ZEMANRUSKO
21.8.2018
Kategorie: Politika

Běž domů Ivane … a vezmi s sebou i Miloše

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (34 votes, average: 2,71 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

MIROSLAV VÁCLAVEK

Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, to je text jedné velmi známé písničky, která vznikla jako reakce na ruskou válečnou agresi ze srpna 1968 a ve které se zpívá o tom, že Ivan byl hodnej hoch, ale poslali ho do úplně cizí země, kde ho holky nemilujou a tak se má vrátit do své rodné ruské vsi, kde ho čeká kdo? No Nataša!

 

Což byla jednak naprostá pravda a zároveň to také vypovídá jak o tom, že si i v nejtěžších chvílích národní existence umíme zachovat chladnou hlavu, tak ani neztrácíme smysl pro černý humor, aniž bychom ovšem zůstali agresorovi něco dlužni.

Když mi byly tři roky a dva dny, tak se na nás přivalilo z východu ocelové tsunami. Celé sovětské impérium nastartovalo tanky a přijelo nás rozstřílet půl milionu soldátů. Železné holubičky míru drtily vše, co jim přišlo do cesty a hlavně ruských kalašnikovů ani nestačily vychladnout, jak nás občané sovětského svazu zahrnovali horkými pozdravy ráže 7,62 mm a nemocnice a márnice se plnily stovkami obětí.

Měli jsme sice jen holé ruce, ale vyhořelá torza ruských tankůjsou dodnes na fotografiích svědkem toho, že jsme jim to nedali zadarmo. Vlajky s krvavými skvrnami, které po Praze nosili lidé, jsou důkazem toho, že ulicemi našich měst tekly potoky nejlepší krve našeho národa.

A pak přešly roky. Statisíce našich občanů využilo krátkého otevření hranic na západ a vzali roha, protože se těch dvacet jedna let tady opravdu nedalo žít. A když, tak jen ve strachu, obavách, nedostatku, ve lži a v zemi, která se propadala až na dno, v zemi jejíž hodnoty, které jinak drží každou normální společnost pohromadě, zemřely zastřeleny ruskou kulkou, v zemi která dosáhla takového ekonomického úpadku, že nebylo ani toaletního papíru, v zemi brutálně hospodářsky vykořisťované ruskými okupanty, v zemi která byla beznadějí, šedí, špínou a bídou.

A pak po 23 letech jsme se jich zbavili, zůstala po nich zbídačená a zplundrovaná země, zdevastovaná jak ekonomicky tak i morálně. Přičemž jsme se ze strany okupanta, tedy dnešního Ruska nedočkali ani slova omluvy, ani koruny odškodnění za způsobené škody v řádech stovek miliard korun. O statisících zmařených životech nemluvě. A my sami jsme se ocitli životní úrovní a kvalitou života v Africe.

Možná, že si říkáte a má to cenu vlastně ještě vůbec připomínat? Má cenu o tom ještě vůbec hovořit?

Vždyť Německo taky dnes nikdo, krom pár osob, které to mají v popisu práce, taky nikdo nenazývá okupantem a zločincem.

Jenže milé děti, ruskou okupaci ze srpna 1968 je třeba vnímat jako stále živou a nezhojenou ránu. Protože v Rusku se na rozdíl od Německa, které nacismus a válku dávno předávno opustilo, nic nezměnilo. A jak to tak vypadá ani se v dohledné době nic nezmění.

Proto je třeba mít neustále na paměti, jak je pro nás důležité to, že jsme členy NATO. A to doslova životně. Neboť stačí pohlédnout na ruské sousedy, kteří v NATO nejsou, aby bylo zřejmé, jaký osud by nás následoval. Ano, ten ukrajinský, gruzínský, nebo moldavský. Tedy, byli bychom vystaveni válečné agresi, hospodářské exploataci a životu v poloviční válce s ruským sousedem neustále nám nad hlavou máchajícím kyjem, hrozícím nás rozdrtit pokud se ruský soused špatně vyspí nebo má kocovinu. Třeba tu afghánskou.

A teprve tehdy až v Rusku ruská vláda jednoznačně odsoudí srpnovou válečnou agresi vůči naší zemi jakožto zločinnou, režim, který ji provedl za zločinecký a Putin přijede a poklekne před Národním muzeem jako Willy Brandt ve Varšavěa Rusko (jakožto nástupnický stát SSSR) nám nabídne finanční odškodnění, pak můžete hovořit o srpnu 1968 jakožto o historii a Rusko vnímat jako normální zemi, s kterou lze mít přátelské vztahy a počít k němu chovat i nějaké sympatie.

Do té doby ovšem ne. Do té doby je nutno se mít před Ruskem na pozoru a zbrojit a mít spousty tanků a letadel a na našem území nejlépe US Army, protože to je vůbec nejlepší recept na to, abychom si srpen 1968 již nikdy nezopakovali.

A pokud jde o pana Miloše Zemana, který se ani při příležitosti padesátého výročí okupace naší země varšavským paktem nepřiměje k tomu, aby vyjádřil lítost nad stovkami mrtvých, nad zmařenou nadějí na svobodu, nad mnoha lidskými tragédiemi, kdy byli perzekuovány statisíce lidí, kdy jejich dětem se komunisté mstili a ony nesměly studovat, kdy byly rozděleny rodiny a celá země byla znásilněna brutální lží – nedivte se.

Pan Miloš Zeman nejen, že není český prezident, ale je velvyslanec Ruské federace v ČR, který nehájí zájmy naší země, ale onoho východního impéria, ale je také a to především, reformním komunistou.

Tedy osobou, která nelituje obětí, ale pachatele, tedy komunistickou ideologii, které byla stržena maska lidské tváře, kteroužto si on sám ve svém lidském úpadku nasazuje, předstupuje-li před nás a tudíž se od něj soucitu s těmi nejlepšími, kteří zemřeli v boji za naši svobodu a tudíž ani jejich ocenění nemůžeme dočkat.

Tedy vzpomeňme my ostatní, kteří se cítíme být občany České Republiky, těmi kteří jsou hrdí na naši skvělou přítomnost ukotvenou ve společném evropském domě a v Severoatlantickém obranném společenství toho nejtragičtějšího výročí v našich novodobých dějinách jakožto na memento i hrozbu zároveň.

A toho Miloše si tam už opravdu nechejte!

A už se nevracejte!

Nikdy!

 

miroslav-vaclavek
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2018: *****

Rudolf Roedling 1000,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Šárka Vinklerová 500,- Kč, Oldřich Silný 500,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Pavel Kassl 500,- Kč, Jan Bezděk 2000,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Pistorius AG 2207,43 Kč, Miloš Kraus 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč

Celkem za měsíc: 10 807,43 Kč
Vybráno 30.87%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
loading...
politicon-banner
230 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.