cikani1-850x539
11.7.2020
Kategorie: Multikulturní soužití

Black Lives Matter a Romové

Sdílejte článek:

COM/S.KŘEČEK/PL

Veřejný ochránce práv mnohé nadzvedl svým čtvrtečním komentářem pro Právo s názvem „Black Lives Matter a ti druzí“. „Je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá. Přesto však kupodivu některé otázky, které mnozí aktuálně v USA kladou zastáncům BLM, je možné položit i Romům u nás,“ píše v něm.

Křeček rozebral, že heslo „Black Lives Matter“ („Na černošských životech záleží“) je v našich končinách málo pochopitelné, stejně jako „běsnění“, kde nakonec „lze jen těžko rozeznat demonstranta, usilujícího o dobrou věc, od rabujícího člena gangu“. Tázal se přitom, zdali samotné právo, právní řád, nepostačuje ani při demokratickém uspořádání státu k určení postavení člověka a občana, bez „jeho aktivního usilování, bez osobní volby, bez individuálního rozhodnutí“? 

Upozornil, že „právní postavení Romů je bez výjimky zcela rovnoprávné, a přesto dnes a denně, z domova i z ciziny, slyšíme o jejich diskriminaci“. Narážel tím na zmínku, tvrdící, že „rasismem ovlivněné postaveni Afroameričanů v USA by bylo možné srovnávat s postavením Romů v Evropě nebo přímo u nás“.

  • Text Stanislava Křečka:

Častějším opakováním tohoto názoru se již nikdo naštěstí nehodlal dále zesměšňovat, neboť je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá. Přesto však kupodivu některé otázky, které mnozí aktuálně v USA kladou zastáncům BLM je možné položit i Romům u nás.

Heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které president Zeman označil za rasistické, je asi obyčejným lidem u nás stejně málo pochopitelné jako jiná běsnění, kde nakonec lze jen těžko rozeznat demonstranta usilujícího o dobrou věc, od rabujícího člena gangu. Není to ovšem jediný společenský spor, dnes módněji nazývaný „kulturní válka“, před kterými stojíme a který jsme málo ochotni pochopit. Spory mezi katolickou církví a církvemi nekatolickými byly po dlouhá léta součástí i našich dějin a přesto jen obtížně chápeme destrukční vliv tohoto problému třeba na politiku v Severním Irsku. A nemluvě již o sporu šíitů a sunnitů, jehož příčinu již dáno zavál nejen písek blízkovýchodních pouští, ale i běh času a který však přesto stále tragicky ovlivňuje poměry v mnoha moderních státech současného světa. Proč? Možná také proto, že právně garantované uspořádán společnosti se nestalo dosud obecně sdíleným a respektovaným?

Snad proto, že od právního uspořádání uplynula krátká doba? Jistě: ve Spojených státech americkým bylo otroctví z Afriky násilně „dovezených“ černochů právně i ekonomicky ohajováno i v době, když už ostatní státy jako Francie nebo Anglie, dávno uznaly a praktikovaly jeho lidskoprávní nepřijatelnost. Ale dnes jsou USA pro mnohé vzorem demokratického uspořádání společnosti a proč tedy toto antirasistické běsnění? Lze jistě jen obtížně srovnávat nesrovnatelné, ale teprve v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byly odstraněny i právní překážky v rovnoprávnosti žen. Snad proto i dnes slýcháme mnohé o jejich nerovném postavení u nás?

Ale není tomu tak hlavně proto, že samotné právo, právní řád, nepostačuje ani při demokratickém uspořádání státu k určení postavení člověka a občana? Totiž bez jeho aktivního usilování, bez osobní volby, bez individuálního rozhodnutí? Jistě existují překážky v sociálním postavení člověka nebo v jeho osobnostní determinaci. Ale nehledáme začasté příčiny dnešních konfliktů nebo dokonce konflikty samotné v tom, že se nám nedostává vůle nebo ochoty k individuálnímu rozhodnutí chovat se jinak? Že se mnohým zdá jednoduší a žel i politicky vhodnější a možná i společensky efektivnější postavit se jaksi do role diskriminovaného a nerovně postaveného z povolání?

Právní postavení Romů je bez výjimky zcela rovnoprávné a přesto dnes a denně, z domova i z ciziny, slyšíme o jejich diskriminaci. Jen okrajově se aktuálně vyskytla zmínka o tom, že rasismem ovlivněné postaveni Afroameričanů v USA by bylo možné srovnávat s postavením Romů v Evropě nebo přímo u nás. Častějším opakováním tohoto názoru se již nikdo naštěstí nehodlal dále zesměšňovat, neboť je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá. Přesto však kupodivu některé otázky, které mnozí aktuálně v USA kladou zastáncům BLM je možné položit i Romům u nás. Čest vyjímkám, ale tvrdíte-li, že vás nikdo nechce přijmout do práce, proč se tedy nezaměstnáte sami? Proč nezakládáte firmy podílející se třeba na zvelebení bydlení ve vyloučených lokalit? Nechtějí vám přidělit byt? Proč si sami nepostavíte domy a byty jako tisíce jiných neromských družstevníků u nás? Proč stále jen čekáte až vám někdo něco dá? K financování takových aktivit by se jistě našlo dostatek prostředků ve státním i neziskovém sektoru, kde se nyní na zcela zjevně neúčinnou “integraci” používají stamiliony. Hledání odpovědí na takto položené otázky ukazuje na mnohem závažnější příčiny těchto problému, než by se na první pohled mohlo zdát. Již také proto, že pokusit se o nalezení reálné odpovědi se může pouze Rom, neboť bezpochyby u každého jiného by vyslovení takových odpovědi zakládalo obvinění z rasismu asi stejně tak, jako samotné položení těchto otázek. Ale jak chcete spořádanou společnost bez nich ?

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2020: *****

Petr Andres 500,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, František Šmíd 600,- Kč, ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Jan 300,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Doc. RNDr. Richard Čapek 5000,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Zdeňka Brancuská 500,- Kč, Jiří Sieja 200,- Kč, Josef Chlebovy 300,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč

Celkem za měsíc: 11 261,00 Kč
Vybráno 32.17%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 654 times, 2 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (30 votes, average: 4,87 out of 5)
Loading...
politicon.cz
40 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.