
Budeme bojovat s klimatem?
KAREL WÁGNER
Jejich „boj s klimatem“ nabral na intenzitě. A celkem rychle se jim podařilo evropské politiky a úředníky utvrdit v tom, že vnímání dopravních prostředků coby ekologické hrozby je v případě globálního oteplování ten správný postoj. Nejenže se tedy chystá, namísto hledání alternativního leteckého paliva, zelenými politiky navrhované citelné zdražení, a tím omezení letecké dopravy. Dokonce se teď auta se spalovacími motory budou ve velkém nahrazovat elektromobily, dosud nevyléčenými ze všech neduhů. Diskuze o variantách se nepřipouštějí, prostě to tak bude (nejlépe hned zítra, kdy se bude tančit všude) a basta fidli. Neboť ropa patří, stejně jako uhlí, pod zem, a ne do rafinérií.
Ze sociologického hlediska by tak v příštích několika letech svoboda pohybu obyvatelstva měla platit jen pro vyšší střední třídu (upper middle class), tedy pro boháče. Alespoň do té doby, než díky inovacím a nové generaci baterií dojde k paritě mezi auty se spalovacími motory a elektromobily, kdy bude pak záležet jen na zákazníkovi, jaký typ pohonu si on zvolí. I když se dá předpokládat, že z luxusnějších verzí elektroaut se rychle stane snobská záležitost, čímž zřejmě nezůstane za boháči pozadu ani část nižší střední třídy (lower middle class). Ovšem zde také platí, že v posledních letech i u nás výdělky mladších a vzdělanějších lidí rostly rychleji než u ostatních obyvatel. Sociologové zde hovoří o tzv. mileniálech, tedy o generaci narozené v závěru 20. století, vyrůstající paralelně s vývojem moderních technologií a sociálních sítí. Jde vesměs o přívržence nejnovějších technologií, co nebaží jen po nových modelech chytrých telefonů, ale i po chytrých elektrických autech do městského provozu, která jsou „cool“, či prostě „in“.
Dle vyhlášených závazků jednotlivých vlád prodej klasických benzinových a dieselových vozů v autosalonech končí. V některých evropských státech už za pět let, jinde do deseti či patnácti let. A tak evropské automobilky hodlají v nejbližších letech vychrlit záplavu elektromobilů. Jen společnost Volkswagen, jejíž součástí je rovněž česká Škoda Auto, se chystá do roku 2028 vyrobit nejméně 22 milionů elektromobilů, založených na vlastních platformách. Ale jak to bude s nabíjením těchto aut? Většina odborníků se shoduje v tom, že prudký nárůst výroby elektromobilů volá po okamžitém řešení, tedy po široké síti rychlých nabíječek. Ovšem ta je stále v nedohlednu. A jak kybernetik Vladimír Mařík říká : „Důsledek bude ten, že všichni budeme mít elektromobily, pojedeme po dálnici, stane se nehoda, bude mráz, pět tisíc elektroaut spotřebuje svou energii, aby lidé neumrzli, nabíjecí stanice tam nejsou… Ráno na dálnici bude pět tisíc krabic a nikdo neví, co se má dít dál. Protože otázka odolnosti dopravního systému není nijak řešena.“ Přičemž ani koncern Volkswagen nemluví o tom, že cena pohonu elektromobilů, tedy elektřiny, začala (a nadále bude) nezadržitelně stoupat. Prodejci elektřiny pochopitelně elektromobilitu při jejím plánování a rozjezdu aktivně podporovali, věrni starému českému přísloví: když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Ale dnes jim už vidíme do karet.
Jak se i z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, hodlá společnost IONITY vybudovat na čerpacích stanicích Shell ve střední a východní Evropě dalších několik desítek rychlonabíječek (jedná se o odpověď skupiny evropských automobilek na nabíjecí infrastrukturu americké Tesly, která neumožňuje nabíjet elektromobily jiných značek). A jaká že má být zde cena za odběr? Pokud jde o státy Evropské unie, byla pro zákazníky bez karty stanovena sazba 0,79 EUR za jednu odebranou kWh, pro Českou republiku pak IONITY za jednu odebranou kWh stanovila cenu 21 Kč. Pokud elektromobil na sto ujetých kilometrů spotřebuje zhruba 20–25 kWh, může si každý vypočítat, na kolik že těch ujetých 100 kilometrů majitele elektromobilu zde vyjde. Ke zdražení se však chystají i tuzemští provozovatelé nabíječek. Například ČEZ ruší paušální platby a měl by již účtovat přímo za spotřebované kWh. Zdražení oznámil i EON, u kterého může dobíjení nejvyšší rychlostí vycházet na 13 Kč za kWh.
