cssrvesniceplakat
16.11.2020
Kategorie: Historie

Bourání socialistických mýtů (2)

Sdílejte článek:

SVS

Významná část společnosti patrně ani změnu režimu na tržní a kapitalisticky orientovaný před 30 lety vůbec nechtěla a počítala s navázáním na vývoj přerušený v roce 1968, tedy na socialismus s lidskou tváří vedený exkomunisty z Charty 77, nebo možná jinými slovy, na sociální stát blahobytu bez práce.

Hodnocení tvrzení o socialismu

Respondenti zároveň vyjádřili názor na 21 tvrzení o socialismu, vykreslujících život v období let 1948 až 1989 v pozitivním světle, které považujeme za mýty, potvrzené v konfrontaci s realitou v následujících kapitolách. S většinou z nich, zejména v sociálně-ekonomických otázkách, se ztotožnila alespoň polovina dotázaných (graf 2). To znamená, že pozitivní, až zidealizovaný pohled na socialismus převažuje v myslích obyvatel země.

Nejvíce respondentů souhlasilo s následujícími tvrzeními o socialismu: [1]

„Lidé si více pomáhali, solidarizovali se mezi sebou a byli si bližší“ (celkový souhlas až 81 %) — s tím souhlasila většina respondentů ve všech věkových a vzdělanostních skupinách, i ti, kteří se identifikovali jako pravicoví a kterých jsme podle odpovědí na ekonomické otázky definovali jako pravicově smýšlející.

„Za socialismu se žilo bezpečněji, násilná kriminalita byla nižší“ (79 %) — i s tím souhlasili respondenti ve všech demografických skupinách s výjimkou respondentů, kterých jsme identifikovali jako pravicově smýšlející v ekonomických otázkách.

„Díky plánovanému hospodářství byl dostatek užitečné práce pro všechny, a proto neexistovala nezaměstnanost“ (77 %) — i s tímto výrokem se ztotožňovala většina respondentů s výjimkou malé skupiny, kteří se deklarovali jako jednoznačně pravicoví.

„Potraviny v obchodech byly kvalitnější a zdravější než dnes“ (71 %) — v případě tohoto výroku však ve skupině mladých lidí od 15 do 18 let a od 19 do 25 let už nebyla většina souhlasících a mezi jednoznačně pravicovými respondenty s tím většina nesouhlasila.

„Socialismus vedl lidi k morálnějšímu chování“ (71 %) — i v případě tohoto výroku se více projevovalo rozdělení společnosti podle věku a pravo-levého ekonomického rozdělení, kdy výrazně větší souhlas byl mezi staršími a levicově smýšlejícími respondenty.

„Socialismus byl sociálně spravedlivější, protože každý byl odměňován podle výsledků své práce a nebyly tak velké rozdíly v příjmech“ (69 %) — souhlasila s tím většina lidí ve všech kategoriích.

Mezi dalšími tvrzeními zmiňme dvě tvrzení, se kterými na naše překvapení vyjádřila velká část respondentů souhlas, ačkoli téměř stejný podíl dotázaných s nimi nesouhlasil:

„Socialismus v Československu nebyl totalitním režimem, lidská práva byla dodržována“ (celkový souhlas 45 % a celkový nesouhlas 44 % respondentů);

„Každý, kdo poctivě pracoval a dodržoval zákony, mohl svobodně projevovat své názory, aniž by byl za to jakkoliv postihován.“ (Celkový souhlas 45 % a celkový nesouhlas také 45 % respondentů).

Pouze v případě tří tvrzení o socialismu převažuje nesouhlas nad souhlasem:

„Před rokem 1989 existovala socialistická demokracie, volby byly svobodné a demokratické“ (celkový nesouhlas 52 %); většinovou podporu mělo toto tvrzení pouze u nekvalifikovaných manuálně pracujících a souhlasila s tím rovná polovina respondentů ve věku nad 65 let.

„Dovolená u moře byla dostupnější pro větší počet lidí než dnes“ (celkový nesouhlas 60 %); Toto tvrzení mělo většinovou podporu pouze ve skupině respondentů, preferující návrat centrálně plánované ekonomiky z dob socialismu.

