elektromobil_1
2.2.2019
Kategorie: Ekonomika

Elektromobilem na hory?

Sdílejte článek:

J3K

Čechy jsou zemí lyžařů a milovníků hor. To i přesto, že ani jeden z kopců obklopujících krásnou zem v srdci Evropy nemá parametry potřebné pro označení velehory. Sjezdovek je u nás mnoho, zasněžených méně, prudkých minimum a dlouhá žádná. Fronty na vleky patří naopak k těm nejdelším. Chce li tedy našinec zažít skutečně kvalitní lyžování, čeká ho výjezd do zahraničí, přičemž nejblíže jsou Alpy. Ty rakouské jsou téměř na dohled, přesto Vás čeká při cestě například z Prahy minimálně 420 km dlouhá cesta.

Alpy však nejsou pouze Rakousko, takže směřujete li do Itálie, najedete o 300 km minimálně více, Francie, kde si zalyžujete daleko nejlépe, to už je 1200 poctivých kilometrů za volantem. Trojúdolí je perlou Savojských Alp a lyžařské tratě v něm patří k tomu nejlepšímu, co lze na světě najít. Navíc jsou Francouzi poměrně odvážní a pustí Vás do volných terénů, což přináší nevšední zážitky především těm dobrým lyžařům, pro které je jízda po pás v hlubokém sněhu nirvánou. Zvláště tehdy, napadnul li čerstvý sníh a zároveň vše osvítilo sluníčko. Všechny tyto krásy máte na dosah, pokud vlastníte vozidlo, které Vás tam doveze. Tomu odpovídá i provoz směrem k horským střediskům. Nekonečné řady aut se zimní výbavou uvnitř či na střechách naznačují, jak velký zájem o hory je.

Kdo občas parkuje na parkovištích v některém z lyžařských areálů, jistě si všímá i typů vozidel, se kterými do hor lidé vyráží. Potkáte tam mnoho SUV, pickupů, dodávky, limuzíny i kombíky, občas sportovní vůz, ale objevit tam elektromobil prostě nelze. Je to vskutku pochopitelné, a to s dvou důvodů minimálně. Za prvé tam žádný jen tak nedojede. Vrátíte li se na začátek článku a překontrolujete vzdálenosti potřebné k ujetí pod alpské lanovky, má to logiku. Ani jeden to totiž na jeden zátah nezvládne. Při představě dobíjení cestou byste do Francie jeli 2 dny nejméně, což je šílená představa, navíc v nepříliš vyhřátém autě. Za druhé po příjezdu k ubytování či parkingu by bylo potřeba ihned hledat kabel, to proto, že takových šest dní stání v mrazu kolem -20°C by Vašemu akumulátoru na delším dojezdu nepřidalo a cesta zpět bez dostatečné šťávy v baterii by trvala o další den déle. Jen mezi námi, na nabíječku u hotelů a penzionů zatím zapomeňte, nic takového nikde běžně není. Vozit sebou benzínovou elektrocentrálu se jeví býti jaksi méně praktickým a už vůbec ne dostatečně ekologickým. Jistě byste nechtěli vypadat stejně, jako mechanici stájí účastnících se šampionátu e-formulí, kdy při závodech dobíjí monoposty z obřích dieselových agregátů a všichni se přitom tváří, jakoby právě spasili život na Zemi.

Elektromobilita bude možná jednou oprávněná a teoreticky může být jistým progresem především ve velkých městech. Cesta k ní však bude ještě dlouhá a těžká. Výroba elektrické energie sama o sobě nepatří k ekologicky čisté technologii a vzhledem k tomu, že s několika málo výjimkami zatěžuje životní prostředí daleko více, než automobily se svými spalovacími motory, jde zatím pouze o nesmyslnou snahu vnutit nám něco nového, nepraktického a nevyzkoušeného. Další komplikací je ztráta jisté nezávislosti. Benzín či naftu koupíte téměř všude, když však náhodou potřebujete jet někam, kde není, vezmete si větší zásobu. Ale co s elektromobilem tam, kam žádné dráty nevedou? Opět sebou musíte vzít elektrocentrálu poháněnou nějakým palivem. Jistě, časem se plno věcí změní. Budou vysokokapacitní a rychle se dobíjející akumulátory, bezdrátové dálkové dobíjení, účinnější motory…a pak dojdou materiály, které budeme nezbytně pro výrobu baterek a elektromotorů potřebovat. Nejde jen o lithium, kobalt, zinek a měď, bude potřeba i plno dalších kovů. Takže je elektrifikace dopravy krokem vpřed, nebo jde o šlápnutí vedle? Cesta na hory, k moři či třeba do savany ukazují, že vývoj vodíkových pohonů, případně jiných pracujících tak, aby rádius dojezdu byl co největší, mají v budoucnosti daleko větší perspektivu a nynější hysterie politiků je pouze pokusem dokázat, kdo tu má větší moc. Možná nás se spalovacími motory budou omezovat, asi se dočkáme podobných situací kolem paliv, jako ve filmu Šílený Max, ale můžeme si být jistí, že Alpy k Čechám nikdo nepřiblíží a vlastnosti elektrovozidel se v blízké době natolik nezlepší, abychom byli schopní podobné cesty v pohodlí absolvovat právě s nimi. Nechť jsou spalovací motory zachovány co nejdéle a normy stanovené naprosto neodbornými politiky ať vezme čert.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 955,00 Kč
Vybráno 34.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 3 109 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
64 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.