AUTO VRAK
26.11.2019
Kategorie: Ekonomika

Automobilismus se stal obětí boje o moc, finančních zájmů a jeho potlačování je ukázkou síly elit

Sdílejte článek:

J3K

Motorismus se stal již před mnoha roky dojnou krávou, kterou je třeba vyždímat do poslední kapky. Jestliže v pravěku automobilismu byla motorová vozidla považována za dílo ďábla a před funícím strojem musel běhat atlet s červenými praporky v ruce a upozorňovat kolemjdoucí na řítící se mechanickou zrůdu, pak po dalších cca 150ti létech se vracíme do podobné doby. Pokud si myslíte, že tomu tak, není, přesvědčíme Vás.

Auto patří k základním stavebním kamenům dnešní moderní společnosti. V průběhu své nepříliš dlouhé historie se ze slabým a hlučným motorem osazených kočárů, od nichž byli odpojeni koně, stal pohodlný dopravní prostředek umožňující nám cestovat, převážet náklady, případně se prostě jen radovat. Automobily nahradily koně nejen v oblasti pohonu, ale staly se také jistým oceněním schopností jejich majitelů a majitelek. To se týká nejen jejich ovládání, ale také umění vydělat si a pořídit si stroj odpovídající společenskému postavení jednotlivce, staly se i jistým odznakem úspěšnosti podnikatelského subjektu. I proto vzniklo mnoho kategorií, na silnicích potkáváme miniautíčka, ale zároveň můžeme obdivovat luxusní SUV, limuzíny či supersporty. Řada vozidel je předurčena k určitým účelům, ale existují i hybridy, které spojují na první pohled rozdílné skupiny. Příkladem jsou právě SUV, kdy původní pracanti do lesů a polí dostaly nadstandartní a luxusní výbavu, přičemž se do terénu nikdy nepodívají. Podobně lze nahlížet na drahé supersporty s téměř nadpřirozenými schopnostmi potírat fyzikální zákony stojící ve vyhřátých garážích bez zkušenosti s rychlou jízdou třeba na okruhu. Jen skuteční nadšenci kašlou na ztrátu hodnoty amortizací úměrnou používání svého stroje a bez ohledu na peníze prohání své porsche, lambo či ferrari kdykoliv, kdy je trochu času. Možná jednou zalitují nad svým vztahem k autům, to už ale budou mít za sebou tisíce zážitků, které Vám investiční auto opravdu nedá.

Spalovací agregáty urazily dlouhou cestu a staly se nejen spolehlivými, ale také ekologicky čistými. To však neznamená, že se nemohou stát důvodem k modernímu honu na čarodějnice. Vzhledem k společenskému významu automobilů bylo velmi snadné je zneužít proti širokému spektru uživatelů. K čemu tedy motorová vozidla mimo původního účelu slouží?

  1. Auta a motocykly se staly nejrozšířenějším, nejdostupnějším a nejpoužívanějším dopravním prostředkem na světě. Což nahrává politikům a ekonomům. Takže se zároveň staly ideálním způsobem, jak z lidí dostat formou mnoha druhů zdanění co nejvíce peněz. Zdaněn je nákup, prodej i provoz. Dále extrémně zatížené daňovými odvody jsou pohonné hmoty, platí se za parkování, vjezdy, výjezdy, pojištění, nakupujeme drahé náhradní díly, dáváme práci automechanikům a servisům. Kdybychom sečetli všechny daně spojené s motorovými vozidly, možná bychom se divili, kolik peněz do národních rozpočtů přináší právě automobilový průmysl. A to mluvíme o přímých daních. Přidáme li ještě zdanění naší práce a různé odvody, to abychom dostali aspoň nějakou výplatu, kterou poté využijeme na náš život včetně dopravy, zjistíme, že jsme na tom hůře, než byli kdysi poddaní a nevolníci.
  2. Automobilové koncerny, dodavatelé komponentů a surovin, následné servisování vozidel, jejich likvidace a logistika, to vše dává na světě práci mnoha milionům lidí. Bez této sféry zaměstnávání by v mnoha oblastech světa byla daleko nižší úroveň.
  3. Radost z používání a vlastnictví motorových vozidel se staly jedním z priorit mnoha nadšenců, zároveň jde o praktickou životní pomůcku každého z nás. Můžete jezdit do práce, vozit děti do školy a na kroužky, vzít s sebou psa na výlet do zahraničí, odvézt těhotnou manželku do porodnice, navštívit rodiče na druhém konci země, ale také se projet z čiré radosti, naučit se s autem či motorkou věci popírající pouhou praktičnost dopravních prostředků.