Nejvýhodnějším se dnes zdá být nabíjení elektromobilu ze zásuvky v garáži rodinného domu. Jenže i majitelé domů musí při delších cestách elektroautem k nabíječkám u dálnic. A hlavně: kolik že máme u nás majitelů rodinných domů, co si můžou dobíjet auto v garáži? Cožpak drtivá většina obyvatel našich měst nebydlí v činžovních domech a panelácích? A kolik vlastně těch našich majitelů rodinných domů, rozesetých po všech městech, vesnicích a osadách, si při svých majetkových poměrech může dovolit vyřadit z provozu starší vůz se spalovacím motorem a místo něj si koupit elektromobil? Nelze se tak divit tomu, že Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody, v našich sdělovacích prostředcích již prohlásil, že se „praktická neudržitelnost elektroaut“ ukáže během dvou let. A aby toho nebylo málo, i naši klimatologové již hovoří o tom, že proklamovaná elektromobilita, na kterou se vrhli výrobci automobilů, má „mnoho ekologických úskalí“.
Trnem v oku mnoha aktivistů je i rychlost vozidel, přičemž jejich tlak na politiky neustále sílí. Tak například v Nizozemsku byla na dálnicích maximální povolená rychlost 130 km/h. Dnes však Nizozemsko na základě politických rozhodnutí celostátně snižuje maximální rychlostní limit na 100 km/h v rámci opatření, jejichž cílem je snížit emise, jak to světu oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Nizozemští „bojovníci s klimatem“ se radují, že tu navíc půjde o jakýsi předstupeň budoucí autonomity, neboť většina osobních automobilů je již vybavena adaptivními tempomaty a pro větší komfort je řidiči při vynucené pomalejší jízdě budou houfně využívat. Jenže zapojení tempomatů se zde může promítnout do nečekaných komplikací v důsledku řetězové nestability. I u nás se (při současných štrúdlech dodávek a kamionů v pravém jízdním pruhu) již podobný nápad na snížení maximální rychlosti s následným využitím tempomatů vylíhl v hlavách některých aktivistů. Zřejmě ani netuší, že se odborníci z ČVUT rozhodli ověřit, jak že se ty adaptivní tempomaty chovají za běžného provozu. Aby pak na náhodném vzorku vozů při testu zjistili, že adaptivní tempomat nereaguje ideálně, což způsobuje zdánlivě bezdůvodné zpomalení provozu, jehož důsledkem jsou obávané dopravní zácpy.
Pokud jde o elektromobilitu samu, je třeba vždy brát v potaz jak cenu vozu, tak jeho dojezd, cenu spotřebované energie, dobu nabíjení a stav potřebné infrastruktury. A při střízlivém pohledu na všechny tyto parametry se ukazuje, že na elektromobil nelze v současné době nahlížet jako na plnohodnotnou náhradu automobilu se spalovacím motorem. A i kdyby snad všechny osobní automobily začaly jezdit na elektřinu, tak letadla, námořní lodě a nákladní auta pro dálkovou dopravu budou ke svému pohonu i nadále používat především tekuté palivo. Tedy si plánované „dosažení klimatických cílů“ kromě elektromobility žádá i další řešení. Pak spalovací motory, využívající syntetická paliva (e-fuels), která bez úprav automobilů výrazně snižují emise, tu představují další možnou cestu ke stanoveným cílům. Přičemž pro distribuci syntetických paliv s uhlíkově neutrální stopou lze i u nás využít stávající stojany široké sítě čerpacích stanic, na kterých může tyto pohonné hmoty čerpat našich současných více než 5 milionů aut se spalovacím motorem.
