EKONOMIKACAS
23.9.2019
Kategorie: Ekonomika

Dvacet let „nové ekonomiky“

Sdílejte článek:

PAVEL KOHOUT

Evropa je posedlá ochranářstvím. Jenomže tato mánie nás neochrání před konkurencí.
Během roku 2019 je příležitost připomenout si zajímavé výročí: je tomu dvacet let, co finanční svět posedla móda zvaná „nová ekonomika“. Sílu této módy lze vyjádřit číselně. Od začátku ledna 1999 do prvního obchodního dne roku 2000 akciový index NASDAQ posílil o 87 procent, přičemž do vrcholu v březnu 2000 přidal dalších 22 procent.

Jaké bylo kouzlo, které dokázalo pobláznit burzovní svět v tak neobvyklé míře?

Již v roce 1988 napsal ekonom Edward Yardeni společně s historikem Davidem Mossem studii s názvem The New Wave Manifesto. Optimistická vize Manifestu zahrnovala renesanci kapitalismu na téměř celém světě, vytrvalý růst globální ekonomiky při současné dezinflaci, pokles úrokových sazeb, zmírnění výkyvů hospodářského cyklu, pokles americké nezaměstnanosti pod čtyři procenta a celosvětové uvolnění bariér pohybu zboží a kapitálu.

Mechanismus nové ekonomiky měl fungovat zhruba takto:

  1. nové technologie sníží transakční náklady;
  2. o další pokles nákladů se postará odstranění celních bariér a přesun výroby do levnějších lokalit, tedy globalizace;
  3. pokles nákladů přispěje k poklesu inflace;
  4. nižší inflace umožní centrálním bankám snižovat sazby
  5. nižší úrokové sazby sníží náklady na podnikání;
  6. to se dále promítne do rychlejšího tempa inovací;
  7. inovace přispějí k dalšímu snižování nákladů.

Řetězec se uzavírá.

Pro souhrn těchto trendů navrhli Yardeni a Moss termín „ekonomie nové vlny“ (New Wave Economics). Autoři v první řadě zdůrazňovali odstranění obchodních bariér. Pozdější termín „nová ekonomika“ zahrnuje i radikální zmenšování nákladů způsobené technickým pokrokem.

Jiný svět, nová technologie

Myšlenka nové ekonomiky tedy nebyla založena pouze na představě, že internetové společnosti nahradí vše. Svoji významnou roli měla i liberalizace mezinárodního obchodu a investic a měnová politika založená na cílování (stále nižší a nižší) inflace. Internet ovšem hrál závěrem 90. let podstatnou psychologickou roli — bylo to po hodně dlouhé době něco úplně nového. Jiný svět, zcela nová technologie. Vždyť teprve v roce 1994 byla tato kdysi čistě akademická a vládní síť otevřena i pro komerční účely.

Během několika let vyrostlo množství internetových firem. Jména většiny z nich jsou napůl zapomenuta: Netscape, Webvan, Worldcom, Global Crossing a mnoho dalších nám dnes již skoro nic neřeknou. Proč? Protože po svém vyvrcholení v březnu 2000 zaznamenaly internetové akcie mohutný pád, který byl nakonec ve většině případů korunován bankrotem. Jedinou skutečně globálně úspěšnou firmou z oné doby je Amazon. Společnost Google vstoupila na burzu až v roce 2003, Facebook ještě později. Firma Apple se během internetového boomu potácela na hraně bytí a nebytí, nikdo nedokázal tušit její budoucí famózní návrat.

Nakonec však index NASDAQ poztrácel v říjnu 2002 neskutečných 78 procent své hodnoty oproti březnu 2000. Na termín „nová ekonomika“ se zapomnělo. Spíše přišly do módy mravoučné příběhy, jak pýcha předchází pád, jak naivní investoři opět sedli na lep šarlatánům a že celý internet je jedna velká bublina. Profesor Paul Krugman se nechal slyšet, že vynález internetu je méně významný než vynález faxu. Prakticky celá akademická obec pak unisono tvrdila, že základní principy se nemění.

Nedohnali jsme a nepředehnali

Když si ovšem promítnete před očima vývoj americké i světové ekonomiky během let 1999 až 2019, zjistíte, že Yardeni a Moss měli pravdu, zatímco Krugman a většina ostatních se mýlili. Body (1) až (7) skutečně tvoří cyklus posilující sám sebe. Teorie nové ekonomiky se ukazuje být správnou, i když na původní módní termín se dávno zapomnělo. Žebříčku nejhodnotnějších světových firem dnes dominují americké a čínské IT firmy. Na rozdíl od roku 2000 jsou dnes ovšem ziskové, s mnohem dospělejším obchodním modelem. Strojírenství, ropa, finance, farmacie a maloobchod hrají druhé housle: velký rozdíl oproti stavu z 90. let.

Ale co Evropa? V roce 2000 přijali vedoucí činitelé EU tzv. Lisabonskou strategii, jejímž cílem bylo dohnat a předehnat Ameriku do roku 2010. Termín dávno uplynul a nikoho jsme nepředehnali. EU chtěla konkurovat Googlu projektem Quaero. Skončil — jak si můžete vyhledat na Googlu — typicky evropsky. Dotace byly vyčerpány, francouzský tým se pohádal s německým týmem, úřady protežovaný projekt netáhla žádná osobnost, vše usnulo a spí navěky.

Evropská unie je posedlá ochranou spotřebitele, ochranou investora, ochranou daňových příjmů (jediná oblast, kde jsme na světové špičce), ochranou krachujících bank, ochranou sociálně znevýhodněných menšin, ochranou názvu produktů a místa původu…

Jenomže ochranářská mánie Evropu neochrání před mezinárodní ekonomickým vývojem a konkurencí. Evropské unii hrozí, že se stane skanzenem pro bohaté americké, čínské, korejské a dnes už i indické turisty. Zato budeme mít jistotu, že řecký jogurt pochází opravdu z Řecka.

Autor článku: 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Soňa Holcová 200,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč

Celkem za měsíc: 11 764,00 Kč
Vybráno 33.61%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 623 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.