d21
16.4.2017
Kategorie: Historie

Anarchokapitalismus a Demokracie 21 Karla Janečka

Sdílejte článek:

URZA

Ač se to v dnešní době příliš nenosí, nejsem přítelem demokracie, neboť ji považuji za velmi špatný a nemorální systém rozhodování; nejsem ani zastáncem diktatury, jen si prostě nemyslím, že vůbec potřebujeme někoho, kdo by nám vládl.

Podrobněji jsem o tomto tématu mluvil na své únorové přednášce z cyklu Anarchokapitalismus; hostem přednášky byl Karel Janeček, autor projektu Demokracie 21. Co je D21 vůbec zač? Jedná se o vylepšení standardní demokracie, aby tato vedla k výsledkům, s nimiž jsou lidé více spokojeni; ačkoliv je tento systém nejvíce diskutován v souvislosti s politickým rozhodováním, nebyl zdaleka navržen jen pro něj, nýbrž i pro rozhodování založené na dobrovolné bázi (například v soukromých společnostech, iniciativách a podobně).

Na stránkách projektu lze nalézt podrobné vysvětlení, proč má tato verze demokracie lépe reflektovat přání lidí než demokracie klasická; a osobně se domnívám, že je to vážně pravda. Problém je, že takové vylepšení demokracie nic nezmění na její nemorálnosti; i když bude 99 % lidí ve společnosti pevně přesvědčeno, že je v pořádku, aby stát loupil a vybíral výpalné, jež eufemisticky nazývá daně, určitě tím tuto činnost nelze legitimizovat, neboť se jedná o násilné uzmutí něčích zdrojů proti jeho vůli. Holokaust též nelze legitimizovat přáním většiny a prakticky každý to chápe; leč před několika desítkami let to mnoho lidí nechápalo, protože to tehdy bylo „normální“ – podobně jako třeba otrokářství. Dnes jsou zase „normální“ daně; nic to však nemění na tom, že přijít k někomu a vyhrožovat mu násilím, aby zaplatil, je svinstvo (a námitka, že stát nám za to poskytuje nějaké služby, naprosto neobstojí, neboť by z ní plynulo, že je eticky správné od lidí vybírat výpalné, pokud jim za to pak něco koupíme).

S těmito argumenty jsem Karla Janečka konfrontoval, mluvili jsme o tom důkladně – přímo na přednášce, pak ještě v následné diskusi (i mimo záznam) a následně se ještě sešli; on nakonec mé argumenty uznal, dokonce připustil (což je i na záznamu), že anarchokapitalismus je lepší systém než demokracie. Já naopak připouštím, že výsledky rozhodování D21 budou skutečně více v souladu s tím, co si lidé přejí, než jak je tomu dnes; pomůže to však něčemu, když jeden nemorální systém nahradíme jiným, ve kterém jsou více zohledňována přání lidí? Někdy ano, jindy ne, záleží na tom, o jakou otázku půjde; z libertariánského hlediska se to však na první pohled jeví jako z deště pod okap. Pak mi však Karel Janeček položil otázku, jakým že způsobem chci anarchokapitalismus nastolit.

Odpověděl jsem, že v žádném případě ne násilím, neboť tím lze sice lidi donutit budovat lepší zítřky v komunismu, obsazovat více prostoru pro vyšší rasu v nacismu, řídit se výsledky voleb v demokracii, na slovo poslouchat vládce v monarchii, avšak není možné je násilím dotlačit ke svobodě, neboť takové prostředky jsou v přímém rozporu s cílem. I kdyby někdo silou převzal vládu, následně ji zrušil a moci se vzdal, bude nastolena záhy vláda jiná, nepřejí-li si lidé žádnou vládu nemít; kdyby si moc ponechal a lidi donutil neutvářet další vládu, stane se pak vládcem on sám. Útočné násilí je tedy prostředkem nejen nevhodným a morálně nepřijatelným, ale ještě navíc nevedoucím k cíli, neboť je s ním v ostrém protikladu.

