2.12.2013
Kategorie: Společnost

Chov otroků demokracie

Sdílejte článek:

OD: VILÉM BARÁK 02|12|2013

Čas od času medii proběhnou zprávy o počtu narozených dětí podbarvené dramatickými slovy „strmý pád porodnosti, demografická katastrofa, bude nás jen pět milionů, méně dětí se rodí jedině v Arménii“ a moralizováním „touha po přepychu zastiňuje touhu mít dítě“. Následují výlevy státně konformních intelektuálů, bráním se napsat vědců, kteří nacházejí příčiny nízké porodnosti v tom, že „rodině stát nepřeje“. Hned se připojují politici, kteří virtuální problém rozvinou úvahami, k čemu množení lidí slouží a vše korunují demagogickými sliby, co v zájmu vyšší porodnosti „udělají“ a kolika jiným lidem na to seberou peníze. Vedle boje proti nezaměstnanosti, drogám, terorismu nebo o zrno se tak otevírá nová fronta, boj za populační růst. Boj, boj, boj. Dostali jsme se do zajetí tábora komančů, pro vysvětlení neznalým pojmům před rokem 1989 mám na mysli komunistů, kde pro samé vyhlašování boje přestává být místo pro život.

 

 

Celá pronatalitní politika stojí na předpokladu, že chceme mít více dětí, ale existující omezení příjmů nám nedovoluje toto přání realizovat. Lidé se ale rozhodují mít děti na základě svého hodnotového žebříčku a po zvážení toho, co budou muset kvůli nim obětovat. Po roce 1989 se otevřely nové životní možnosti a tak přání mít dítě konkuruje přáním mít lepší dovolenou, auto, více času na přátele či na práci nebo budování kariéry. Sociálním inženýrům při pomyšlení na svobodu volby stříká pěna od úst, ale my sami se nejlépe rozhodujeme, co je pro nás nejlepší.

 

Z výše uvedeného plyne, že porodnost lze pozvednout dvěma způsoby. Snížit přitažlivost alternativ vůči dítěti, tedy hlavně u žen omezit vyhlídky na zaměstnání, vzdělání, ztížit cestování, pomocí regulací nebo daněmi učinit nedostupnými věci zpříjemňující život a vše, co podporuje individualitu, jako automobily, komunikační prostředky atd. Jinak řečeno vrátit se do tvrdé totality. V komunistickém režimu představovala rodina jedinou možnost seberealizace a proto sociální dávky mohly v té době slavit přechodný úspěch. Druhá varianta spočívá v úhradě nákladů spojených s pořízením dětí, a to půjčkami, porodným, výhodami žen v zaměstnávání (také náklad).….. Peníze ale nerozdává stát, nýbrž daňoví poplatníci, a aby se mohly někomu dát, musí se jiným sebrat. Někteří lidé dokonce považují sociální příspěvky za směšně nízké a doprošování po úřadech za ponižující. Nějak nechápou, že každé předávání almužny musí být přiměřeně ponižující, protože takto jsou přijímající motivováni, aby se začali o sebe starat. To jenom moderní doba přinesla místo sezení na kostelních schodech anonymní zasílání almužen na bankovní účty.

 

Plození dětí není žádná zásluha, kterou ostatní lidé musí dobrovolně ocenit. Když potkáme známé s kočárkem, uděláme do boudičky budliky, budliky, pochválíme tvářičky, ale nevnucujeme jim hned pětistovku. Zvyklosti lidské společnosti velí respektovat dítě jako člověka, v případě nebezpečí slabšího chránit. Jeho výchova i zaopatření však spočívá na rodině. A zde se dostáváme k podstatě věci. Proč vůbec podporovat porodnost? Politici tvrdí, že cizí děti jsou budoucími plátci našich důchodů a dalších státních „služeb“. Jak děsivé poslouchat plány o parazitování na cizích dětech, o nutnosti množit nové otroky demokracie a sledovat přepočítávání jejich budoucího užitku. Jestli je problém ve financování státních „služeb“, jako že ano, tak ty služby zrušme, ale nezatahujme do problémů ještě nenarozené generace.

 

 

Debata o propopulační politice není důstojná, nepatří do slušné společnosti a měla by být stejně tabu jako diskuse o tom, v jaké poloze se nejraději milujeme. Podpora porodnosti doprovází totalitu, sama je totalitní praktikou a vůbec nerozhoduje, kde všude ve světě se praktikuje. Nacisté v souladu s doktrínou „krve a půdy“ (Blut und Boden) považovali ženy za reprodukční jednotky, které měly zajistit dostatek bojovníků pro získání životního prostoru. Komunisté zase potřebovali vojáky pro pochod na Rýn. Politici degradují lidi na úroveň lidského dobytka, který chovají v zájmu svých, čím dál více přízemnějších cílů. Již nemáme být množeni na vojáky nebo pro udržení státem nucené „solidarity“, ale obecně k získání dostatečného počtu daňových poplatníků, tedy aby politici měli na své platy, auta, přesuny nádraží v Brně a jiné nesmyslné projekty. Lidé chovají králíky, ale osobně odmítám být předmětem něčího chovu.

 

 

ZDROJ: Vilém Barák

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Marin Svoboda 100,- Kč, Ladislav Oudes 500,- Kč

Celkem za měsíc: 13 150,00 Kč
Vybráno 37.57%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 98 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.