
Důchodová reforma v Česku — proč a jak
LUKÁŠ KOVANDA
Z mezinárodně srovnatelných dat OECD publikovaných ve studii Pensions at Glance 2017 plyne, že v Česku muž s průměrným pracovním výdělkem celkově v penzi v čistém vyjádření inkasuje 11,1násobek svého ročního čistého výdělku. Žena si přijde na 12,4násobek. Zmíněný „mužský“ násobek odpovídá 89,5 procenta násobku „ženského“. Ve vztahu k pracovnímu výdělku se muž tedy v průměru v penzi dočkává pouze necelých 90 procent toho co žena. Klíčovým důvodem je pochopitelně to, že ženy dlouhodobě a konzistentně vykazují vyšší naději dožití při narození. Česko nijak nevybočuje z mezinárodního standardu. Průměr daného ukazatele za celou EU totiž činí 89,4 procenta. Jinými slovy, v průměru muži v EU v penzi ve vztahu k pracovnímu výdělku dostávají 89,4 procenta toho co žena.
Pochopitelně je to vztaženo k výdělku během ekonomicky aktivní fáze života. Ten je v případě mužů v průměru vyšší než v případě žen. Od toho se odvíjí iluze, že penze je třeba „narovnat“, jak si přeje ministryně Maláčová. Ovšem v penzích žádná nerovnost nedříme. Pokud zdání nerovnosti vzniká, pak kvůli rozdílu ve výdělcích během aktivní fáze života. Tento rozdíl se pak promítá i do rozdílné výše starobních důchodů. Jinými slovy, muži během ekonomicky aktivní fáze života vydělávají v průměru více než ženy, takže pobírají i vyšší starobní důchod, který se od výše celoživotního výdělku odvíjí. Ženy pobírají v průměru méně, z podstatné míry kvůli tomu, že z důvodu mateřských povinností ztrácí léta, která mohly jinak — jako muž — věnovat kariéře. V tom samozřejmě lze hledat určitou nespravedlnost. Musíme narovnávat, pokud příjmová nespravedlnost existuje, už výdělky v aktivní pracovní fázi. Toto ale není téma pro důchodovou reformu.
Další brzdou opravdové důchodové reformy jsou paradoxně dnes penzijní komise. Ty minulé bohužel žádnou zásadní udržitelnou změnu neprosadily. Žádné důchodové komise vlastně už nejsou třeba. Politici se neustále nemohou schovávat za názor komisí. Musí v takto zásadní otázce nést svůj díl odpovědnosti. Odborných návrhů už vznikla přehršel. Místo další komise potřebujeme spíše to, aby si spolu sedli ekonomičtí experti parlamentních stran — tedy lidé s politickým mandátem — a pokusili se najít konsensuální řešení. Takové, pro něž získají u své strany podporu. Jen tak bude zajištěno, že důchodovou reformu příští vláda nezruší a jen tak si tedy bude moci veřejnost dovolit takové reformě důvěřovat. Důvěra veřejnosti je přitom v tak zásadní věci zcela stěžejní podmínkou. Expertní komise jako taková není žádnou zárukou obecné důvěryhodnosti reformy. Tou je jen to, že se za ni konsensuálně postaví politici — volení zástupci lidu —, a to napříč spektrem. Zapotřebí je najít shodu napříč politickým spektrem a společností.
Od kritiky dosavadních snah provést důchodovou reformu se přesuňme k pochopení klíčového problému důchodového systému a ke konstruktivním řešením. Česká republika potřebuje reformu penzí z demografických důvodů. Rodí se méně dětí, přičemž penzistů přibývá a dožívají se vyššího věku. To prakticky znamená, že méně lidí pracuje, a tudíž se pomaleji plní důchodový účet ovšem za situace, že více lidí potřebuje z důchodového účtu peníze vybírat. V roce 2060 má počet seniorů dosáhnout bezmála 3,2 milionu a počet práceschopných má poklesnout na pět milionů. Na jednoho důchodce tak budou vydělávat ani ne dva lidé. V roce 2000 to bylo lidí pět.
Populační stárnutí České republiky bude v nadcházejících desetiletích představovat zásadní riziko udržitelnosti tuzemských veřejných financí. Na výdajové straně zatíží veřejné finance zejména růst objemu vyplácených starobních penzí a také vzestup výdajů na veřejnou zdravotní péči. Na příjmové straně se negativně projeví růst podílu osob v důchodovém věku, který způsobí snížení počtu pracovních sil a tím i snížení příslušného daňového inkasa. Zejména od 30. let 21. století lze očekávat rostoucí výdaje na starobní penze a zdravotnictví a také zpomalující ekonomický růst.