Musíme tedy přesvědčovat lidi, aby vládu a stát odmítali; dokud však bude stát ovládat školství, indoktrinovat naše děti propagandou a již od útlého věku je nutit uctívat státní symboly, poslouchat vnucenou autoritu (učitele, kterého časem snadno nahradí policajt, úředník či politik), cepovat je k disciplíně a vštěpovat jim, že stát je zapotřebí tam, kde „trh selhává“ (což je prezentováno jako fakt a není k tomu dodána žádná alternativa), jen těžko bude náš hlas tak silný, aby se mohl tomu státnímu vyrovnat. K tomu, aby se věci masově hnuly, je třeba nejprve uvolnit podmínky ve státním školství a umožnit současným školám konkurenci; tento krok považuji za naprosto fundamentální, i proto jsem členem Svobody učení, kde se o to snažíme. Současná legislativa to bohužel neumožňuje; je tedy třeba ji změnit – a k tomu potřebujeme politickou stranu, jež bude tyto zájmy prosazovat.

Aby nedošlo k mýlce, rozhodně nejsem zastáncem „změny shora“; velmi zásadně se domnívám, že prvotní impuls musí přijít „zespoda“, nicméně pro změnu je třeba více sil pocházejících „zespoda“ i „shora“. Potřebujeme teoretiky, diskutéry, myslitele a think-tanky, ale také populisty, charismatické tváře, baviče i úderná hesla, krom toho též desperáty, underground, občanskou neposlušnost a šedou ekonomiku, jenže taktéž lobbisty, diplomaty a bohužel také politiky s jejich politickými stranami; netvrdím, že politika nás spasí, neboť sám ji považuji za svinstvo, nicméně i s obsahem smradlavé žumpy je třeba občas manipulovat, ačkoliv se u toho člověk zašpiní. Já osobně jsem moc rád, že to za mě dělají jiní, neboť sám svou duši zaprodat nechci; nebudu je však odsuzovat, i když se zdá, že nejspíše každou úspěšnou politickou stranu časem zkorumpuje její vlastní moc – do té doby však může posloužit myšlenkám svobody.

Ačkoliv si i já představuji konec státu nejspíše tak, že bude jednoho dne (kterého se nejspíše nikdy nedožiji) tak slabý, že mu nakonec lidé odmítnout platit a on už je k tomu nedonutí, nikoliv tak, že by si kapři sami vypustili svůj rybník; jenže k tak slabému státu se nejdříve musíme nějak dopracovat, což nejspíše potrvá celé generace, přičemž možnost měnit legislativu (rušit zákony) je pro tento proces minimálně v jeho prvních fázích naprosto zásadní. Coby anarchokapitalistovi se mi samozřejmě nesmírně líbí ta romantická představa, že špatné zákony nebude třeba rušit, neboť dobří lidé se jimi otevřeně a neskrývaně přestanou řídit; a věřím, že jednoho dne (jenž patrně nastane dlouho po mé smrti) k tomu skutečně v masové míře dojde, leč než se tak stane, se možnost rušit zákony rozhodně hodí.

A z tohoto pohledu (zejména když předpokládáme, že i svobodomyslnou politickou stranu nakonec zkorumpuje její vlastní moc, takže bude třeba ji vyměnit za jinou, která nakonec dopadne stejně) najednou přestává být podoba současné demokracie irelevantní; lepší nástroj k volbě politických stran může v konečném důsledku pomoci i šíření libertariánských myšlenek. Zda tato kritéria splňuje projekt D21, nechám na posouzení každého čtenáře; já osobně se domnívám, že by nám pomoci mohl. Rozhodně jej nepovažuji za ideál, nicméně si umím představit, že by mohl být nástrojem; pochopitelně – jako každý nástroj – může napáchat škody a je na každém, jak moc se jím chce zabývat. Tento berte jako jiný možný pohled; sepsal jsem ho proto, že mně samotnému D21 přišla původně zcela irelevantní, leč nyní již uvažuji o tom, že by tomu tak nemuselo být.

ZDROJ: Urza

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2021: *****

Josef Budějovský 500,- Kč, Jiřina Kozáková 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Rene David 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, ing. Jiří Babinský 500,- Kč, Věra Baarová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Lubomír Vylíčil Phar. 5000,- Kč, Novákovi 500,- Kč, Marek Janičko 100,- Kč, Vlastimil Kadlec 2000,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Michaela Wurmová 1000,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Karel Hojdar 150,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, MUDr. Ive Niemcová 100,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Irena Kuželová 150,- Kč, ing. Stanislav Kužel 150,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč

Celkem za měsíc: 16 650,00 Kč
Vybráno 47.57%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 200 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (14 votes, average: 3,43 out of 5)
Loading...