demonstrace
15.1.2019
Kategorie: Politika

Co nám ukazují Žluté vesty?

Sdílejte článek:

J3K

Víkendy ve Francii patří už více než měsíc demonstracím. Je třeba si zopakovat, že začaly jako protest proti navýšení cen pohonných hmot spojených s úpravou již tak vysokých daní. Postupně se změnily na masovou akci střední vrstvy upozorňující na politiku francouzského prezidenta Macrona a celé vlády. Daňová zátěž Francouzů je dlouhodobě velmi vysoká a pro střední vrstvu často likvidující. Nemalá režie státního aparátu a sociálního systému, do něhož odchází obrovská částka ze státního rozpočtu, jsou hrazené právě s těchto příjmů. Reakcí na situaci v na historii tak bohaté zemi s dlouhodobou tradicí podporující dotovanou sociální politiku je odchod některých významných Francouzů do zahraničí. Snad nejznámější případ je herec Depardier, který přijmul ruské občanství.

Protesty ve Francii ukazují mnohé. Jde o projevy nespokojenosti především střední bílé produktivní vrstvy neochotné akceptovat další ždímání této části obyvatelstva ve prospěch nicnedělající menšiny a neschopné garnitury politiků. Střední vrstva obyvatelstva patří ve většině evropských zemí dlouhodobě k nejméně revoltujícím, přestože právě ona je schopná produkovat velkou část peněz potřebných k chodu ekonomiky. Většinou je zvykem, že protestuje nižší vrstva, neboť právě ta odvádí hůře placenou černou práci. Její příslušníci mají často nižší vzdělání a patří ke snadněji využitelným, tedy spíše zneužitelným lidským zdrojům v případu potřeby někde manifestovat. Ve Francii se tentokrát přidávají i studenti, tedy budoucí příslušníci minimálně střední třídy, což svědčí o jistém zájmu o vlastní budoucnost. Musíme si uvědomit, že ve Francii není zdaleka taková přezaměstnanost, jakou se dosud pyšní Česká republika. Neustálé zvyšování daní není řešením nedostatku státních financí, respektive může zafungovat pouze krátkodobě tam, kde nepřesahuje možnosti jejich plátců. Pokud jejich výše dosáhne hranice, kdy se dotyčným přestane vyplácet pracovat, nastává stav podobný situaci řady našich romských spoluobčanů. Přechod na sociální dávky je poté otázkou ochoty změnit svůj život z produktivního na pasivní.

Původně relativně pokojné demonstrace se změnily především v Paříži na demoliční. To částečně způsobila infiltrace nekalých živlů z řad vládou podporovaných provokatérů, dále nudící se mládež vychovaná k neúctě vůči cizímu majetku (u nás bychom mohli zorganizovat seminář na téma Klinika), svou vinu na tom má však i represivní přístup policie a armády. Souhra těchto vlivů zatlačila do pozadí původní snahu o dialog, navíc se přidala dlouho vnímatelná arogance prezidenta Macrona vytvářejícího představu, že to přejde a bude zase dobře. Tím se pouze zvýšila sveřepost Žlutých vest a dokonce se přelila i do zahraničí. Většina levicově liberálních médií nám předkládá samozřejmě čísla poukazující na výši škod, které údajně protesty Žlutých vest stály Francii a obchodníky nucené uzavírat své provozovny. Nikde však nejsou uvedené dopady politiky Macrona a nikdo nevyčíslil částky, které se rozplynuly při naplňování devastujících představ dua Macron-Merkelová při osídlování Evropy migranty. Také už části Francouzů došlo, že sociální politika, která je pro řadu z nich výhodná, znamená pro ostatní daleko větší zátěž. Sice nelze očekávat, že by se chování francouzského obyvatelstva razantně okamžitě změnilo, nicméně je patrná ztráta svobod, pocitu bezpečí a především tradičního pojetí tak trochu bohémského života.

Svět vnímá to, co se ve Francii děje. Jih této krásné země už je přeplněn muslimy a kdysi navštěvované pobřeží Středozemního moře s atmosférou podobnou době četníka ze Saint Tropez se dávno změnilo v muslimy částečně okupované území. Marseille, Lyon a další města se postupně zaplňují Afričany a poezie Provensálských Alp ustupuje před šířícím se islámem. Paříž večer už není bezpečná a její předměstí připomíná slumy v Africe či Indii. Do toho všeho experimentující vláda s prezidentem Macronem a výroky zakladatele místních Zelených týkající se potřeby snižovat porodnost původních Francouzů, aby bylo více místa pro migranty. Povstání Žlutých vest by mohlo konečně otevřít oči Evropanům volícím zanedlouho zástupce do Evropského parlamentu. Marine Le Pen, Salvini, Orbán, Schulz a polští představitelé byli prvními, kdo se byli ochotní postavit evropskému směřování. Nyní může nastat okamžik, kdy se Evropané rozhodnou pro změnu. Je proto nejvyšší čas.

Budete li volit kohokoliv z ČSSD, Pirátů, Top09, STAN, ANO, Zelených, KSČM dáte hlas přeneseně i mladému elitáři Macronovi, bývalé svazačce a pravděpodobné agentce STASI Merkelové a opilci Junckerovi. A pokud si stěžujete, že zbylý výběr není nic moc, trošku Vám to zkomplikujeme. Ona totiž ani ODS a KDU-ČSL nejsou o nic lepší a vrcholem by bylo stát se příznivcem nově založeného projektu strany pod vedením Štětiny. Moc dalších variant nezbývá, protože konstruktivní strana upřednostňující národní zájmy před prosazováním multikulturní demagogie a se zodpovědným vedením tu prostě chybí. Takže bude třeba najít nejmenší zlo. Pokud zabrousíte na stránky, na nichž uveřejňuje své statusy například Kalousek, Fiala či někdo z Pirátů, moc šancí na změny vidět není. Doufejme tedy v to, že v jiných zemích už praktiky těchto liberálně demokratických lumpů prohlédli a pomohou nám k návratu staré dobré Evropy.

A ještě maličkost. V Polsku byl nožem zabit starosta Gdaňsku přímo při veřejném vystoupení. Důvody dosud nejsou známé a rozhodně jde o zavrženíhodný čin, nicméně první reakce našich politiků byla ve smyslu takovém, že nikdo nemá právo ublížit představiteli státu či města. Když byl zabit rumunský prezident Ceaușescu i s manželkou, bylo to proto, že přišel trest za jejich předešlé chování. Arogantní politici nemající vůči svým voličům úctu, podvádějící své voliče a kolaborující za peníze s nepřáteli vlastního lidu nemohou klidně spát. Nesmějí mít pocit beztrestnosti a naprosté nedotknutelnosti. Musí přijmout zodpovědnost za to, co pro svou zemi dělají. Vražda není řešení, ovšem soud ano.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2019: *****

Milan Tahovský 1000,- Kč, Jakub Malinovský 55,- Kč, Petr Macura 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Jitka Rytířová 800,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Milan Černý 500,- Kč, Věra Heyduková 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlatimil Běhan 50,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Tomáš Foldyna 751,44 Kč (30 eur), Jan Slába 200,- Kč, František Kašpárek 100,- Kč

Celkem za měsíc: 5 456,44 Kč
Vybráno 15.43%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 4 558 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (29 votes, average: 4,90 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
64 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.