2.2.2014
Kategorie: Ekonomika

Budoucnost Evropy: Inflace a daně z majetku

Sdílejte článek:

OD: DAVID HOWDEN 02|02|2014

 

Daňová zátěž ve většině zemí západního světa je natolik vysoká, že může snadno dojít k nezaplacení nadměrných dluhů. Takový je alespoň výsledek závěrečné zprávy, kterou pro Mezinárodní měnový fond vypracovali Carmen Reinhartová a Kenneth Rogoff. 

 

 
Reinhartová a Rogoff nedávno prosluli svou knihou Tentokrát je to jinak (This time it´s different), v níž tvrdí, že vysoké veřejné dluhy byly historicky vždy doprovázeny redukcí růstu příležitostí. 

Jak nyní poznamenávají, vzhledem k závažnosti současného problému je zřejmé, že zásadní strukturální reformy budou nevyhnutelné a například na periferiích Evropy mohou dosahovat rozměrů daleko překračujících cokoli, o čem se doposud veřejně diskutovalo. Zatím se jako nástroje řešení Eurokrize k záchraně rozmařilých států používaly hlavně vyšší daně, bailouty Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky a snižování vládních dluhů. 

Tyto bailouty ale ještě výrazněji prohloubily dluhové problémy, které existovaly před pěti lety. A skutečně, jak Reinhartová a Rogoff správně upozorňují, kdysi fiskálně stabilní severoevropské státy si už dál nemohou dovolit držet nad vodou své předlužené jižní sousedy. 

Šest evropských států má v současné době poměr vládního dluhu k velikosti HDP – měřítko popularizované Reinhartovou a Rogoffem jako signál snižující se růstové perspektivy – v průměru okolo 90 %. Státy, které měly jen nějakých pět let nazpět relativně konsolidované rozpočty, jsou nyní zatíženy umořováním dluhů. Příkladem může být Irsko – až do roku 2007 byl poměr irského dluhu k HDP pod 25%. O šest let později tato hodnota přesahuje 120 %. Rozpočtově bezpečná Skandinávie by měla mít na paměti, že štěstí se může velice rychle obrátit. Tak, jak se to stalo Irům. 

 

Dluhová krize byla dosud zmírněna z velké části díky zvýšeným daním a přesunem bohatství ze severního pevného jádra Evropy na periferie. Zvyšování daní má ovšem háček v tom, že nemůže pokračovat donekonečna. 

V Evropě už je sedm zemí, v nichž celkové výnosy výběru daní přesahují 47 % HDP. Byly doby, kdy se pouze Skandinávie mohla chlubit vysokým daňovým režimem a rozsáhlými veřejnými službami. V Rakousku stejně jako ve Francii dnes více než polovinu domácí ekonomiky tvoří veřejný sektor financovaný prostřednictvím daní. (Za zmínku stojí také to, že i přes deficitní hospodaření obou zemí velikost jejich vlád neustále roste.)

Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti (hlavně na periferiích Evropy) nemohou vlády vybrat dostatek svých příjmů zvyšováním daňové zátěže – kdo by to platil? Další otázkou je, jak moc lze zvyšovat veřejné příjmy pomocí dalšího zadlužování, když míra zadlužení je už teď příliš vysoká. Rozhodně to nepůjde bez zvýšení úroků, což by ale už teď velmi křehké vládní financování vážně ohrozilo. 

Reinhartová a Rogoff vidí jenom dvě možné verze budoucího vývoje Evropy: finanční represe zvyšováním inflace a zdaněním úspor a majetku. Ani tentokrát tomu nebude jinak, než ve všech ostatních případech předlužených států v historii Evropy – jenom se podívejte na podobné příklady z poválečného vývoje. A pak neříkejte, že vás nikdo nevaroval.

 

 

ZDROJ: mises.cz

[Vyšlo na serveru mises.org, autorem článku je David Howden, přeložil Martin Leško.]

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc říjen 2019: *****

Vladislav Vydra 100,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Eva Myslivečková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Bezděk 1000,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Marie Fulková 100,- Kč, Pavel Šána 107,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Petr Pisan 100,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ludmila Karská 300,- Kč, Petra Rohlíčková 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Jana Hašlarová 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Miloš Kraus 300,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Květa Sekyrová 200,- Kč, Jan Šmrha 100,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč

Celkem za měsíc: 9 306,00 Kč
Vybráno 26.58%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Po blokaci Pravého prostoru můžete sledovat novou stránku PP na facebooku.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 52 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.