STB218
8.11.2018
Kategorie: Historie

Báječná léta s StB

Sdílejte článek:

SvS/TOMÁŠ VODVÁŘKA

V souvislosti s výtkami vůči Jaromíru Nohavicovi a jeho spolupráci s StB je možná vhodné uvést některým diskutujícím pár dat, jež snad otupí osten kritiky.

Dnes — s odstupem bezmála 30 let — se některé věci zdají malicherné a někteří vynášejí ostré soudy vůči těm, kteří upadli do tenat této vpravdě zločinecké organizace. Ono neštěstí v podobě Cibulkových seznamů, pálení dokumentů v době po 17. listopadu a v neposlední řadě i pozdější soudní procesy, kde svědčili staří a zkušení členové StB, zcela zamlžilo podstatu hnusného času.

Metody této organizace byly velmi sofistikované a zločinci v jejich řadách se vyznali v psychologii jako málokdo. Uměli docela přesně vyhmátnout slabší stránky člověka a poté udeřit s plnou silou. Vyčítat komukoliv, že podlehl, jistě lze, ale to jestli je člověk opravdovým hrdinou, se poznalo jen v těchto okamžicích a nikoli nyní v kavárenských diskusích.

Jelikož bylo dobře známo, že se tato banda sadistů neštítí ničeho, nebylo pro nikoho snadné zůstat na pevných morálních pozicích. Dodnes některá neobjasněná úmrtí (vražda pátera Coufala v Prostějově), která nesla — nejspíše úmyslně — stopy „práce“ příslušníků StB, byly důvodem, proč zažívat opravdový lidský strach. Pokud nebyl člověk přímo zabit, stačilo jej umístit třeba do psychiatrické léčebny (Augustin Navrátil z Hané). Pobyt zdravého jedince mezi třeba schizofreniky není opravdu tím, co by člověku dodalo energii do života.

Uvedl bych tři příklady, možná méně razantní, nicméně s výhodou, že jsem byl blízko.

Jeden můj kolega z nemocnice — velmi dobrý lékař — byl těmito správnými hochy vyzván přímo ke spolupráci, která se měla odehrávat tím, že bude poslouchat řeči kolegů a poté podávat pravidelná hlášení. Když spolupráci odmítl, chlapci odešli. Zhruba za týden se k němu na přechodu přiřítilo auto a zabrzdilo zhruba 30 cm od něj. Z okna vykoukl vysmátý chlapík a povídá: „No, pane doktore, dneska to ještě vyšlo“.

Druhý kolega ze stejné nemocnice byl odveden přímo ze sálu, kde podával anestesii, k pětihodinovému výslechu. Je to tvrdý a poctivý chlap, který vždy říkal, co si myslí. Po návratu byl evidentně rozrušený a sdělil nám, že oni vědí absolutně všechno, i obsah některých hovorů, kde si myslel, že je mezi svými. Onen výslech neměl žádný jiný význam, než sdělit kolegovi, že ať se děje cokoliv, oni se všechno dozvědí.

Po podpisu Několika vět v lednu 1989 (spolu s mou ženou), jsme byli zhruba za 5 dní jmenováni v Hlasu Ameriky. I když jsem nebyl přímo vyhozen, můj šéf tehdy jen kroutil hlavou a naznačoval mi, že pro mne nemůže v případě vyhazovu učinit vůbec nic. Zhruba za týden se ozval můj domácí telefon, kde mi neznámý sladký hlas sděloval, že mám být hodný, protože mám přeci dvouměsíční dcerku, s kterou moje žena chodí na sídlišti na procházky a jistě přeci nechci, aby do nich narazilo auto.

Oba dva mí kolegové i já jsme měli obyčejný lidský strach, násobený výhrůžkami pro naše blízké. Nijak proto nemohu soudit ty, kteří v tomto rozpoložení prostě podlehli pochopitelným obavám a podepsali nějaký papír, aby měli klid. Pamatuji třeba na herce Kanyzu, na Jiřinu Bohdalovou, kteří byli svého času vláčeni v médiích jako největší špína.

