dph_kapsaprazdna
29.6.2016
Kategorie: Ekonomika

DPH: Zdanění již zdaněného a nástroj šikany podnikatelů

Sdílejte článek:

RED 29|06|2016

Málokdo si uvědomuje, že DPH (daň z přidané hodnoty) je vlastně následná další daň, kterou stát okrádá své daňové poplatníky a bere jim tak znovu z vydělaných a již jednou zdaněných peněz. Je to jako kdyby za feudalismu přijel dráb k uhlíři, který by již měl zaplacené daně, ale dráb požadoval druhou rundu placení, protože si za zbytek peněz dovolil uhlíř něco pro sebe koupit.

Že si to nedovolil takto praktikovat ani ten proradný feudál? Že je to nějak postavené na hlavu? Nikoliv pro neomarxistické sociální inženýry, pro které je dnešní DPH svatým grálem daňové perzekuce občanů. Daní, která je všudypřítomná, daní, která má potenciál maximální buzerace poplatníka, daní, která je však natolik amorální, že by ve společnosti pyšnící se přívlastky svobodná a tržní neměla existovat.   

Funkci DPH příznačně popsal ve své glose Martin Urza: “Daň z přidané hodnoty mi vždycky přišla nelogická (a není v tom sama). Způsobil jsem snad pečením housek státu nějakou škodu, že mu ji musím kompenzovat penězi? Ne, chlapče, nezpůsobil, ale stát musí z něčeho žít. Proč? No, aby ti mohl poskytovat všechny ty báječné služby!

Takže v DPH si platím za služby státu? No jistě! Pecka! A když platím víc, tak dostávám lepší služby, že jo? Jak jako, lepší služby? Nevím, úřednice se na mě usměje, opraví silnici u mýho baráku, semafory se zazelenají, jakmile rozpoznají můj xicht, přednostní místo v sanitce…?Ne, ne, před státem jsme si všichni rovni. No, to asi nejsme, když platíme různě. Ale… A tak dále.

Jsem rád, že absurditu DPH nevidím jen já, ale i osobnost nejpovolanější – světe, div se – sám ministr financí. Ve středu 10. 2. 2016 na 37. schůzi sněmovny ji velice krásně popsal, viz odstavec: “Na závěr si pojďme ukázat…”. V kostce – popisuje tam podnikatele X a podnikatele Y. Oba prodávají ten samý typ varné konvice. Podnikatel X, chudák, platí DPH. Podnikatel Y, lišák, nikoli. Pak přijde trocha matematiky, aby se nakonec ústy pana ministra došlo k pointě, kdy podnikatel Y, co neplatí DPH, má krám plný zákazníků a podnikatel X, co DPH platil, přijde na buben.

Poselství podle mě nemůže být jasnější – placení DPH kurví trh a uvrhá slušné lidi do tenat pracáku. Škoda jen, že “podnikatel” Babiš  z toho vyvozuje pravý opak, totiž že neplacení DPH kurví trh a uvrhá slušné lidi do tenat pracáku. Tak nevím. Takový krásný příběh a stejně se z něj vyvodí úplně protichůdné závěry…”

Jenže osvícený zachránce rovného podnikatelského prostředí a vyvolený spasitel se nezastavil při obírání produktivní části obyvatelstva na půli cesty. Výběr výpalného státu pod krycím názvem DPH nejenže, jako správný poctivý podnikatel, nesnížil či dokonce nezrušil, ale jako dotační pijavice, která cítí krev v podobě erárních peněz, naopak “zdokonalil” na mnoha frontách.  

Zásadní je EET, kde se inspiroval světovým ekonomickým tygrem Chorvatskem. Jak tento systém hodnotí Boris Lalovac, který byl loni jako ministr financí Chorvatska hostem Andreje Babiše: “Kolik má živnostník hotovosti v pokladně, kolik vydal za den účtenek, zda se mu tržba zvyšuje, kolik peněz má na svém účtu, zda si za své peníze koupil auto nebo něco jiného, a dokonce co živnostník dělal poslední dvě hodiny, to všechno a ještě více vidí chorvatský stát u každého podnikatele 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Stát proto může podnikatele řídit.” 

Co se týče soustavného sledování jednotlivých podnikatelů, odehrává se podle slov Borise Lalovace z jednoho centra, kde jsou neustále sledovány finanční toky a jejich průběh. Podnikatele, který jakkoli vybočí, si správce daně obratem předvolá. „Z jednoho centra můžeme sledovat finanční toky a jejich průběh, neshody, nesprávnosti a variability, takže si můžeme předvolat toho podnikatele,“ uvedl.

Podle jeho slov je elektronické sledování živnostníků a podnikatelů důležitý nástroj státu, protože kvůli uvedeným příkladům živnostníků musí stát vyžadovat vysoké daně, zdůraznil několikrát. „Vidíme hotovost na účtu, ale také zda dotyčný nakoupil nemovitosti, vozidla nebo jakékoli jiné hodnoty nebo prováděl jiné transakce,“ zdůraznil výhodu EET Lalovac.

Stát tedy sleduje a ví o živnostnících a podnikatelích úplně všechno, díky tomu prý tedy může řídit nejenom daně, ale i hospodářskou činnost. „Podle nás je tohle budoucnost daňové ekonomiky. Potřebujeme sledovat každého podnikatele,“ řekl doslova Boris Lalovac a jeho hostitel Andrej Babiš mu velice vřele tleskal. 

Takže je vidět, že soudruzi se ani malinko nestydí za to, že svým poddaným zdaňují již jednou zdaněné peníze, oni se dokonce ještě chlapácky plácají po ramenou jak vymysleli šmírovací systém ve stylu Velkého bratra, aby mohli lidi ždímat ještě víc. Není divu. Je to jen důsledek současné hospodářské politiky eurosocialismu, který stojí na “principech” experimentů francouzských sociálních inženýrů, kteří DPH, a třeba také dotace, vymysleli. To jsou dnes základní stavební kameny ekonomických teorií “cesty k prosperitě” EU. Co bude další level? Stoprocentní zdanění s výplatou mezd jako sociálních dávek (všem skoro stejně) jako za bolševiků? Možná se dočkáme …

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2019: *****

Zdenka Brancuská 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Vrchovský 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Josef Loupanec 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jan Janát 500,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 955,00 Kč
Vybráno 34.15%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 52 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
139 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.