STB218
8.11.2018
Kategorie: Historie

Báječná léta s StB

Sdílejte článek:

SvS/TOMÁŠ VODVÁŘKA

V souvislosti s výtkami vůči Jaromíru Nohavicovi a jeho spolupráci s StB je možná vhodné uvést některým diskutujícím pár dat, jež snad otupí osten kritiky.

Dnes — s odstupem bezmála 30 let — se některé věci zdají malicherné a někteří vynášejí ostré soudy vůči těm, kteří upadli do tenat této vpravdě zločinecké organizace. Ono neštěstí v podobě Cibulkových seznamů, pálení dokumentů v době po 17. listopadu a v neposlední řadě i pozdější soudní procesy, kde svědčili staří a zkušení členové StB, zcela zamlžilo podstatu hnusného času.

Metody této organizace byly velmi sofistikované a zločinci v jejich řadách se vyznali v psychologii jako málokdo. Uměli docela přesně vyhmátnout slabší stránky člověka a poté udeřit s plnou silou. Vyčítat komukoliv, že podlehl, jistě lze, ale to jestli je člověk opravdovým hrdinou, se poznalo jen v těchto okamžicích a nikoli nyní v kavárenských diskusích.

Jelikož bylo dobře známo, že se tato banda sadistů neštítí ničeho, nebylo pro nikoho snadné zůstat na pevných morálních pozicích. Dodnes některá neobjasněná úmrtí (vražda pátera Coufala v Prostějově), která nesla — nejspíše úmyslně — stopy „práce“ příslušníků StB, byly důvodem, proč zažívat opravdový lidský strach. Pokud nebyl člověk přímo zabit, stačilo jej umístit třeba do psychiatrické léčebny (Augustin Navrátil z Hané). Pobyt zdravého jedince mezi třeba schizofreniky není opravdu tím, co by člověku dodalo energii do života.

Uvedl bych tři příklady, možná méně razantní, nicméně s výhodou, že jsem byl blízko.

Jeden můj kolega z nemocnice — velmi dobrý lékař — byl těmito správnými hochy vyzván přímo ke spolupráci, která se měla odehrávat tím, že bude poslouchat řeči kolegů a poté podávat pravidelná hlášení. Když spolupráci odmítl, chlapci odešli. Zhruba za týden se k němu na přechodu přiřítilo auto a zabrzdilo zhruba 30 cm od něj. Z okna vykoukl vysmátý chlapík a povídá: „No, pane doktore, dneska to ještě vyšlo“.

Druhý kolega ze stejné nemocnice byl odveden přímo ze sálu, kde podával anestesii, k pětihodinovému výslechu. Je to tvrdý a poctivý chlap, který vždy říkal, co si myslí. Po návratu byl evidentně rozrušený a sdělil nám, že oni vědí absolutně všechno, i obsah některých hovorů, kde si myslel, že je mezi svými. Onen výslech neměl žádný jiný význam, než sdělit kolegovi, že ať se děje cokoliv, oni se všechno dozvědí.

Po podpisu Několika vět v lednu 1989 (spolu s mou ženou), jsme byli zhruba za 5 dní jmenováni v Hlasu Ameriky. I když jsem nebyl přímo vyhozen, můj šéf tehdy jen kroutil hlavou a naznačoval mi, že pro mne nemůže v případě vyhazovu učinit vůbec nic. Zhruba za týden se ozval můj domácí telefon, kde mi neznámý sladký hlas sděloval, že mám být hodný, protože mám přeci dvouměsíční dcerku, s kterou moje žena chodí na sídlišti na procházky a jistě přeci nechci, aby do nich narazilo auto.

Oba dva mí kolegové i já jsme měli obyčejný lidský strach, násobený výhrůžkami pro naše blízké. Nijak proto nemohu soudit ty, kteří v tomto rozpoložení prostě podlehli pochopitelným obavám a podepsali nějaký papír, aby měli klid. Pamatuji třeba na herce Kanyzu, na Jiřinu Bohdalovou, kteří byli svého času vláčeni v médiích jako největší špína.

Nikdo, opakuji nikdo však nejmenoval ty lidské zrůdy, které všechno toto dělaly. Ty, které stály za vraždami, výslechy, zavíráním do blázinců či co najížděly na přechodech do lidí. Tito „nelidé“ jsou hodni největšího lidského opovržení, nicméně jejich jména jsou neznámá a jistě pobírají krásné důchody za „službu vlasti“.

Jsem si jist, že u posledního soudu budou muset vyložit na stůl všechny karty a poprosit Soudce o smilování. Protože čas, který měli zde na Zemi, promarnili.

Píše pan Tomáš Vodvářka na blog.idnes.cz

Poznámka: A možná ti, kteří dnes nejvíce kvičí a házejí kamení, sami mají másla na hlavě…

Nehažte kamení

Prosím, nehažte kamení, nehažte kamení na mou tvář.
Nosím ďáblovo znamení, na čemž nic nemění svatozář.
A proto prosím, nechte těch ohledů, nechte těch ohledů bezcenných.
Děsím se vašich pohledů přes hlavy sousedů upřených.

Za chvíli rozsudek hlasitě přednesou 
a potom poběží pro sako z pruhů.
Prý pro můj posudek více mě nesnesou 
a naší mládeži půjde to k duhu!
Spěchám, nechte těch proslovů, nechte těch proslovů, o scestí.
Nechám na cestě k domovu rezavou podkovu pro štěstí,
pro štěstí, pro štěstí, pro štěstí …

ZDROJ

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Marek Janicko 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Pavel Burget 200,- Kč, Pavel Jurášek 100,- Kč, Robert Schlesinger 100,- Kč, Alena Albrecht 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Karel Kubela 83,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Anonym 100,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Cígler 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Anonym 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jana Slabá 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, L. Skrobacek 149,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jan Petr 300,- Kč¨, František Vrána 50,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, ing. arch. Marie Tachezyová 200,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč

Celkem za měsíc: 13 432,- Kč
Vybráno 38.37%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 140 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...