ridic419
4.4.2019
Kategorie: Společnost

Být řidičem je provinění?

Sdílejte článek:

J3K

Rozdělení národa se u nás týká nejedné problematiky. Jestliže v politice proti sobě stojí odpůrci EU a její fanatičtí obhájci, logicky uvažující zastánci národních zájmů odmítající migraci a propagandou ovlivnění notoričtí vítači, nenávistí nakažení kritici všeho, co je na východ od Kyjeva versus vyspěle ekonomicky a existenci i jiných velmocí, než jsou USA, Německo a Francie vnímající občané, pak podobně znepřátelené tábory máme i v oblasti motorismu. A jako vždy, na jedné straně jsou argumenty podložené fakty a na druhé bláboly obhajované čísly vycucanými z prstu.

Spory se týkají dvou věcí. První je blížící se povinný přechod na elektromobilitu. O té jsme již mnohokrát psali, nicméně zopakujme si to. Výhodou elektřiny použité v automobilech je dostatečný výkon, velký kroutící moment, tichý chod a možnost lepšího rozložení hmotnosti. Opakem, tedy nevýhodou je velmi krátký dojezd, delší doba dočerpání energie, horší vlastnosti topení a velmi problematické používání v oblastech, kde není dost elektřiny ani pro domácnosti. Dále riziko požáru či elektrického výboje, přičemž uhašení takového vozidla je téměř nemožné. Co nás může potkat v budoucnu? Rychlost dobíjení se zvýší. Dojezd se prodlouží. Hustota dobíjecích stanic se zlepší. Oproti tomu se i díky uzavírání uhelných a jaderných elektráren zdraží ceny elektrické energie, navíc jí bude málo. Zdroje vzácných kovů potřebných k výrobě baterií nejsou nevyčerpatelné a ekologická zátěž spojená s výrobou a likvidací akumulátorů se zmnohonásobí.

Budeme potkávat daleko více vozidel postávajících u krajnice a čekajících na pomoc v podobě pojízdných nabíječek. Dá se očekávat, že elektroauta budou daleko snadněji dálkově ovládaná a při dalším průniku autonomních systémů řízení budeme odkázáni na libovůli řídících elit. Ve výbavě budou černé skříňky, dle jejichž záznamů Vás budou pravidelně prověřovat, neboť budou automaticky odesílat informace do ústředí, to i včetně kamerových záznamů Vaší jízdy. Jestliže dosud byl automobil symbolem nezávislosti a částečně i údspěchu, stane se do deseti let nástrojem k ovládání jednotlivců i davu, dojde na jeho sdílení a nikoliv vlastnictví. Tvůrci nových emisních limitů snažící se o konec výroby spalovacích motorů ignorují nevýhody zavádění elektrifikace osobní dopravy a připravují lidstvu částečný návrat do středověku. Tato změna je jednou z těch, které vedou k oklešťování svobod a zúžování prostoru pro každého z nás.

Druhým sporným bodem jsou pravidla. Většinu z nich lze v klidu odsouhlasit a většina řidičů se na nich shodne. K dohadům dojde u bodovacího systému, který patří k zásadním restrikcím vedoucím k buzeraci obyvatelstva. Velmi přísné tresty vycházející z možného porušování utažených pravidel, zneužívání moci a zároveň snaha vybrat co nejvíce peněz z kapes řidičů jsou v důsledku pro celý motorismus kontraproduktivní.

V lidech je zasetý strach z toho, že přijdou o řidičský průkaz. Nemusíte být pirátem silnic, přesto se snadno vybodujete. Plno řidičů více, než samotný provoz, sleduje tachometr, také kraje silnic, kde stojí policisté ukrytí s radarem, při zaznamenání jakékoliv pohybu žluté reflexní vesty šlapou na brzdu, byť ji má na sobě dělník za svodidlem. Přestože by tedy měla nehodovost klesat, není tomu tak. Je velmi snadné svádět smrtelné nehody na vysokou rychlost. Respektive na nepřiměřenou. Tou je totiž každá, kdy nestihnete zastavit před překážkou a je jedno, jedete li 150 nebo 30. Přitom se opět absolutně ignorují skutečné příčiny nehod. Těmi mimo nepozornosti jsou nekvalitní silnice včetně úplně nesmyslně osázeného stromy či neupraveného blízkého okolí, degenerace řidičů naučených na to, že za ně auto plno situací vyřeší samo, což ne vždy vyjde, dále rozmach mobilních komunikačních zařízení, nezkušenost vyplývající z toho, že řidičák má téměř každý. Skokové snižování nejvyšší povolené rychlosti způsobilo další likvidaci správných řidičských instinktů a návyků. Zcela upřímně, dálničních 130 km/hod je prostě nuda, při které se soustředit jen na řízení je často na hraně možností.

