Demonstranti Black Lives Matters nějak zapomněli, kdo zrušil otroctví!

Jestli on to není tak trošinku stihomam. Jestli ono to spíš nebude tím, že bleklájvové do toho jdou se (kdo by si to byl pomyslel) svatým zápalem. To není škodolibost, protože ono to rčení z nějakých důvodů vzniklo. Neboli, je jim jedno, jestli bořej křesťanskou celebritu, nebo cokoliv jiného. Jediný jejich měřítko je, že dotyčný nebyl Afroameričan, nebo aspoň Afroafričan, a že někdo o něm prones, že není vyloučeno, že kdysi možná měl rasistický, nebo rovnou otrokářský smýšlení, protože měl bílý děti. A často se ani nemusí nic pronášet. Jejich eventuální “bezbožnost” či “protikřesťanskost” u toho všeho není prvoplánová, dokonce ani třeti-, nebo sedmoplánová.

A když už to autor zobecnil, že teda křesťani byli furt tak tejraný, tak co takhle tlustá čára? Ne? To oni přece znají, protože je dělají každou chvíli, když provedou něco, co se už fakt nedá okecat, že to bylo “bohulibé”, tak to tím uzavřou, a je to.. A když teda se cítí tak tejraný, tak se za tím taky udělá ta čára, a je to taky vyřešený. Nebo to v tomto případě nepla?
A ono, když teda byli “pronásledovaní”, tak obvykle kým? No, jinejma křesťanama. S vyjímkou historicky poměrně krátké komunistické etapy (kde se ani nejednalo o celou její délku), kde to ale nebylo kvůli víře, ale kvůli souboji o společensko – ideologickou moc. A šlo velkou většinou o vyřizování si účtů s klérem. V nesrovnatelné většině případů byli pronásledováni třeba katolíci protestantama, nebo obráceně (což teda bylo “o ždibínek” častější). Nebo v různých podobných variacích. Tam teda vedle jiného už o víru šlo, respektive o některé pravidla toho věření, kdy ovšem právě katolíci byli de facto u všech věroučných “nedorozumění”. A když teda občas tahali za kratší konec, tak největší ciráty se pak dělaly zejména z toho, když “trpěl” nějaký jejich tělnatý papaláš.
Jinak, velmi výstižná je co do pronásledování ta záležitost s oblíbeným Krysařem. Shodou okolností se stalo, že z Hamelnu opravdu odvedl lidi, a to kamsi k našemu Vyškovu. Ale proč vlastně s ním odešli? No, hrozily jim totiž i nejednou smrtelné postihy za to, že nestíhali plnit dodávky do tamního kláštera. To se u toho uvádí jen tak na vysvětlenou, že jako měli ten důvod. Bere se to tak jaksi spontánně, že teda jo, to se pochopit dá, to důvod k útěku je. Bez dalšího pozastavení se, jak to, že někomu může za takový věci hrozit oprátka, a to ke všemu od božího sluhy. Jednoduše to nikomu nepřijde divné. Jak to ale, že nepřijde? To je jako jen taková středověká konsekvence? My přece máme ty kořeny a kulturu? To se jako ty kořeny a kultura s tím míjely? Nebyl to náhodou naopak standard? A kdy že to vydal ten papež tu svoji encykliku? No, vlastně až po Krysařovi. To si pak každej bohumilnej křesťan vzal tu encykliku k srdci, a tím pádem už se nestávalo, že lidi měli “drobná problémky” se všemožnými křesťanskými institucemi. A šlo taky přece o to otroctví, s tím nemá nějaký ten viselec nebo pomuk nic společného, že jo.
Takže ne, že jo. Prostě ne. Jestli si někdo může stěžovat na dlouholeté pronásledování, kvůli víře, tak křesťani to určitě nejsou, mimochodem, jsou to například židé, a to pro opravdu dlouholeté, velmi často doslovně smrtelné pronásledovaní právě křesťany, přičemž právě z velmi náboženských důvodů. Za posledních nejméně tisíc let, pokud někdo dlouhodobě a důsledně někoho pronásledoval z takových důvodů, tak ze 48% to byli právě křesťani, z dalších 48% mustafové, a jen zbytek má na triku někdo jiný. A nevyviní je z toho ani to, když to svedou po svém zvyku na nějakýho toho satana, a že jinak přece mají úžasný duševní stavy. A že když “náhodou” něco provedou, tak stačí oddrmolit pár fráziček, a je to vymazlený.
Někdo má své “svaté” ideály. Dokola o nich ale nemluví, a nevnucuje je jiným. A hlavně se podle nich taky chová, a to bez té drmolivé obezličky.

Všechny církve oblbují občany !!!