eu-flag-2108026_960_720
24.3.2019
Kategorie: Společnost

EU nebo Evropa?

Sdílejte článek:

DAVID FORBELSKÝ

Nedávno jsem se bavil s člověkem, který je špička ve svém oboru, ale (a možná právě proto) se o politiku nezajímá takřka vůbec. Začali jsme golfem a novými pravidly a řeč se tedy zákonitě stočilo na Skotsko. Zeptal se mě na otázku, na kterou jsem neuměl moc dobře odpovědět.

Zněla — Co ti Skoti vlastně chtějí? Chtějí se odtrhnout od Británie a zůstat v EU, nebo odejít i z EU?V tu chvíli mi došla ta nesmyslnost oné jednotící stádní myšlenky. Jsi Skot? Tak jsi vlastně proti Brexitu!! V novinách to psali a premiérka je taky proti! Psali to v novinách. Podle této logiky jsme v Čechách všichni pro EET, nevadí nám komunisti a míříme do Ruska a Číny, protože to je často v novinách a říká to premiér a prezident.
Snad jsem mu vysvětlil, že ve Skotsku, stejně jako u nás se najde mnoho názorových proudů jak na nezávislost, tak na brexit. Najdeme Skoty, kteří nechtějí ani Westminster, ani Brusel, stejně jako ty, kterým naopak ani jedno nevadí a pochopitelně všechny variace i permutace těchto možností. Z toho pak vyvstala otázka, co mají lidé proti unii. A opět jsem musel odvětit, že mohu odpovědět jen za sebe, co na ní vadí mně.

Když jsem se tedy zamyslel, našel jsem jeden velmi zásadní důvod. Ne, nejsou to zákazy pomazánkového másla a jiné regulace, které otravují život. To by dokázali vymyslet i politici u nás. Blbů v politice na to máme taky dost. Dokonce mi ani tolik nevadí to, že se EU snaží o jednotnou zahraniční politiku a přitom se naprosto jednoznačně straní například Palestině a izraelské výrobky jsou povinně označovány. Zatím tedy jen výrobky. Nevadí mi už vůbec snaha o armádu EU, to je prostě žert z kategorie nekonečného příběhu. Ti dokonalí evropští politici se o ni snaží již od roku 1948, kdy kvůli tomu založili západoevropskou unii a dodnes nemají ani štáb.

Nechápejte mě špatně, všechno tohle mi ve skutečnosti vadí velmi, ale v porovnání s tím hlavním to jsou víceméně podružnosti, které otravují život a doslova likvidují ekonomiku v Evropě.

A to je právě ten problém — v Evropě.

Pokud by své socialistické výmysly ti bývalí studenti škol KGB, Sovětským svazem placení „protiváleční“ aktivisté a členové ústředních výborů komunistických stran své choré plány spřádali ve svých zemích, bylo by to sice taky smutné, ale jejich sousedé by mohli klidně žít podle svého, a poté co by snad voliči poznali, co je to za komunistickou sebranku by se jejich země mohly vrátit k normálnímu životu. Ale to je právě v mých očích ten největší problém Unie po Lisabonu.

To, že své experimenty nečiní na, dejme tomu desítkách milionů lidí v tom kterém státě, ale direktivně aplikuje své „myšlení“ dnes již na půl miliardy lidí žijících v zemích EU. Takže dopady jejich nesmyslů jsou drtivé, třeba přimíchávání biosložky, o které se sice už ví, že to je nejen nesmysl, ale navíc pro životní prostředí nebezpečný nesmysl. V normálním světě, by takto zmagořil jeden stát, bylo by porovnání s okolím a mohl se podobný nesmysl korigovat poměrně snadno. Ne tak v unii, kde i kritika je brána jako jasný znak příznivectví Putina.

Jeden z našich politiků je znám názorem, že stát se má řídit jako firma, půjčím si tedy toto přirovnání. Snad dopadnu lépe než jiný politik, který si vybral srovnání mnohem třaskavější.

