coronavirus-graphic-web-feature
15.5.2020
Kategorie: Společnost

Byla pandemie jen planý poplach?

Sdílejte článek:

PETR ROBEJŠEK

Úředník K.

Dělal tedy svou práci, když napsal podrobnou analýzu přístupu německé vlády, která se dá shrnout do dvou zdrcujících vět: Negativní dopady opatření vlády proti pandemii jsou mnohem vyšší než jejich přínos. Korona byla planý poplach.

Se svou analýzou se neprobojoval až ke svému ministrovi a tak ji aspoň zaslal řadě osobností. Díky tomu již text koluje. Jeho pravost dokládá skutečnost, že úředník, jehož jméno začíná (příznačně kafkovsky) K. byl den po rozeslání své studie poslán na nevyžádanou dovolenou a nejspíše bude propuštěn ze státní služby. Pravost jeho analýzy dokládá i to, že drtivá většina německých médii o ní informuje způsobem, která známe i od nás. Když chtějí média zdiskreditovat nějakou osobu nebo názor a nemají chuť se zdržovat s objektivním posouzením, tak používají variace pojmu “kontroverzní”. V případě úředníka K. to tak dělá, kdysi k vládě kritický a názorově nezávislý, “Der Spiegel”.

Nesouhlasím se všemi závěry studie a nemám čas překládat skoro stostránkovou studii, tím spíše, že to v Česku určitě někdo udělá. Chci pouze předběžně načrtnout několik tézí o krizovém managementu. Vychází sice z rozboru německé situace, ale postihují obecné vlastnosti přístupu všech evropských vlád.

Upozorňuji, že se nepřidám k rostoucí armádě generálů po bitvě. Jednak proto, že by to bylo ubohé a tudíž pod mojí mravní a odbornou úroveň. Druhý a důležitější důvod je moje první téze:

1. Možná se ukáže, že koronavirus nebyl ani zdaleka tak nebezpečný, jak vypadal. Ale z pozice vládnoucích je v okamžiku rozhodování zcela lhostejné, jestli je strach lidí plně odůvodněný nebo ne. Je to prostě mocensko-politická skutečnost, která má okamžitý dopad na situaci v zemi. A proto musí každý politický vůdce respektovat strach svého národa i když si o jeho oprávněnosti myslí své. A přesně to se dělo v Evropě a ve světě.

Strach mocných

2. Za důkladné zpracování by stála otázka, proč a za jakých okolností se v jednání vlád prosadila strategie ochrany celé společnosti a ne (také myslitelná) strategie ochrany nejvíce ohrožených lidí. Bylo to proto, že ti vůdci, kteří reagovali jako první tím předurčili, co musí dělat všichni ostatní? Působil tlak k nápodobě většinové metody, protože vlády měly strach, že jim v opačném případě buda vyčítána lehkomyslnost? Kupříkladu britský premiér Johnson tento tlak pocítil.

3. Velmi poučné by bylo blíže prozkoumat způsoby, jak vládnoucí při náhlé krizi vybírají a prosazují řešení. Pravděpodobně bychom zjistili, že nejdůležitější roli hraje strach prostupující zejména vyšší patra mocenské pyramidy. Obavy ze ztráty pozice se týkají nejenom premiérů a ministrů, ale všech vyšších příček moci. A tak vzniká jednomyslnost, která může vytvořit dojem tajných dohod a stává se jedním z neoprávněných, ale používaných “důkazů” pro spiknutí všeho druhu.

4. V průběhu krize jsme mohli sledovat i to, že počáteční rozhodnutí o celkovém přístupu k “černé labuti” jménem korona definitivně omezilo repertoir dalších možných kroků a navíc vyloučilo i možnost proces zvládání epidemie libovolně zkrátit nebo ukončit. Jestliže původní rozhodnutí vlády padlo před (médii do drastických detailů vykreslenou a vládou kvůli disciplinování obyvatel i chtěnou) kulisou hrozícího zmaru, tak posléze nebylo možné proces zvládání pandemie příliš rychle ukončit. A to ani v případě, kdyby to vlastně bylo možné. Počáteční obraz masivního ohrožení existence národa dnes německé vládě překáží, protože vývoj epidemie je tam “příliš” příznivý. A váhání vlády rychleji ukončit omezení vyvolává demonstrace obyvatelstva.

5. Zajímavá by byla také otázka, jak vlády vybíraly své poradce. I mezi virology existovaly a existují velmi rozdílné názory na nebezpečnost viru. A zdá se, že blíže pravdě byli spíše ti, kteří varovali před přeceněním nebezpečnosti viru. Něco podobného platí i pro ekonomy a způsoby, jak se vlády mají vyrovnat s ekonomickými důsledky své krizové strategie; je kupříkladu obrovský rozdíl, jestli firmy koupit, subvencovat anebo odškodnit. V Německu se v poslední době diskuze o těchto otázkách pohybuje směrem, který by mohl být pro vládu Angely Merkelové velmi nepříjemný. A vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby tam v krátké době došlo k demisi významným politiků. Politické oběti korony očekávám i v některých dalších zemích.

6. Poslední předběžná téze o koroně navazuje na první a zdánlivě neladí s mým slibem, nestat se generálem po bitvě. Ano, je to kritická téze, ale čtenáři, kteří znají moje názory ví, že jí zastávám již velmi dlouho.

Na začátku jsem řekl, že politik musí respektovat strach přítomný ve společnosti. Ale nutnost bázeň respektovat nepředepisuje zároveň jenom jediný způsob, jak na jeho příčinu reagovat. Co tím myslím?

Domnívám se, že se mnohde vládnoucí báli odložit strategické rozhodnutí o metodě boje s koronou a důkladněji ho promyslet, protože je prostě tlačila “uzávěrka novin”. A umím představit i to, že někteří politici zvažovali lepší řešení, ale zamítli je, protože by pro ně byla politicky riskantnější. Výsledkem pak může být méně účelné anebo mnohem dražší rozhodnutí.

Nejvíce viditelný (a do jisté míry i pochopitelný) důvod byl tlak medii, okamžitě reagovat. Druhá, méně zřejmá, ale o to závažnější příčina chybných rozhodnutí je to, že se v “postdemokratické” éře jen velice obtížně dostávají k veslu opravdoví vůdci. Větší šance mají osobnosti, které při hledání řešení přihlížejí zejména k tomu, aby se udrželi u moci co nejdéle. Příkladná pro tento přístup by mohla být následující pravidla: “Ustup tomu, kdo ti právě teď může dělat nejvíce nepříjemností” a “dělej to, co pochválí v novinách”. To jsou chybné zásady, ale dají se v “normální” situaci snést. Ale když přistanou “černé labutě”, mohou být velmi škodlivé. Úředník K. o tom psal tak přesvědčivě, že ho to stojí kariéru.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2021: *****

Blahomír Skoupý 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dana Staňková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 300,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Miroslav Červenka 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 400,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč

Celkem za měsíc: 10 650,00 Kč
Vybráno 30.42%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 635 times, 3 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 3,81 out of 5)
Loading...
politicon.cz
27 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.