krize
23.4.2016
Kategorie: Ekonomika

Banky mají alarmující problémy, první “Bail in” v EU

Sdílejte článek:

JURAJ BERCIK 23|04|2016

Tento článek jsem chtěl napsat už začátkem března, ale jsem se k tomu nedostal a pak jsem čekal na výsledky “stres testů” hlavních amerických bank, které nazvali jako “banky které jsou příliš velké na to, aby mohly padnout”.

Až pět z osmi velkých bank neprošlo testy, které byly zavedeny po finanční krizi v 2008. Bank of America, Bank of New York Mellon, JPMorgan Chase, State Street a Wells Fargo nebyly dostatečně věrohodné podle nové legislativy. Také předložené plány Goldman Sachs nebyly zcela věrohodné a regulátoři potvrdili i nedostatky v plánech Citigroup banky. Dokonce žádné bance ze všech osmi se nedařilo dobře v hodnoceních. Zisky těchto bank v prvním čtvrtletí jsou nižší než se očekávalo a klesající trend zisků jim dává spíše pesimističtější vyhlídky na tento rok. Je to i díky nesplaceným úvěrům firem v energetickém sektoru, které krachují kvůli nízkým cenám ropy a jiných komodit.

Jen před nekolika dny jsme měli možnost vidět PVY “Bail in” v EU. Rakousko se oficiálně stalo první zemí v EU, kde byl použit tento zákon. Heta Asset Resolution AG (předchůdce heta banky Hypo Alpe-Adria-Bank již byla znárodněna Rakouskou vládou) donutila své věřitele do nedobrovolného “Bail Inu”. Jednoduše řečeno, banka vzala 54% z vkladů svým takzvaným “hlavním věřitelům” a vypadá to tak, že běžní lidé, kteří měli peníze na účtech o tyto peníze pravděpodobně přišli.

Na stránce FMA (Austrian Financial Market Authority) – Úřad Rakouského finančního trhu je zveřejněno rozhodnutí podle zákona v EU o 100% “Bail in” programu na všechny podřízené závazky této banky. Jinými slovy, banka si uplatnila právo a zabavila všechny peníze lidem z účtů.

O pár hodin později měl italský ministr financí mimořádné zasedání s hlavními bankami v Itálii. Řešili 360 miliard EUR v špatných úvěrech, a že prý banky mají kapitál pouze ve výši 50 miliard EUR. Italské banky měly i proto už několik zasedání s ECB ohledně jejich špatného finančního stavu. Netřeba se proto divit, že lidé v Itálii ve velkém vybírají peníze z bank.

Itálie má přibližně 1 bilion špatných dluhů. Pro srovnání, Řecko mělo přibližně 250 miliard špatných dluhů, když ho EU začala záchraňovat. Itálie vypadá jako tikající bomba. Italský akciový trh padl přibližně o 24% od začátku tohoto roku.   

Výměna úvěrového selhání (the Credit default swap) pro Deutsche bank byla na úrovni 90 bazických bodů v prosinci (jako během ostatních předešlých měsíců). 90 bodů znamená, že za korporátní dluhopisy Deutsche bank se platí 0,9% pojištění (to je po dobu 5 let). Toto pojištění stouplo na 120 bodů v lednu a v polovině února to bylo již ve výši 260 bodů. Takový náhlý nárůst naznačuje, že něco není v pořádku s touto bankou – nárůst špatných úvěrů banky je alarmující.   

Akcie Deutsche Bank klesly skoro o 75% (oproti jejich rekordní hodnoty) za poslední roky, ale od března opět stouply (i díky tomu, že JP Morgan, Goldman Sachs and Citi Group odkoupili toxické derivativní “swapy” od Deutsche bank v hodnotě 1 billion USD).   

Pojďme se podívat na historii Deutsche Bank. V 90. letech existovala banka s názvem “Banker ‘s Trust” (bankéřskými důvěra). Banker ‘s Trust banka byla známá jako banka FEDu, jinými slovy – tato banka byla “dům derivátů”. Tam byly všechny silné zadlužené deriváty a pojistné smlouvy. V roce 1998 Deutsche Bank odkoupila Banker ‘s Trust a od té doby byl “obchod s deriváty i v Evropě, úzce propojený s Londýnem a New Yorkem.

