EU se už přetváří na plnocennou orwellovskou antiutopii

JUDITH BERGMAN

• Problém je v tom, že tato iniciativa vytrubovaná jako ušlechtilá pochází z organizace, které se v Evropě už řadu let věnuje cenzurování svobody slova.
• Směrnice v tomto návodu stanovují, že žurnalisté by „měli dbát, aby nedocházelo k pokračování stigmatizace výrazů jako ‚muslim‘ nebo ‚islám‘ jejich spojováním s určitými činy… Neumožňujte extremistům, aby jejich tvrzení o jednání ‚ve jménu islámu‘ zůstala nezpochybnitelná. Zdůrazňujte diverzitu v muslimských komunitách…, kde bude nutné a pro zpravodajství přínosné, abyste referovat i o nenávistných komentářích vůči muslimům, tak tam takovou informaci zprostředkujte zmírňujícím způsobem.” Jinými slovy, tyto směrnice od žurnalistů požadují, aby veřejnost dezinformovali.
• Je to ta samá Evropská komise, která nedávno vyjádřila svůj nesouhlas se stažením Rakouska z „Globálního paktu OSN za bezpečnou, řádnou a pravidelnou migraci.“ Tento Pak také stanovuje, že mediální kanály, které nepodporují migrační agendu OSN, budou nezpůsobilé k veřejnému financování. Jak to tedy je s tím “plným respektem Evropy k fundamentálním principům svobody projevu, svobody tisku a plurality“?

EU spustila komplexní Akční plán proti dezinformacím. Jeho účelem údajně je, jak uvádí poslední tiskové prohlášení Evropské komise, “chránit její demokratcké systémy a veřejné debaty jak před volbami do Europarlamentu 2019, tak před četnými národními a místními volbami, které budou v členských státech probíhat do roku 2020″.

V červnu 2018 se vůdci členských států EU sešli v Evropské radě a pozvali i Evropskou komisi, “aby do prosince 2018 předložili … akční plán s konkrétními návrhy na koordinovanou reakci EU na problém dezinformací…” Je to ten akční plán, který Komise veřejnosti prezentovala 5. prosince.

Tento akční plán se soustřeďuje na čtyři oblasti:

1. Na vylepšené vyslídění dezinformací (na tento projekt Evropská komise vyčlenila 5 milionů euro a zjevně od členských států očekává, že ty k němu na národní úrovni přispějí také).
2. Na koordinovanou reakci – instituce EU a členské státy zřídí Systém rychlé reakce, aby „zařídily sdílení dat a hodnocení o dezinformačních kampaních.“ Ten Systém rychlé reakce bude zřízení v březnu 2019 a „bude doplňován dalšími posilujícími relevantními zdroji.“
3. Na výzvy internetovým platformám a internetovému průmyslu, aby zajistily “transparentnost politických reklam, vystupňovaly úsilí při rušení aktivních falešných účtů, ocejchování nikoliv lidmi prováděných šíření zpráv (zpráv šířených automaticky „internetovými roboty“) a při kolaboraci s ověřovateli faktů a s akademickými výzkumníky na detekci dezinformačních kampaní, aby se tyto jejich objevy o dezinformátorech staly dobře viditelné a co nejvíce se rozšířily“ tak, jak předepisuje už před tím podepsaný Předpis pro postupy proti dezinformacím.
4. Na zvýšení uvědomělosti a svéprávnosti občanů: Kromě „cílených kampaní za uvědomělost“ budou ještě „instituce EU a její členské státy propagovat mediální gramotnost pomocí k tomu určených programů. Pomoc se bude poskytovat národním multidisciplinárním týmům nezávislých kontrolovatelů faktů a výzkumníkům, kteří budou zachycovat a odhalovat dezinfomrační kampaně všude po sociálních sítích.“ V roce 2018 jsou totiž občané náhle už „mediálně negramotní“ je třeba je přivést ke „svéprávnosti,“ aby se jim řeklo, jak mají smýšlet a co si mají myslet.

Podstatné přitom je, jak bylo zmíněno výše, že tento Akční plán spoléhá na už předtím zavedený Předpis pro postupy proti dezinformacím, který v říjnu 2018 podepsali internetoví giganti jako — Facebook, Google, Twitter a Mozilla. Tento Předpis pro postupy proti dezinformacím je totiž nezbytný, neboť, jak tvrdí komisař EU pro Bezpečnost unie Sir Julian King:

„Pro naše společnosti představuje militarizace falešných zpráv závažnou bezpečnostní hrozbu. Podvracení věrohodných kanálů za účelem přinášení podvrhů zpráv se zkázonosným a společnost rozdělujícím obsahem vyžaduje, abychom na to reagovali s otevřenýma očima na základě zvyšování transparentnosti, dohledatelnosti a odpovědnosti. Internetové platformy musí sehrát kriticky důležitou roli při obraně jejich infrastruktur před zneužíváním nepřátelskými činiteli a při udržování svých uživatelů i společnosti jako celku v bezpečí.“

V září komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel o tomto Předpisu pro postupy proti dezinformacím řekla:

„Je to poprvé, kdy tento průmysl souhlasí, že celosvětově na základě dobrovolnosti stanoví standardy samo-regulace k boji prodi dezinformacím. Tento průmysl se zavazuje k široké škále činností počínaje transparentností v politické reklamě až po rušení falešných účtů a odklánění peněz od pachatelů dezinformací, a to my vítáme. Tyto činnosti by měly přispět k rychlé a měřitelné redukci dezinformací na internetu.  Kvůli tomu bude Komise zvlášť bedlivě sledovat účinnost jejich realizace.

