tureckoarmy
9.3.2020
Kategorie: Politika

Evropa musí Erdoganovu vydírání odolat

Sdílejte článek:

BURAK BEKDIL

  • Turecko by se chtělo dočkat pokroku v rozhovorech o přijetí za řádného člena EU… Kromě toho by Erdoğan také byl hrozně rád, kdyby Západ konečně přimhouřil oči nad obrovským demokratickým deficitem jeho režimu a pomohl Turecku posílit jeho vliv nad řeckými ostrovy u tureckého pobřeží a uznal jeho nároky na naleziště zemního plynu ve východním Středomoří.
  • Erdoğan potřeboval najít nějakého protivníka, na kterého by zaútočil a obrátil tak hněv Turků proti někomu jinému. A nejlepším cílem je EU, na kterou se většina Turků dívá jak s obdivem, tak s nenávistí. Otevření tureckých hranic a nový pokus zaplavit Evropu migranty zajisté většinu Turků potěší…
  • Pokud si Evropa chce udržet svou svobodu a svrchovanost, tak se musí bránit. Musí odmítnout přijmout Erdoğanovy rukojmí… Pokud by první skupiny tohoto mini-exodu z Turecka čelily efektivní blokádě místo srdečného vítání místních obyvatel, potenciální migranti by byli od této nebezpečné cesty odrazeni. Bez pomoci EU toho může Řecko udělat jen málo…

Turecký islamistický autokrat, prezident Recep Tayyip Erdoğan, již několikrát Evropě vyhrožoval, že “jí pošle miliony uprchlíků”. Turecko by se chtělo dočkat pokroku v rozhovorech o přijetí za řádného člena Evropské unie. V současné době se tato jednání ale úplně zasekla. Erdogan by také rád viděl, aby Západ – to znamená EU, Spojené státy a celé NATO – podpořil jeho sen rozšířit Turecko do severozápadní Sýrie.

Vzhledem k tomu, že nedávno byli v Sýrii v důsledku přímého ruského zásahu zabiti turečtí vojáci, je pravděpodobné, že podpora, kterou Erdoğan hledá, přímo i nepřímo, je “podpora spojence a člena NATO proti ruské agresi.” Kromě toho by Erdoğan také byl hrozně rád, kdyby Západ konečně přimhouřil oči nad obrovským demokratickým deficitem jeho režimu a pomohl Turecku posílit jeho vliv nad řeckými ostrovy u tureckého pobřeží a uznal jeho nároky na naleziště zemního plynu ve východním Středomoří.

27. února 2020 stiskla turecká vláda červené tlačítko, a splnila svou hrozbu: Miliony migrantů se nyní mohou dát na cestu do Evropy. Turecké hraniční brány jsou otevřené.

Proč se Erdoğan rozhodl využít tuto “atomovou alternativu” ve svých hluboce problematických vztazích s Evropskou unií? Zdá se – jakkoliv je to bizarní – že se Erdoğan rozhodl potrestat EU, protože je naštvaný na… Rusko.

Když 27. února 2020 zabily syrské jednotky, podporované ruským letectvem, 34 tureckých vojáků v oblasti Idlibu v severozápadní Sýrii, vyvolala tato událost šokové vlny napříč tureckou veřejností. Veřejná debata v Turecku se již nějaký čas dělí na prudce nacionalistickou rétoriku, která podporuje “hrdinskou misi” tureckých jednotek v Sýrii na jedné straně, a racionální pochybnosti o tom, zda je moudré čelit Sýrii a Rusku – a Íránu – v nekonečné syrské válce na straně druhé. Rozhodně také existují obavy, že rakve zahalené tureckou vlajkou by mohly vyvolat veřejné nepokoje a způsobit další pokles Erdoğanovy popularity.

Turecko si nemůže dovolit otevřenou konfrontaci s Ruskem. V listopadu 2015 se Turecko naposledy pokusilo potrestat Rusko, které uvalilo na turecké firmy sankce poté, co Turecko sestřelilo ruský letoun, a tento krok téměř způsobil Erdoğanův pád. Byla to vzácná ukázka pokání, když se Erdoğan omlouval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi za to, že Turecko sestřelilo ruský stíhací bombardér Su-24 v syrském vzdušném prostoru.

Následoval sňatek z rozumu: Nepřátelé z období studené války se stali “strategickými partnery” a tato aliance byla zpečetěná nákupem ruského systému protivzdušné obrany S-400 navzdory tureckému závazku nakupovat své vojenské vybavení u svých spojenců v NATO. Od krize vyvolané sestřelením letounu Su-24 je Rusko pro Erdoğana “nedotknutelné”.

Erdoğan, zahnaný rozhněvanou tureckou veřejností po ztrátě 34 vojáků do kouta, potřeboval najít nějakého protivníka, na kterého by zaútočil a obrátil tak hněv Turků proti někomu jinému. A nejlepším cílem je EU, na kterou se většina Turků dívá jak s obdivem, tak s nenávistí. Otevření tureckých hranic a nový pokus zaplavit Evropu migranty zajisté většinu Turků potěší, protože se jim již dávno zajídá život s 3,6 milionu syrských uprchlíků. Erdoğanovi to navíc umožnilo ukázat Evropě, zač je toho loket a to šovinistická turecká psychika miluje. Zdá se, že turecké masy jsou nadšené vždy, když se jejich vůdci uchýlí k nepřátelské a povýšené rétorice vůči Evropanům.