Při předpokladu zachování současné situace, tedy mj. při neprovedení důchodové reformy, dosáhne v roce 2060 poměr vládního zadlužení k HDP nejpravděpodobněji úrovně 93 procent. Schodek veřejných financí bude v takovém případě setrvale překračovat úroveň tří procent HDP (jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura) počínaje rokem 2044, přičemž v roce 2060 převýší úroveň šesti procent HDP. Takový výhled vývoje veřejných financí ČR nelze hodnotit jako udržitelný. Zhoršení stavu veřejných financí povede k růstu výnosů dluhopisů vlády ČR, a tedy k dalšímu zatížení tuzemských veřejných financí v podobě vyšších nákladů na obsluhu dluhu. Pro finanční sektor ČR, významného věřitele vlády ČR, představuje růst výnosů českých vládních dluhopisů potenciální systémové riziko. Tyto výzvy důchodového systému potvrdila i Národní rozpočtová rada. Podle ní deficity důchodového systému budou kolem roku 2059 překračovat pět procent HDP ročně. Jak na tyto kritické predikce reagovat?
Scénář č. 1: Zaplnit chybějící příjmy státního rozpočtu
Řešením by bylo navýšit porodnost. Do roku 2030 nám už ale zbývá pouze 11 let. I kdyby dnes ženy rodily více, ještě to nepřispěje navýšení počtu pracovníků, kteří by mohli zajistit vyšší příjmy do důchodového systému. Rychlým řešením by také bylo navýšit počet pracujících dovozem pracovní síly. Jak se ovšem ukazuje jinde v zahraničí, to může potenciálně způsobit problémy nejen ekonomického, ale také sociálního rázu. Obdobně by Česká republika mohla motivovat k práci i ty, kteří dosáhli důchodového věku. Například formou nižších odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Tím by se totiž zmenšila skupina těch, kteří by měli nárok na vyplácení penzí.
Pozitivní dopad tohoto řešení na důchodový účet by ovšem závisel na tom, jaký by o tuto možnost byl v České republice zájem. Řešením by také bylo zpeněžit nerostné zdroje (např. lithium) nebo navýšit produktivitu pracovní síly, která by vydělávala více, a tudíž by více přispívala starobním důchodcům. To ovšem tak snadné není a politici to mohou těžko ovlivnit a stěží s tím mohou počítat. Politici by mohli zvýšit sazbu důchodového pojištění, čímž by ovšem zatížili daňové poplatníky, proto je nasnadě hledat řešení jinde.
Scénář č. 2: Snížit výdaje důchodového systému
Pokud nedojde k další reformě a stát se nebude chtít zadlužit, tak budou mít důchodci velmi chudé penze. Zkrátka by se vyplatilo to, co by se do důchodového systému vybralo. Tato řešení jsou ostatně jedním z kritických scénářů, pro které postačí, když politici nebudou dělat nic. Tento scénář zatím vyhrává. V podobném duchu by také politici mohli navýšit věkovou hranici starobních důchodů, čímž by také ulevili důchodovému účtu.
Scénář č. 3: Přerozdělovat méně a spravedlivěji, kombinovat různé způsoby
Správná důchodová reforma má vést lidi k tomu, aby si více spořili, a tím pádem, aby bylo v důchodovém systému více peněz. Řešením je omezení role prvního pilíře, tj. motivace lidí k převzetí vyšší odpovědnosti za své zajištění ve stáří, a trvání na důchodové reformě podporující kapitálové spoření — například přes akcie, dluhopisy či fondy — tak jak je to obvyklé v řadě západních zemí. Stát by garantoval pouze základní minimum na průběžné bázi, jak je to dnes. To by bylo navázáno na to, jak se daří naší ekonomice.
Fondové financování v jakékoliv podobě umožňuje, aby stárnoucí populace dokázala žít z mladé populace, která stárnutí nepociťuje. Takové mladé populace se prakticky v Evropě nevyskytují, ale najdeme je třeba v Asii. Jediným spojníkem mezi naší stárnoucí populací a mladou populací například v Indonésii či na Filipínách a v dalších rozvíjejících se ekonomikách může být fond, který bude investovat prostředky, jež si lidé ukládají na stáří, do akcií v těchto mladých, dravých, rostoucích společnostech. Takže čeští důchodci by žili z těch mladších populací v těchto zemích.
