7.12.2014
Kategorie: Ekonomika

…a vážně jste si jistí, že o peníze nepřijdete?

Sdílejte článek:

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 07|12|2014

Není to tak dlouho, co jsem lamentovala, že desetina evropských bank má problémy s kapitálem. Že zkrátka není kapitálově dostatečně vybavena na to, aby bez potíží zvládla případnou další finanční krizi. Ukázaly to poslední zátěžové testy bank. Přitom navenek se celá Evropa dlouho tvářila a stále se snaží tvářit, že všechno je v nejlepším pořádku (klasicky navrch huj a vespod hnůj.) Jenomže když se mluvilo o 10 % problémových bank, bylo to ještě dobré. Protože teď se objevil nový těžký kalibr, který desetinu problémových bank strčí do kapsy.

 

 

Něco podobného, jako jsou zátěžové testy bank, se totiž provádí i v případě pojišťoven. A evropský regulační úřad pojišťoven (EIOPA) zveřejnil děsivé zjištění, že 24 % testovaných pojišťoven testem neprošlo! A pozor – mluvíme zde jen o čtvrtině testovaných pojišťoven. Ve skutečnosti bylo zkoumáno jen 55 % pojistného trhu. Takže realita může být ještě mnohem horší. Konkrétní jména však zveřejněna nebyla.

Co to znamená, že pojišťovny testem neprošly? Jde o to, že pokud by došlo k nové finanční či hospodářské krizi, tyto pojišťovny by mohly být na štíru s vyplácením pojistného plnění. Důvod je prostý: Jsou jím nepřirozeně nízké úrokové sazby pohybující se kolem nuly. Pojišťovny tudíž nemohou nashromážděné vybrané pojistné dostatečně dobře investovat a zhodnocovat. Pak nemusí mít dost peněz na výplatu pojistného plnění. (Jistě, můžeme argumentovat, že pojišťovna je také pojištěna u „pojišťovny pojišťoven“, tedy u zajišťovny, ale ani tak systém jaksi není stavěný na čtvrtinu problémových subjektů.)

Máme tu tedy velmi hmatatelný důkaz, proč je politika levných peněz ECB tak špatná. Na jednu stranu udržuje ekonomiky v chodu. Umožňuje předluženým státům, aby si dál půjčovaly, protože se tyto státy uměle mohou zadlužit ne za vysoký úrok odpovídající jejich riskantnímu zadlužení, ale za uměle stlačený nízký úrok. Na stranu druhou tyto nepřirozené úroky ničí zdraví pojišťoven i bank. Ekonomika tedy číselně, na papíře, stále roste. Ale v realitě je tento růst doprovázen zhoršující se kvalitou a zdravím podnikatelského prostředí. Pravý růst to tedy není.

 

 

Snad největší kuriozitou na celé situaci je ovšem fakt, že bílým límečkům pohybujícím se na finančním trhu je výsledek testů upřímně jedno. Mimochodem proto, že neslibuje problémy okamžité, ale až za pár let. A to už valná část z dnešních cityboyů může být v předčasném důchodu. Tudíž finanční trhy naprosto nijak nereagují. Ale měly by. Zpráva totiž krom jiného říká, že akcie finančních titulů jsou přehřáté. (Samotné finanční instituce totiž mají problémy, ale ceny jejich akcií jsou vysoko.)

Sám EIOPA zdůrazňuje, že by problémy mohly vybublat v horizontu osmi nebo deseti let, že okamžitý problém patrně nehrozí. S tím i já souhlasím, a nejen v případě pojišťoven. Jakkoliv velmi často upozorňuji na skryté problémy evropského finančnictví, které by hypoteticky mohly ve zcela krajní situaci vyvrcholit až dominovým pádem celého systému, nikdy jsem neřekla, že je to otázka tohoto či dalšího roku.

A jaký je tedy nejhorší možný hypotetický scénář? Zatím ještě ECB uměle udržuje ekonomiku v chodu prostřednictvím nepřirozeně nízkých úrokových sazeb. Ale tuto politiku nelze provádět donekonečna. Lze ji uplatňovat jen tak dlouho, dokud evropská ekonomika příliš neroste, a tedy dokud ekonomika nemá sklony k inflaci. Pokud ekonomika jednoho dne náhle zrychlí, bude nezbytné úrokové sazby rychle zvýšit a stáhnout levné peníze z oběhu, aby nevyvolaly vysokou inflaci. Stažení peněz pak může vést v rychlém sledu k velkým turbulencím na finančním trhu typu drastický propad cen akcií. Tyto turbulence se mohou překlopit do finanční krize a finanční krize do hospodářské krize (která krátký hospodářský růst prudce ukončí). Hospodářská krize může vést k většímu množství pojistných událostí (třeba u pojištění ve spojitosti s hypotékami) a větším nárokům na pojišťovny. A v tu chvíli pojišťovny nemusí svou situaci ustát.

 

 

Pochopitelně tento scénář nastat ani zdaleka nemusí. ECB se může umoudřit a může začít zvyšovat své úrokové sazby dostatečně zavčasu. Pojišťovny z toho vybruslí „jen“ se zdražením svých produktů (ó jak bude zdražování služeb pojišťoven populární!). Místo „tvrdého přistání“ nastane jen „přistání měkké“. Autority ještě mohou situaci ukočírovat. Bylo by to fajn. Ale jak tak ECB pozoruju….

Zaplaťpámbu, že u nás jsou na tom banky i pojišťovny o řád lépe než v eurozóně.

 

ZDROJ: Markéta Šichtařová

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2022: *****

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ilja Baudyš 500,- Kč, Miroslav Příkopa 500,- Kč, MUDr. Richard Domín 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Jiřina Gyárfásová 1000,- Kč, Matouš Gaudl 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Václav Žižka 500,- Kč, Jaroslav Rout 200,- Kč, Miloslav Konopiský 100,- Kč, Daniela Frumarová 500,- Kč, Zdeněk Vybíral 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jan Nedvěd 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Vlastimil Kornas 111,- Kč, Karel Kubela 100,- Kč, Jiří Stejskal 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Martin Vavrinka 50,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Jiří Obermaier 300,- Kč, Peter Keklak 100,- Kč, Anonym 500,- Kč, Jiří Dobruský 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Petra Rohlíčková 111,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Miroslav Hloušek 111,- Kč, Blahomír Skoupý 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Sejrek 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Martin Vacek 250,- Kč, ing. Antonín Zlínský 1000,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Radek Láznička 150,- Kč, Jiří Langr 1000,- Kč

Celkem za měsíc: 16 033,00 Kč
Vybráno 45.80%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Redakce
Sledujte PP
(Visited 38 times, 1 visits today)
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...