„Běžný člověk, pokud chtěl, mohl svobodně cestovat kamkoliv do zahraničí“ (celkový nesouhlas 71 %). S tím nesouhlasila dokonce i většina respondentů ze skupiny těch, co preferovali návrat socialistické podoby ekonomiky.

graf2.png (51,545 kiB)

Graf 2 — Míra souhlasu s tvrzeními o socialismu (průměr 59 % souhlas, 31 % nesouhlas)

 Legenda ke grafu 2:

  1. Lidé si více pomáhali, solidarizovali mezi sebou a byli si bližší
  2. Žilo se bezpečněji, násilná kriminalita byla nižší
  3. Byl dostatek užitečné práce pro všechny, proto neexistovala nezaměstnanost
  4. Potraviny byly kvalitnější a zdravější než dnes
  5. Socialismus vedl lidi k morálnejšímu chování
  6. Národní výbory fungovaly jako orgány samosprávy v obcích, městech a krajích
  7. Socialismus byl sociální spravedlivější, protože nebyly tak velké rozdíly v příjmech
  8. Školství bylo kvalitnější a lidé vzdělanější než v současnosti
  9. Československé výrobky měly skvělé jméno a vyvážely se do celého světa
  10. Méně se kradlo a podvádělo
  11. Zdravotnictví bylo lepší, lidé žili déle a méně umírali na předčasné nemoci
  12. Ze státem vlastněných podniků profilovali všichni občané
  13. Socialismus byl ekonomicky životaschopný systém a hospodářsky se mu dařilo
  14. Životní úroveň většiny lidí byla vyšší než dnes, lidé si z příjmu mohli dovolit více
  15. Režim se lépe staral o životní prostředí, ovzduší i voda byly čistší
  16. Obchody byly dobře zásobené kvalitním a zároveň levným zbožím
  17. Socialismus nebyl totalitní režim, lidská práva byla dodržována
  18. Byla garantována svoboda projevu
  19. Existovala socialistická demokracie, volby byly svobodné a demokratické
  20. Dovolená u moře byla dostupnější pro více lidí než dnes
  21. Běžný člověk mohl svobodně cestovat kamkoliv do zahraničí

Představy o úloze státu a jiné souvislosti

Nad rámec zjištění o vnímání socialismu můžeme doplnit vybrané výsledky průzkumu, týkající se představ respondentů o úloze státu ve společnosti a jejich politicko-hodnotového zařazení v ekonomických otázkách. [2]

Nejvyšší podíl souhlasných postojů s tvrzeními o úloze sociálního státu jsme zaznamenali v případech státních intervencí v oblastech zdraví, školství, v pracovně-právní oblasti, v sociální péči a životní úrovni.

Až 87 % respondentů souhlasilo s názorem, že „zdraví není zboží, proto stát musí garantovat, financovat a poskytovat bezplatnou zdravotní péči pro všechny“ a 81 % s tím, že „zpoplatnění vysokoškolského studia by bránilo chudším lidem studovat na vysokých školách, proto musí stát garantovat bezplatné vzdělávání od základní až po vysokou školu“. A přibližně tři čtvrtiny dotázaných souhlasilo s tvrzením, že „pokud by zákoník práce nechránil zaměstnance před svévolí zaměstnavatelů, zaměstnanci by měli horší pracovní podmínky, přicházeli by častěji o práci, nezaměstnanost by byla vyšší“ a 69 % vyjádřilo souhlas s tím, že „lidé nejsou ochotni v dostatečné míře dobrovolně pomáhat lidem v nouzi, proto se o nich musí prostřednictvím sociálního systému starat stát,“ a že „minimální mzda pomáhá lidem s nízkou kvalifikací“. [3]

Pohled výrazné většiny respondentů na roli státu můžeme hodnotit jako silně kolektivistický, a to dokonce i u respondentů, kteří sami sebe identifikovali jako středové či dokonce ekonomicky pravicové, respektive u voličů politických stran, které se zařazují napravo od středu, respektive jako středopravé a protržní.