Jinak řečeno, oproti minulým dekádám je dnes mnohem jednodušší sebe i ostatní pro něco nadchnout. Rozhodně však není jednodušší všechny ambiciózní plány, se kterými přicházejí alarmisté, dotáhnout do konce. Elektromobilita je přínosem pro hromadnou dopravu ve velkých městech (více tramvají a trojebusů), ale jako základ individuálního automobilismu, který je spojován s osobní svobodou, jde o slepou vývojovou větev. Paliva vyráběná z rostlinných surovin jsou sice mnoha výrobci nabízena jako životaschopná alternativa s nízkým obsahem uhlíku oproti tradičnímu benzínu nebo naftě. Avšak potřeba velké plochy půdy pro pěstování plodin na palivo a potřeba zajistit, aby všechna vozidla byla kompatibilní s těmito „biopalivy“, omezila jejich praktičnost. A tak nejschůdnější cestu k omezení emisí dopravních prostředků představují čistá syntetická paliva, vyráběná z CO2 a vody. Přičemž podle ekolologů zde platí, že pokud dokážeme v příštích letech rozšířit využívání CO2 jako suroviny pro výrobu syntetických pohonných hmot prostých síry a aromatických uhlovodíků, zásadním způsobem tím přispějeme k ochraně životního prostředí.
Ke změnám klimatu na planetě Zemi docházelo, dochází a v budoucnu i nadále bude docházet, ať se nám to líbí, nebo ne. Z rozborů nejrůznějších vědeckých poznatků víme, že jak k ochlazování, tak i k oteplování, nezávisle na lidech, v historii planety Země docházelo. Pokud jde však o to, jak globální oteplování ovlivňuje člověk jeho činností (tzv. antropogenní vlivy), je třeba si otevřeně přiznat, že novodobý vývoj klimatu člověk urychluje. Tedy souborem různých opatření lze takovéto urychlení přibrzdit. Ale vlastní oteplování povrchu planety Země naše civilizace zastavit nemůže.
Tudíž „boj s klimatem“, proklamovaný nejrůznějšími alarmisty, není než nesmyslnou frází. Neboť s klimatem (jako výsledným efektem mnoha přírodních jevů a procesů) nemůžeme bojovat. Jeho změnám se můžeme jen přizpůsobit, tedy na změny klimatu se adaptovat.
POST SCRIPTUM
Zde o výrobě paliva z extrahovaného CO2, kterou se zabývá společnost Carbon Engineering, jejíž systém Direct Air Capture se již blíží průmyslovému měřítku :
Hledáním dalších možností výroby syntetického paliva se zabývají týmy odborníků po celém světě. Některé projekty z hlediska jejich průmyslového využití ovšem mohou zatím představovat slepou uličku. Jako tato švýcarská, technicky dokonalá solární minirafinérie na výrobu syntetického paliva, která využívá separace CO2 a vody ze vzduchu :
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
***** Příspěvky čtenářů za měsíc únor 2021: *****
Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Pavel Klika 222,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Silvia Ambrogini 500,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Vladimír Votřel 1000,- Kč, Anonym 0,01 BTC, Pavel Burget 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Ludmila Kárská 250,- Kč, Zdenka Brancuská 500,- Kč, Karel Zangl 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Teplý 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, MUDr. Iva Neimcová 100,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Hana Hoffmannová 666,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Petr Kosmata 200,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Marie Tachezyová 200,- Kč, Vladimír Janeček 100,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Libor Heidler 222,- Kč, ing. Miroslav Bohatý 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč
Celkem za měsíc: 17 709,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Latest posts by Redakce (see all)
- Raz a dva, zavřete hubu lůzo - 27.2.2021
- Paranoidní a politicky zprzněná Amerika: Ano, zfalšovali jsme volby, ale pro vaše dobro - 27.2.2021
- Umetená cestička po českého Orbána - 27.2.2021
Ti zelení blbci řeší jen osobní auta a nikoliv ta nákladní, kde pohon aut na elektřinu de facto není technicky možný. Ale už u osobní dopravy je tu celý komplex problémů. Jako první (1) je to nedostatek elektřiny jako takové, na zavedení elektřiny u 100% os. aut bychom potřebovali hned několik jaderných elektráren Temelín, dále (2) zejména ve městských aglomeracích není k tomu dimenzovaný vhodný el. rozvod, nedostatek trafostanic vn/nn a kabelové sítě 0,4kV a samozřejmě počtu nabíjecích míst, no a dále je tu (3) zatím nedostatečný technický vývoj u akubaterií pro auta, kde je třeba si uvědomit, že pro energii, kterou potřebujete do baterie dodat, platí ve fyzice vztah A = W= U (napětí) x I (proud) x t (čas)! Takže pokud chcete nabíjecí čas o hodně zkrátit a to na zlomek původní hodnoty např. v čase pár minut, tak musíte velmi zvětšit zbylé dvě veličiny a tady je zásadní problém, jde to do hroznych peněz, neb toto normální levnější baterie prostě neumí!