Tedy i firma dopadne špatně, pokud se rozroste více než je zdrávo, a navíc si zvolí systém řízení, kde o všem ve firmě rozhoduje několik lidí a direktivně řídí nejen centrálu, ale i všechny filiálky a dceřiné firmy. Co vyhovuje strojírenské pobočce, nemusí úplně sedět firmě, která má v koncernu na starosti IT, nebo právní služby. Pokud přesto tito manažeři budou trvat na svých, od stolu vymyšlených direktivách, dopadne firma jak? No zkrachuje, Kefalín. V lepším případě jen ustrne.

Pokud je to jedna firma z mnoha, nijak zvlášť to ani neotřese okolím. Ale z vlastní nedávné historie víme, jak dopadly nejen podniky, když byly centrálně řízeny a plánovány.

A přesně to samé dělá unie. Snaží se centrálně řídit a plánovat jakýkoliv aspekt nejen ekonomiky ale i běžného života a to na ohromném území a strašlivé spoustě lidí a to více méně bez jakékoliv možnosti opravy, veta, nebo rušení nařízení, jak je běžné ve vyspělých zemích, kde jsou takové systémy poměrně běžné a účinné.

Vzpomeňme hysterii při zvolení Trumpa, kdy se čekalo pomalu vytvoření koncentračního tábora Amerika. Ale tam mají senát, soudy a jiné systémy, které zabrání i šílenci nějak extrémně ovlivnit systém.

Má takové mechanismy i EU? Jak by EU dopadla, kdyby vyhrál, ne Trump, který jistě má své mouchy, ale víceméně stále civilizované chování, ale někdo horší?

Jak dopadne EU, pokud vyhrají lidi, které tam opravdu chceme málokdo? Nechci vyvolávat ducha Hitlera, tak použiji třeba Stalina, jak snadné by to nyní měl i bez revoluce, pokud by jeho stranou obsazený parlament ho schválil jako předsedu komise?

Že to není možné a komunisté jsou jen strašákem u nás, když potřebujeme zaútočit na premiéra?

Pak si položme otázku, proč vadí čeští komunisté podporující vládu, ale spoustě lidem už nevadí Federica Mogherini? Ta, která se svým členstvím u komunistů nejen netají ale aktivně hlásá komunistické myšlenky? A to je člověk, který řídí zahraniční politiku EU!! Tedy tím i tu naší. Můžeme se zbláznit z toho, že náš prezident jede do Číny nebo Ruska, ale nevadí nám, že nejvyšší přestavitel EU odhaluje sochu, kterou darovala komunistická strana Číny a to sochu Marxe.

Chápu, že na komunistickou hrozbu jsme už zapomněli a tak to pro mnoho lidí není takový vykřičník, jako třeba pro mě.

Ale zamyslete se nad tím, koho byste v čele EU fakt nechtěli a co vše by mohl z moci, kterou EU má, a ještě jí přijde malá a malý napoleonek volá ještě po větší. Nevím, kdo je pro zastánce EU největší hrozbou Le Pen? Okamura? AfD? To je nakonec v celku jedno, co jedno není, že pokud vyhrají, dostanou 28 států a půl miliardy lidí jako na stříbrném podnose.

A systém, který je závislý na kvalitě lidí, kteří ho ovládají je systém špatný.

Je to podobně nebezpečné jako spoléhat v jaderné elektrárně na obsluhu, že neudělá chybu a vždy na 100 % bude dělat co má, protože ten, co tam byl dosud, to dělal a bylo to v pohodě, tak není třeba utrácet za nějaké zabezpečení.

Takže za mě Evropa spolupracujících států, ne politicky a hospodářský monolit. Ten zákonitě dopadne špatně a já doufám, že se rozpadne dříve než se najde někdo opravdu nebezpečný a místo energetických štítků na domy bude lepit štítky na lidi a těch se špatným štítkem se zbavovat. A to riziko tu je a nezmizí jen proto, že se budeme tvářit, že „tihle“ přece nikdy nemohou vyhrát volby.

Mohou.

Autor: David Forbelský, forby.cz


 


Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****

Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- + 350,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Miroslav Meder 350,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Olga Petrová 1000,- Kč, Phar. Lubomír Vylíčil 2000,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč

Celkem za měsíc: 24 687,00 Kč
Vybráno 70.53%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 374 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.