Nejvíce respondentů (39 %) zařadilo sami sebe do kategorie „ani levicově, ani pravicově (střed)“, relativně méně se zařadilo k pravici v ekonomických věcech (26 %) a ještě méně k levici (pouze 22 %). Na základě kombinace jejich vyjádření a výroků souvisejících s mírou intervence státu v ekonomických otázkách to však vyšlo jinak. Podle toho lze pokládat 55 % za celkově levicově smýšlející (32 % levicově smýšlejících a 23 % nalevo od středu), za středově smýšlejících (nevyhraněných) 34 % a pouze 11 % respondentů za celkově pravicově smýšlející (7 % napravo od středu a 4 % jako pravicově smýšlející respondenty).

Nejvyšší míru podpory má výrok, že „stát by měl co nejvíce chránit zaměstnance a jejich práva vůči zaměstnavatelům“. Souhlasilo s ním 76 % respondentů. Tvrzením s druhou nejvyšší mírou podpory je, že „stát by měl zajistit, aby měl každý práci a slušnou životní úroveň“. S tímto výrokem souhlasilo 68 % respondentů, zatímco s výrokem, že „o svou práci a životní úroveň by se měl postarat především každý sám“, vyjádřilo souhlas jen 16 % dotázaných.

Jediným případem ze sedmi dvojic výroků, kde se více respondentů přiklonilo k „pravicové“ alternativě, byl výrok, že „soukromé vlastnictví je nedotknutelné, zásahy do něj jsou možné pouze ve výjimečných případech“. S tím souhlasilo 46 %. Naopak, s jeho protipólem, že „ve veřejném zájmu lze soukromé vlastnictví omezit, veřejný zájem musí mít přednost před soukromým“, souhlasilo pouze 27 % respondentů.

Na základě průzkumu jsme u velké části respondentů zaznamenali rozpor mezi tím, jak se sami zařazují v ekonomické a sociální oblasti a jak jsme je zařadili my na základě odpovědí na otázky, týkající se preferování státní intervence nebo trhu a osobní odpovědnosti. Podle našeho rozdělení byli respondenti ve skutečnosti více ekonomicky vlevo oproti tomu, jak se sami identifikovali. Například z respondentů, kteří se považují v ekonomických věcech za pravicově orientované jsme na základě jejich postojů identifikovali u 44 % z nich levicové orientace, 37 % středové a pouze 19 % pravicové orientace. Velká část respondentů, kteří sami sebe definují jako ekonomicky pravicových, de facto preferuje výrazné zasahování státu do ekonomiky a sociální oblasti nebo nemá na to vyhraněné postoje.

Výsledky online kvantitativního průzkumu ze srpna 2019

Po reprezentativním kvantitativním průzkumu jsme zrealizovali online kvantitativní průzkum na průběžné otestování přesvědčivosti argumentů zpracovaných v jednotlivých kapitolách publikace. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak se změní konkrétní představy lidí o socialismu v případě, pokud je konfrontujeme s fakty — prostřednictvím krátkého textu vyvracející daný mýtus.

Respondenti, kteří v úvodu online průzkumu deklarovali, že život za socialismu byl pro lidi lepší nebo stejný jako dnes, následně zaujaly stanovisko ke konkrétním tvrzením o socialismu předtím a potom, co si přečetli krátký text na základě předběžných výsledků naší publikace, který toto tvrzení vyvracel. Šlo o fakta vyvracející mýty, které se týkaly životní úrovně zaměstnanců a důchodců, úspěšnosti ekonomiky, konkurenceschopnosti československých výrobků v zahraničí, životního prostředí a zdravotní péče během socialismu v letech 1948 až 1989.

Průzkum ukázal, že argumenty, založené na faktech, dokázali změnit po prvním přečtení článku názor na život v socialismu u 19 až 27 % respondentů. V úvahu však třeba vzít, že v průzkumu jsme použili pouze malou část rozsáhlé publikace, která obsahuje komplexní argumentaci podpořenou množstvím příkladů a ověřitelných faktů. Průzkum zároveň potvrdil opodstatněnost dalších aktivit, prostřednictvím kterých budeme výsledky studie prezentovat, například prostřednictvím diskusi či popularizačních článků.