I dluhopisy nebo třeba akcie amerických korporací zajistí nějaké zhodnocení. I při ohromných výkyvech lze očekávat, že tamní ekonomický výkon poroste už jen z hlediska demografického růstu. Díky těmto mladým populacím se bude zhodnocovat vklad českých penzistů. Jde o jednu z možností, jak dolévat peníze do důchodového systému. Samozřejmě by celý systém neměl být založen jen na fondech, ale nepochybně by měly představovat jednu z jeho složek.
Tato možnost v sobě nese riziko, že cena akcií neporoste, lidé budou rizikově či nevýhodně investovat. Je ovšem velmi pravděpodobné, že dlouhodobě tyto investice porostou a z dlouhodobého hlediska výnos zajistí. Krátkodobě lze samozřejmě hledat mechanismy, kterými se pojistit proti výpadkům, které způsobuje hospodářská krize.
Výzva: vysvětlit změny lidem a shodnout se s opozicí
Jak ukázaly předchozí snahy o důchodovou reformu, naprosto podstatné je spolupracovat s opozicí tak, aby po obměně vlády hned nedošlo k rušení předchozích změn. Tento předpoklad je velmi složitě naplnitelný, protože pokud má být příští důchodová reforma razantnější, rozhodnější, přesvědčenější a přesvědčivější, bude vyvolávat pnutí mezi politickými stranami. To, co ovšem může přimět strany spolupracovat, je krize či recese. Tato období ale rozhodně nejsou vhodná pro zavádění důchodových změn. Podpořit prosazování reformy by také mohla svými analýzami a věcnými návrhy Národní rozpočtová rada, či Nejvyšší kontrolní úřad.
Důchodová reforma v kostce [PDF]
Hlavní principy důchodové reformy:
- Omezit roli prvního pilíře a podporovat kapitálové spoření, tedy přimět lidi k převzetí vyšší odpovědnosti za své zajištění ve stáří
- Navýšit věkovou hranici starobních důchodů
- Najít shodu mezi koalicí a opozicí, spolupracovat s Národní rozpočtovou radou či NKÚ a dalšími organizacemi
- Začít co nejdřív, nečekat na krizi a nezakládat nové komise
Plus nezapomínat na další související oblasti:
- Podporovat růst produktivity
- Podporovat porodnost a vzdělanost
- Podporovat navyšování efektivity zdravotnictví
- Nezatěžovat nadměrně státní rozpočet
- Zvyšovat finanční a investiční gramotnost
Autor: Lukáš Kovanda, lukaskovanda.cz
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2019: *****
Jiří Kubát 100,- Kč, Miroslav Hloušek 111,11 Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Eva Pilařová 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, ing. Jiří Nevrkla 300,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč
Celkem za měsíc: 9 390,11 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Šetříte si na důchod?
Banky Vás okradou řízenou inflací.
Pád bank a systému lži je online.
Vyzvedněte vklady a kupte zlato a stříbro.
Neprohloupíte.
https://www.google.com/search?q=krach+bank&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwigrNrE4pzlAhWGr6QKHd5cBhIQ_AUIEigB&biw=1510&bih=704 …
Na důchod si doufám nikdo nešetří v bance. A to ani za předpokladu, že by banky fungovaly dobře a žádný pád by nehrozil.
Měl jsem Vás rád. Lidé bděte …
Napsal jsem že banky brzy zkrachují a budoucnost je ve zlatě a stříbře. Jsem za to ve schvalovacím řízení příspěvku.
https://www.google.com/search?biw=1510&bih=704&tbm=isch&sa=1&ei=7POkXaTRK8mlwQL1na34DQ&q=maz%C3%A1n%C3%AD+p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvk%C5%AF+je+zlo&oq=maz%C3%A1n%C3%AD+p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvk%C5%AF+je+zlo&gs_l=img.3…16046.17857..19055…0.0..0.143.726.5j2……0….1..gws-wiz-img.5f1VdVU9xi8&ved=0ahUKEwik9_rX45zlAhXJUlAKHfVOC98Q4dUDCAc&uact=5 …
Dobře napsáno a skvěle vysvětlený scénář č. 3, který je podle mě nejsprávnější cestou.
Pokud má mít globalizace nějaký smysl, tak je to přesně tento – migrace kapitálu, nikoliv lidí. Dovoz dividend, nikoliv gastarbeiterů. Pomoct kapitálem k rozvoji ve světě (nejvíc toho má před sebou Afrika) a tím si v budoucnu zafinancovat své důchody a snížit migrační hrozbu.
Osobně se na důchod zajišťuju mimo území ČR prakticky od chvíle, kdy mi to soudruzi přestali zakazovat.
