europa1217
22.4.2019
Kategorie: Ekonomika

Evropa, třetiřadá mocnost

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

Starý kontinent je bohatý jen díky dědictví předchozích generací

Již delší dobu, minimálně od dob velké finanční krize, nejsou evropské akcie žádnou skvělou investicí. Vyspělá západní Evropa ztratila svoji přitažlivost. Index MSCI Euro – název napovídá, na jakou část Evropy je zaměřen – vykázal od svého založení koncem roku 1998 do konce března 2019 celkové zhodnocení všeho všudy 13,7 procenta. Tento zanedbatelný výnos odpovídající 0,6 procenta ročně byl ovšem doprovázen vysokým rizikem: hodnota indexu divoce kolísala od 600 do 1500 bodů a zpět.

 

Investor zkrátka udělá lépe, když se evropským akciím vyhne. Ale proč se náš kontinent dostal do takovéto nezáviděníhodné situace? Vždyť ještě v roce 1913 to byla právě Evropa, která byla centrem světového kapitálu, investic a inovací.

Podstata mizerných výnosů evropských akcií spočívá ve dvou faktech. Prvním je chronická evropská bankovní krize. Druhým je neblahá skutečnost, že EU (a částečně i nečlenské západoevropské země) zmeškaly nárůst významu technologií, což se snaží všelijak nešťastně kompenzovat.

Beznadějné zaostávání

Podívejme se na tržní hodnotu největších světových technologických společností podle zaměření a kontinentu, kde sídlí centrála firmy. Pokud jde o software, Amerika jasně vede nad zbytkem světa díky společnostem jako Alphabet (Google), Microsoft, Facebook, Adobe a mnoha dalším. Řádově srovnatelné velikosti dosahuje čínský Tencent. Z evropských firem stojí za zmínku jen německý SAP.

Pokud se jedná o hardware, zde je dominance Ameriky a Asie ještě výraznější. Vede americký gigant Apple, který ovšem montuje svá zařízení v Číně z převážně asijských součástí. Na druhém místě je korejský Samsung. Dále Cisco, Dell a další. Evropská Nokia se v tomto srovnání krčí někde ve stínu. Dávno prohrála svůj boj o světovou jedničku; nyní se snaží udržet si místečko alespoň někde v tržním koutku.

Sektor polovodičového průmyslu nabízí rovněž neradostný pohled. Evropa je technologická mocnost třetího řádu, bez níž by se svět obešel. Ani jediný evropský výrobce čipů se nedostane do první světové desítky podle tržeb.

Zkoumáme-li Evropu z hlediska internetového obchodu, zde její význam je již úplně zanedbatelný. Internetový obchod je v západním světě v režii amerického Amazonu, na internetovou reklamu má oligopol Google. Několik málo evropských trhů (včetně Česka nebo Ruska) má silné domácí hráče, jejichž význam však nepřesahuje hranice domovského státu. Rovněž Čína má své silné domácí korporace. Evropa má logistická centra Amazonu: chabá útěcha.

Jak ukazuje německý ekonom Holger Schmidt (Netzoekonom.de), Evropa beznadějně zaostává v disciplíně, kterou Schmidt označuje jako „platformovou ekonomiku“ (Platform-Ökonomie). Jediná relativně velká evropská společnost je zde německý SAP, který produkuje software pro řízení průmyslové výroby a vztahů se zákazníky. SAP je ve své oblasti oligopol, jediný svého druhu s domicilem v Evropě. Stále je ovšem malou firmou ve srovnání s americkými nebo asijskými giganty. Ohledně tržní kapitalizace technologických firem má Evropa blíže k Africe než k oběma dominantním kontinentům.

Máme se bát, že se EU během deseti nebo dvaceti let změní na skanzen, kam budou bohatí Američané a Asijci jezdit kvůli alkoholu, lehkým drogám a sexu, v lepším případě kvůli kulturním památkám? Nemusíme se bát. Je to již skutečnost.

S balvany na krku

Ještě během 60. a 70. let Evropa měla solidní zázemí v oblasti tehdy převratných technologií, jakými byly (a stále jsou) polovodiče a počítače. Existovaly konkurenceschopné společnosti jako britská ICL, německý Nixdorf, italská počítačová divize koncernu Olivetti a švédský Datasaab. Posledně jmenovaná společnost stojí za zmínku. Během 60. let byla schopna vyrábět řídicí jednotky do stíhaček Saab, stejně jako stroje pro hromadné zpracování dat s lepšími parametry než IBM. Dnes po ní není stopa.

Příčiny zaostávání jsou dvojího druhu. Za prvé, zaostalost a nefunkčnost evropských kapitálových trhů. Úředníci a politici, kteří trhy regulují, jim nerozumí. Evropské kapitálové trhy jsou dnes svázány tolika vyhláškami a direktivami na ochranu investorů, že případní zájemci o kapitál to buď hned vzdají, anebo se pokoušejí o štěstí v americkém Silicon Valley. Ne že by snad Amerika byla bez byrokracie, ale hodně věcí je tam mnohem snadnějších než v Evropě.

Druhým balvanem na krku je evropský sociální stát. Evropa drží světový rekord v sociálních výdajích. Zaměstnávat lidi, zejména kvalifikované a dobře placené, je v Evropě drahý špás. Pokud jde o ochranu práv zaměstnanců, i zde je Evropa na světové špičce – hned za Indií, Brazílií a podobnými státy se socialistickou legislativou.

EU stále žije ve víře, že je prvořadou světovou mocností. Je to ale pravda již jen díky setrvačnosti. Evropa je bohatá díky dědictví předchozích generací. Nového vzniká málo, politici řeší včerejší problémy, každým dnem se ztráta za světovou špičkou prohlubuje.

 

Autor: Pavel Kohout


 


Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč

Celkem za měsíc: 10 156,00 Kč
Vybráno 29.01%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 312 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
28 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.