TOTALITA
15.9.2020
Kategorie: Společnost

Dnešek: Směr k totalitnímu pohodlí

Sdílejte článek:

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ

Obchody jsou plné (fronty jsou aktuálně jen na zubaře), zábavy je nespočet (i když i kapely už se cenzurují), nikdo nikoho nenutí být v nějaké partaji (to už ale taky prý není úplně tak), studovat dnes může kde kdo a dokonce i kde co – ať to má či nemá hlavu a patu a smysl… Navíc všichni v této rychlé době bojujeme s časem, takže proč ho ztrácet nějakými šlechetnými aktivitami, protože „to stejně nemá cenu“ – kolikrát jsem já už tuto větu v posledních letech slyšela! A když se nějaká aktivita vyskytne, dělá se to za peníze jako džob (viz chvilkaři). Tak proč bychom raději nedrželi ústa a krok?

A vůči komu je držíme? Nehovořím zdaleka jen o politicích, ale taky o vlivných a mocných gigantech typu sociálních sítí a médií. Těm všem ustupujeme, protože je to prostě pohodlnější, než se o zablokování soudit.

Zkrátka moc a vliv se dostává opět do rukou drzých skupin, které drží v rukou, co si přečteme, co se dozvíme, co bude odstraněno a co bude milostivě ponecháno ve veřejné sféře, tedy obraz světa kolem nás je jimi „cenzurovaně“ vytvářen, a jeho objektivní stav velmi modifikován. Jako kdysi, když jste si pustili televizi. Četli jsme mezi řádky, a už čteme zase. A je jedno, že tehdy ty „řádky“ byly černobílé, zatímco dnes jsou barevné a někdy dokonce 3D. A už zase posloucháme „cizí rozhlas“ – tedy necenzurované zprávy z jiných zdrojů.

A EU? To je kapitola sama pro sebe.

Svobodu lidí tu ukrajují stále početnější příkazy shora, které svými složitostmi omezují zejména drobné svobodné podnikání, které je svazováno do šílených administrativ a evidencí všeho (aby byly asi raději kolosy – vzpomínáte na objev socialistického bloku – koncerny?), komplikované je svobodné vyjadřování, ve kterém už za chvíli budou i zakázaná slova (patrně nejžhavějšími adepty jsou přídavná jména „černý“ a bílý“ – mého přítele tento týden FB zablokoval na měsíc za užití názvu obchodního centra Černý most), a pozornost od důležitých témat (pandemie, migrace) je odváděna směrem ke genderové vyváženosti, postavené někdy až na hlavu, a k desítkám pohlaví, která nikdo nikdy neviděl. A evropské zemědělství? To je zkrátka takové obrovské JZD – nejmladší z rodu Hamrů Honzík by měl dnes jistě obrovskou radost.

Na svém území pomalu přestáváme být svými pány – když jsem si v tomto měsíci přečetla poučení „shora“, že i malá obec musí přijmout žádost o byt od každého občana EU, a to přesto, že byty postavila za své peníze, musí je nabídnout všem, dýchl na mne socialismus jako vyšitý – ono rovnostářství a přístup, že je všechno všech… Takové znárodnění soukromého majetku samosprávy ve prospěch tisíců občanů jiných evropských samospráv, které třeba nejsou až tak dobré. Atd… atd … atd…