Nikdo, opakuji nikdo však nejmenoval ty lidské zrůdy, které všechno toto dělaly. Ty, které stály za vraždami, výslechy, zavíráním do blázinců či co najížděly na přechodech do lidí. Tito „nelidé“ jsou hodni největšího lidského opovržení, nicméně jejich jména jsou neznámá a jistě pobírají krásné důchody za „službu vlasti“.

Jsem si jist, že u posledního soudu budou muset vyložit na stůl všechny karty a poprosit Soudce o smilování. Protože čas, který měli zde na Zemi, promarnili.

Píše pan Tomáš Vodvářka na blog.idnes.cz

Poznámka: A možná ti, kteří dnes nejvíce kvičí a házejí kamení, sami mají másla na hlavě…

Nehažte kamení

Prosím, nehažte kamení, nehažte kamení na mou tvář.
Nosím ďáblovo znamení, na čemž nic nemění svatozář.
A proto prosím, nechte těch ohledů, nechte těch ohledů bezcenných.
Děsím se vašich pohledů přes hlavy sousedů upřených.

Za chvíli rozsudek hlasitě přednesou 
a potom poběží pro sako z pruhů.
Prý pro můj posudek více mě nesnesou 
a naší mládeži půjde to k duhu!
Spěchám, nechte těch proslovů, nechte těch proslovů, o scestí.
Nechám na cestě k domovu rezavou podkovu pro štěstí,
pro štěstí, pro štěstí, pro štěstí …

ZDROJ

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc březen 2019: *****

Jan Procházka 500,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Helena Novotná 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Miloslav Zabloudil 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kovaříček 500,- Kč, Vlastimil Běhan 50,- Kč, Zdeněk Palička 500,- Kč, Marie Kouklíková 500,- Kč, Aleš Berka 300,- Kč, Mgr. Eva Kocábková 1000,- Kč, Pavel Janda 300,- Kč, David Stránský 1000,- Kč, Bc. Hynek Julínek 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ondřej Vodehnal 200,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Martin Macháček 200,- Kč, Luděk Kurka 200,- Kč, Miroslav Meder 650,- Kč, Robert Schlesinger 1000,- Kč, Vilém Černohorský 150,- Kč, Libor Fránek 50,- Kč, Otakar Matěk 50,- Kč, Eva Bielovicová 300,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Irena Mathauser 500,- Kč, Jan Slaba 200,- Kč, Petr Žabička 100,- Kč, Rostislav Jendrejčík 50,- Kč, Tatiana Vráblová 200,- Kč, Alena Fuszteiová 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Markéta Frydlová 200,- Kč, Milan Černý 1000,- Kč, Marie Svajdová 200,- Kč, Vojtěch Smrčka 1000,- Kč, Tomáš Klikar 1000,- Kč, Petra Rohlíčková 300,- Kč, Martin Vojtíšek 500,- Kč, Jiří Mondek 500,- Kč, Helena Kominíková 100,- Kč, Michal Horák 666,- Kč, Hana Pekárková 300,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Pavel Michalík 500,- Kč, Jaroslav Borufka 300,- Kč, Rene Grabmuller 2000,- Kč, ing. Jan Dvořák 350,- Kč, Mgr. Jiří Kraus 1984,- Kč, Jaroslav Neuman 200,- Kč, Martina Franzová 1000,- Kč, Jan Traxler 1000,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Milan Zelina 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Milan Hlaváček 200,- Kč, Šárka Průdková 300,- Kč, Nezn. dárce (poštou) 250,- Kč, Vlastimil Kornas 333,- Kč, Ladislav Matoušek 100,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Jozef Sykora 249,80 (10 eur), Josef Bílek 200,- Kč, Jan Králíček 1000,- Kč, Jan Cerny 5000,- Kč, Vitesse PSP Ltd. 100,- Kč, Jan Pšenička 400,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 300,- Kč, Jiří Chudý 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Josef Bárta 200,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč

Celkem za měsíc: 45 415,80 Kč
Vybráno 129.75%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 17 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...
loading...
politicon-banner
34 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.