SLUNICKA
27.7.2018
Kategorie: Společnost

Blízká setkání sluníčkářského druhu

Sdílejte článek:

TOMÁŠ STRAKA

„Jo, měl by ses stydět,“ řekla. „Za to, že jseš pravičák, bys v Německu ztratil práci a normální lidi by si před tebou uplivovali, a bylo by to jenom dobře. Všichni pravičáci jsou přece islamofóbní rasisti…“

Za normálních okolností bych v tuhle chvíli odešel. Ale byla to sympatická holka; a navíc, takhle blízko jsem se ještě k vyhraněnému sluníčkáři nedostal. Tak jsem si řekl, že přece jen zkusím diskutovat. Ale popořádku.

Je to už přes měsíc, ale tahle konkrétní vzpomínka v té hlavě leží a ne a ne se jí zbavit. Totiž, díky svojí práci jsem se dostal na pár dnů do jistého jihočeského města. Seznámil jsem se tam s děvčetem, jehož jméno mi už stihlo vypadnout z hlavy, takže jí říkejme třeba Anička.

Anička je od pohledu fajn holka. Je jí asi tak pětadvacet. Je docela dost chytrá, úspěšně studuje druhou vysokou školu. Jinak sympaťačka, a to málo, co jí na vzhledu chybí ke kráse, nahrazuje příjemnou osobností a srdcem na dlani. Pracoval jsem po večerech, ona vypomáhala jako dobrovolnice a v pauzách bylo možné si povídat o všem možném. A protože žijeme v době, v jaké žijeme, samozřejmě došlo i na politiku. A když jsem prohlásil, že současný mediální diskurs je nastavený tak, že se skoro stydím říct, že jsem pravičák, padla ta výše uvedená věta.

„Proč bych podle tebe přišel o práci?“ zeptal jsem se.

„Protože všichni pravičáci jsou rasisti a islamofobové,“ opáčila. „A já mám v příbuzenstvu muslima, takže vím nejlíp, jací muslimové jsou.“

„Počkej,“ já na to, „mně na rase nezáleží. Buď s tím člověkem vyjdu, nebo ne – a je mi jedno, jestli je bílej, černej, nebo puntíkatej. A islám je prostě náboženství jako každé jiné.“

Zasmála se. „No fajn, tak to jsi první pravičák, co podporuje přijímání migrantů.“

„Moment,“ zarazil jsem ji, „a na to jsi přišla jak?“

„No protože přece jenom rasisti a islamofobové jsou proti. Schválně, zkus najít jedinej argument, co nebude rasistickej.“

V duchu jsem obrátil oči v sloup, nicméně výzvu přijal.

„No dobře. Tak co třeba nárůst organizovaného zločinu? Když migranti přicházejí rychleji, než je možné je integrovat, tak pak vznikají uzavřené komunity – státy ve státě, to uznáš, ne? A takovéhle komunity ti vzniknou raz dva, a v závěsu s nimi i organizovaný zločin. Však s tím mají zkušenosti v Americe, ať už šlo o italskou nebo čínskou mafii, u nás v Česku byla mafie ukrajinská, ruská, notoricky známí jsou vietnamci, kteří mají pod palcem velkou část obchodu s drogami – a mluvil jsem i s jistým českým občanem, který, řekněme, „kontroverzně podniká“ ve Velké Británii… Model je to vždycky ten samý, tihle lidé seberou svoje neintegrované (a leckdy i neintegrovatelné) krajany a dají jim lepší příležitosti, než majoritní společnost, výměnou za absolutní poslušnost. A nemyslím si, že by ti tvoji migranti byli jiní.“

Zpočátku přikyvovala, pak už ne, ale neprotestovala, mlčela.

„Ale to nemusíme chodit do organizovaného zločinu. Většina z nich bude chudá – a chudoba velmi často podněcuje riskantní chování, agresivní boj o zdroje, leckdy za hranou zákona. Bezhlavé přijímání migrantů by ti automaticky zvýšilo drobnou kriminalitu, a násilnou nejspíš taky, prostě proto, že kdo je chudý, nemá moc co ztratit.“

„No proto jim musíme dát dostatečně vysoké sociální dávky,“ namítla.

