kontejnerypristav
20.10.2021
Kategorie: Ekonomika

Čínské námořní impérium stále roste

Sdílejte článek:

JUDITH BERGMAN

  • Na první pohled se zdá, že čínské akvizice přístavů jsou pouhými obchodními transakcemi s čistě ekonomickými důvody, což je čínská rétorika, ale několik analytiků poukázalo na to, že za čínskými investicemi do přístavů zřejmě ve skutečnosti jsou geopolitické cíle. Zatímco čínské akvizice přístavů zajišťují její strategické zásobovací linie – řekněme ropy a zemního plynu z Blízkého východu – analytici se domnívají, že součástí této strategie jsou i vojenské plány.
  • “V této iniciativě jsou jasně zakotveny strategická funkčnost a čínský prospěch…. Existuje jen málo důkazů toho, že Peking buduje plně rozvinuté zámořské vojenské základny podle amerického modelu, ale existuje mnoho důkazů toho, že vyvíjí síť silných strategických bodů, které mohou výrazně zvýšit náklady na jakoukoliv budoucí americkou vojenskou intervenci a snížit ochotu vlád zemí, jejichž přístavy jsou zapojeny do Nové hedvábné stezky, nabídnout přístup nebo pomoc Spojeným státům.” — Daniel R. Russell a Blake H. Berger, “Weaponizing the Belt and Road Initiative,” Asia Society Policy Institute, září 2020.
  • “Není záhodno, aby plavidla Námořnictva Spojených států amerických pravidelně kotvila v přístavech pod čínskou správou kvůli riziku, že by systémy komerčních přístavních informačních technologií mohly být použity k monitorování a rušení našich vojenských systémů a také k ohrožení amerických strategických informací a kybernetické bezpečnosti.” — Admirál Gary Roughead, Velitel námořních operací Námořnictva Spojených států amerických, časopis Naval War College Review, zima 2019.
  • Z tohoto důvodu USA varovaly Izrael, že čínský management nového terminálu v přístavu Haifa by potenciálně mohl poškodit americko-izraelskou bezpečnostní spolupráci, protože by se lodě amerického námořnictva vyhýbaly kotvení v tomto přístavu.
  • “Vytvořením globální sítě přístavů pro zdánlivě komerční účely získala Čína schopnost projektovat svoji moc díky růstu fyzické přítomnosti svých námořních plavidel. A z oceánů, které historicky chránily Spojené státy před zahraničními hrozbami, se nyní stala místa, kde může Čína USA libovolně provokovat.” — Christopher R. O’Dea, časopis Naval War College Review, zima 2019.

Čína rozšiřuje svůj globální námořní dosah jednak prostřednictvím investic do přístavů a jednak ​​jejich přímým vlastnictvím. Její apetit na akvizice přístavů stále roste. V červenci 2020 čínské firmy údajně “částečně vlastnily nebo provozovaly po celém světě asi devadesát pět přístavů.”

Z těchto 95 přístavů je 22 v Evropě, 20 na Blízkém východě a v severní Africe, 18 v Severní a Jižní Americe, 18 v jižní a jihovýchodní Asii a devět v zemích subsaharské Afriky. 81 % těchto přístavů provozují jen tři čínské společnosti – z nich dvě jsou státními podniky (state-owned enterprises, SOE) – COSCO Shipping Ports a China Merchants Port.

Australský institut strategické politiky (Australian Strategic Policy Institute, ASPI) v únoru 2021 informoval, že COSCO je v Číně jedním z 53 “nejdůležitějších páteřních státních podniků”. Zpráva ASPI dále uvádí:

“Status COSCO jako důležitého páteřního podniku SOE znamená, že je jedinečně podřízen Komunistické straně Číny způsobem, který se nevztahuje na jiné SOE… Organizační struktura COSCO zahrnuje polovojenské kompetence a schopnosti, které může čínský režim mobilizovat, pokud by byly ohroženy zájmy Komunistické strany Číny. Jednou z takových schopností jsou interní milice COSCO….”

Většina čínských investic do zámořských přístavů a operací je soustředěna v hrstce čínských státních podniků, zejména v COSCO, který je třetím největším přepravcem kontejnerů na světě a pátým největším provozovatelem přístavních terminálů.

V květnu 2021, podepsala společnost COSCO dohodu o vybudování nového přístavu v Peru, poblíž hlavního města Limy.

V červnu 2021 zvýšila společnost COSCO svůj podíl v managementu přístavu Pireus v Řecku na 67 %. Již v roce 2008 si společnost COSCO pronajala dva hlavní kontejnerové terminály v přístavu Pireus na 35 let. Třetí kontejnerový terminál v přístavu Pireus si COSCO pronajala v roce 2016. V červnu 2021 oznámila společnost COSCO, která již vlastní terminály ve Španělsku ve Valencii a v Bilbau, že prostřednictvím své španělské dceřiné společnosti otevírá novou železniční linku pro nákladní dopravu mezi Valencií a Zaragozou.

V září 2021 získala společnost COSCO 35% podíl v hamburském kontejnerovém terminálu. Hamburk je největší německý přístav a druhý největší kontejnerový přístav v Evropě.

Společnost COSCO je v současnosti označována za “hlavního dodavatele Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády (NČLOA), který NČLOA poskytuje integrovanou pobřežní podporu prostřednictvím komerčního podniku strukturovaného tak, aby vyhovoval čínské námořní strategii, a to do takové míry, že někteří námořní analytici označují společnost COSCO za páté rameno Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády.”

V září 2021 zahájilShanghai International Port Group (SIPG) – další čínský státní podnik – provoz nového izraelského přístavního terminálu v Haifě – největšího izraelského kontejnerového terminálu. SIPG tuto smlouvu uzavřela na 25 let.

