18.1.2014
Kategorie: Ekonomika

Čas na ekonomický ateismus

Sdílejte článek:

OD: VILÉM BARÁK 18|01|2014

 

Boj za svobodu vyznání a proti nevolnictví považujeme za historickou záležitost, která nemá současnosti co říci. Žijeme přece v liberální demokracii, s ústavně deklarovanou náboženskou svobodou a zákazem nucených prací, kde soutěž politických stran zaručuje pokojné řešení všech společenských rozporů. Francis Fukuyama v knize „Konec historie“ vyjádřil dokonce mínění, že lidstvo dospělo ke konečnému bodu ideologického vývoje, ke konečné formě vlády. Jeho optimismus však nedává odpověď na otázky, proč se občané žijící v liberálně- demokratickém „ráji“ snaží vyhnout jeho daňovým a regulačním důsledkům, proč volby probíhají za stále většího nezájmu voličů a proč uvnitř společnosti spíše sílí než klesá napětí. Myslím, že současná podoba státu a demokracie, kdy lidé stále více rozhodují o druhých a stále méně sami o sobě, má protispolečenský charakter a ohrožuje základy úspěchu euro-atlantické civilizace.

 

 

Denně se stýkáme s lidmi, s kterými souhlasíme pouze do určité míry, nebo zastáváme úplně protikladné názory. Někdy se neshodneme s rodiči, manželkou, dětmi, přáteli, společníky ve firmě, spolupracovníky nebo sousedy a to s nimi máme pevná rodinná pouta, společné zájmy, majetek, podnikání nebo hranice pozemků. Demokracie ale stále rozšiřuje okruh lidí, s kterými nemáme žádné vazby a přitom se jim „musíme“ na základě většinové volby podřídit. Proč se máme podvolovat názorům, např. na dotace hutnictví nebo na podporu literárním časopisům, naprosto neznámých, cizích lidí, které jinak bez povšimnutí míjíme v supermarketu, tramvaji nebo na ulici? Pokud my je nebo oni nás neohrožují na životě a majetku, nemáme s nimi nic společného. Pravda je subjektivní, nerozhoduje o ní většina a její platnost neohraničuje volební období. Hlasujeme snad o tom, zda vládní doktrínou na další čtyři roky bude křesťanství nebo islám? A zde vězí jádro pudla.

 

Politické strany jsou v podstatě „ateistickými“ církvemi a jejich programy náboženstvími, přičemž usilují nejen o duše, ale hlavně o naše pozemské statky. Místo cesty k Bohu prostřednictvím obřadů a dogmat si daly za cíl dosáhnout skrze ekonomické teorie celospolečenského Blaha. I když jsou politické strany zdánlivě rozdílné ve svých programech, mají jedno společné, a to snahu zapojit člověka a jeho majetek do uskutečňování onoho Blaha. Dnes volně vyznáváme různé víry a již dávno nejsme nuceni odvádět „desátky“ státním církvím. Před politickými sektami využívajícími mašinérii většinové volby je ale naše svoboda bezbranná a opět stojíme na civilizačním rozcestí. Můžeme pokračovat v nastoupeném trendu směrem k demokratůře, se zdánlivým střídáním politických doktrín, jejichž společným rysem bude omezování soukromého vlastnictví a postátňování rodiny, soucitu k bližnímu, kultury, sportu, politiky, vzdělávání i podnikání. Nebo se rozhodneme žít ve společnosti, kde po vzoru náboženské tolerance budou vedle sebe pokojně koexistovat různé ekonomické věrouky (konzervativci, ekologisté, socialistické, komunisté…) či ekonomičtí ateisté.

 

 

Vysilující mediální a parlamentní spory mezi fanatiky různých ekonomických modelů, zda právě jejich navrhované řešení je to nejlepší, jsou nesmyslné. Je přirozeným, nezcizitelným lidským právem, zda se člověk podle svého přesvědčení rozhodne „pojistit“ na důchod, zřeknout se sociálních a nezaměstnaneckých dávek, služeb „veřejnoprávních“ medií, dotované dopravy, podpory zemědělců, investičních zón atd. Podpisem reversu obsahujícím závazek, že napříště nechceme od státu určitou „službu“, bychom současně získali právo tuto „službu“ neplatit a odvádět nižší berně. S tímto by zároveň padlo „nevolnictví“ doprovázející demokracii, kdy jsme nuceni pracovat (daně nejsou nic jiného, než penězi oceněná práce) na modly nám naprosto cizích ekonomických náboženství jako je důchodový systém, sociální dávky, dotace…… Pouze svoboda vystoupit ze systému by ukázala, kolik lidí opravdu věří dnešním politickým sektám a jejich šamanům, tedy politikům. Subsidiarita znamená, že problém se řeší na centrální úrovni jen tehdy, když se nedá lépe vyřešit na úrovni nižší. Ano, existují lidé, kteří v pokoji a míru chtějí rozhodovat na úrovni jich samotných. Podstatou navrženého řešení nemá být popření státu v principu „všechno nebo nic“, ale postup „per partes“, od jednoduchých řešení ke složitým. Doufám, že věřící, zde členové a příznivci politických stran, umožní ekonomickým ateistům a lidem jiných názorů (kacířům), žít podle svého.

 

Proto se ptám: “Politici, na kterém úřadě se můžeme odhlásit „služby“ státu, o které nemáme zájem?“.

 

 

 

ZDROJ: Vilém Barák

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2020: *****

František Šmíd 700,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, MUDr. Miroslav Kameníček 1000,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Novák 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Jan Horáček 500,- Kč, Martin Štěpánek 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Kupka 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Mirko Hampl 200,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Jan Bezděk 500,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Stanislav Esner 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč

Celkem za měsíc: 12 550,00 Kč
Vybráno 35.85%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním aktu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech portálu, které je povinna studovat každá diskuze. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali a pochopili pravidla.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 15 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.