Bohužel trh s deriváty se láme a padá, což způsobuje značný chaos na trzích. Hlavně odkdy FED trošku zvýšil úrokové sazby 16. prosince 2015 (přesně po 7 letech na den kdy je snížili na 0%). Úrokové sazby slouží jako indikátor a sázky na derivátových trhu a hodnota derivátů záleží zejména na úrokových sazbách.   

Když si porovnáme Lehman Brothers a Deutsche Bank (dále DB), DB se zdá být asi 5 krát větší a tím má tato banka mnohem větší vliv na trzích. Lehman byla v podstatě zóna hypotečního financování a působila jen v USA, DB je zóna celého globálního bankovního sektoru, a nejen hypotečního sektoru. Zajímavé zjištění je, že grafy Lehman a DB jsou identické za poslední měsíce (když Lehman krachovala).  

DB je svázána s dluhy pro rozvojové země a rozvojové trhy. DB se účastní pravidelných komerčních úvěrech, mě nakoupené pokladniční poukázky a státní dluhopisy zemí PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Španělsko a Řecko), které mají značné finanční potíže. DB je velkým akcionářem velkých bank v těchto zemích a tyto banky mají také značné problémy. DB se podílí na výměnách (swaps) úrokových sazeb a výměnách derivátů, na úvěrech pro firmy v oblasti energetiky, na obchodování s podřadnými rizikovými dluhopisy (junk bonds) a na stanovení cen zlata. Všechny tyto sektory pomalu krachují. Jen nedávno uznali DB vinnou z manipulace cen zlata v soudním procesu a DB přistoupila na to, že zaplatí pokutu ohledně této manipulace. Jednoduše DB operuje v celém globálním bankovním sektoru a tedy má mnohem větší vliv než Lehman Brothers, proto její pád by měl katastrofální následky.    

DB může být sněhová vločka, která spustí finanční lavinu. Ale těch sněhových vloček bude více. Pokud vynechám velké banky v USA, tak v Evropě to mohou být Portugalsko či Itálie a jejich banky které mají problémy. Úrokové sazby Portugalský státních dluhopisů rostly poměrně dost rychle v tomto roce, což naznačuje, že s Portugalskem to nevypadá nejlépe.    

Nejzranitelnější velké banky v Evropě – Deutsche Bank (v Německu), Barclays (ve Velké Británii), Royal bank of Scotland (ve Velké Británii), Société Générale (ve Francii), Santander (ve Španělsku) and Banca Intesa (v Itálii).

V posledních týdnech se toho děje opravdu dost. Tajná porada ministrů finacial zemí G20 v Číně, na které se zúčastnila i šéfka FEDu paní Yellenová a šéfka MMF paní Legardová, mimořádně zasedání ECB s italskými bankami. FED měl až 4 zvláštní zasedání 6., 11., 12. a 13. dubna, dokonce se na jednom zúčastnil i prezident Obama a vicepredzident Biden. Tato zasedání se určitě nekonala kvůli úrokovým sazbám, ale vypadá to být dost vážnější. Toto nám připomíná mimořádné zasedání, které se událo v březnu v 2007 když trhy to měly dost nahnuté. Že by bubliny znovu začaly praskat a spouštěla se velká lavina? Zatím to nevypadá nejlépe.

Na závěr ještě graf akcií. Podle pana profesora Schillera jsou akce ve velké bublině. P / E ratio – Ceny akcií v poměru k ziskům firem – to je ta modrá křivka. Férové ​​ceny by se měly pohybovat mezi 13 a 15. Jinými slovy cena jedné akcie by měla být 13 krát vyšší v poměru k ziskům firmy na tuto akci. Pokud je cena mezi 15 az 20, tak je to považováno za nadhodnocení akcií. Ceny mezi 20 – 25 jsou považovány za bublinu. Ceny mezi 25 – 30 jsou považovány za extrémní bublinu. Na grafu je pěkně vidět, že se ceny pohybují nad úrovní ceny 26.  

graf

ZDROJ: Juraj Bercik

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2019: *****

František Šmíd 600,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Kosmata 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ivanka Trávníčková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Vladislav Vydra 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Ladislav Adamec 100,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marie Švajdová 200,- Kč, Miloslav Konopiský 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Anonymní dárce 222,- Kč, Michal Škurek 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Luděk Kurka 100,- Kč, Oto Tvrz 200,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Šána 100,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Petr Andres 500,- Kč

Celkem za měsíc: 6 738,00 Kč
Vybráno 19.25%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

(Visited 69 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (12 votes, average: 4,92 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-eshop voxpopuliblog
14 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.