18.9.2013
Kategorie: Ekonomika

Dopady vyšších daní

Sdílejte článek:

LUKÁŠ KUBEC 18|09|2013

Vyšší daně mohou způsobit spousty nepříznivých věcí. Pojďme se podívat na to, co vyšší daně mohou způsobit – ve zkratce zbrzdí investice, podpoří korupci a zmenší konkurenceschopnost českého hospodářství.

 

 

Daně a spoření

 

Zvýšení daní znamená jednoduše řečeno to, že se zvýší lidem „náklady na život“. Sníží se jim čistý příjem, což vede k tomu, že lidé upřednostní spotřebu v současnosti před spotřebou v budoucnosti. Dále také vyšší daně snižují výnos z různých spořících účtů, protože i z příjmů ze spoření (tedy z úroku) se musí platit daň. Snižuje se lidská motivace ke spoření, což vede ke snížení celé nabídky zapůjčitelných fondů, tedy lidé při stejné úrokové míře budou méně spořit.

 

To povede k tomu, že banky budou mít k dispozici méně peněz k půjčení, tedy zvýší se úroky u bankovních půjček. Banky nebudou půjčovat natolik ochotně, což jinak řečeno znamená, že se sníží investice soukromého sektoru, což povede i k menší tvorbě kapitálu a k menší tvorbě pracovních míst. Může se zvýšit nezaměstnanost, nehledě na to, že při zvýšení úroků u půjček dojde k tomu, že některé investice z minulosti se stanou nevýhodnými. Dochází k plýtvání a propouštění. Zpomaluje se hospodářský růst, prohlubuje se hospodářský propad.

 

Můžete samozřejmě namítnout, že když stát vybere více peněz na daních, může také více investovat. Ale – investuje stát efektivně?

 

Peníze, které se na daních vyberou, prochází několika „filtry“, které jsou z těchto peněz také živeny. Nejdříve si od těchto peněz odečtěme náklady na úředníky, kteří peníze vybírají. Následně náklady na úředníky, kteří se o peníze „starají“, pak na úředníky, kteří peníze „přerozdělují“, následně náklady na pořádání výběrového řízení na nějakou investici a nakonec náklady na vyplacení peněz (další úředníci). Velká část peněz zmizela „cestou“, ještě dříve, než se peníze vůbec stihly investovat.

 

Daně a trh

 

Dalším nepříznivým efektem vyšších daní je také to, že vyšší daně narušují dělbu práce v ekonomice a specializaci.

 

Příklady vidíme kolem sebe – lidé, kteří si berou dovolenou na „rekonstrukci chaty“ a další. Proč si ti lidé nevezmou na rekonstrukci firmu? Proč „plýtvají“ svojí dovolenou na rekonstrukci? Odpověď je jednoduchá – pokud jsou vyšší daně, lidé ze svých příjmů odvedou více peněz do státní pokladny. Lidé pak nemají peníze na to, aby si objednali specialisty na určitou práci, nehledě na to, že vyšší daně prodražují samotnou práci specialistů, což se také promítne v ceně.

 

Lidé pak radši tu chatu zrekonstruují svépomocí, protože z toho nemusí platit daně. Ano, rekonstrukce bude třeba méně kvalitní, bude trvat déle, ale není třeba z ní platit vysoké daně, což je jistě velká motivace. Místo aby se lidé plně věnovali svým povoláním a ze svých příjmů kupovali služby specialistů, dělají si mnoho věcí sami, i když je dobře neumějí. To snižuje celkovou efektivnost ekonomiky a zpomaluje ekonomický růst.

 

Daně a šedá ekonomika

 

Vysoké daně také vedou lidi k tomu, že se lidé snaží placení daní všemožně vyhnout. Buď si spousty věcí udělají svépomocí, jak bylo uvedeno výše. Avšak čím vyšší je daň, tím vyšší je i motivace se placení daní vyhnout nelegálně.

 

Člověk při svém rozhodování vždy váží výnosy a rizika. Pokud jsou daně nízké, avšak tresty za případný únik vysoké, lidem se nevyplatí riskovat, radši daň zaplatí. Cena za daňový unik je v tom případě příliš vysoká. Je-li ovšem daň vyšší, zvyšuje se i případný výnos z daňového úniku. Ten se tak stává lákavým způsobem, jak si snížit náklady.

 

Zde je dobré se kouknout na progresivní zdanění – systém progresivní daně je mnohem více náchylný na vysoké daňové uniky. Lidé s vyššími příjmy jsou totiž vyšší sazbou daně více motivováni k tomu, aby daňový unik provedli.

 

Samozřejmě, stát se může snažit s vyšší daní zvyšovat rizika – tedy zvyšovat tresty za daňové úniky a zvyšovat míru kontroly a restrikcí. Avšak to vytváří nepříznivé klima policejního státu.

 

 

Přerozdělování a korupce

 

Pokud se vlivem zvýšení daní zároveň i zvýší příjem státního rozpočtu (viz Lafferova křivka), znamená to také, že stát poté musí přerozdělit větší objem peněz. To obvykle vede politiky k vytváření různých agend a programů na podporu ledasčeho, což vede i k bujení byrokracie, tedy ke zvyšování počtu úředníků (kteří se o ty agendy musejí starat). Úředníci jako takoví mají tedy přístup k mnohem většímu objemu peněz, rozhodují o větším objemu investic a veřejných zakázek. To pro změnu motivuje soukromý sektor a úředníky ke korupci, protože získat přístup k velkému objemu veřejných peněz je přeci tak lákavé.

 

Na závěr bych rád podotkl, že nejúspěšnější reformy minulého století se projevovali mimo jiné i snížením daní.

 

Shrňme si tedy výše řečené: vyšší daně oslabují motivace lidí k pracovním výkonům a k úsporám a zvětšují daňové úniky, což má negativní dopad na výkonnost lidí a na ekonomický růst.

 

 

ZDROJ: Lukáš Kubec

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2019: *****

Ladislav Matoušek 100,- Kč, Miroslav Hlousek 100,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Roman Vašíček 2000,- Kč, Pavel Šubrt 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 400,- Kč, Jiří Dobruský 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jiřina Gyárfásová 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Bohumil Loucký 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Marie Kouklíková 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ludmila Karská 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Milan Tahovský 1001,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. František Žmolil 1000,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Petra Rohlíčková 400,- Kč, Pavel Šána 200,- Kč, Nezn. dárce 220,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Mužík 2000,- Kč, Jana Pejosová 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Petr Šantrůček 200,- Kč

Celkem za měsíc: 19 254,00 Kč
Vybráno 55.01%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.