Řada vynikajících řidičů Vám vysvětlí, že při této rychlosti a jízdě na dlouhou vzdálenost rádi předají řízení manželce, protože samotní by usnuli. Ve chvíli, kdy můžete Německem místy letět i hodně přes 200km/hod, rázem procitnete a pečlivě sledujete každý pohyb čehokoliv v okolí vozidla. Nejen že zkrátíte dobu jízdy, ale navíc jste méně unavení, přestože se soustředíte. Máte li k tomu konstruované vozidlo, je omezování rychlosti naprosto zbytečné za předpokladu, že autoškoly opouští noví řidiči se znalostmi pravidel a zákonitostí provozu na solidní úrovni. Přitom právě tady se ozve řada těch, pro které je volant překážející součástkou a začnou vehementně obhajovat všechna omezení. Jistě, pokud se bojíte jezdit rychle a nechcete se zdokonalovat třeba při volných jízdách na okruhu, jezděte tak, abyste své auto zvládnuli. Ale zároveň se naučte uhnout rychlejším, není to žádná ostuda. Pokud si myslíte, že by aktivní omezovače rychlosti byl dobrý nápad, pak vězte, že autům a jejich používání vůbec nerozumíte. Nehody způsobené nemožností ovládat své auto budou tragické a povedou k dalšímu omezování jejich používání. Nakonec budeme jezdit v autovlacích a jen rebelové občas vytáhnou někde na louku svou jinak v garáži ukrytou krosku.

Je to jako se vším. Na jedné straně svobodomyslní jednotlivci žijící s krásnou představou o svobodě pohybu, dýchání a konání, na té druhé dav spokojený s tím, že existuje mnoho nástrojů na jeho ovládání. Jistě, zákony by se měly dodržovat. Jenže jich je tolik, že omezení jimi zadaná už dávnou přesahují chápání lidí s vyšším IQ, případně těch, pro které je žít pod neustálou hrozbou postihů neúnosné. O pokrok společnosti se vždy starali ti, kteří z davu vybočovali. Každý má určité právo najít si svou cestu. Možnost být lepší, výjimečný a od davu se odlišující, prožít jistý proces individualizace, to vše bylo vždy prvkem pokroku a úspěchu. Oproti tomu zařadit se do davu je sice pohodlné a nudné, zároveň to není o moc bezpečnější. Jistě, dá se oponovat, že soukromá automobilová doprava není vhodným příkladem. Není tomu tak.

Kdyby dosud platil praporkový zákon, kdy před každým autem běžel běžec a máváním praporků upozorňoval na blížící se motorovou bestii, nikdy bychom neměla tak krásná, rychlá a bezpečná vozidla. Není to poprvé, kdy zpátečníci vrací pokrok zpět. V době, kdy se podařilo dostat dieselový motor na pomyslný vrchol dokonalosti, přichází po 100 létech jeho vývoje zákaz. Následovat má benzínový. Možná Vám to je jedno. Ale jde jen projev síly a demagogie. Bodový systém, nesmyslná všudepřítomná omezení a buzerace jsou průvodním jevem vzestupu elit a jejich pocitu nedotknutelnosti. Nejde o žádnou bezpečnost, jde o to ukázat, kdo je tu pánem. Sluhů ochotných do nekonečna ohýbat hřbet a užitečných idiotů radostí se dusících z toho, že mohou spolušikanovat, máme u nás mnoho. Zákony a změny mají smysl, posunou li nás vpřed. Vznikají li jen proto, aby byly, pak jsou zbytečné. Nechceme skákat z okna jen proto, že nám to přikazuje zákon. Co vzít zase rozum do hrsti? Tedy i za volantem.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2019: *****

Dagmar Karlíková 500,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Anonymní dárce 1984,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, ing. Jan Kocura 500,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Dagmar Lavičková 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Švestka 500,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Milan Tahovský 500,- Kč, Rudolf Bláha 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Marin Vacek 500,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč

Celkem za měsíc: 13 378,00 Kč
Vybráno 38.22%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 633 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.