám ropy a nízkým úrokovým sazbám, ale je znepokojující vidět, že reformní impulsy vymizely ve většině zemí, a že opět si mnoho lidí myslí, že peníze jsou zdarma a likvidita je zaručena.

Nejvíce znepokojující je přehnané sebeuspokojení. Opravdu, některá z těchto dat se zotaví, ale opuštění reforem a udržování byrokratického intervencionismu zároveň, když vlády sami sobě blahopřejí ohledně exportu, který na nich nezávisí, je více než nebezpečné. Opravdu, Eurozóna dosáhla záviděníhodného obchodního přebytku (1), ale to není díky jejímu politickému aparátu.

Eurozóna se vyloupla z krizí, protože se vyhnula třem nejnebezpečnějším slovům v ekonomii: stimulace domácí poptávky. Tři slova, která vedla evropské ekonomiky od krize ke krizi před eurem a po něm.

Je zde ještě jeden důvod proč se znepokojovat. Zpomalení nastává v periodě, kdy jsou úrokové míry nulové, deficitní financování je normou v 90 % zemí eurozóny a ECB pokračuje v nákupu 30 miliard aktiv každý měsíc.

Dávejme pozor na tyto rizika. I když zde jsou sezónní efekty, Evropa ukazuje některé důležité slabiny a rozpoznat tyto slabiny je důležité. Reformy musí být obnoveny (2) tak, aby konec placebo efektu monetárních stimulů, nevyústil v novou a větší krizi.

Autor: Daniel Lacalle

(1) Pozn. překladatele: Fakticky není, co závidět, protože přebytek obchodní bilance bude anebo již byl vyrovnán deficitem obchodní bilance anebo bude vyrovnán prostřednictvím finanční bilance, pozn. překladatele.

(2) To nezní ovšem moc reálně, pozn. překladatele.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2018: *****

Ludmila Karská 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Miroslav Meder 250,- Kč, Věra Vladyková 1000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Anonymní dárce 300,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Petr Čermák 100,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Libor Heidler 500,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Tomáš Foldyna 1006,20 Kč (40 eur)

Celkem za měsíc: 9 039,20 Kč
Vybráno 25.82%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
14 komentářů

Napsat komentář: Lubomír Bouše Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.