Dejme šanci nacistům

Přijde vám na těchto tvrzeních něco divného? A proč? O komunistech podobné řeči slýchám poslední dobou velice často. A zpravidla s dodatkem – nezažil jsi, tak nehodnoť.

Podle této pokřivené logiky by ani nacismus neměl být plošně odmítán a kritizován. Naopak! Je třeba na něj hledět optikou tehdejší doby a uvědomit si jeho pozitiva a souvislosti. Přesto je nacismus odmítán takřka všemi ve vzájemné shodě, i když by ho přece měli negativně hodnotit jen jeho pamětníci, kterých je ovšem zatraceně málo.

Nacisté by tedy měli dostat šanci se projevit. Mít možnost kandidovat, očistit své jméno. Když poupravím nejčastější komunistické argumenty, tak:

Není se čeho bát, dnes už by Židy nikdo do koncentráků nesvážel. V dnešní době už to není možné a není k tomu ani důvod.

Nacisté jsou jediná strana, která se za celých téměř sedmdesát let nijak nekompromitovala.

Nikdo by nikoho nezavíral, nikoho by nepronásledovala tajná policie, je jiná doba. Jediné, o co nacistům jde, je silný a šťastný národ, čehož chtějí dosáhnout skrze propracovanou sociální politiku.

Proč mám pocit, že by takové argumenty nikdy neprošly? Komunistům ovšem prochází. Panuje tu jakýsi konsenzus, že nacismus byl zlo, ovšem komunismus… no… měl svoje mouchy, ale myšlenka je dobrá. Dnes už by to bylo jinak. Bez těch much.

Vždyť ale bychom ale těch pozitiv na protektorátu a Třetí říši obecně našli mnoho. Nebyli bezdomovci a narkomani. Nebyla nezaměstnanost. Říšským občanům bylo, kromě období války, dobře. Budovalo se.

Takže mi, milí soudruzi, povězte: proč bychom neměli dát nacistům šanci? Protože jsou… prostě špatní?

A proč by mladí lidé neměli hodnotit režim, který nezažili? Kolik z vás, soudruzi, zažilo Protektorát?

A vy ostatní, bez rudé knížky v šuplíku – kdy už se zbavíme obou těchto svinstev, hnědého i rudého?

ZDROJ: Jan Zajac