Již vidím jak čeští chytří bankéři myslí na blaho důchodců, nakupují akcie firem z Afriky za stovky miliard a důchodci na tom bohatnou. Až do chvíle, kdy se zjistí, že stát za stovky miliard vlastní bezcenné akcie a nikdo za nic nemůže. A důchody již nízké nebudou – nebudou žádné.
Na své blaho si musí myslet každý sám.
A kdo to neumí, ten si musí objednat něčí služby, aby mu s tím pomohl. To platí pro všechno, od čištění komínů až po zabezpečení na stáří. Nikdo zatím nevymyslel, jak by to mohlo jít jinak.
Pokud si někdo myslí, že řešením by snad mohl být stát a že jednou si zvolíme někoho, kdo na blaho lidí bude nezištně a bezelstně myslet, tak by se měl vrátit k dětské literatuře.
PRINCIPY DŮCHODOVÉ REFORMY:
Ad 1) kapitálové spoření? A co lidský faktor? Jak chcete zabránit tomu, aby to opět někdo nevytuneloval?
Ad 2) Navýšit věkovou hranici starobních důchodů? V některých profesích by to teoreticky šlo, ale v jiných již těžko. A jak to chcete rozdělit? Učitel ano, chirurg ne? Pokladní ano, pilot ne?
Ad 1) Vy znáte nějaký systém, kde není lidský faktor? Lidský faktor je v každém důchodovém systému. V soukromém je to soukromý lidský faktor, ve státním je to politický lidský faktor.
A lidský faktor politiků je podstatně horší než ten soukromý. Politik nemá žádnou zodpovědnost, ani morální, natož trestní. “Tunelování” je nejenže legální, ale přirozenou funkcí politiky. Samozřejmě se nenazývá tunelováním, ale “selháním”, “ne příliš šťastnou politikou”, “napřízní globální situace”, atd.
Státní průběžný důchodový systém je investice s nižším výnosem než dlouhodobé diverzifikované soukromé portfolio – a nikomu na tom nepřijde nic divného?
Lidský faktor, který se bude starat o stovky cizích miliard, Vám je zcela jistě vytuneluje. Takže nezkoušejte vymýšlet jak všichni povinně nasypeme své důchody do nějakých fondů kupujících africké akcie “s vysokým výnosem”.
“Lidský faktor, který se bude starat o stovky cizích miliard, Vám je zcela jistě vytuneluje.”
To mluvíte především o vládě. Ta se stará o stovky cizích miliard. :) Nikdo jiný se nestará o tak velké peníze s tak malou mírou zodpovědnosti, jako politici.
Pokud se o svoje úspory staráte sám, tak můžete diverzifikovat – svěřit je po částech různým subjektům. A kdo se o věc zajímá ještě víc, nemusí je svěřit nikomu. Já mám své akciové portfolio plně ve svých rukou.
A pak už bych měl snad jen podotknout, že jsem ani jednou nepoužil slůvko “povinně”, které v reakci uvádíte. Klidně může nadále existovat státní systém, pokud někoho nepřesvědčilo to, co píšu výše. Ale bylo by fajn, kdybyste na oplátku ani vy – zastánce toho státního systému – nepoužíval slůvko “povinně”.
Když už mám jako libertarián vůbec přemýšlet o státním řešení zabezpečení občanů na stáří, tak tady je (pro mě alespoň trochu skousnutelný) návod:
https://libinst.cz/book/pinera-j-1996-jak-jsme-postavili-chilany-na-vlastni-nohy/
Má to jednu “nevýhodu”. Realizovat ho může pouze takový stát, který je bohatý svou skutečnou produkcí a ne natištěnýma obrázkama nadopovanou falešnou konjunkturou. Jedině takový stát dokáže nalézt zdroje na saturování nákladů potřebných na přechodné období. Chile takovým bohatým státem bylo. Pouhých 6 let poté, co socialistickým běsněním zplundrovala levicová verbež komplet celou zemi! Zdroje nalezlo privatizací celkem bezvýznamné části státního majetku. V EU žádná taková země není. Žádnou reformu není možné očekávat. Každý už jede na vlastní triko od teď. Kdo to nechápe, bude mít smůlu. Velkou smůlu.
Tak to se musím od srdce zasmát:
“Omezit roli prvního pilíře a podporovat kapitálové spoření, tedy přimět lidi k převzetí vyšší odpovědnosti za své zajištění ve stáří”.