„Spíš výpalné?“ ušklíbl jsem se. „Ale dobře. Jenže kolika z nich takhle pomůžeš? Zkus si jít po Praze a každému bezdomovci, kterého potkáš, dát stovku. Ti z nich, kteří si za to nekoupí alkohol, budou mít zajištěné jídlo na den – ale i kdybys jich podarovala dvě stě, nepomůžeš krátkodobě všem, dlouhodobě nikomu, a ještě budeš o dvacet tisíc chudší. Tím neříkám, že by se nemělo pomáhat, ale jenom nasypat peníze a o zbytek se nestarat – to fakt není řešení.“

Zase mlčela.

„Další věc, sexuální kriminalita.“

„Jo, tím se ohánějí všichni náckové,“ ona na to. „Abys věděl, Češi znásilňujou taky:“

„Jasně, všichni znásilňujou,“ kývl jsem. „Ale mnohem horší je to vždycky tam, kde je málo žen. Proč myslíš, že znásilňujou vojáci? Protože jsou moc dlouho spolu samí chlapi. Nebo ta znásilnění v Indii? Dlouhodobá sexuální frustrace, daná malým zastoupením žen ve společnosti a tím i malou pravděpodobností získání pohlavního styku mírovou cestou…“

„Jsi nechutnej.“

„Možná, ale kdo připlouvá na těch lodích? Ženy a děti? Nebo mladí, sexuálně frustrovaní muži?“

„To vím náhodou přesně, byla jsem pomáhat,“ řekla. „Většinou muži, občas se tam vyskytne rodina, ale většinou jsou to muži, za kterými přijede rodina, až budou zabezpečení… A vůbec, nesnaž se mě strašit, stejně většinu znásilnění provede někdo, koho ta holka zná.“

„Počkej, a na tom je něco špatného?“ usmál jsem se, pravda, poněkud cynicky. „Vždyť to akorát znamená, že je tady docela bezpečno – že je dost nepravděpodobné, že si tě někdo náhodně odchytí v noci v parku, jak se to poslední dobou stává i v tom tvém Německu…“

Nadechla se k odpovědi, ale pak si to rozmyslela.

„No a to náboženství,“ povídám.

„Jasně, teď mi budeš kázat, jak je islám špatnej…“

„Proč? Islám je jenom další abrahamovské náboženství, stejně dobré, jako lidi, kteří ho vyznávají.“

„Správně. Muslimové jsou normální lidi.“

„No, jo – jenže s vírou je ta potíž, že je fajn jen v malém množství. Však Židi taky dělali genocidy…“

„Myslíš třeba genocidu Palestinců?“

„Myslel jsem spíš knihu Makabejských. To je v Bibli… Nebo křesťani, myslíš, že křesťanští fanatici zabili málo lidí? Ale pořád to není věc náboženství, ale fanaticismu. To zlo, to jsou ti lidé, kteří věří tak tvrdě, že se s nimi nedomluvíš – oni nepotřebují argumenty, oni vědí, že mají pravdu a nikdo jim ji nerozmluví. Víš? Ale člověk, který utíká před válkou nebo i jen chudobou a není fanatik, tak bude sotva vyžadovat život podle šaríe, halal jídlo a modlitbu pětkrát denně, nezdá se ti?“

Mlčela.

„No tak co mi na to řekneš?“ zeptal jsem se po chvíli. „Řekl jsem ti hned čtyři argumenty, ani jeden nebyl ani islamofobní, ani rasistický. Ty jsi mi neřekla ani jeden…“

Podívala se na mne jako na cosi zvlášť odporného.

„Já totiž nepotřebuju argumenty. Já se s tebou vůbec nepotřebuju bavit. Já vím, že mám pravdu a nikdo mi ji nerozmluví.“

+ + +

Další rozmluvu jsem vedl s panem H. Je to Němec s českými kořeny, nicméně žijící v Německu a mluvící velmi špatnou češtinou. Rozmluva byla delší, ale poreferovat se o ní dá velmi krátce.