Samozřejmě se vozidla stala také v minulosti zneužít. Používá je armáda, občas se za jejich volanty posadí šílenci, kteří zabíjí. Někdy záměrně, jindy z důvodu přecenění vlastních sil. V množství používaných aut a motocyklů jde však procentuálně o nízké číslo, byť je jeho výše stále někdy na první pohled zbytečná. To však nebrání odpůrcům automobilismu k machinacím s čísly a k spuštění tažení proti němu. Takže se začaly omezovat rychlosti, přestože tato omezení působí v mnohém velmi negativně, to i na nehodovost a plynulost dopravy. Po přidání se ,,ekologů” došlo v automobilovém průmyslu k dalším posunům restrikcí. Přiznejme si, že v určité fázi byl vstup lidí zabývajících se problematikou čistoty životního prostředí přínosem. Dieselové a benzínové motory přestaly smrdět, z výfuků jde mnohem čistější odpad a vylepšení spalování snížilo spotřebu a zvýšilo výkon. Za toto tedy ochráncům přírody děkujeme a logickým krokem by tedy byl návrat k větší svobodě, zvýšení či úplnou likvidaci rychlostních limitů a umožnění většího využití automobilů. Což by nebránilo dalšímu rozvoji jiných pohonných jednotek a hledání možných variant, jejichž použití by bylo možné ve chvíli, kdy by kvalitou dokázaly alternovat s původními spalovacími motory. To je však bohužel jen teorie vycházející z logiky. Místo toho se vymýšlí zavedení elektronických asistentů schopných vzít nám pravomoc řídit vlastní auto.

Úředník sedící v úřadu vidí vše jinak. Auto je nepřítel. Takže ho nenecháme jezdit, parkovat, vlastně tedy ani vyrábět. Omezování ze strany politiků a úřadů již dosáhlo extrému a je s podivem, jak snad sebou lidé nechávají orat. Na místě je otázka, proč se nevzepřeme platbě za parkování, zneprůjezdňování celých oblastí. Praha rozšiřuje modré zóny stání i tam, kde prostě ta auta stát musí. Platíme vysoké daně, z nichž žijí všechny městské části. Pokud se na Letné sešlo 200 000 tisíc odpůrců Babiše, pak pokud by do ulic vyšli majitelé automobilů, rázem by bylo jasné, kdo má právo spolurozhodovat o užívání silnic a ulic, také veřejných prostor z našich peněz přizpůsobených provozu motorových vozidel. Města jsou živý organismus a jejich radní pouze volenými správci zodpovědnými za jeho život. Vadí li množství aut stojících podél chodníků, pak je třeba místo dalších nepotřebných kanceláří investovat do parkovacích domů a podzemních garáží, samozřejmě dostatečně prostorných. Tam by tisícovku měsíčně jistě každý rád obětoval a investice by se vrátila.

Mezi největší zabijáky a nepřátele automobilismu takového, jaký známe a máme rádi, patří paradoxně Elon Musk. Jeho Tesly mění svět a je s podivem, že se automobilové koncerny už dávno nespojily k jeho likvidaci. Nesmyslné autonomní řízení a trasy od zásuvky k zásuvce bez možnosti vézt si sebou zásobu paliva na delší cestu se staly důvodem k radosti z každého neúspěchu elektromobilů. Požár Tesly a jeho následné hašení, selhání autopilota či snad vybitý stroj napojený na přenosnou benzínovou elektrocentrálu jsou sice smutné události, ale udělají radost mnoha stovkám tisíců uživatelů běžných aut. Také nepovedená prezentace umí potěšit. A s výjimkou tragických událostí jsou nakonec vlastně přínosné. Elektromobily v tom dobrém vycházejí z progresu svých benzínových a naftových souputníků, v tom špatném však ignorují realitu. Drahá výroba, nedostatek přírodních materiálů potřebných k výrobě baterií, složitá elektrická infrastruktura a drahé nabíjecí stanice, obrovská rychlost rozvoje elektronických technologií a zastarávání již použitých, to vše degraduje celou tuto fázi uspěchaného přechodu. Přidejme ještě brzké zdražování elektřiny způsobené zdaněním a jejím nedostatkem, dále represi a zneužívání postavení ekoaktivistů a Zelených v nejvyšších politických patrech. Tady prostě nejde o ekologii.

Automobilismus se stal obětí boje o moc, finančních zájmů a jeho potlačování je ukázkou síly elit. Naší vinou je, že i přes vše toto známé nadále volíme podobné strany, jako jsou ty, které se staly součástí tažení proti nám, dopřáváme sluch médiím spojeným se zájmovými skupinami spolupracujícími na likvidaci naší svobody, jejíž součástí auto a motocykly jsou. Přestože existuje mnoho jiných zařízení daleko více znečišťujících životní prostředí, trnem v oku se záměrně stal automobilový průmysl. Nejde o auta. Jde o nás.

J3.K

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoiny na adresu: 35EWdJdRLGMzpydEDjuV7YRhNeCohkXhqH nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc listopad 2020: *****

ing. Jan Dvořák 400,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Jan Sabo 500,- Kč, Roman Foff 500,- Kč, Jiří Sika 200,- Kč, Miloš Kořínek 100,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Helena Novotná 300,- Kč, Martin Vavrinka 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jan a Gabriela Horáčkovi 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Anonym poštou 222,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Petr Čermák 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Libor Heidler 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, MUDr. Ilja Baudyš 1000,- Kč, Ondřej Svatoň 50,- Kč, Lubomír Vylíčil 5000,- Kč, Dagmar Bowyer 500,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Martin Reiser 200,- Kč, Ludmila Kárská 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 19 121,00 Kč
Vybráno 54.63%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 1 110 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
politicon.cz
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.