Takže z výše uvedeného je jasné, že kompletní a komplexní převedení osobní autodopravy na elektřinu, je doslova sci-fi!
Samozřejmě reálný provoz těmito auty je možný ve městech a okolí, kde se jedná o krátké denní trasy a tam kde majį občané a firmy dobře dimenzované přípojky a rozvod energetiky je tam slušně dimenzován. Problém by tam nastal až po velkém zavedení elektromobility!
Je to podobné jako u fotovoltaiky, ta je vhodný doplňkový zdroj šetřící paliva, ale nikoliv jako základ energetiky!
Až mi ti zelení hnáti v Bruseli dokáží,jak účinně umějí snížit škodliviny z výfuků oceánských velelodí (je teorie,že jeden takový drobeček toho do ovzduší vyfouká tolik jako všechny osobáky v Evropě,což nikým nevolená “věrchuška” EU jaksi zamlčuje),pak jsem ochoten jakýsi jejich boj s klimatem (což je v podstatě blbost na entou,poroučet větru a dešti se nepovedlo ani v CCCP) vzít na vědomí.Ale nemíním si nechat poroučet,jestli budu jíst maso (připravovaná klimatická daň z některých potravin) nebo platit za něčí blbost s elektromobily.Osobně mi to připadá,že se v praxi nejedná boj s klimatem,ale s klimakteriem jedné rádoby političky,která rozvrtala klid v Evropě a jejími přitakávači nebo s nepovedenou pubertou záškoláckého děcka,které rozvrtalo klid v polovině zeměkoule.Chudáci naše děti i naše vnoučata,pokud tohle včas nezarazíme.
Boj s klimatem je samozřejmě nebetyčná blbost. Není to nic jiného, než vyšší level známého “poručíme větru, dešti”, s tím, že toto staé heslo bylo, když nic jiného, alespoň laděno pozitivně.
Naštěstí ale žijeme ve světě, jehož podstata je založena na dualitě: vše, co má nějaký klad, nutně má i nějaký zápor. A také naopak.
Pozitivním důsledkem klimatického třeštění může být rozvoj nových technologií a získání nových vědeckotechnických poznatků. Toto poznání a z něho plynoucí prospěch nám zůstanou, i když klimatické šílenství pomine.
Lepší by bylo jezdit na metanol CH3OH, který by se vyráběl z
CO2 a vodíku. Zatím je to ale problém, H2 by se musel vyrábět elektrolýzou vody pomocí elektřiny, která je drahá. Katalyzátor musí vydržet vyšší teplotu, takže by se muselo použít Ruthenium.Třeba se to ale časem vyřeší a najde se způsob, jak to levně vyrobit.
Vlastně toto řešení je zbytečné. Zemního plynu (a tedy např. → CNG) je pod zemí na planetě jsou ohromné zásoby a jen je tady menší problém a ten tkví v tom, že největší zásoby mají k dispozici Rusové a Arabové. A to se moc nehodí!
Pro nás by to znamenalo závislost na jiných.Dalo by se jezdit i na vodík, ale na to by se musely postavit další atomové elektrárny – možná by stačily i malé, ve velikosti teplárny. Ale i ty jsou závislé na dostatečném zdroji vody na chlazení a elektrolýzu.V případě nouze se dá jezdit i na dřevoplyn – na to by mohly běžet i elektrocentrály.Pak už zbývají jen koně, ale než by se obnovily chovy, tak by to trvalo hodně let.Vypadá to na to, že jsme v řiti, když budeme kývat fašistickému nepříteli na všechno.A kdo nekýve, ten je rasista a xenofob.
Jaktože ještě v této diskusi nepřišel někdo s pohádkou o palivových článcích, nebo přímém spalování vodíku?