Ozvěna Erdoğanova postoje “Naštvala nás Sýrie, ale strefujeme se do Evropy,” je všudypřítomná. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hamdi Aksoy v tomto duchu varoval západní země, včetně EU, že pokud se situace v Idlibu zhorší, bude vlna uprchlíků a migrantů pokračovat. Jinými slovy, pokud nám v Idlibu nepomůžete, zařídíme vám ještě více uprchlíků u vašich dveří. Askoy řekl: “Někteří azylanti a migranti v naší zemi, kteří se obávají budoucího vývoje, se začali přesouvat k našim západním hranicím. Pokud se situace zhorší, toto riziko se bude dále zvyšovat.”

Ömer Çelik, mluvčí Erdoğanovy vládnoucí strany, souhlasí“Není v tureckých silách již uprchlíky dál zadržovat.”

Desítky tisíc těchto migrantů (a to nejen Syřanů) byly zdarma přepraveny autobusem z Istanbulu k tureckým hranicím s Bulharskem a Řeckem.

Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu se 1. března 2020 holedbal, že za tři dny překročilo hranice do Evropy přes 100 000 uprchlíků, ale zdá se, že jeho prohlášení bylo spíš propagandou než faktem. Vývoj v posledních dnech připomíná spíše mediální divadlo než skutečnou, dobře naplánovanou kampaň na přemístění stovek tisíc migrantů do Evropy. (V roce 2015, kdy byla migrační krize na svém vrcholu, vyloďovalo se v Řecku průměrně 10 000 lidí denně.)

Krátce poté, co Erdoğan oznámil svůj plán turecké hranice otevřít, Řecko své pozemní a námořní hranice s Tureckem uzavřelo. Na hraničním přechodu jsou stovky migrantů ve skutečně tragické situaci: čelí zde ostnatému drátu a kouřovým granátům. Někteří migranti, kteří uvízli v zemi nikoho mezi Tureckem a Řeckem, se pokusili kouři uniknout a vrátit se na tureckou stranu, ale turečtí policisté je nahnali zpět k řecké hranici.

Mezitím Řecko uvedlo, že jeho bezpečnostní složky zabránily na pozemním hraničním přechodu 7 000 migrantů ve vstupu na řecké území. “Řecká vláda udělá vše, co bude potřeba v zájmu ochrany svého území a ochrany evropských hranic,”oznámil mluvčí vlády Stelios Petsas. Vláda v Aténách pak poslala na hraniční přechod další vojenské jednotky. O víkendu 28. února 2020 bylo 52 lodí řeckého námořnictva nasazeno na ochranu řeckých ostrovů poblíž Turecka. 1. března 2020 se zuřiví migranti střetli s řeckou pořádkovou policií, která na ně vypálila granáty se slzným plynem. Někteří migranti se snažili vynutit si cestu do Řecka násilím, házeli na policisty kamení a vyhrožovali jim kovovými tyčemi.

Situace na Egejských ostrovech u pobřeží Turecka se zdá být klidnější. Řecká policie uvedla, že během několika hodin přistálo na ostrovech Lesbos, Chios a Samos nejméně 500 lidí. Na Lesbosu zabránili místní obyvatelé jednomu člunu plnému migrantů přistát.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) se mezitím nechala slyšet, že je na vysokém stupni pohotovosti a že poskytuje Řecku mimořádnou podporu. “… zvýšili jsme úroveň pohotovosti pro všechny hranice s Tureckem na nejvyšší stupeň,”řekla mluvčí Frontexu. “Od Řecka jsme obdrželi žádost o další podporu a již jsme podnikli kroky k přesměrování technického vybavení a dalšího personálu do Řecka.”

Pokud si Evropa chce udržet svou svobodu a svrchovanost, tak se musí bránit. Musí odmítnout přijmout Erdoğanovy rukojmí. Zajištění námořních hranic v Egejském moři je velmi obtížný a nákladný úkol, ale vojensky nemožný není. Pokud by první skupiny tohoto mini-exodu z Turecka čelily efektivní blokádě místo srdečného vítání ze strany místních obyvatel, potenciální migranti by byli od této nebezpečné cesty odrazeni.

Bez pomoci EU toho může Řecko udělat jen málo: Řecko má 1 % obyvatel EU, ale zpracovává 11 % všech žádostí o azyl. Hlavouni EU by měly urychleně jednat, aby pomohly Řecku a Bulharsku uzavřít své hranice s Tureckem – financováním programů zabezpečení hranic, vysláním dalšího hlídkového personálu a technických zařízení pro zajištění hranice mezi Tureckem a Evropou.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

Ilja Baudyš 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Martin Vavřinka 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Dagmar Sokolová 200,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Martina Kosková 350,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Vlastimil Kůs 500,- Kč

Celkem za měsíc: 11 594,- Kč
Vybráno 33.12%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 318 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (23 votes, average: 4,65 out of 5)
Loading...
59 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)