aktivisti
18.6.2019
Kategorie: Společnost

Angažované umění, černá díra na peníze

Sdílejte článek:

MARIAN KECHLIBAR

0_Marian_Kechlibar„Get woke, go broke“, zní nesnadno přeložitelné anglické přísloví. Jeho česká podoba by mohla znít: „staň se pokrokově angažovaným a zkrachuješ“.

Fenomén „woke“ tu zatím nemáme v takové síle, abychom pro něj měli stručné, jednoslovné pojmenování. Nejblíž by asi byl „sluníčkář“, ale i z něj vyzařuje jistá bezelstná naivita. Být „woke“ po americku znamená přijmout pochmurné přesvědčení o nezaslouženém privilegiu bělochů, všudypřítomném patriarchátu a akceptovat žebříček utlačovanosti, který zakládá míru vaší morální převahy nad ostatními. V silném a bohatém státě jako jsou USA, kde kdysi skutečně fungovalo otrokářství, se takový koncept zdá uvěřitelnější než v České republice, která byla po většinu svých moderních dějin sama jen hračkou v rukou silnějších mocností.

Kulturním centrem USA je Kalifornie, která měla k progresivní levici vždycky blízko a v posledních letech se aktivita angažovaných jedinců v umění jedině zintenzivnila. Souvisí to s tím, že současný prezident Trump je deklarovaný nepřítel progresivců, který se – na rozdíl od dřívějších uhlazenějších republikánů, jako byl minulý prezidentský kandidát Mitt Romney – nesnaží ani předstírat, že by politicky korektní myšlenky svých protivníků bral vážně a naopak se do nich neustále veřejně „naváží“, na Twitteru i mimo něj.

Z hlediska pravice je to asi funkční recept, protože se opakovaně ukázalo, že „slušňáci“ Romneyho typu na své vstřícnosti nic nezískali. Novináři a opinion makeři opačné strany na nich před volbami stejně nenechávali nit suchou, jak už to v polarizovaných politických systémech bývá. Trumpova ochota vracet údery dvakrát tak tvrdě je pro volební strategii nejspíš výhodnější, protože mobilizuje určitý typ zhnuseného a opuštěného voliče, který by jinak zůstal doma.

V progresivním kulturním establishmentu ale vyvolává velmi silnou reakci, takže „woke“ filmů, knih a hudby začalo přibývat. Na jejich vznik také tlačí davy aktivistů na sociálních sítích, které např. hromadně „recenzují“ ještě nevyšlé knihy jednou hvězdičkou na základě informací, že by v nich mohlo docházet k porušováním nějakých tabu. Nemálo vydavatelů, autorů, režisérů a scénáristů se podobným nátlakem nechalo zastrašit.

Produkty prvoplánově politicky angažovaného umění, marinované v ideologii už od raných fází svého vzniku, mají jednu zásadní slabinu. Jsou většinou nedívatelné, nečitelné, neposlouchatelné, takže jen málokdo je ochoten za ně platit. Jakmile příběh či osobnosti hrdinů začínají ustupovat jejich povrchním identitám, které křičí na diváka z plátna: „Tenhle je černý gay, takže bude dobrý! Tenhle je starý bílý muž, takže to bude zlý blbec! Tahle je žena, takže to má těžké a je utlačovaná!“, vzniká kašírovaný, neživotaschopný fiktivní svět, a takové světy nejsou přitažlivé. Lidé se do kina chodí pobavit, ne převychovávat. A u knihy chtějí prožívat emoce s jejich hrdiny, ne si odškrtávat, kolik progresivně stereotypních paňáců se již jejich stránkami mihlo a kolik se jich ještě má objevit, aby aktuální menažerie byla úplná.

Tím vzniká určitá přirozená mez pro velkolepé šílení tohoto typu. „Get woke, go broke,“ jak se pravilo na začátku článku. Ani Hollywood si nemůže dovolit sponzorovat nekonečnou řadu propadáků, jen aby signalizoval svoji pokrokovost. Přesto to opět a znovu zkouší. Snad už v bublině scénáristů ztratili cit pro to, co je ještě pro širší publikum únosné a co už je příliš. Poslední takový produkt, celovečerní film Late Night, vynesl za první týden promítání jen 4,5 milionu dolarů v celé Americe, ačkoliv náklady na jeho výrobu a propagaci se blíží k padesáti milionům USD; je dost pravděpodobné, že skončí hluboko v červených číslech.

O co jednodušeji by to fungovalo s patřičnými dotacemi pro pokrokovou tvorbu, že? Pak už by si vkusem publika nemusel lámat hlavu vůbec nikdo, šlo by jen o to, co odsouhlasí komise na radnici či na ministerstvu. Veškerá podobnost s poměry na starém kontinentě budiž čistě náhodná.

Autor: Marian Kechlibar

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2021: *****

ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Petr Andres 500,- Kč, Jakub Malinovský 77,- Kč, Miloš Kraus 400,- Kč, Dagmar Bowyer 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Mirko Hampl 168,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milena Práglová 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Anonym 222,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Miroslav Hlousek 111,- Kč, Bc. Romana Kopecká 500,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Martin Vojtíšek 200,- Kč, Pavel Janeček 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, MUDr. Iva Niemcová 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Jiří Sika 250,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Karel Kubela 50,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Robert Schlesinger 200,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Renata Doležalová 100,- Kč, Martin Černý 500,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Bohuslav Maceška 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Arpád Krausz 250,- Kč, Jiří Dostál 200,- Kč, Anonym 673,- Kč, Martin Svoboda 100,- Kč, Pavel Kosmata 200,- Kč, Roman Suchý 500,- Kč, ing. Jiří Klumpar 100,- Kč, Karel Jeřábek 163,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, Milena Trulley 333,- Kč

Celkem za měsíc: 15 997,00 Kč
Vybráno 45.70%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 2 057 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (32 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
21 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)