„Já už si normálně zrušil české občanství,“ řekl. „Tak moc jsem se styděl za to, že jsem poloviční Čech. Vy Češi, a ten váš strach z muslimů, které tady ani nemáte… Smiřte se s tím, nemůžou být všichni jenom v Německu. Nějaký strach nehraje roli, prostě se s nimi budete muset naučit žít. Já se taky naučil žít s těma, co jsou tam u nás. A že jich tam je!

A myslíš, že se mi to líbí? Že dělají hluk a bordel? A že když jdeš po ulici, a koukáš se na ně moc dlouho, nebo se podíváš na jejich holky, že ti hrozí, že ti dají přes držku? A že ženské nemůžou po setmění chodit po ulicích samy? No jasně že ne, jasně že mi to vadí. Ale proto je přece proboha nebudu vyhánět pryč. Prostě se musíme naučit s nimi žít a doufat, že i oní se naučí žít s námi.“

+ + +

No a konečně, pan J. Je to jeden z nepříliš známých, ale o to úspěšnějších Čechů – má americké občanství a za sebou dlouhou kariéru ve filmovém a televizním průmyslu. Žije v USA, do Česka se vrací na dovolené. Zpočátku si stěžoval na prezidenta Zemana, ovšem proti jeho srovnávání s Trumpem se rázně ohradil.

„Tak to prr,“ povídá. „Ano, je pravda, že USA jsou teď rozdělené, jako nikdy, co pamatuju. Ale to všechno dělají média. O politice se nemá podávat zprávy jako o sportu. Volič má být volič, ne fanoušek. Rozhodovat se pragmaticky, podle toho, co je v danou chvíli potřeba. Podívejte se, já jsem třeba liberál. Levičák, i náturou, fakt. Takže jsem volil Hillary. Ale když se podíváte, co ten Trump dělá…

Třeba jako Čecha mě mrzí jeho vztah k Evropské Unii. Jako Američanovi mi dělá starosti to, že působí jako neřízená střela. Že ráno řekne něco, a večer vám bude tvrdit něco jiného. A že je takový bezprostřední a emotivní, to také není dobrá vizitka. Ale když se podíváte na ty věci, co tvrdí dlouhodobě, vždyť to dává smysl.

Vždyť je přece pravda, že USA přichází o peníze, když jsou mezi nimi a jinými zeměmi nerovnoměrná, nebo dokonce jen jednostranná cla.

A taky je pravda, že většina EU nepřispívá dost do NATO a všechno to táhnou Američani.

A s těmi ilegály – to je to samé, jako liberál bych byl pro rozvolnění udělování víz do USA, ale hlavně ať tam ti lidi nelezou nelegálně. Víte, co to s sebou nese za kriminalitu? Rok a půl jsem žil v chudší čtvrti v New Orleans… Asi takhle, jestli se Trumpovi podaří omezit ilegální migraci, tak mu zatleskám.

Nebo jak zreformoval cla a daně, takže se přestalo americkým firmám vyplácet outsourcovat výrobu do Asie, čímž zmenšil nezaměstnanost.

Nebo mír se Severní Koreou.

Nebo že je schopný se domluvit s Putinem… Vy mladí už si nepamatujete studenou válku, my ještě jo – a je dobré, aby se šéfové velmocí zvládali domluvit, i když mají minimum společných zájmů.

No prostě, Trump se mi nelíbí,“ pan J. se rozpačitě usmál, „jednak že je republikán a jednak že je takový neotesaný a hrubý, ale jestli si povede dál tak, jako dosud, a bude kandidovat znovu, tak mu asi ten hlas dám.

Autor: Tomáš Straka

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2019: *****

František Šmíd 600,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč

Celkem za měsíc: 6 738,00 Kč
Vybráno 19.25%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 33 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 4,58 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.