ecb2
9.8.2016
Kategorie: Ekonomika

Evropa by se měla zbavit posedlosti regulovat každý aspekt podnikání

Sdílejte článek:

MARTIN BARTO 09|08|2016

Největším problémem pro současnou evropskou ekonomiku jsou podle ECB stabilní, respektive klesající ceny. Je to však skutečné jádro potíží evropské ekonomiky?

ECB již delší dobu bojuje s klesajícími cenami v eurozóně, které měří pomocí tzv.harmonizovaného indexu spotřebitelských cen. Ten obsahuje ceny běžného zboží a služeb, které občané využívají včetně potravin a energie. Podle názoru ECB by tento index měl ročně růst o něco méně než 2%, což by znamenalo plynulý růst všech cen. Doposud však nikdo nedal jasný důkaz, proč je růst cen vůbec potřebný a užitečný. ECB vidí souvislost mezi mírným růstem cen a optimální mírou nezaměstnanosti (Phillipsova křivka), což je však v dnešním světě zastaralé a iluzorní. Jiný argument, který hovoří o riziku záporných úrokových sazeb při případné recesi, je čistě teoretický a spekulativní. Podle mého názoru na konkurenčním trhu by mělo obecně docházet k trvalému poklesu cen jako výsledku růstu efektivnosti a inovaci.

Proč však ceny v eurozóně nerostou přesto, že ECB vrhla do oběhu stovky miliard eur? Za prvé, některé ceny rostou a některé klesají. Je to dáno poptávkou a nabídkou. Například ceny energií klesají, což je dáno nižší poptávkou například kvůli vyšší účinnosti spotřebičů. Vzpomeňme si na energetické štítky spotřebičů, pasivní domy a auta s velmi nízkou spotřebou paliva. Ceny potravin stagnují, či klesají díky celosvětovým dobrým úrodám a rostoucím zásobám potravin. Podobně je to s cenami telekomunikačních služeb. Navíc nikdo si dnes nekupuje ani energii, ani potraviny, nebo přenesená data do zásoby, takže nízké ceny vyvolávají vyšší poptávku jen v omezené míře (nízké ceny letenek). Mimochodem, bez cenových zásahů a regulací by zřejmě pokles cen v těchto segmentech byl ještě výraznější.

Na druhou stranu, velký objem volných prostředků způsobil, že běžné úspory přestávají přinášet jakýkoliv výnos a lidé se poohlížejí po lepším zhodnocení svých úspor. Jednou z nejčastěji využívanou alternativou je investování do nemovitostí. Jejich pořizovací cena proto ve více státech, včetně Česka roste. Mimochodem, tento jev se ve zmiňovaném indexu neodráží, protože ten neobsahuje nabývací ceny nemovitostí, ale pouze nájemné. Nájemné nemusí odrážet růst cen nemovitostí, protože nabídka na trhu nájemních nemovitostí a nemovitostí k prodeji navzájem nemusí vůbec souviset. Taková situace je například dnes i u nás.

Čili druhý důvod zdánlivě nerostoucích cen je nedostatečná schopnost indexů pokrýt celé spektrum spotřeby a současně jejich nepružnosti při zachycení nových trendů. To se týká nejen zhodnocení účinků technologické revoluce na ceny produktů a služeb, ale i na rychlé změny struktury celkové spotřeby.

Statistiky přitom nesignalizují žádný významný pokles spotřeby v eurozóně, naopak maloobchodní obrat je stabilní, resp. loni vzrostl oproti roku 2014. Katastrofa z 30. let minulého století není na pořadu dne. Neustále pumpování peněz do bank zatím vedlo jen k mírnému růstu úvěrů soukromému sektoru (domácnosti a podniky).Banky totiž byly při úvěrování soukromého sektoru dosud velmi opatrné, a tak zatím nenastal spotřebitelský šílenství financován měnovým křídlem ECB. Výrazně však roste úvěrování veřejného sektoru.

Tím se vlastně dostáváme k tomu, že ECB sice nepřímo, ale výrazně financuje veřejný sektor, čili dělá v podstatě to, co na začátku své existence považovala za smrtelný hřích. A on to smrtelný hřích je. Celá argumentace o nerostoucích cenách je, jak se ukazuje, falešná a zavádějící. Evropské ekonomice výrazný pokles poptávky nehrozí.

Problémem je, že v přísně regulované ekonomice, kde do každého aspektu podnikání zasahuje síť všech možných i nemožných úřadů a kde banky namísto nových obchodních příležitostí hledají jen cesty jak snižovat rizika, je i při skvělém nápadu téměř nemožné ho uskutečnit. Pokud se Evropa nezbaví své posedlosti regulací každého aspektu podnikání, pseudoochranou všeho možného, ​​kvótami každého druhu a rádobyetikou, tak žádná měnová politika ji nezachrání. Podle mého mínění možnosti měnové politiky na povzbuzení ekonomiky jsou už dávno vyčerpány a snaha ECB o vyvolání růstu cen tedy spíše znamená jen účelové zvýhodňování dlužníků (například států) oproti občanům střadatelům. Přitom spoření na post-produktivní období je klíčové pro zachování jaké-takové stability a soudržnosti společnosti v dlouhodobém horizontu.

ZDROJ: Martin Barto

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2021: *****

Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Pavel Klika 222,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Silvia Ambrogini 500,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Vladimír Votřel 1000,- Kč, Anonym 0,01 BTC, Pavel Burget 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Ludmila Kárská 250,- Kč, Zdenka Brancuská 500,- Kč, Karel Zangl 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Teplý 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, MUDr. Iva Neimcová 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Hana Hoffmannová 666,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Petr Kosmata 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč

Celkem za měsíc: 16 471,00 Kč
Vybráno 47.06%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 66 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 4,14 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.