krize
7.6.2018
Kategorie: Ekonomika

Ekonomická krize: Itálie je další Řecko

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

Zemi čekají těžké roky. Její hospodářské problémy nemají žádné dobré řešení.

Řekněme to hned na rovinu: hospodářské problémy Itálie nemají žádné dobré řešení. Je přitom úplně lhostejné, kdo je či není momentálně ve vládě. Tuto zemi čeká řada těžkých let. Ano, Itálie je další Řecko.

Státní dluh převyšující 130 procent HDP. Průmyslová produkce o 18 procent pod úrovní roku 2008, což mimochodem odpovídá roku 1988. Dvojciferná nezaměstnanost i v období konjunktury (11,2 procenta za duben 2018). Nezaměstnanost mládeže 31,7 procenta. Demografická krize. Migrační krize. Bankovní krize, která trvá nepřetržitě od roku 2009.

Bankovní krize stojí za zvláštní zmínku. Od zavedení eura do vypuknutí finanční krize se objem italských bankovních úvěrů firmám v nefinančním sektoru zvýšil více než dvojnásobně. Celkový objem bankovních aktiv vzrostl adekvátně. Expanze úvěrů měla vliv i na růst výše zmíněné průmyslové výroby, stejně jako bankovní krize na následný pokles průmyslu.

Zde je třeba vyvrátit rozšířenou pověru, že evropská bankovní krize byla „zavlečena“ do Evropy z USA. Podobně jako v případě mandelinky bramborové (která v žádném případě nebyla nasazena americkými imperialisty, aby sabotovala družstevní bramborové lány lidově demokratického Československa) ani evropská finanční krize trvající zhruba od roku 2008 nemá s vrahy z Wall Streetu nic společného.

Evropská krize je čistě důsledkem nepříliš zdařilé centralizované měnové politiky Evropské centrální banky v součinnosti s nepříliš zdařilou úvěrovou politikou italských bank. Výsledkem je, že po řadě let záchranných prací italské banky stále trpí špatnými úvěry v hodnotě kolem 11 procent z celkového objemu. Ačkoli jde o zlepšení ve srovnání s rokem 2016, tato hodnota stále brání italským bankám poskytovat nové úvěry.

Země zralá na zásadní reformy

Co by Itálie potřebovala? Zásadní reformy podnikatelského prostředí a pracovního trhu. Jenomže každá podobná reforma potřebuje minimálně pět let, aby se projevila. Kromě toho, italští voliči si nic podobného neobjednali. Ani letos, ani za celou dobu existence poválečné italské demokracie.

Itálii by dále prospělo snížení daní, jenomže při státním dluhu dané magnitudy je to krajně odvážná myšlenka. Redukční dieta ve veřejném sektoru by rovněž byla namístě: Itálie patří mezi nejnákladnější sociální státy na světě. Na sociální ochranu utrácí 28,9 procenta HDP. Dražší sociální stát má již jen Belgie, Finsko a Francie. (Česko utrácí na sociální ochranu 19,4 procenta HDP – a stačí to. Míra ohrožení chudobou je v Česku nižší než v Itálii.)

Jenomže – jak zareaguje ekonomika, kde provedete tak zásadní reformu sociálních výdajů? Kromě politické odezvy lze v krátkém období očekávat pokles agregátní poptávky. Po škrtech bude nutně následovat recese, a to i v případě, že redukce výdajů je oprávněná a z dlouhodobého hlediska zdravá. V každém případě se škrty mohou dočasně projevit nejen nespokojeností části populace, ale i výpadkem příjmů státního rozpočtu. Což je přesně ta poslední věc, kterou Itálie dnes potřebuje.

Jaké možnosti tedy má?

Scénář číslo jedna: Evropská centrální banka opět jednou poruší všechna myslitelná pravidla a bude pokračovat ve financování italského státního dluhu jako doposud. Již nějakou dobu totiž prakticky všechny nově vydané italské dluhopisy kupuje právě ECB. Je to v přímém protikladu k idejím, s nimiž byla ECB zakládána, ale když vedení banky v roce 2012 položilo na jednu misku vah ideje a na druhou záchranu Itálie, bylo zřejmé, co dostane přednost.

Je tedy možné, že Itálie aspoň po nějakou dobu bude financována stejně jako doposud: emisí nových peněz přímo z centrální banky. Teoreticky by bylo možné takto pokračovat ještě dlouho, ale všichni vědí, že to není zdravý postup. Co jiného je možné?

Řecký scénář

Druhý scénář zahrnuje realizaci některých myšlenek francouzského prezidenta Macrona. Šlo by zejména o transformaci záchranného mechanismu EMS do Evropského měnového fondu, který by půjčoval problémovým zemím za podmínek přijetí dlouhodobých strukturálních reforem.

Když si odmyslíme formality, jedná se vlastně o řecký scénář, ovšem v mnohem větším měřítku. Itálie pak bude v zásadě podřízena komisi jmenované Evropskou unií a ztratí fakticky samostatnost. Dost možná dojde i k určitému „sestřihu“ italského dluhu, tedy částečné platební neschopnosti – podobně, jako se stalo s řeckým dluhem v roce 2012. Termín „platební neschopnost“ ovšem i v tomto případě bude oficiálně tabu.

Pravděpodobně se dočkáme i obnoveného tlaku, aby státy visegrádské skupiny přijaly euro. Solidarita s Itálií bude drahá, jakkoli německá kancléřka stále odmítá myšlenku „transferové unie“. Čím více členů eurozóny, tím více plátců do Evropského měnového fondu.

Pomůže evropská solidarita? Podívejme, jak pomohla Řecku, které je nyní na necelých 75 procentech ekonomické výkonnosti roku 2008 a jehož ekonomika stagnuje i během evropské konjunktury. Itálie nemá před sebou žádnou dobrou volbu.

Autor: Pavel Kohout, Robot Investment Calculator

 
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2021: *****

Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Pavel Klika 222,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Silvia Ambrogini 500,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Vladimír Votřel 1000,- Kč, Anonym 0,01 BTC, Pavel Burget 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Ludmila Kárská 250,- Kč, Zdenka Brancuská 500,- Kč, Karel Zangl 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Teplý 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, MUDr. Iva Neimcová 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Hana Hoffmannová 666,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Petr Kosmata 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč

Celkem za měsíc: 16 271,00 Kč
Vybráno 46.65%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 198 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.