„Předpis pro postupy by měl před volbami do Europarlamentu na jaře 2019 přispět k tomu, aby kampaň byla transparentní, férová a věrohodná, přičemž se budou plně respektovat evropské základní principy svobody projevu, svobody tisku a plurality.“

Podle viceprezidenta odpovědného za Jednotný digitální trh Andruse Ansipa tento Předpis pro postupy a Akční plán proti dezinformacím představuje “ochranu naší demokracie proti dezinformacím. Už jsme zažili pokusy o vměšování do voleb a referend, kdy důkazy poukazují na Rusko jako na primární zdroj těchto kampaní.“

Šéfová zahraniční politiky EU Federica Mogherini k tomu prohlásila:

„Ochránit tento prostor a nedovolit nikomu, aby šířil dezinformace, které rozdmychávají nenávist, rozkoly a nedůvěru v demokracii je naší svatou povinností.“

To zní přeci ušlechtile: EU chce občany chránit před „falešnými zprávami“ a před vměšováním do demokratického procesu na národní i evropské úrovni od zahraničních mocností, jako je Rusko.

Problém ale je, že tato jako ušlechtilá vytrubovaná iniciativa pochází od organizace, která už řadu let v Evropě cenzuruje projevy, takže je tudíž dost těžké úmysly za těmito vyhlašovanými záměry vnímat tak, jak jsou deklarovány. Konec konců to byla právě Evropská komise, která se v květnu 2016 spolčila s Facebookem, Twitterem, YouTube, a Microsoftem na těch “Předpisech pro jednání při boji proti nezákonné nenávistné mluvě na internetu” (Google+ a Instagram se k těmto Předpisům pro jednání také potom v lednu 2018 přidaly).

Tyto Předpisy pro jednání zavazují společnosti sociálních médií, aby do 24 hodin revidovaly a vymazaly „ilegální nenávistnou mluvu“. Podle těchto Předpisů pro jednání, jakmile společnosti dostanou požadavek, aby takový obsah odstranily, tak takový požadavek musí “vyhodnotit podle jejich pravidel a směrnic, zda se na to vztahují národní zákony o boji s rasismem a s xenofobií… „Jinými slovy giganti sociálních médií fungují místo Evropské unie jako její dobrovolní cenzoři.

EU má kromě těchto Pravidel chování ještě několik iniciativ zaměřených na zvyšování cenzury.Nedávno např. EU  vyzvala k předkládání návrhů na to, jak vyhledávat obsah za účelem “monitorování, prevence a bránění nenávistné mluvě na internetu”. Také sponzoruje projekt, který „usměrňuje” žurnalisty ohledně toho, co mají psát: Podle Programu rovnosti a občanství EU (REC) financovala EU publikaci příručky s návody pro žurnalisty o tom, jak mají psát o migrantech a migraci. Tyto návody tvoří součást projektu VYSLOVENÍ ÚCTY — rovněž financovaného EU — který se “zaměřuje na propagaci kvalitního referování o migrantech a etnických a náboženských menšinách jakožto na nepostradatelný nástroj boje proti nenávisti”. Návody v této příručce mj. stanovují, že žurnalisté jsou povinni:

„Dbát, aby nedocházelo k pokračování stigmatizace výrazů jako ‚muslim‘ nebo ‚islám‘ jejich spojováním s určitými činy… Neumožňujte extremistům, aby jejich tvrzení o jednání ‚ve jménu islámu‘ zůstala nezpochybnitelná. Zdůrazňujte diverzitu v muslimských komunitách… ,kde bude nutné a pro zpravodajství přínosné, abyste referovat i o nenávistných komentářích vůči muslimům, tam takovou informaci zprostředkujte zmírňujícím způsobem.” Zpochybňovat veškeré falešné výchozí podklady, z nichž tyto komentáře vychází.“

Jinými slovy, tyto směrnice od žurnalistů požadují, aby veřejnost dezinformovali. Jak by měl pak člověk logicky reagoval na celý ten EU sponzorovaný „Akční plán proti dezinformacím“?

Konec konců je to ta samá Evropská komise, která nedávno vyjádřila svůj nesouhlas se stažením Rakouska z „Globálního paktu OSN za bezpečnou, řádnou a pravidelnou migraci.“ Právě tento Pak také stanovuje, že mediální kanály, které nepodporují migrační agendu OSN, budou nezpůsobilé k veřejnému financování. Jak to tedy je s tím “plným respektem Evropy k fundamentálním principům svobody projevu, svobody tisku a plurality“?

Co by se od Evropy dalo čekat, až se tento nový Akční plán proti dezinformacím rozvine, je ve skutečnosti jen ještě více cenzury.

Autor: Judith Bergman, The Gatestone Institute

• About
• Latest Posts

Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2019: *****

Dagmar Karlíková 500,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Anonymní dárce 1984,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, ing. Jan Kocura 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Dagmar Lavičková 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Švestka 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Milan Tahovský 500,- Kč, Rudolf Bláha 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Marin Vacek 500,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč

Celkem za měsíc: 11 845,00 Kč

Vybráno 33.86%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

• VIDEO: V Africe umírají běloši kvůli rasové nenávisti - 21.5.2019
• Merkelová: Budoucnost Německa závisí na imigraci - 21.5.2019
• Eurovize jako prototyp konce světa - 21.5.2019

(17 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...

loading...