Autore, vy jste spadl z višně, nebo vás na houbách poštípalo encefalitidou infikované klíště! V Česku chcete, aby lidé spořili ve findech a finančních ústavech? Tak za prvé, kde máte záruku, že o ty pracně naspořené peníze občané nepřijdou, např. u nás v době klondykové v 90-tých letech krachlo 22 bank a vyšetřeno a potrestáno bylo kolik “loupeží” v bankách? Jen jedna! No a nyní, když banky jsou cizáků a slouží jen k vylepšování jejich byznysu není vůbec jisté, jak by se v případě velké krize zachovaly! No a fondy? Víte autore kolik jich krachlo? Sám jsem přišel v r.1992 v jednom fondu tehdy o 200 tisíc Kč (dobrá škola!) a dnes by to bylo v přepočtu sakra více. No a spešl důchodové fondy? Tak těch je v ČR hned několik a loni se ani jeden nedostal v zisku přes inflaci! Takže peníze se vám v takových fondech prostě kazí!
Takže, kdo tady nabádá likvidovat nebo umenšit dosud ověřený a funkční “průběžný” důchodový systém, tak by zasloužil nakopat rovnou do pozadí! Stát má zatím k dispozici nemalé výdaje, které lifruje ze systému ven a to zbytečně, mohu namátkou uvést hned několik případů, jde o roční položky SR:
1/ daňové výjimky …… cca to dělá 35 mld.Kč
2/ fotovoltaika příspěvek….. 13 mld. Kč
3/ pomoc cizím zemím…….. 5 mld.Kč
4/ válčení našich žoldáků…. 2,5 mld. Kč
5/ kapitační platby doktorům…. cca 10 mld.Kč
6/ platby politockým neziskovkám…. 10 mld.Kč
7/ výpomoc sociálně chudým …….. ohad 25 mld.Kč
8/ 14.500 firem z ČR v daň.rájích….. 89-100 mld.Kč?
9/ akcie na doručitele, pěkný tunelíček! Souvisí s 10/
10/ efektivita hospodaření st. organizací … 20% rezerva
(instituce, ministerstva, státní zakázky atd.)
No a výčet špatných výdajů státu je možné samozřejmě doplnit, to nechám na jiné, ale vždyť ten socan Špidloň obecný měl v podstatě pravdu, rezervy tady jsou, jen se nechce na ně někomu sahat, že?
Co takhle kopírovat švýcarský systém ministerstev…. mají jich jen sedm a stačí to! Co takhle zrušit odkladiště starých zbytečných politiků, senát! Kolik má stát podivných paralelních institucí….. zkuste si to zjistit a hlavně u toho seďte na zadku, neb to s vámi zamává!
Hezký den všem a autore, vzpamatujte se, lidé nejsou zas tak blbí, abyste jim nakukal do hlav krávoviny!
Malý dodatek.
Samozřejmě existuje tady i v ČR mít zajištěné stáří např. investicemi do nemovitostí, sám jsem se v této oblasti o sebe postaral, ale to nemůžeme přece chtít na celé populaci, každý nemá tuto možnost realizovat, obvzláště v dnešní době, kdy ceny nemovitostí vystartovaly do nebe a není tomu konec….. Takže zase nic, pro lid obecný a většinový.
A když tak zběžně sečteme Maximovy vyhozené peníze dostaneme se k částce 200 mld.Kč a při ročních výdajích 30 mld.Kč na výdaje na důchod, zrazu máte na důchody na 6 let dopředu.
To je cesta, ne odírat pracující a rozhazovat plnými hrstmi vyžírkám.
Ano, každý nemůže vlastnit tři byty, třeba ani jeden. A dokonce každý nemůže vlastnit třeba továrnu.
Proto lidstvo vynalezlo kapitalismus, akcie, akciové trhy.
A všechny tyto nástroje se stále zdokonalují. Podívejte se aktuálně třeba na mobilní aplikaci Revolut. Tam nově můžete investovat dokonce do zlomků akcií. Nemusíte vlastnit celou továrnu, nemusíte dokonce vlastnit celou jednu její akcii (pokud stojí třeba 1000 dolarů, tak to může být pro někoho moc), ale můžete tam investovat pouhý 1 dolar. Diverzifikace tudíž nikdy nebyla jednodušší.
Pak je samozřejmě možnost napsat něco o zlodějnách a židovinách a dát si přihlášku do komunistické strany (nebo, dnes módnější, některé nár-soc strany) a čekat, že se problém s mým důchodem vyřeší sám.
