xenophobia3
28.6.2018
Kategorie: Politika

„Evropa je znepokojena xenofobií…“ Ale kdo je ta Evropa?

Sdílejte článek:

JAN SEDLÁČEK

Asi jste si toho taky všimli. Jakmile někde proběhnou volby a uspěje někdo protisystémový, hned odevšaď slyšíme, že se to prý Evropě nelíbí.

Po referendu, v němž si Britové zvolili krev, pot, slzy a naději na svobodu, na nás média chrlila zprávy, jak „je Evropa zděšena“ a že „Evropa nesmí připustit, aby se něco podobného opakovalo“.

Když se Marine Le Penová dostala do druhého kola francouzských prezidentských voleb, tak jsme z médií slyšeli, že se „Evropa děsí toho, že by Le Penová mohla vyhrát“.

Jakmile si Poláci zvolili prezidenta a pak i vládu z lehce euroskeptické strany PiS, tak nás mediální presstitutky oblažovaly tvrzením, že „je Evropa silně znepokojená výsledkem voleb.“

Poté, co na Slovensku uspěl Marián Kotleba s více než 8 % (podle průzkumů měl mít 0,8 %) a naopak havlistická strana Sieť zcela propadla (podle průzkumů 15 %, v reálu 5 %), tak psali, že je to „nebezpečné překvapení pro Evropu“.

Ani my jsme tomu neunikli. I loňské podzimní volby v ČR podnítily v zahraničí reakce, že „dvojciferný výsledek pro SPD Evropa sleduje se značnými obavami“ (o prezidentských volbách ani nemluvě…).

Po sestavení vlády Sebastiana Kurze s protiimigrační FPÖ v Rakousku jsme slyšeli, že je „Evropa zděšena populismem a xenofobií nové rakouské vlády“.

Drtivé vítězství Viktora Orbána a stříbrná příčka pro národovecký Jobbik v Maďarsku zase předznamenala mediální reakci, že „Evropa musí zareagovat na vzestup nacionalismu v Maďarsku“.

I nedávný zisk 25 % a tím volební vítězství pro expremiéra Janšu ve Slovinsku „Evropu silně znepokojilo“.

A nejčerstvějším případem je Itálie, jejíž nová vláda přestává pouštět na italské území lodě s ilegálními krimigranty, což vyvolává mediální reakce, že „Evropa musí na rozdíl od Itálie být solidární a nesklouzávat ke xenofobii“.

Všechny tyto mediální reakce mě přivádějí k jediné otázce: Tak kdo je vlastně ta Evropa?

Média nám podsouvají pohled, podle kterého se ta „Evropa“ vždy dívá zvenčí na daný stát a kroutí hlavou nad tím, jak voliči demokraticky rozhodli. Tím média vlastně implikují, že daný stát do té jejich „Evropy“ nepatří. To by ještě bylo jakžtakž pochopitelné, pokud se to týkalo jednoho státu. Ale po minulých letech, kdy volby téměř nikde nedopadly podle přání kmotrů, vypadá mediální pohled pitoreskně – podle nich v podstatě nepatří Británie, Francie, Itálie, Slovinsko, Rakousko ani celý Visegrád do Evropy.

Za humny jsou navíc i volby ve Švédsku, kde i oficiální průzkumy připouštějí vítězství pronárodních Švédských demokratů. To zas bude v Evropě o jeden stát míň. A co si budeme povídat, nahnuté to má i samotné Německo, jelikož protiimigrační a lehce euroskeptická AfD podle průzkumů předhání socialisty a stává se tam druhou nejsilnější stranou.

Zbyde pak v té „Evropě“ vůbec někdo? Ale ano, zbyde. Jen to už nebudou státy, ale právě ta řídící struktura, která, ač je médii nazývána jako „Evropa“, vede skutečnou Evropu do pekel.

Ludvík XIV. říkával: „Stát jsem já!“ Ačkoliv byl diktátorem, tak aspoň nezastíral, že je to právě on, kdo ve Francii vládne. To v současné EU je diktatura schovaná za rádobydemokratické procesy. Právě média nám ale ukázala, jak ji odhalit. Stačí odpreparovat ty, kdo v Eurosajuzu slouží jen jako kompars (tedy státy a jejich vlády) a zůstane nám armáda nevolených příživníků z Brusele, jimž vévodí alkomarxista Jean-Claude Juncker – kterého, po takřka ludvíkovském vzoru, média de facto označují jako „Evropu“.

Ačkoliv Juncker a spol. prosazují pravý opak hodnot tradiční Evropy, média s tímto doublethinkem nemají problém a dál nám podsouvají, že tvrdá cenzura, nařizování legislativy jednotlivým státům a přijímání krimigrantů je nějakým navázáním na evropské tradice. Tím Junckera a jemu podobné přibližují k jejich vysněnému stavu: K totalitní Evropě, kde budou státy připraveny o poslední zbytky suverenity a Brusel bude strukturně řídit veškeré procesy na území EU.

Ale existuje i jiná cesta. Visegrád a země s relativně rozumnými vládami (Rakousko, Itálie) ponesou pochodeň tradiční Evropy a unijním marxistům typu Junckera a Merkelové dají sbohem. Ti se pak budou moci uvztekat, ale stejně ztratí moc a zůstanou sami jako kůl v plotě.

Kterou z těchto cest si zvolíme, to je jen na nás. Ale měli bychom se rozhodnout co nejrychleji. Jestli si Evropu vezmeme zpátky, nebo zda ji necháme tomu ožralému komunistovi Junckerovi a jeho kumpánům.

Autor: Jan Sedláček

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****

Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč

Celkem za měsíc: 19 254,00 Kč
Vybráno 55.01%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 10 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
17 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.