Na první pohled se zdá, že čínské akvizice přístavů jsou pouhými obchodními transakcemi s čistě ekonomickými důvody, což je čínská rétorika, ale několik analytiků poukázalo na to, že za čínskými investicemi do přístavů zřejmě ve skutečnosti jsou geopolitické cíle. Ačkoliv čínské akvizice přístavů zajišťují její strategické zásobovací linie – řekněme ropy a zemního plynu z Blízkého východu – analytici se domnívají, že součástí této strategie jsou i vojenské plány. Podle zprávy organizace Asia Society Policy Institute za rok 2020:

“V této iniciativě jsou jasně zakotveny strategická funkčnost a čínský prospěch. Bezpečnostní výzva pro Spojené státy a regionální mocnosti však nespočívá v riziku řetězce zámořských pobřežních pevností typu String of Pearls, z něhož může Čínská lidová osvobozenecká armáda vést válku a který bude hájit. Existuje jen málo důkazů toho, že Peking buduje plně rozvinuté zámořské vojenské základny podle amerického modelu, ale existuje mnoho důkazů toho, že vyvíjí síť silných strategických bodů, které mohou výrazně zvýšit náklady na jakoukoliv budoucí americkou vojenskou intervenci a snížit ochotu vlád zemí, jejichž přístavy jsou zapojeny do Nové hedvábné stezky, nabídnout přístup nebo pomoc Spojeným státům.”

Isaac Kardon, docent na Námořní válečné akademii Spojených států amerických, na slyšení Komise pro hospodářskou a bezpečnostní revizi mezi USA a Čínou řekl 20. února 2020 o dosahu globální moci a schopnostech ČLOA toto: “Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (NČLOA) se při svých stále častějších zámořských operacích spoléhá na komerční přístavy.” A pokračoval:

“Charakteristickým aspektem snahy NČLOA o stále větší zahraniční přítomnost je jeho přístup k velkému a rostoucímu počtu přístavů částečně vlastněných a provozovaných komerčními firmami Čínské lidové republiky. Důstojníci ČLOA a čínští analytici předkládají řadu možných scénářů dvojího využití těchto přístavů, které jsou mnohdy nazývány čínskými zámořskými strategickými opěrnými body.”

Obava, že čínské akvizice komerčních přístavů po celém světě by mohly být použity ke strategickým účelům, byla posílena náznaky, že některé akvizice společnosti COSCO proběhly za tak vysoké ceny, že “získání těchto aktiv zřejmě slouží k dosažení strategických cílů národní bezpečnosti a tato aktiva zřejmě nejsou rozvážnými finančními investicemi, od kterých se očekávají odpovídající tržní výnosy.”

Čínské akvizice a řízení strategických přístavů představují určitá rizika pro plavidla Námořnictva Spojených států amerických, která zastavují v přístavech pod čínskou správou. Velitel námořních operací Námořnictva Spojených států amerických admirál Gary Roughead v roce 2019 řekl:

“Není záhodno, aby plavidla Námořnictva Spojených států amerických pravidelně kotvila v přístavech pod čínskou správou kvůli riziku, že by systémy komerčních přístavních informačních technologií mohly být použity k monitorování a rušení našich vojenských systémů a také k ohrožení amerických strategických informací a kybernetické bezpečnosti.”

Z tohoto důvodu USA varovaly Izrael, že čínský management nového terminálu v přístavu Haifa by potenciálně mohl poškodit americko-izraelskou bezpečnostní spolupráci, protože by se lodě amerického námořnictva vyhýbaly kotvení v tomto přístavu.

V článku publikovaném v roce 2019 v časopise Naval War College Review Christopher R. O’Dea napsal:

“Vytvořením globální sítě přístavů pro zdánlivě komerční účely získala Čína schopnost projektovat svoji moc díky růstu fyzické přítomnosti svých námořních plavidel. A z oceánů, které historicky chránily Spojené státy před zahraničními hrozbami, se nyní stala místa, kde může Čína USA libovolně provokovat.”

Další vážnou obavou je, že čínské investice do přístavů vytvářejí pro Komunistickou stranu Číny ekonomické a politické páky, s jejichž pomocí může ovlivňovat politiku a rozhodování vlád v jednotlivých zemích. Řecko je toho příkladem: poté, co Čína získala velkou část přístavu Pireus, zablokovalo Řecko prohlášení EU, které mělo na půdě OSN kritizovat situaci v oblasti lidských práv v Číně. Mluvčí řeckého ministerstva zahraničí tehdy řekl:

“Řecko je toho názoru, že neproduktivní a v mnoha případech selektivní kritika konkrétních zemí neusnadňuje prosazování lidských práv v těchto zemích ani rozvoj jejich vztahu k EU.”

Řecko také zabránilo jednotnému unijnímu odsouzení chování Číny v Jihočínském moři, poté co Stálý rozhodčí soud v roce 2016 rozhodl proti nárokům Pekingu na svrchovanost nad většinou Jihočínského moře. Řecko se rovněž postavilo proti tvrdšímu prověřování čínských investic v Evropě. Toto je předvídatelný postoj všech zemí, které jsou zavázány čínským investorům.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Eva Edler 300,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Lenka Poncarová 300,- Kč, Martin Dindoš 500,- Kč, PharmDr. Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč, Pavel Sejrek 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Bc. Michal Hajdučko 300,- Kč, Martin Kubíček 2000,- Kč, Gabriela Kolomazníková 100,- Kč

Celkem za měsíc: 15 000,00 Kč
Vybráno 42.97%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 866 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 4,13 out of 5)
Loading...
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)