Nikoliv 30 mld. Kč činí důchody v rozpočtu státu, je to 20x více pane kolego. Přesné číslo teď nemám u sebe, ale jsou to stovky miliard!
jo, máte pravdu, bral jsem průměrný důchod 12500kč * počet důchodců (2,5 mil.) ale měsíčně
Pardon, překlep u bodu 8/ mělo být 80 až 100 mld.Kč. Tady tento údaj nadhodil jistý ekonom a dokonce se v tomto trochu vyjádřil i sám velký Andy!
nu pagadi, maximusi, jen jak nastoupí gumoid + íčko
to bude rachot
to si za “rámeček” nedáš
Autor píše “například přes akcie, dluhopisy či fondy”, tak ho nemlaťte přes hlavu těmi fondy. Jsou tam uvedeny až na třetím místě a klidně si je můžete škrtnout.
Ano, podílovým a důchodovým fondům, zvláště českým, by se člověk měl obloukem vyhnout.
Když už fondy, tak třeba zavedené americké ETF fondy.
Ale nejlépe samostatně spravované akciové portfolio. S tím vám může pomoct někdo, komu důvěřujete, existují i malé společnosti… žádné fondy, kterým byste dal peníze, dáváte nanejvýš přístupové heslo bez možnosti výběru prostředků.
1/ někteři privatni supove už se celi několik let třesou, že si smoči zobačky v žirnych lanech soukromych duchodovych fondu
2/ jestliže populace starne, tak sózi navrhuji “řešit” situaci formou soukromych fondu. Že při tym hafo lidi (invalidi, postiženi, malo vydělavajici pujde va staři o žebracke holi, protože si nebudou na staři mit co anebo nebudou ochotni DOBROVOLNĚ odkladat a zaměstnavatel jim povinně nepřispěje z vydělku) žadny problem. Proč by nemohlo v budoucnosti v kapitalizmu byt mnohem vic žebraku a kriminalniku, zadlužencu v exekuci a bezprizornich, nyšt wahr?
3/ snadne řešeni navyšit progresivně povinne solidarni odvody zahraničnich sudruhu investoru, nadnarodnich firem a bank, ktere kolonizovaly a levně vykoupily mistni zdroje, pozemky, nemovitosti a firmy nelze – proč asi v KAPITALIZMU? To same u sudruhu oligarchu, kteři si postupně přivlastňuji fšechno – i vzduch aby jej pak mohli zpoplatnit a prodavat ovčanstvu?
K bodu 2 – tež je zde možnost, že soukrome fondy časem někdo odborně vytuneluje, či kleknou při přišti burzovni bublině – jak sie již několikrat v minulosti stalo – a potencilnim duchodcum, kteři si do nich v dobre viře zmanipulovani “hodnymi” soukromymi investory (Bkalami) ukladali prostředky na staři zustanou enem voči pro plač.
Hahaha, spořit si 30 let na důchod v systému s 5% roční inflací a při záporných úrocích to bude teda terno
Stát je samozřejmě mnohem lepší zhodnotitel. Tak 40 let platíte třetinu sve superhrube mzdy. To je tak 13 roku vydelku. A v duchodu se prumerne dozijete toho, ze vam stat vyplati 11 roku vydelku. No neberte to
Jenže v tom je i zdravotní pojištění , sociální služby, policie , armáda , silnice , atd. !
Tak si od daní oddělte pouze “důchodové pojistné”, hoďte si do Excelu, kolik za svůj život státu odvedete a kolik pak dostanete formou důchodu zpět. A vedle toho si udělejte alternativu, kdybyste ty peníze místo státu dával do akcií. Garantuji vám, že z výsledku se vám dost zvedne tlak.
A tenhle model si klidně udělejte kdykoliv v historii posledních sto let – každou krizi či krach burzy si tam namodelujte.
Kontrolni otazka na tělo. Mohl by některy ze zdejšich investoru (třeba sudruh Aleš anebo sudruzi Petr se zdeňkem) sdělit svoji zkušenost s investovanim do soukromych duchodovych fondu? Jistě jste se sudruzi zodpovědně připojistili.
Tuž jake bylo vaše zhodnoceni v soukromych duchoďacich? Prosim sdělte kolik procent jste dostali na přilepšenou ve staři v soukromych duchoďacich od soukromeho fondu a kolik jako podporu od statu? A kolik to bylo % při jake inflaci?
Předem děkuji za obvyklou (ne) odpověď. Já
Nemohl. Důchodové připojištění jsem zrušil, když jsem zjistil, že za 90% mých peněz jsou nakoupeny státní dluhopisy (dle zákona o penzijním připojištění). Stát si z penzijních fondů udělal levnou půjčovnu peněz.
Já věřím v nemovitosti, cenné kovy a kryptoměny.
Do žádných důchodových fondů neinvestuju. Akciové porftolio vlastním přímo, tedy mi ho nikdo nemůže vytunelovat.