Takže si to shrňme – máme tu jedno velké zemědělské JZD (EU), kde malý rolník (Česká republika), si nemůže vůbec dělat, co chce, na svých polích (o úplně malých rolnících ani neuvažuji). Máme tu své území, o kterém si prý ale taky nemůžeme rozhodovat sami, a musíme zde ubytovat toho, kdo si dupne, a dokonce ho musíme živit, pokud se mu nechce až tak pracovat. A EU, a dokonce i jedna kancléřka odvedle, si nám to prý může diktovat. Někdo jiný zase (často nějaký anonym) rozhoduje, co budeme číst a vidět ve zprávách a na sítích, a dokonce reguluje i to, co my sami si chceme sdělovat ve veřejném prostoru – protože on ví nejlépe, co by to mělo být (a ničím poctivým se živit neumí). Kam se hrabou cenzoři za socialismu! Malá obec vybuduje za své peníze byty pro své občany, ale nesmí to říkat nahlas, protože o její byty se může ucházet každý občan EU, a ona je povinna jim je nabídnout – (!!!!). Pro „cokoli“ už není důležité, zda to „cokoli“ odvedou lidé dobře, ale podstatnější je, jakou mají barvu pleti a a jakého jsou pohlaví, než to, co skutečně umí… Tedy tyto vnější důvody nahradily dřívější protekční stranické knížky. A jak správně podotkl Marek Stoniš v jednom ze svých úvodníků v Reflexu – poselství do vesmíru by dnes obsahově neobstálo, protože je v něm málo žen a málo různých barev pleti v obsahu zprávy. Lidé se už automaticky začínají vyhýbat určitým tématům, neboť nechtějí mít kvůli jedné větě zakázáno pochlubit se celý měsíc úlovky hříbků…a tak dávají přednost těm hříbkům. A začínají být programově „beznázoroví“. Jako kdysi za těch soudruhů. Prostě se ten první máj odmával, a šlo se na pivo. Dnes se mávne rukou nad stupiditami Bruselu, a jde se na to pivo taky.

A proto se možná také chodí čím dál méně k volbám – protože lidé si na beznázorovost zvykli, a proč zvyky najednou měnit. Mít názor je totiž dnes akt odvahy úplně stejně, jako tomu bylo za těch „komančů“. A opět jsou tu i zakázaná jména, která nesmí publikovat a pořádat autogramiády. Takoví novodobí disidenti. Jen je ještě nezavíráme.

Už delší dobu proto tvrdím, že nejvíce demokratické jsou zatím postsocialistické státy. Protože my opravdu víme, co to cenzura, kádrování a trapné nařizování stupidit je. A že EU nás tlačí do novodobého socialismu, jen s jinou tváří, je už taky docela zřetelné. A neměli bychom to připustit. I kvůli maličkostem. Třeba volbě MISS. Soudruzi také kdysi zrušili právě volbu MISS (jako symbol), protože jednak nemohli uhlídat, že nejkrásnější dívka bude členka SSM, ale hlavně proto, že MISS přece byla „kapitalistická“ soutěž. Dnes se v naší Evropě bojíme zvolit královnou krásy bělošku, a díky tlaku různých zahalených etnik rušíme i tradiční promenády v plavkách, neb to prý není žen důstojné. Houby. Ony by své ladné křivky rády ukázaly, a zažily potlesk své kráse – to jen my jim vnucujeme jiný názor.

Zkrátka lámou se dnes ledy. A nelámou se méně dokonce ani tehdy, kdy čelíme hrozbě nepřečteného viru. Kdy by bylo jistě účinnější, a národ méně rozdělující, kdyby vláda například o nošení roušek lidi po boku s odborníky přesvědčila, doporučila je, než přikazovala pod sankcemi a podobně. Názory můžeme mít různé, ale můžeme respektovat názory jiných, dokonce můžeme být chápající, ohleduplní a občas i přizpůsobící se, ovšem to by nás o to někdo musel slušně požádat. Možná i poprosit. To často funguje víc, než jakákoli nařízení.

Jenže – jsme jednou nohou opět v socialismu. Direktivním, cenzurujícím, kádrujícím, a dokonce umožňující zářnou kariéru i hlupákům. A na to může doplatit celá EU, a s ní i naše Česká republika. Proto bychom k těm volbám prostě měli zase jednou jít. Abychom se nedivili ještě víc, než se divíme už teď – co vše je zase možné. Rozumné kraje a pár rozumných senátorů je docela dobrá věc. A je to v našich rukou. Zatím. Tak tím nepohrdejme. Aby nám to zase jednou nesebrali.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč

Celkem za měsíc: 12 550,00 Kč
Vybráno 35.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 406 times, 2 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (23 votes, average: 4,65 out of 5)
Loading...
politicon.cz
40 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.