Dalších 11 až 23 % reagovalo opatrněji a vyjádřilo pochybnosti nebo nejistotu, pokud jde o pravdivost či důvěryhodnost použitých argumentů a faktů. U těchto lidí však existuje jistý předpoklad, že si tato fakta ověří a změní názor, resp. pokud budou v budoucnu konfrontováni s mýty o socialismu, budou méně náchylní jim uvěřit a zkusí si je nejprve ověřit z různých dostupných zdrojů.

Zcela odlišnou kategorií bylo 13 až 28 % respondentů, kteří odmítají předložená fakta a považují je za snahu ukázat socialismus v negativním světle. U nich jsou mýty o socialismu tak hluboce zakořeněné, že odmítají přijmout realitu a nadále chtějí žít ve světě svých zdeformovaných představ.

Specifickou kategorií jsou lidé, kteří po přečtení článků konstatovali, že je tato fakta nepřekvapila, neboť je znali. Tato skupina byla ve zkoumaném vzorku největší, představovala 28 až 52 % respondentů. Tato skupina respondentů fakta zná a nezpochybňuje, ale je zajímavé, že přesto z nějakého důvodu věří mýtům o socialismu.

Závěr

Výsledky prezentovaných průzkumů veřejného mínění, a především reprezentativního kvantitativního průzkumu, prokázaly, že i v současnosti si více lidí na Slovensku myslí, že před rokem 1989 se žilo lépe než dnes než ty, co si myslí opak. Podložené je to i tím, že v populaci stále rezonují pozitivní představy o několika konkrétních oblastech reálného socialismu, které jsou zkreslené a neodpovídají dobové realitě. Dokumentují to i následující kapitoly publikace, které je potvrdily jako mýty. U většiny respondentů se zároveň potvrdily kolektivistické postoje v pohledu na roli státu, a to ve velké míře i u respondentů, kteří se v ekonomických otázkách deklarovali jako středoví nebo pravicoví.

Pozitivní vnímání socialismu značnou částí obyvatelstva podle nás souvisí také s tím, že mnoho lidí podléhá mýtům o socialismu, vzpomínkovému optimismu a relativizování represivnosti socialistického režimu. Příčinou pozitivního vnímání socialistického režimu je i nedostatečná historická paměť a preference jistot před svobodou, spojenou s riziky, vyžadující osobní zodpovědnost. A právě toto rozšířené podléhání mýtům o socialismu (i o sociálním státě) podkopává osobní odpovědnost a otupuje ostražitost lidí vůči ořezávání jejich svobod.

Zkreslené představy lidí o reálném socialismu, které identifikovaly prezentované průzkumy, jsou výchozím pohledem na vybrané mýty. V následujících částech publikace je spolu s dalšími mýty o socialismu hlouběji rozebíráme (i v kontextu jejich příčin a důsledků) a konfrontujeme s realitou v letech 1948 až 1989 v Československu. Věříme, že naše publikace konkrétními fakty vyvracejícími vžité mýty o socialismu argumentačně podpoří všechny, jejichž cílem je věcně diskutovat o socialismu a jeho důsledcích na Slovensku.

  • Ivan Kuhn, Radovan Potočari, Peter Zajac, Peter Gonda na buraniemytov.sk

[1] Kuhn, Potočár, Dostál, Gonda (2018) a viac v FOCUS (2018).

[2] Výsledky průzkumů, které se týkají představ lidí o úloze státu budou podrobněji prezentovány v naší příští publikaci pod názvem Sociální stát: realita namísto mýtů.

[3] FOCUS (2018).

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2021: *****

Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Anonym 555,- Kč, Miroslav Zatřepálek 100,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč

Celkem za měsíc: 4 555,00 Kč
Vybráno 13.01%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 797 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (15 votes, average: 3,20 out of 5)
Loading...
politicon.cz
31 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.