Akcie nakoupené podle široce diverzifikovaného portfolia vynášejí dlouhodobě okolo 5-10 % ročně nad úrovní inflace. Výnos je možné samozřejmě nadále zvýšit chytrým průběžným rebalancováním mezi různými aktivy, včetně hotovosti (prostě “kupovat a prodávat”), ale to už je spekulativní nadstavba nad obyčejným investováním a není to nutné, abyste předstihnul “benchmark”, který v této diskusi uvažujeme, tedy průběžný státní systém.
Ty burzovní bubliny a krachy, které tady taky pořád vytahujete, nejsou žádným problémem v dlouhém horizontu, pokud má člověk třeba 30 let pravidelných vstupů (nákupů) a pak 20 let pravidelných výstupů (prodejů). Ale to se těžko vysvětluje člověku, který je líný si vzít Excel a radši dá na dojmy a emoce.
Ještě dodám, že podobně jako kolega Petr Zdenek na nemovitosti, kovy a jejich moderní ekvivalent – krypto – také nezapomínám. Ale nesmí se člověk nechat příliš uhranout. To platilo vždy.
Aha,
takže ne změna duchoďaku ale každy si ma sam investovat . Fšichni budouci duchodci maji nakupovat cenne kovy, byty, nakupovat a prodavat akcie… a všichni se budou mit ve staři KUT. Já
Jste natvrdlý? Ten, kdo se tím nechce zabývat sám (což je pochopitelně většina), to musí někomu svěřit. To může být fond nebo to může být jiný typ společnosti / služby (taková, která vám například s těmi penězi nemůže utéct). A i když se řekne “fond”, tak to může znamenat různorodou škálu subjektů, jak také vysvětluju (viz ETF). Žádný ten váš “důchoďák”, co pořád podsouváte.
Pointa je taková, že vy nabízíte pouze jediné řešení – svěřit své peníze státu. A to tak, že všechny! No a já tvrdím, že stát je (podle tvrdých dat!) jedním z nejhorších správců vašich peněz. Nehledě na tu nulovou diverzifikaci.
Například v okruhu mé rodiny a mých přátel to funguje na bázi “rodinných fondů” – vždy se tam najde někdo, kdo tomu rozumí a ten majetek spravuje.
Čímž se obloukem dostáváme k druhému “pilíři” správného důchodového zabezpečení – dobře fungující rodině (příp. podobným přirozeným mikro-komunitám).
Ale to je pro vás marxisty všechno dost cizí svět, že? Vy znáte jen dvě entity – stát, pak dlouho nic a pak malí jonasové, ozubená kolečka v tom státním soukolí.
Stát je skutečně špatný hospodář, ale důchodový systém vznikl proto, aby staří neumírali hlady, ne aby se měli dobře.
Bez státního důchodu, bude vždy hodně těch, kteří buď investovat nebudou vůbec, nebo ti kterým to nevyjde. A co s nimi potom?
Pokud se o ně stát postará, tak je budou ostatní napodobovat (a to buď svým chováním nebo se budou tvářit, že také nic nemají).
Kolik zkrachuje států a kolik zkrachuje soukromých firem ?
Státy krachují jen občas. Většinou “jen” špatně hospodaří s vašimi penězi. Jak byste se tvářil, kdyby vám banka po čtyřiceti letech spoření dala méně, než jste tam vložil a řekla by vám “ale nezkrachovali jsme!”?
Ano, já jsem pro státní důchody (nebo dokonce pro garantovaný příjem pro všechny, od narození do smrti) ve výši nějakého životního minima. Zkrátka pro neumření hlady. A tím by měl veškerý sociální systém skončit.
myslím, že diskuse na téma důchody je zbytečná, na podzim nám posranci odhlasují euthanazii a pak začne masové vraždění starých a slabých, takže žádné důchody nebudou potřeba a většina z nás se bude bát strčit po šedesátce nos do špitálu, protože živá neodejde
Mameluci vymění důchodce za nerentabilní a mnohem škodlivější stávající dopravy za elektrošrot na kolech, burlaci ze školastiky odpadů sami.
