21.7.2015
Kategorie: Humor, Společnost

Dotaz na Českou poštu

Loading...
Sdílejte článek:

EMA/FCB 21|07|2015

Chtěl bych se zeptat na chod vaší plně digitalizované a elektronikou prošpikované pobočky v našem krásném městě Vsetíně na hlavní poště ve městě. Z kraje tohoto jinak pěkného týdne, jsem byl posílat balík. Operace pro komerčního občana zcela bezproblémová. Vejdu do pavilonu a vidím, že přepážka BALÍKY PŘÍJEM je prázdná, bez řady a bez pracovnice. V duchu jsem zajásal a jdu tedy rovnou na věc. Pracovnice se objevila v zápětí, takže všechno klapalo. Mno…

U prázdné přepážky mi však sdělila, že je tu nový vyvolávací systém “aby se nepředbíhalo a aby se vše zjednodušilo”. Chtěl jsem ji v legraci požádat, ať si mně teda zavolá, ale nevypadala vůbec na to, že by se se mnou zrovna chtěla pářit a podobně, tak jsem raději držel balík. Řikám si – nevadí, mám asi 10min čas. Po vyslechnutí manuálu, kdeže je ten stroj na losy a co mám zmáčknout, jsem opustil stanoviště a šel si k terminálu pro letenku.

S vypáleným číslem na čele běžím hned zpět znovu ke krmítku, protože tam stále nikdo nebyl. Posadil jsem svoji hubu asi 3cm od skla a usmíval se, jak jen to šlo. Byl jsem jasný vítěz a k nepřehlédnutí. Pracovnice u přepážky si mně teď už s lehce přivřeným levým okem prohlédla a sdělila mi, že TO číslo, co mám na svém výherním losu, je TO číslo, na které musím čekat, až se objeví TAM na některé tabuli nad ostatníma zavřenýma krmítkama.

Po mé námitce, že přede mnou nikdo není a že teda můžem jít hned na věc, jsem ucítil i přes neprůserné sklo, jak se paní na druhé straně zvýšila teplota a následujícím pohledem jsem byl vypreparován z vlastniho těla, uveden do tekutého stavu a vypadalo to, že bych měl těma malinkýma mezerama v dlažbě na podlaze odtéci ven z budovy a nechat se dobrovolně vypařit do atmosféry. Vzal jsem si tedy svůj balík, vycouval zpět a čekal až domácí dají gól a mně naskočí moje číslo. Pracovnice ústavu opustila židli a odešla..

A kurva… to mám za to, říkám si. K mému překvapení se však zhruba za minutu a 4 sekundy vrátila do ordinace. Jenže s outěžkem v podobě asi 20cm vysokého stohu dopisů. V první chvíli jsem si myslel, že si bere práci domů, protože pošta asi málo platí, nebo že si dělá prdel, což by asi z dopisů nešlo, ale omyl, myslela to vážně. Pěkně se uvelebila, možná si prdla a začla razítkovat, třídit, opisovat, razítkovat a zase třídit.

Mezi tím se za mnou vytvořil shluk asi čtyř občanů, čekající na tutéž prosklenou zpovědnici. A stále se razítkovalo a třídilo jak ve sběrném dvoře. S ostatními čekateli na úkon jsme následně vytvořili nadávající celek nespokojenejch  občanů a vzájemně jsme se doplňovali. Nekecám asi po 17. minutách ( !!!! ) pochrchlávání, pičování a kurvení, jsem já osobně začal cítit, jak mi na krku naskakuje žíla. A to vím, že se mně blíží restart systému. V 18. minutě šikulka z balíků naštěstí bouchla do poslední obálky a to mně zachránilo od vyvedení z ústavu pod dozorem. Takže jsem ten zasraný balík posílal asi 20 minut jen pro to, že se dopisy třídily a razítkovaly v sekci balíky příjem. To je přece logické, ne?

00post

Dnes, v jinak sympatický pátek, asi kolem 15. hodiny, jsem si řekl, že si zkurvím víkend opětovnou návštěvou katastrofického ústavu zvaný pošta a vyzvednu si peníze složenkou. Vybavil jsem se na cestu jednou velkou štamprlí slivovice a práškem, co dávají bizonům aby někoho nepotrtkali. Ještě že jsem tak udělal. Po zdolání schodiště do prvního patra jsem narazil na dav čekatelů, kdy půlka stála na chodbě a druhá, polomrtvá půlka, seděla na zadku uvnitř v jámě lvové a hypnotizovala tabule s pořadím, podobně jak to dělá kobra při lovu králíka. Dohromady cca asi 15 lidí. Z čísla mého terapeutického kupónu jsem pochopil, že mám před sebou asi 10 kolegů pacientů. Ale dal jsem si závazek, že nevyměknu aspoň 15 minut, což by na hotovostní operace – dle zvoleného levelu obtížnosti na terminálu a počtu lidí, mohlo stačit.

Jenomže opět kurva fungovala jen jedna jediná posraná kukaň. To je prostě neuvěřitelné. Kdy jindy, než v pátek odpoledne asi může být špička? Asi v neděli v 9 večer. Uběhlo cca 10 minut a z řady zmizeli pouze dva nešťastníci. Takže mi to v lepším případě vycházelo asi na půl hodiny. Kdybych měl doma slíbený šuk, tak s takovým časovým rozpočtem si ho můžu před poštou tak leda vyhonit na dobírku. Nehledě na to, že hrozí, že než se dostanu ke krmítku, tak mi venku na autě propadne technická.

Vrcholem všeho bylo,že se v jiném, do té chvíle volném okýnku, objevila další pracovnice terária a vypadalo to, že se to zrychlí. Víte co se stalo? Hovno. Sedla si na židli, stáhla a žaluzie a začala co? No přece, kurva, třídit stohy dopisů.. chacháááá !!! To byla poslední kapka. Zahodil jsem letenku na podlahu a odešel jsem do prdele a ještě možná o kus dál. Má smysl si stěžovat? Komu? Ženským co tam sedí za pár drobných? To těžko. Řediteli? Hm hm. To vyřeší jedině Chuck Norris.


S pozdravem, František Koudelka, vsetíňák, co má peníze na složence a nervy v řiti.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2020: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Petr Koubský 500,- Kč, Jiří Nováček 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 200,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Nezn. dárce 222,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Pavel Janeček 200,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, ing. Jiří Lechner 800,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Josef Malý 250,- Kč, MUDr. Jiří Roh 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Mario Valent 484,78 Kč (20 eur), Karel Kubela 50,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Pavel Jurášek 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Ivana Benová 108,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Richard Kovaříček 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Jiří Novák 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč


Celkem za měsíc: 17 270,78 Kč
Vybráno 49.34%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 88 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
Loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.