To zase byl článek a diskuse k němu. Autor sem vloží článek, nad kterým půlka diskutujících vzlyká, jak to bude za 20-30 let hrozné, když na ty důchody opravdu nebude, protože se rodí málo dětiček. Z té druhé půlky, půlka zásadně nesouhlasí s průběžným financováním důchodů, al jen a jen šetřit, šetřit, nejlépe v soukromých fondech, nebo investovat. Jsem důsledným zastáncem průběžného systému „pay as you go“. To je totiž jediný systém, který nelze vytunelovat, protože tam nic není. Jakmile tam peníze vložíte, hned je zase odbíráte na výplatu starobních důchodů. Zatímco soukromé penzijní fondy můžete vytunelovat nejen u nás, kde je ta schopnost o něco větší, ale klidně i v zahraničí. Vzpomeňte si třeba na Enron – (energetická společnost, která měla jako dceřinou společnost penzijní fond, jehož aktiva byla kryta dluhopisy samotné společnosti. Po krachu celé společnosti zaměstnanci Enronu přišli o své úspory). A po zkušenostech s kampeličkami a dalšími finančními institucemi jsem jednoznačně pro zachování průběžného penzijního systému.
Úvahy a domněnky, že za 20 let, při stávajícím úbytku mladé populace, nebude mít kdo na důchody vydělávat jsou mylné. Demografické projekce jsou jedny z nejfalešnějších, protože nepočítají s některými proměnnými, jako je například imigrace. Tím nemám na mysli imigraci „doktorů a inženýrů“ z Afriky, ale běžnou imigraci, která zde funguje řadu let, (Ukrajinci, Slováci, Vietnamci atd.), kdy se tito imigranti asimilovali do naši společnosti a nejsou s nimi takřka žádné problémy. A podle některých projekcí dojde ke zlomu až v roce 2035. Jenomže něco podobného se kdysi říkalo o poměru mezi lidmi v zemědělství a ostatními. Uvádělo se, že jeden zemědělec nemůže uživit více než tři nezemědělce. Dnes jeden zemědělec hravě uživí 30 nezemědělců a ještě má přebytky. Takže když říkám, že se zde počítá s falešnými konstantami, mám na mysli, že se může měnit poměr nikoli mezi počtem, ale výkonností produktivních a postproduktivních. Takže ta hrůzná představa, že jeden produktivní bude muset živit polovinu důchodce, zatímco dřív živil čtvrtinu, je stejně hloupá, jako byla hrůzná představa, že jeden zemědělec bude muset živit pět místo tří lidí. Obojí je možné díky technickému pokroku, díky růstu produktivity práce a řadě dalších věcí.
Jenom za posledních 50 let rozvoj techniky, šel tak prudce nahoru, že ani my, v době našeho mládí, jsme si to neuměli představit. V technice a ekonomice nastupuje revoluce 4.0. Již dnes (zejména v montovnách aut a skladech) je robotizace na stupni o kterém se nám ani nezdálo. Dovedete si představit, jak to bude vypadat (pokud nebude válka) za dalších 20 let? Naopak si myslím, že nebude problém v tom že budou chybět lidé pro vytváření hodnot, ale nastane problém co s těmi, pro které, díky robotizaci a automatizaci, nebude žádné uplatnění. Již dnes se mluví o tzv. nepodmíněném příjmu, t.j. nějaká částka (mluví se o cca 50% průměrné mzdy) by se vyplácela každému, bez ohledu zda pracuje, nebo ne. Pak, pokud půjde o odvody do zdr-soc.poj. se nastaví jiné kritérium. Nebude to ze zaměstnance, ale najde se něco jiného.
“To je totiž jediný systém, který nelze vytunelovat, protože tam nic není”
Dá se tunelovat průběžně (prostě každý rok) a hlavně se dá tunelovat nepřímo – například tím, že provádíte inflaci (nebo přímo měnovou reformu jako v roce 1953) a souběžně lidem nedáte možnost zabezpečit se proti ní nákupem něčeho hodnotného (třeba zlata), protože jim ty peníze seberete tzv. “na důchody”.
Průběžný systém se tedy možná nedá “tunelovat”, ale dá se použít k mnohem horšímu zotročování lidí.
V roce 1992-3 proběhla kapitalistická měnová reforma tím , že došlo ke skokovému zvýšení cen na dvojnásobek , lidé přišli o víc peněz než v 53. vzhledem k většímu množství oběživa mezi lidmi , následovalo postupné zdražování a inflace ! Zlato si kupujte , třeba vám za něj někdo dá kus chleba nebo vás praští do hlavy !
Ostatně ono je docela silné kafe už jenom to, že lidem berete třeba 40 let čtvrtinu výdělku a pak jim řeknete, že tam “nic není”. To moc smysl nedává, že ne?
Stát vám to neudělá , ale sourkomník ano !
Zkuste si nejdřív přečíst celou debatu. Pokud v ní nenajdete reakci na tento váš názor, tak je to marné a nemusím se znovu snažit.